Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček - 14. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Dnes se na některé události podíváme očima Břetislava Turečka, zahraničněpolitického analytika Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A zajímat mě bude, k čemu vede Trumpovo uznání Jeruzaléma za izraelskou metropoli. Komu patří Jeruzalém? Jaké jsou zájmy Ruska na Blízkém východě? Oddechne si konečně Irák po třech letech boje s Islámským státem? Připojte se k poslechu. Turecký prezident Erdogan na včerejším mimořádném zasedání organizace islámské spolupráce vyzval světové mocnosti, aby uznaly Jeruzalém za hlavní město Palestiny. Izrael označil za okupační a teroristický stát. Pane Turečku, proč vlastně nebyl dosud z mezinárodního hlediska dořešen status Jeruzaléma?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Protože v roce 1947 v listopadu, nedávno jsme měli výročí, Valné shromáždění OSN tehdy předložilo a schválilo plán na rozdělení Britské mandátní Palestiny, tedy Británie po první světové válce Palestinu historickou spravovala, měla k tomu mandát od Ligy národů. No, a ten plán dělení Palestiny z roku 47 předpokládal, že bude vytvořen židovský a arabský stát, přičemž ten židovský, ačkoliv tehdy Židé tam tvořili jenom třetinu obyvatel, tak dostali asi 56 procent půdy, takže i to samo o sobě Arabům vadí do dneška. Ale mimo to měl stát Jeruzalém jako Corpus separatum, to znamená oddělené území pod mezinárodní správou, nejen Jeruzalém, ale i třeba Betlém, a to právě proto, že jsou tam velké zájmy také křesťanů obecně a křesťanských mocností. No, a tento dokument vlastně řada zemí světa a donedávna do minulého týdne i Spojené státy braly poměrně doslova. Takže dokonce ani Západní Jeruzalém, který už od roku 48 mají pod kontrolou Izraelci a velká část zemí světa ho považuje za součást Izraele, tak třeba Spojené státy ho nepovažovaly za součást Izraele, natož za hlavní město. No, a potom přišel koncept vlastně jaksi rozdělení nebo urovnání vztahů mezi Izraelem a Palestinci, takzvané dvoustátní řešení, které počítá implicitně, nebo explicitně, záleží, jaké fórum se na tom dohodne, že v Jeruzalémě bude hlavní město nejen Izraele, ale také toho budoucího palestinského státu. No, a k tomu zatím nedošlo. No, a poslední bod, který je důležitý a proč třeba vlastně když Donald Trump řekl, že tedy jaksi uznávají Spojené státy Jeruzalém za hlavní město Izraele, tak třeba francouzský prezident Macron řekl, že je to porušení mezinárodního práva, protože fakt je, že od roku 1980 existuje rezoluce, závazná rezoluce Rady bezpečnosti, pro kterou tehdy hlasovali i Američané, která odsuzuje izraelskou anexi, zabrání Východního Jeruzaléma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesun americké ambasády do Jeruzaléma byl jedním z Trumpových předvolebních slibů. Na koho především mířil?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Na domácí izraelskou pravici, z velké části křesťanskou. Musíme si uvědomit, že izraelské zájmy nebo židovské zájmy, sionistické zájmy, abych byl přesný, ve Spojených státech nezastávají tolik Židé jako daleko více křesťanští evangelikálové. A to je vlastně mocenská základna, o kterou se Donald Trump do velké míry opírá. Ale nutno také dodat, že přesun, přesun americké ambasády do Jeruzaléma je, z Tel Avivu do Jeruzaléma je téma, které už je dlouhodobé, už v devadesátých letech americký Kongres vlastně toto schválil, ale implementaci, tedy provedení toho kroku vždy vlastně oddálila exekutiva, tedy americká administrativa, tedy americký prezident. A Donald Trump teď vlastně udělal velmi zajímavý krok. On ví, že nemůže hned tu ambasádu přesunout, že to z mnoha důvodů nelze. Ale on místo toho uznal Jeruzalém za hlavní město, čímž udělal radost té křesťanské sionistické pravici. Ale zároveň vlastně ambasáda zůstává tam, kde je, to znamená v Tel Avivu a ještě řadu let to tak bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde tady o, řekněme, izraelsko-palestinský konflikt nebo spíše o americkou vnitřní politiku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je to jedno s druhým. A nejen izraelsko-palestinský, ale vidíme, že to není ani americká vnitřní jenom politika, jak se ptáte, ale i americká nebo americké postavení mezinárodně, protože ono je to dnes prezentováno, že se proti tomu bouřili Palestinci. No, to je pravda. Pálili vlajky americké a tak dále. Ale ty protesty přicházely odjinud, od papeže, od Evropské unie, od řady mocností. Řada, řada západoevropských vlád vyzvala ke svolání Rady bezpečnosti, která se tím minulý týden zabývala. Takže to vůbec není jenom muslimští fanatici versus demokratický svět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, nakolik jednotný je ten muslimský svět, jak jednotně stojí za Palestinci a za Jeruzalém coby budoucím hlavním městem Palestiny?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, my víme, že v poslední době například Saúdská Arábie v mnoha ohledech se začíná pragmaticky klonit k jakési tiché spolupráci s Izraelem, ovšem není to ve věci Palestinců, je to ve věci Íránu, protože jak Saúdové a některé další podobné režimy, tak Izrael vnímají nebo vykreslují Írán jako hrozbu pro své zájmy a tudíž vlastně ten jejich společný nepřítel je paradoxně nějakým způsobem staví na jednu stranu barikády. Ovšem teď vidíme, že ve chvíli, kdy do toho vstupuje prvek palestinských práv nebo potlačení palestinských práv nebo zájmů nebo nějaké jejich omezení ze strany Izraele, potažmo ze strany Spojených států, tak dochází k velmi zajímavé věci, že vlastně ty muslimské státy, které jinak mohou být rozklížené, tak do značné míry je to zase dává dohromady. Zkrátka těžko může Saúdská Arábie veřejně říci, ano, i my schvalujeme, aby Izrael zabral si celý Jeruzalém pro sebe. A je dobře, že to Američané schválili. To prostě Saúdové říci nemohou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně mají velmi dobré vztahy i s Washingtonem, že, když připomeneme nedávnou návštěvu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, navíc... Přesně tak, přesně tak. Donald Trump když navštívil Saúdskou Arábii v červnu, no. Takže ale najednou když dojde k takové to otevřené roztržce, kterou Donald Trump tím krokem vyvolal, tak vlastně ty jakkoliv jsou jinak muslimské státy rozklížené a rozhádané v mnoha ohledech, tak alespoň oficiálně v tuto chvíli je to staví do jednoho bloku. Byť ale zase když jdeme do detailů, tak ten blok ani v tuto chvíli není rozhodně tak jednolitý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně kdy byl, že.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se, jak je jednotná nakolik Evropská unie, protože tady asi ta většina je proti tomu rozhodnutí Donalda Trumpa a taky tady nevidíme úplnou jednotu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Určitě. No, tak my vidíme, slyšeli jsme, ale zase řekněme si třeba, podívejme se na Českou republiku, jak vidíme, co řekl prezident Zeman, ten už by ambasádu přesunul dávno. Vidíme ale, že vláda se k tomu staví trochu jinak. Potom vedl i velmi zajímavé a já bych dokonce i dvojznačné, ono to mělo svůj význam, ale ministerstvo zahraničí, jaký vydalo dokument, že uznává vlastně Jeruzalém za, Západní Jeruzalém tedy za hlavní město Izraele, ale uzná Jeruzalém za hlavní město Izraele a Palestiny až bude dohoda izraelsko-palestinská. Takže i z tohoto prohlášení si asi každý mohl vybrat trochu něco svého. Ale chci tím říci. Vidíme, že ani Česká republika zdejší politické elity nejsou zcela jednotné v tomto, tak natož aby byla Evropská unie. Ale každopádně tam se ukazuje takový zajímavý trend, že země, které nekriticky tedy schvalují všechny možné proizraelské kroky nebo pozice, tak ty můžeme hledat spíše ve východní Evropě, zejména tedy v České republice nebo teď se třeba mluví o Maďarsku, zatímco ty, ty mainstreamové, řekl bych, evropské, západoevropské státy se drží těch norem mezinárodního práva, jak už jsem je zmínil, a hlavně toho konceptu, že musí vzniknout i palestinský stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, devět z jedenácti bývalých amerických velvyslanců v Izraeli, které oslovil list The New York Times, považuje rozhodnutí Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele za nebezpečný krok. Mnozí nechápou jeho skutečné motivy, protože jak se dále píše, Spojené státy se rozhodly pro diplomatický ústupek, aniž za to cokoli získaly. Proč právě nyní přichází toto rozhodnutí?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Donalda Trumpa?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, já si právě myslím, že to souvisí s tím, já jsem to asi nedopověděl úplně, ale to rozhodnutí, ten odklad toho přesunu ambasády, jak to schválil Kongres, tak ten se schvaluje jednou za půl roku. A teď zrovna ta lhůta zase půlroční uplynula. Takže v té době Donald Trump měl toto prohlášení tohoto typu. Ale mimochodem ten váš odkaz na devět z jedenácti amerických velvyslanců v Izraeli bývalých, to je také velice zajímavé a vlastně to jenom potvrzuje, co jsem řekl. To vidíte, to jsou mimochodem, nevím, jestli všichni, ale v naprosté většině jsou to Židé američtí tito velvyslanci. Nejsou to jenom demokraté, ale byli tam i za republikánských prezidentů vysláni do Tel Avivu, a přesto mají takovýto kritický názor, protože prostě já říkám a stále častěji, mně se zdá, že lidé si tento spor pletou s fotbalovým zápasem, kde prostě fandím jednomu a je mi jedno, co říká druhý, ale to je tak komplikované, že nakonec vidíme, že i lidé, kteří těžko je můžeme podezírat z nepřátelských postojů k Izraeli, tak mají, najednou vidíme, poměrně odfázované k tomu postoje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když je to tak komplikovaní, což je, pane Turečku, lze se vůbec ptát, komu patří Jeruzalém?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Můžeme se ptát, kdo, kdo ale odpoví. Každý to vidí jinak, a to je právě ten problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednoznačně lze na to odpovědět?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Jednoznačně nelze. Ale ono, víte co. To je, jako kdybychom se ptali, komu patří Praha. No, tak přeci ano. Je to hlavní město České republiky, na rozdíl od Jeruzaléma tady Česká republika vznikla trochu jiným způsobem než Izrael. Proto také nikdo nezpochybňuje její legitimitu. A přesto víme, že v Praze žijí i cizinci. A nikdo jim, nikdo je nenutí uznat, je to jenom naše, vás cizinců to není. Jsou takoví politici, ale no, víme, kde se pohybují na té scéně. Takže u Jeruzaléma je tohle to daleko těžší, protože tam je rovina etnická, Židé, Arabové, je tam rovina náboženská, kde kromě vyznavačů judaismu a islámu do toho vstupují samozřejmě křesťanské zájmy. Pak tam máme historii, kdy Židé z toho berou odkazy na bibli a antickou archeologii. Do toho máme jiné zájmy, které vám řeknou, že třeba daleko déle než Židé, tak v Jeruzalémě vládli muslimové v minulosti, to byly stovky let. Do toho přistupuje moderní mezinárodní právo, rozhodnutí OSN a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jeruzalém už je jasné, nejspornější a asi nejméně řešitelná otázka v rámci izraelsko-palestinského konfliktu. Dostalo nyní právě tato problematika, řekněme, nějakou smrtelnou ránu pro ten blízkovýchodní mírový proces nebo naopak je možné díky tomu rozhodnutí Donalda Trumpa ho vlastně oživit, protože uvízl na mrtvém bodě.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že kritici Donalda Trumpa to trošku přehánějí s tou kritikou. Trochu ji přehrávají, protože říkat, že tím zhatil mírový proces, je přehnané. On je zhacený už řadu let. A nicméně pravda je, že Donald Trump mu rozhodně nepřispěl, a jaksi vyhlídky na jeho oživení velmi zkomplikoval. Je tu zejména proto, že Američané, ať se to někomu líbilo, nebo ne, tak dosud byli i pro Palestince vlastně bráni jako garant jako jakýsi vyjednávač, jako jediná síla, která může k nějakým ústupkům přimět Izraelce, upřímně řečeno. A ty ústupky musí být z obou stran, nejen ze strany Arabů, ale i ze strany Izraelců v tomto sporu. A jak už zaznělo, vy jste citovala ty velvyslance, v tuto chvíli udělal Donald Trump velmi vstřícný krok vůči Izraeli, ale nepožadoval třeba zastavte výstavbu židovských osad na okupovaných územích, nic takového žádnou protislužbu, protihodnotu od Izraelců nepožadoval. No, a tím se vracím k tomu, že vlastně on trochu tak trochu Donald Trump diskvalifikuje Američany jako ty vyjednávače do budoucna. Ostatně je to pár hodin, palestinský prezident Mahmúd Abbás řekl, že už vyzval OSN, ať najde nové vyjednávače, protože Američanům už nevěří a za zprostředkovatele už je brát nebudou. Asi přehání opět, ale rozhodně to důvěře Američanů nepřidalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by mohl být tím zprostředkovatelem nebo zůstanou Spojené státy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že, že zůstanou. Ale zase, že jo, budou, kdo nebude chtít sedět u stolu, pokud u Palestinců budou lidé, kteří budou chtít mařit mírový proces, tak budou moci říkat, jak můžeme jednat pod deštníkem Donalda Trumpa, když on se zachoval tak a tak. Prostě on odpůrcům jakéhokoliv urovnání on dal vlastně záminku, jak se z jednání vykrucovat. On dal záminku lidem, kteří jsou frustrovaní v arabských ulicích, tak teď si mohli jít zakřičet a zaházet zápalné bomby a kamení, protože prostě se jim to dal jak na stříbrném talíři tuto záminku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak odhadujete, pane Turečku, další vývoj? Co bude, může následovat?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ale v této souvislosti nic. Prostě jak říkám, mírový proces je mrtvý řadu let. Jedna jediná naděje, ono se o tom trošku spekuluje, kdyby Donald Trump zároveň měl v rukávu, protože on pořád mluví, jeho emisaři křižují Blízký východ, mluví o tom, že má nějaký plán a že s ním přijde. A tam se předpokládá, že to bude moci být plán, který bude přeci jenom trochu tvrdší i vůči Izraeli a že tím to vlastně, touto vstřícností vůči Izraeli že si možná Donald Trump připravil půdu pro ty tvrdší požadavky, se kterými snad jednou přijde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, mohla by ta stávající situace a, řekněme, jakýsi politický triumf pro Izrael, stát Izrael posílit nebo vylepšit spíš pozici tamního premiéra Benjamina Netanjahua, proti kterému tisíce lidí demonstrují již delší dobu, který čelí podezření z korupce opakovaně?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, samozřejmě že mu to pomohl. Víme, on bylo to pro něj triumfální. Je to naplnění jeho, velké části jeho politické agendy, řekněme, ale narážíte na jinou věc, která je taková plíživá, která se moc do zahraničních médií nedostává. Skutečně kolem izraelského premiéra Netanjahua je celá řada podezření na zneužívání moci finančních veřejných zdrojů. Je tam podezření na obrovskou korupci při nákupu ponorek, které vyrábí Němci pro Izrael. Jsou lidé, kteří ministr obrany, myslím, bývalý, v té době to byl ministr, říkal, nám jich stačí pět. Najednou se objevily zakázky až na devátou ponorku a tam jsou obrovské prostě provize patrně pro lidi z přímého okolí bezprostředního premiéra Netanjahua. Do toho je, neustále přicházejí nové a nové případy obvinění na adresu jeho manželky, že se chovala krutě a sprostě, řekl bych, ke svým podřízeným, k zaměstnancům úřadu premiéra a tak dále. Takže na té domácí scéně to Netanjahu opravdu jednoduché nemá, a proto on se také často uchyluje raději k zahraniční agendě, aby nemusel odpovídat na tyto nepříjemné otázky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecko a Rusko se shodly v tom, že rozhodnutí amerického prezidenta Trumpa uznat Jeruzalém jako metropoli Izraele vede k destabilizaci situace na Blízkém východě. Jaká je, pane Turečku, role Ruska v tomto regionu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, Rusko za situace, kdy na Blízkém východě vzniklo jakési vakuum z různých důvodů, tak vidíme, že v posledních letech se ho snaží velmi rychle zaplnit rozšiřováním své jednak vojenské přítomnosti, ale také ekonomické a politické. To znamená státy, které byly donedávna brané jako jednoznační spojenci Američanů, zejména třeba Saúdská Arábie a Egypt, tak najednou mají poměrně čilé kontakty i s Ruskem. A podtrhuje to, podtrhují to aktivity samotného ruského prezidenta Vladimira Putina, který navštívil zkraje tohoto týdne Káhiru, dojednalo se, že Rusové postaví Egypťanům jadernou elektrárnu. Ve vzduchu je, byť to nebylo nějak jasně zveřejněno, dokonce že by v Egyptě mohli Rusové využívat tamní vojenská letiště, že by tam mohli mít své letecké základny, což je velice zajímavé, protože to překresluje tu mapu spojenectví, jak jsme na ni po desítky let vlastně zvyklí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Putin nečekaně navštívil také Sýrii. Tam nařídil stahování ruských sil v zemi. Podle něj ruští a syrští vojáci dokázali za zhruba dva roky zničit mezinárodní teroristickou organizaci, takzvaný Islámský stát. Co to znamená?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, řadu otazníků, protože když to někdo sleduje podrobně, tak ví, že stažení ruských vojáků už Rusové oznamovali v Sýrii loni. Každopádně pořád je zjevné, že jich tam ještě dost mají. A myslím si, že to prohlášení to bylo spíš pro média. To by měl být triumf. On neřekl, my odněkud utíkáme, on řekl, my jsme dokončili práci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zvítězili jsme.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Zvítězili jsme, a proto odcházíme. Takže to je podstata. Ale rozhodně si nemyslím, že by se stáhli Rusové úplně. Oni nemají důvod. Nic je k tomu netlačí, protože ta koalice, kterou vedli Američané, Západ, který chtěl svrhnout prezidenta Bašára Asada v Sýrii, tak ta prohrála. Prostě Asad je i po šesti letech stále u moci, přesně jak to Rusové, jeho spojenci, předpovídali a jak se o to svými vojenskými aktivitami sami vlastně do velké míry postarali. Takže Putin nemá důvod se ze Sýrie stahovat úplně. Koneckonců tamní základny zejména námořní základna Tartús, to je vlastně jediná mimo země postsovětského prostoru, kterou Rusové ve světě mají. Takže ono dnes se rozčilovat nad jednou ruskou základnou za situace, kdy Američané jich mají po celém světě desítky, by mohla bylo trochu licoměrné. Zkrátka Rusové velmi dobře využívají tento prvek a posilují svojí přítomnost i v té rozvrácené Sýrii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Irácký premiér Abádí oznámil definitivní konec války proti takzvanému Islámskému státu v Iráku. Džihádisté už v zemi neovládají žádné území, Irák má plně pod kontrolou své hranice se Sýrií. Oddechne si tedy konečně tato země po třech letech boje s takzvaným Islámským státem? Je Irák svobodný?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, svobodný je velmi těžko, je závislý na mezinárodní pomoci, potlačení Islámského státu do velké míry bylo zásluhou sousedního Íránu. Takže to zase umocnilo vliv Íránu, který také využívá chyb a nedostatků v americké politice. Američané svrhli Saddáma Husajna. Mysleli si, že tam ustaví sobě spřátelený režim a řadou různých vlivů zkrátka naopak tam máme zemi, která je velmi silně daleko více napojená na Írán než na Američany. Američané to platí. Američané tam nasypali stamiliony dolarů ve zbraních, v humanitární, v rozvojové pomoci, ale vliv si tím vlastně v Iráku nekoupili. Takže Irák pořád je jaksi na vážkách. A já vůbec si nejsem jistý, že porážkou Islámského státu a těmi proklamace halasnými, že, že tu skutečně je konec nestability, ti lidé nezmizeli, ti lidé jsou dál frustrovaní vůči vládě, kteří proti ní pozvedli zbraně. A teď jde o to, jestli vláda dokáže uspokojit jejich politické ambice, ekonomické ambice. Jsou to, je to sunnitská arabská menšina v zemi, která do velké míry utrpěla po pádu Saddáma Husajna. A to ta jejich, to jejich pokoření, řekněme, a vytlačení ze scény se prostě přelilo i do podoby podpory Islámskému státu, Al Kajdě a tak dále. Takže ti lidé tam jsou. A teď jde o to, zda se podaří si získat jejich loajalitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle zpráv se pohybuje na území Iráku a Sýrie asi tři tisíce džihádistů, ale jsou to samozřejmě odhady. Jenom zpět k Sýrii. Kdy bude svobodná tato země, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, zase pod tím si každý představuje něco jiného. Odpůrci Asada řeknou, že dokaď je tam Asad, tak svobodná není. Ti, kteří stojí za Asadem, tak řeknou, že bude svobodná, až zmizí poslední, poslední povstalecké skupiny, kterých jsou tam pořád ještě desítky a desítky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co z toho plyne pro ten další vývoj, respektive jak dlouho ještě bude Bašár Asad v Sýrii u moci? Nebo zůstane?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si, já si umím představit, že ve chvíli, a teď už vlastně Rusko i třeba Írán a Turecko to tímto směrem posouvají, že zkrátka ta ozbrojená fáze války se blíží ke konci a poté se bude hledat nějaké politické řešení. A Rusové například nikdy netrvali na tom, že Asad se musí navěky udržet u moci. Oni říkali, má-li být nějaký jiný vůdce, tak ať si ho Syřané vyberou. A já si umím představit, že v rámci nějakého usmiřovacího procesu Asad bude nějakým způsobem odsunut do pozadí a na jeho místo bude dosazen nebo vybrán někdo jiný, ovšem při zachování struktury toho režimu, že ta, ta mocenská skupina, která je u moci, u ní zůstane. Ale ta tvář Bašára Asada, velmi zdiskreditovaného brutalitou vůči civilistům a tak dále, tak ta zmizí ze scény. To si myslím, že možné je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je vlastně možné, že ani po šestnácti letech konfliktu v Afghánistánu není, neexistuje nějaká účinná strategie, která by vlastně bojovala a porazila terorismus?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, nejenže neporazila, ale vždyť ona ho, přiznejme si to, rozdmýchala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo podporuje, přiživuje.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Přiživila, ano. Dokud byl, do roku 2001 vládlo v Afghánistánu hnutí Taliban, byly tam špičky Al Kajdy, odkud více či méně organizovaly nějaké útoky ve světě. Co se teda stalo od té doby? V Afghánistánu formálně vládne jiná vláda. Nicméně Taliban ovládá zhruba polovinu země. Dnes třeba, jak je všechno propojené. Z posledního týdne máme řadu zpráv, že do Afghánistánu přichází kdo, bojovníci Islámského státu, kteří byli vyhnáni ze Sýrie. Prostě v Sýrii, v Iráku, jak jsme se teď před chvílí bavili, ztratili půdu pod nohama, tak jdou do Afghánistánu, kde Islámský stát existuje zhruba už dva roky. Bývalí bojovníci Talibanu, bývalí bojovníci Al Kajdy mění loajalitu a hlásí nyní příslušnost k Islámskému státu. Takže víte co, mně to občas přijde, jakože my skáčeme po nafukovací matraci. Skočíme na jeden její konec, tam to vymáčkneme ten vzduch, řekneme si, tady jsme zvítězili, ale ono se to nafouklo v druhém konci. A takhle my tuto skupinu, a hlavně tuto ideu honíme na středním východě z jednoho kraje na druhý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co takhle nějakou tu problematickou matraci zlikvidovat?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, je to složité, protože řada lidí, kteří upřednostňují a vidí řešení jenom v bezpečnostních postupech, tak hold zapomínají, že je to spojeno i s otázkou třeba ekonomickou, sociální, že zkrátka ono když má někdo plný žaludek, tak nemusí úplně jaksi, nemá moc důvodů chodit do ulic, házet kamení, zápalné láhve, učit se s kalašnikovem. Ve chvíli, kdy žijete v chudé zemi, kde vám někdo třeba ze Saúdské Arábie nebo z Kataru pošle 400 dolarů měsíčně za to, že budete někde střílet, no, tak jdete střílet. To je v mnoha částech muslimského světa nejlepší práce v dnešní době.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaslechla jsem také takovou spekulace, jestli by to rozhodnutí Donalda Trumpa ohledně Jeruzaléma mohlo nějakým způsobem souviset právě s porážkou takzvaného Islámského státu nebo částečnou v Iráku, v Sýrii. Viděl byste tam případně nějaký možný motiv nebo je to pouhá spekulace?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ne. Opravdu mě nenapadá. Je to, vidíme, nějaké časové shody, a to, v tom bych...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to náhoda.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Do toho bych se nepouštěl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu. Děkuji za váš čas a názory.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Děkuji a hezké Vánoce posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji také. Na slyšenou se těží Zita Senková. Mým zítřejším hostem bude kardinále Dominik Duka.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.