Přepis: Jak to vidí Tomaš Zima – 19. prosince 2017

19. prosinec 2017

Hostem byl Tomáš Zima.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u poslechu pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den, vítejte.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme například priority nové vlády, zejména v oblasti školství a zdravotnictví a zamyslíme se také nad odkazem prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. Inspirativní poslech. Lidé po celém Česku si včera připomněli 6 let od úmrtí prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. Jak vy jste ho, pane profesore, viděl, vnímal a chápal?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já jsem Václava Havla vnímal jako silnou osobnost, která se snažila, bych řekla, o lidské dobro. Snažila se lidi spojovat a snažila se, bych řekl, v liděch, v lidech vidět více toho dobrého než zlého, což je jaksi, bych řekl, velmi, velmi dobrá lidská vlastnost. A i v té světové politice, že jo, protože jedny z jeho tezí bylo právě otázka odzbrojování, aby jaksi ta zbrojní politika ustoupila především té politice dialogu a hledání mírového řešení, což i ten svět, v kterém Václav Havel žil i ten dnešní, velmi potřebuje. Miloš... Václav Havel byl, byl velmi charismatická, charismatická postava, která byla velmi skromná. Já jsem se s ním měl možnost několikrát setkat při různých událostech, ať to byly akce na univerzitě nebo samozřejmě ve veřejném prostoru. Ale také i třeba při setkání s kolegy, kteří... z Německa, kteří získali čestný doktorát na Univerzitě Karlově, kteří zaváděli screening rektálního karcinomu, kdy právě tedy Nadace Václava a Olgy Havlových byla jedním ze šiřitelů právě tohoto preventivního programu, kdy jsme pak při večeři společně, společně poseděli. A byl to velmi milý a krásný večer.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překvapil vás někdy něčím Václav Havel, třeba lidsky?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak lidsky, tak samozřejmě je taková...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve svých postojích?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
... ta omílaná, omílaná otázka jeho krátkých kalhot při inauguraci, ale i to je samozřejmě lidské. Ale já bych řekl, že mě jaksi překvapoval spíše mile. Musím říci, že v některých těch snahách i v tom globálním prostoru, bych řekl, že na mě působil spíše více idealisticky, i když samozřejmě víme, že největší peníze se právě točí kolem zbraní, kolem jaksi převážení lidí, ať to nazýváme migraci nebo jakkoliv jinak. A samozřejmě v těch drogách, kde, bych řekl, jsou to tak jaksi silné kartely ty zločinné, ale i ty státní, aby to, aby to mohlo fungovat. A on byl takový idealista, který za to bojoval, aby se toto odstranilo. A to jsem považoval za velmi idealistické. Jistě samozřejmě krásné, kdyby se tak stalo, ale v dnešním světě poměřující všechno penězi za nerealistické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik platné jsou podle vás dnes v současnosti myšlenky Václava Havla, které bychom si měli brát třeba v té dnešní době k srdci?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že bysme si velmi měli brát k srdci jaksi lidskou důstojnost, toleranci, hledání toho pozitivního v těch lidech, což by dnešní společnost, která je jaksi velmi, velmi rozhádaná, kde se, kde řada politiků uměle vytváří bariéry, kdy populisticky se vykřikují hesla "Vystupme z Evropské unie" a to už nestačí ani to, co vidíme, jak se ekonomika Británie propadá a jak většina lidí v Británii, a to ještě v Evropské unii jsou, už by chtěla, aby tam zůstala. A někdo prostě hraje s touto jedovatou kartou, kartou ve společnosti. Takže tyto myšlenky by bylo třeba jaksi šířit a vracet se k nim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je vlastně podle vás, pane profesore, ideál dnešní společnosti, jaké jsou naše ideály, o co usilujeme?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To je velmi zajímavá otázka. Tak to je, kam směřuje společnost, tak to si myslím, že není popsáno a bylo to vidět i v těch volbách, protože ty témata byla, byla z hlediska nějakých těchto jaksi, bych řekl, vyšších principů mravních a ideálních napříč vyprázdněná, protože buď se objevovala témata ryze, bych řekl, technicistní a pragmatická. Postavme dálnice, budujme, budujme nějaké stavby. Nebo to byla kampaň ryze negativní. Antibabiš, antičapí hnízdo. Anebo neustále omílaná témata: Zaveďme školství a placené zdravotnictví, která opakovaně nezabrala, tak nezabrala ani v roce 2017. Ale že by někdo hovořil o tom, kam společnost jaksi posunout v tom duchovním slova smyslu, tak to jsem teda nezaznamenal. A to je možná to špatné, že ty strany a hnutí nemají nějaký ideový proud, že je to ryze pragmatické mít tu moc, samozřejmě někdo má ty cíle ušlechtilejší, někdo je má méně ušlechtilé, ale nějaký ten ideový obsah o posunu společnosti jsem tam nezaznamenal. A to je možná také důvod to, že ty klasické strany, které velmi v letošních volbách propadly napříč spektrem odleva doprava, tak je to možná právě to, že toto chybí, ten, bych řekl, ten základ, ten grunt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nová menšinová vláda, která o důvěru požádá v lednu, schválila návrh svého programového prohlášení. Počítá například se zjednodušením a elektronizací daňového systému nebo vytvořením pravidel pro předvídatelný růst minimálních mezd a tak dále. Co vy osobně očekáváte od nového kabinetu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já jsem si ještě programové prohlášení vlády nepřečetl. Některé samozřejmě ty teze jsem slyšel nebo jsem o nich, o nich věděl. Já se domnívám, že ta, ta vláda, ale když je samozřejmě vláda jednobarevná, tak je to, je to jednodušší, nemusí se hledat takové, bych řekl, "vnitřní" kompromisy, že jeden vyjde druhému, což někdy vede k tomu jaksi špatnému ve finále. Ty, to zjednodušení daňového systému, tak já to slýchám od roku 95, od Václava Klause, přes vlády ODS, sociální demokracie, TOP. Slyším, že se daňový systém zjednoduší. Když otevřu daňové přiznání každý rok, tak v 90. letech jsem ho byl schopen vyplnit sám, letos mně to vyplňuje daňová poradkyně. Takže já budu jenom rád, když se toto splní. A přeji si to, aby daně byly jednoduché, tak jako si přeji, aby zákony byly, aby se v nich lidé je mohli přečíst a porozuměli jim. Takže občanský zákon je antiobčanský zákoník, protože se v něm nevyznají ani sami právníci v té terminologii, natož laik. Takže já zjednodušení daňového systému, systému fandím. Nevím, jestli už je tam dvoustá novela toho zákona, ale tak tomu já budu držet palce. Ale jsem takový realista, aby se to povedlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče právě, jenom že vám do toho vstupuji, pane profesore, těch zákonů, tak třeba volba prezidenta ještě ani neproběhla a už se různě spekuluje. Třeba dnes o tom píše Mladá fronta DNES, že by podle expertů, které oslovila, expertů na ústavní právo, by mohl soud volbu prezidenta zrušit, což je prý nebo by mohl být důsledek chyby ministerstva vnitra, které údajně špatně vyložilo zákon.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale víte, to je ta terminologie, já jsem ten článek v Mladé frontě nečetl, já jsem ráno, ráno byl v nemocnici a už jsem pracoval, ale podívejte se, tak je zde pochybnost a to je právě, o čem jsem se zmínil, že zákon není jasný. A pokud se jedná o tu kauzu, že někteří senátoři nebo poslanci se podepsali více kandidátům, tak pokud je mi známo, Nejvyšší správní soud vydal takové šalamounské rozhodnutí, že to, že to je asi dobře, ale že by se to asi mělo opravit, jo. A zase to nikdo nečetl. Buď je to...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemělo by se to opakovat.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A nemělo by se to opakovat, z čehož je výklad. Takže teď to už teda jako nechme, ale do budoucna to opravme. Ale to přece nejde. Tak buď řeknu: Může ten poslanec podepsat se několikrát, anebo nemůže. Ale to by znamenalo prostě jaksi jít úplně zpátky a narušilo by to vlastně tuto proceduru. Ale to zase jsme na tom začátku, že ten zákon, když byl připraven, byl připraven nejasně. A v tom je ten problém, jo. A takhle bysme mohli v řadě dalších zákonů, že je to jaksi nejasné, nezřetelné. Tady ten zákon je nejasný, může - nemůže. Soud si teďka myslí, že by to do budoucna býti nemělo, ale pro letošek to už ponechme. Já osobně zastávám názor, tak ta kampaň běží, kandidáti jsou známí, tak už to prostě do toho ledna dotáhněme, a nechť pak se ten zákon buď řekne, že ten poslanec nebo senátor může více lidem podobně jako občan se může podepsat, anebo že se nemůže, že může jenom jednomu. Ale také nikdo nedohledá, zda nějaký občan XY se nepodepsal Miloši Zemanovi, Jiřímu Drahošovi, Marku Hilšerovi, že jo. A to už si neumím představit, že by někdo toto byl schopen v těch seznamech 50 tisíc podpisů dohledat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiér Andrej Babiš uvedl včera do úřadu poslední 4 ministry, mezi nimi i nového šéfa resortu školství, tím je Robert Plaga. Ten chce například přidat učitelům v regionech, udělat finanční revizi inkluze, na ní podle odhadů chybí 3 miliardy korun pro příští rok. A nový ministr se chce podívat na to, jakým způsobem ten resort je schopen redukovat tyto náklady. Jak hodnotíte jeho plány?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já Roberta Plagu znám více než 3 roky, protože na ministerstvu školství vlastně nastoupil nejprve jako politický náměstek za Marcela Chládka, pak byl 3 roky náměstkem pro vysoké školství a vědu. Já ho znám jako člověka korektního, který je schopen jaksi naslouchat a měli jsme s ním jaksi velmi dobrou komunikaci. A to neznamená, že by všechny naše návrhy akceptoval. Prostě hledali jsme nějaké řešení, které, které pro prostředí vysokých škol a vědy, vědy vhodné. Co se týká těch témat, tak téma zvyšování platů učitelů, já bych tam ještě jaksi přidal zvyšování platů učitelů i na vysokých školách, protože pak se v současné době už je to, že nebudou učitelé, kteří budou učit učitele. Takže ono už teďka je ten rozdíl mezi platem na školách, u odborných asistentů a učitelů na základních, středních školách 3 až 4 tisíce korun, a to nemluvím o jiné sféře. Takže aby se nestalo, že sice učitelé budou mít v regionech krásné platy, ale už ty další učitele nebude nikdo učit, protože ti lidé z těch škol odejdou a nebudou se tak autoristicky chovat. Takže jistě jaksi školství a investice do vzdělání by mělo být prioritou nejen této vlády, protože je to segment podfinancovaný, chronicky a začíná prostě a začne zanedlouho velmi zadrhávat, pokud tam nepůjdou masivní ekonomické finanční investice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čekají se právě v oblasti vysokého školství nějaké převratné změny?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak diskutuje se určité rozkategorizování škol, tak jak je to ve světě běžné. Na ty, bych řekl, ty klíčové a vůdčí instituce a pak ty instituce, které mají zejména dopad samozřejmě třeba i regionální nebo v některých těch oborech a pak jsou to specifické školy, jako třeba umělecké vysoké školy. Takže o tom a o různém způsobu financování, protože je nesmyslné, aby jeden model fungoval na Univerzitu Karlovu, na Slezskou univerzitu v Opavě a na Janáčkovu akademii múzických umění. Prostě když ta každá škola má jiné poslání a jiné jaksi parametry, podle kterých je, je hodnotit jejich výkon a... výkon a kvalitu. Takže o tom se diskutuje. Vy jste zmínila, takže ten růst toho rozpočtu ve vysokém školství, ale ve školství obecně je, je potřebný, aby ti lidé tam byli velmi jaksi kvalitně zaplaceni a mohli jaksi vychovávat ty budoucí generace, protože to je jaksi, bych řekl, budoucnost úspěchu České republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kromě financí.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já vím, že je to...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, kromě financí.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Kromě financí je to vytváření samozřejmě podmínek ve, ve společnosti. Je to otázka postavení učitele ve společnosti, jeho jaksi, aby byl, aby byl respektován samozřejmě rodiči a společností. A také samozřejmě je to ale, to se týká těch dobrých učitelů, kterých je většina, vždycky v každé profesi jsou i lidé podprůměrní a špatní, tak jaksi to nevyhne ani té učitelské profesi. Ale, ale ty jsou v menšině a musí jaksi cítit určitou oporu a podporu té společnosti. A vy jste zmínila otázku hledání rezerv, tak samozřejmě v každé oblasti se rezervy dají hledat. Je jenom otázka, otázka spíše přesunutí z části A do části B. No, a zmínila jste inkluzi, tak jistě je, je vhodné a potřebné, aby lidé a žáci a studenti, kteří mají nějaký handicap, se mohli kvalitně, kvalitně rozvíjet. Já mám pocit, ta inkluze, jak byla dělaná, byla dělaná trošku v některých segmentech překotně, což se už teďka ukazuje. A takže je třeba, jsem zastáncem toho, že těm žákům a studentům, kteří mají handicap, má být samozřejmě pomoženo, umožněno, aby se mohli rozvíjet. Ale zase musíme brát, a tady se dostávám do té pozice, pozice lékaře, že jaksi nejsou všichni úplně stejní a je pak třeba hledat samozřejmě i způsob jaksi toho vzdělávacího procesu, ale i způsob uplatnění, uplatnění ve společnosti. Jistě třeba když zmíním profesi maséra, fyzioterapeuta, kde je řada slepých, je to přesně ta oblast, kde jsou velmi jaksi potřební. Ale těžko to asi budou malíři, že jo, nebo, nebo horolezci. Takže je třeba i tu přípravu prostě tomu směřovat, lidé zase s jinými handicapy. Takže je to, aby ta škola a společnost hledala dobré uplatnění pro ty lidi, kde se i ten žák a student bude cítit lépe a bude se moct rozvíjet a ne se snažit jaksi, že tak jako to všechno nějak srovnáme do jedné šablony.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je, myslíte, ten současný stav?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že současný stav, že tam byla řada dobrých myšlenek, ale nebyly třeba možná i z důvodu času nebo z důvodu nějakých idealistických představ jaksi dotaženy do toho konce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Půjde oživit kariérní řád v podobě, v jaké byl v Senátu? Co s ním bude?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To je dobrá otázka. Tak víte co, kariérní řád, tak je potřeba říci, že pokud se má něco vytvářet na úrovni státu, tak to mají být principy jednoduché, jasné a transparentní. Jasně jsme si na začátku řekli, že moc takovýchto předpisů není, ať jdeme do daní, ať jdeme do občanského zákoníku, ať jdeme teďka k volbě prezidenta, jo. Takže já si myslím, že tady by mělo být nějak státem řečeno, že jsou pro ty učitele nějaké postupové mety, to je jaksi jedno kritérium. Měly by tam být dána nějaká velmi minimální kritéria, protože zase pokud něco budeme dávat na podmínky základní školu menší vesnici a na třeba školu na sídlišti v Praze, tak jsou to úplně zase jiné, jiné možnosti, které jsou, jiné způsoby hodnocení. A měli bysme spíš dbát na to, aby ty ředitelé škol byli kvalitně vybíráni, aby to byli odborníci na svém místě a ty by měli mít velkou jaksi možnost jaksi ty učitele, učitele hodnotit. A měli by k tomu mít ty nástroje, a ne tak jako se to často děje, že se učitelům přidá v kategorii A a pak se to vlastně převede z osobního hodnocení do toho základního platu a vlastně jsou všichni tak jako happy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Informatika by se od příštího roku měla ve školách učit jinak, mnohem více než doposud. S těmi digitálními technologiemi se dnes už seznamují děti v mateřských školkách. Jaký je na to váš názor, jak uspět v digitálním světě? Tady dodám ještě novinku z Francie, která zpřísňuje zákon zakazující mobily v základních školách. Jde prostě o to, aby děti se nekoukaly, když to, řeknu lidově, prostě pořád do mobilu, mají je odkládat do zvláštních skříněk.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že to je, že to je správný zákon. Podívejte se, tak ve škole se máte, se máte učit a k tomu ten mobil moc nepotřebujete a ta škola by měla být vybavena počítači nebo tablety na tu výuku. My teďka taky jsme tady ve studiu a nemáme mobil a taky to tady spolu 35 minut vydržíme bez mobilu. Tak já si myslím, že ten student to také vydrží i ten žák a měl by být jaksi plně ponořen do toho vzdělávacího procesu. A jistě mobil potřebuje, aby případně rodiče, rodičům zavolá nebo svým kamarádům, ale to prostě vydržíte. Když jste na operačním sále, tak také nemáte telefon u sebe. Anebo se máte věnovat své práci. Takže myslím, že ten telefon řadu lidí rozptyluje. Řada lidí už je tím posedlá, aby jim náhodou neuteklo něco na, na Facebooku nebo na jiných sociálních sítích. A často ztrácí jednu dovednost a to je dovednost komunikovat s tím druhým. Vidíte řadu mladých lidí, kteří sedí proti sobě, mají sklopené hlavy a dívají se, co se děje v okolí. Ale aby uměli si dobře popovídat s tím kamarádem, který sedí proti nim, to je těžší. Takže ztrácí se komunikační dovednosti. Ztrácí se i jaksi řečeno a četl jsem nějakou studii, že když si prostě píšete poznámky rukou, tak si to lépe pamatujete, protože je to samozřejmě kombinace více prvků pro ten centrální nervový systém, než když to jaksi různě dáváte do těch tabletů a mobilů. Takže to, že někdo bude 2 hodiny, pak bude přestávka, zase 2 hodiny bez mobilu, já si myslím, že to určitě duševnímu rozvoji, rozvoji těch dětí neublíží. Možná ba naopak. A samozřejmě ta informatika, bude otázka, jak bude pojatá, jak budou na to školy vybaveny. Ona ta informatika se dostává, ono to není o učení informatiky, ono je to spíše o moderních formách výuky. Jsou různé instrumenty, Univerzita Karlova třeba se společnosti /nesrozumitelné/ vyvinula řadu vzdělávacích programů v chemii, v anatomii, v biologii a dalších odvětvích, kdy de facto umíte nebo kdy ta výuka je zpestřena tím, že ten student vidí velmi precizně lidské tělo, chemické reakce, které nikdy i třeba zpomaleně, které nikdy v té laboratoři nemůžete udělat. Takže je to vlastně doplněk té výuky, kdy ten učitel to komentuje. A když se namíchá jaksi křída na tabuli, moderní elektronická pomůcka, komunikace se studentem, pak já si myslím, že je to, to ideální, co ten, co ten žák a student může získat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde o ten správný mix, ten poměr těch prvků.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co považujete, pane profesore, za největší výzvu pro nového ministra školství, kterým se stal Adam Vojtěch? Mimochodem...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Zdravotnictví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, zdravotnictví. Vidíte, ještě jsem zůstala zamrzlá v předchozím tématu, vystudovaný právník, v 31 letech se řadí mezi nejmladší ministry vůbec v historii samostatného Česka. Pro něj je prioritou projekt elektronických receptů. Ten ani dva týdny před povinným zavedením nefunguje, jak by měl?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jdete zase ta česká, česká stopa. O elektronickém receptu se hovoří dlouho. Nedejbože teď se stalo to, že to má začít platit. Tak všichni lidé říkají, že to vlastně platit nebude, ale ten zákon je platný. A teď se hledá cesta jako zase tou takovou tou českou, protože lidé řekli: Vždyť se říká, že to platit nebude, tak my to budeme jako bojkotovat, nepůjdeme do toho. A teď vlastně to furt platí. A teď se hledá ta cesta, že se odloží vlastně, bych řekl, ta sankční část, aby se s tím lidé mohli naučit. Ale to se přece mělo vědět dopředu, že se to má připravit, má otestovat, má být na to delší doba, aby lidé se s tím mohli naučit nějaký souběžný ten a pak říct: A teď je ten den D. A my to řešíme, až když teda padne ten zákon, že by to všichni měli dělat a pak vlastně děláme tu periodu toho, toho zaučování, že jo. Takže to je taková, takový ten klasický, klasický český, český přístup.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
O tom, že nikdo...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je chyba tedy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, chyba je v tom procesu. Vy musíte dát na to dostatečnou dobu, aby se s tím lidé mohli seznámit, protože takhle, neslyšel jsem nikoho, jako počkejte, kdo v roce 2017 řekne, že elektronický recept a teď já se bavím o tom principu, já nemluvím o tom technickém, že elektronický recept je špatně, tak nepatří do roku 2017. A hovořím o tom principu toho receptu, nemluvím o té, o té struktuře a prostě jak to probíhalo. Prostě to je princip, říkáme, že budeme elektronizovat daně. Někdo dává za příklad Estonsko, kde je všechno elektronické. Je elektronická zdravotnická dokumentace. Tak samozřejmě se to všechno elektronizuje, aby to bylo na jedné straně přístupné, transparentní, přenášely se ty data, samozřejmě při vysokém stupni jaksi zabezpečení. Takže ten princip nikdo nemůže jaksi zpochybnit. Ale je to to, že se tomu jaksi na některých úrovních, říkám, nejsem na to expert, to zaseklo. U nás na pracovišti jsme ty elektronické recepty, se k tomu lidé nějak získali přístupové kódy, kódy někdy během července, kdy to běželo v nějakém rozumném, rozumném režimu. Říkám, ještě jsem elektronický recept si nezkusil, jsem tedy zaregistrován a v těchto dnech si zkusím napsat svůj první elektronický recept. Takže tak to bude. A je rozumné, že to ministerstvo vlastně říká: Teďka, prosím vás, nějaké období doregistrujte se a budeme jaksi, nebudeme vyžadovat ty pokuty, které vlastně ten zákon přináší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový šéf zdravotnictví plánuje také více centralizovat nákupy zdravotnických prostředků a léků tak, aby na to byl větší dohled, aby byly jaksi eliminovány provazby, jak to označil, mezi řediteli nemocnic a dodavateli. Je to velký problém?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já si myslím, že samozřejmě ta politika cenová je, je, je různá. Je různá mezi, na úrovni samozřejmě jednotlivých nemocnic. Některé nemocnice nakupují lépe, jiné hůře, ale jestli na to, vždycky se vytrhne jeden z těch léků, ale vy se musíte podívat na to celé portfolio, protože vy třeba taky jdete někam, kde vám řeknou: Dobře, tady to je dražší a toto je levnější. Takže to je třeba se na to dívat v tom, v tom celku. Pokud se bude transparentně nakupovat, je jen dobře. Je to jistě jedna, jedna z cest úspor, ale při tom jaksi byrokratickém systému, který je a který existuje, aby se nestalo to, že sice budeme všichni, jako centrálně to nakoupíme, ale než se to vysoutěží, tak uplyne několik let, že jo, protože jistě u těchto, těchto věcí se to bude napadat. Tak hlavně aby to fungovalo. A jinak já pro transparentnost jaksi pléduji ve všech oblastech nejen ve zdravotnictví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy a jeho postřehy. Děkuji vám za ně, mějte se pěkně.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji vám i vašim posluchačům a přeji krásné poslední adventní dny a hezké vánoční svátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji, nápodobně. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková. Zítřejším hostem v Jak to vidí bude geolog Václav Cílek. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: zis , Tomáš Zima
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.