Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 20. prosince 2017

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je geolog Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte. Dnes budeme.

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
I vy vítejte, když už teda jsme u toho, tak povídejte teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju pěkně. Dnes budeme hledat vysvětlení na otázky, proč kalifornii opakovaně pustoší požáry, co se děje s mraky a jaký potenciál má pro naše zemědělství agro lesnictví. Dobrý poslech. Již 3 týdny pustoší Jižní Kalifornii požár Thomas. Třetí nejrozsáhlejší v dějinách této oblasti. Živel dosud zničil více než 700 domů a vyžádal si nejméně 2 lidské životy. Škody jdou do desítek milionů dolarů. Jak si vysvětlit, pane Cílku řádění tohoto živlu? Dosud zničil nejméně 930 kilometrů čtverečních, což je území téměř dvakrát větší než rozloha Prahy.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ono se stačí podívat na nějaký youtubský filmy a doopravdy vidíte tu hrůzu. Jo a já o tom vyprávím teda ne kvůli té hrůze, ale kvůli tomu, co jsme si tolikrát říkali, že co se děje na severní polokouli by nás mělo zajímat z hlediska počasí. A nad Kalifornií se stala taková jako zajímavá věc, tam sedí stabilní rozhraní. Jeden americký klimatolog to spíš jako z legrace nazval 3 r rediculus rezison rich. Něco jako zvláštně stabilní rozhraní. A lidově se tomu říká blok jako. Tomu, co mělo stát na Letné, že jo. Prostě je to taková, je to, je to vzdušná masa, která blokuje, když to řeknu zjednoduše pronikání větrů od západu z Tichého oceánu. Ty západy, tyhle ty větry přinášely vláhu, a pak přeletěly pohoří, že jo a ocitly se někde v té střední, teda ve střední části USA, kam přinesly o něco teplejší počasí. A teďka tenhle ten blok, tahle ta, tahle ta zvláštně stabilní oblast prostě sedí nad Kalifornií a takže do Kalifornie neproudí, neproudí studenější vzduch, neproudí tam vlhčí vzduch. Takže je tam mnohem víc teplo, než bývalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S tím nemohou nic dělat svým způsobem ?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano. Ono se to táhne nahoru a ještě navíc to větrné proudění, které jde od oceánu, se stáčí pak na sever, nebo na jih. Takže spíš přináší srážky do Mezoameriky, která to nepotřebuje, anebo otepluje sever Ameriky, která to taky moc jako nepotřebuje, protože tam zase hrozí to nebezpečí toho sněžení. A tahle ta situace je vlastně hrozně nepříjemná, nedá se s tím nic dělat. Ten blok je obrovský, když se podíváte na mapu atmosférického tlaku, tak se vlastně táhne svýma výběžkama až, až ke Kanadě a je to velká bezmoc. A podle mýho názoru není náhoda, že se stalo právě v Kalifornii v takhle jako vyspělým státě, protože ty diskuze o klimatu, který tam probíhají, budou v Čechách pravděpodobně probíhat někdy za 20 let teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dospělé a doopravdy jako odborné kromě toho, že lidi jsou fakt jako znepokojený.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kalifornii navíc ten ohnivý živel sužuje letos, pokud se nepletu po druhé. Tam v říjnu zemřelo na severu státu ve vinařské oblasti přes 40 lidí. Má to nějaké řešení?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Řešení má přizpůsobit se. To je to, co se ozývá stále častěji, že prostě proti těm klimatickým změnám je velmi obtížné bojovat. Už protože těžkou energetiku, to znamená to gro té energetiky, ty 2 třetiny té evropské nebo světové energetiky prostě nezměníte ze dne na den. To trvá 20 nebo 30 let. Takže pomaloučku přicházejí dopady, které prostě nějakým způsobem proměňují náš svět a jsou místa, kde ty dopady jsou citlivější, což je USA nebo sever Evropy nebo naopak jako úplně ten jih té středozemní Evropy taky. Jo a jsou místa, která mají nižší citlivost a to je Česká republika aspoň zatím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě na ty klimatické změny se snažil poukázat jeden fotograf, který nedávno nejspíš jste to také zaregistroval, zveřejnil snímek umírajícího ledního medvěda. Chtěl vlastně ukázat na umírá hlady, takže pak i čelil třeba kritice, proč mu nějak nemohl. Tak říkal, že sebou nenosí běžně ani zbraň ani asi 200 kilo, kilogramů tuleního masa.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte kdykoliv vidíte fotografii koně, malého dítěte nebo ledního medvěda, tak se prakticky vždycky jedná o nějakou manipulaci s vašemi city. Jo, to znamená, toho já už si jako nevšímám apriorně, protože vím, že to nese nějakej podtex jako reklamní, kterej nechci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak jinak tedy poukázat na řekněme seriózně na to, co probíhá v krajině životním prostředí. Třeba konkrétně na ty klimatické změny?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby to nebylo v té emotivní rovině.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano ano ano ano. Teda jako nakonec bych řekl, že ta emotivní rovina nás zachrání, protože takový údaje možná jsme se o tom už bavili, že prostě množství CO2 v atmosféře dosáhlo 400 pípí m. To prostě ani na lidi našeho ústavu, který je akademický a vzdělaný, nezanechá vůbec žádnej dojem. Ale v okamžiku, kdy vidíte, že se jedná o lidi nebo právě o ty jako zvířata. To znamená o ten soucit s těma s lesem, tak je to situace úplně jako jako odlišná. Víte teďka na mě, když už teda se bavím takhle emotivně, co na mě teda hodně zapůsobilo, nebo hodně působí. Byl jsem dvakrát na Slovensku. Je to osud Vysokých Tater jo, kde se zdá teda, že prostě čelí něčemu, co je naprosto prostě promění skrze teda toho kůrovce. A kdyby ten kůrovec, že jo napadl ty smrčiny, který tam nemají co dělat a jsou uměle vysázený koncem 19. století, tak všichni řekneme, ano příroda si pomůže, ale on napadá pralesní formace, který vznikali třeba 200, 300 nebo 400 let jo. To znamená, tam se to bere bez ohledu na to, co je přirozené, nebo ne. Takže ten kůrovec ve Vysokých Tatrách je velmi nepříjemná možná analogie středních Čech nebo obecně nižších poloh Čech a teda Moravy, budou-li příště prostě 1 nebo 2 roky velmi suché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak byste ohodnotil možná tu naší připravenost na tyto změny? Můžeme se podívat třeba i na pár čísel kvůli letošnímu suchu, přišly podle údajů agrární komory naši zemědělci hlavně na Moravě až o 12 miliard za předloňské sucho. Stát vyplácel přes miliardu. Stát nyní chce, aby zemědělci se více chránili před těmi různými pohromami a to lepším pojištěním. Tam se zvyšuje ten příspěvek od státu. Jak to vidíte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte tohle jsou přesně ty údaje, kterou jdou jedním uchem tam a druhým uchem ven, protože jsou to miliardy, mnoho nul, mnoho škod. Včera jsem se bavil s kamarádem, který okopával diendorfský zlom. To je zlom, který se táhne z východní Alp na jižní Moravu. Právě má to význam pro stabilitu jaderné elektrárny Dukovany. On říkal, no víš my jsme kopali na Znojemsku a já sonda byla 7 metrů hluboká, šla dolů na rostlou skálu a v celým profilu byla úplně suchá. Jo, tak tam si doopravdy já uvědomuju, byť je to tento 1 bod a nikoliv to plošné prostě, ty plošné miliardy. Tady já si uvědomuju, co je to za problém, aby těch 7 metrů zemin zase prostě nasáklo vodou zpětně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k jednomu zajímavému fenoménu, který vlastně souvisí i nejspíš s klimatickým oteplováním, nevím a to jsou mraky, které se někam posouvají, pane Cílku. Co si pod tím představit?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano ano, to je, tohle je vlastně výsledek hrozně zajímavé studie. Víte, my když mluvíme o klimatické změně, tak máme automaticky na mysli oteplování, ale už na příkladě té Kalifornie jsme si ukázali, že to znamená výskyt nějaké anomálie, která může bejt hodně dlouhodobá a nepříjemně ovlivnit vlastně podnebí, počasí v celém regionu. Tým vědců zkoumal a byla to velmi zdlouhavá a obtížná práce, na satelitních snímcích rozložení mraků mezi lety 1983 až 2009. A teďka zjistili věc, která se týká i nás, a to že z těch středních šířek, méně na jižní polokouli, ale víc na jižní polokouli a zejména teda v té atlantské oblasti je těch mraků mnohem míň. To znamená slunce svítí víc, přispívá maloučko k oteplování, spíš k letnímu oteplování. Subtropy se šíří maloučko k nám jako na sever. Jo to je ta jižní Morava. A zároveň ale dráhy bouří, které se víc držely na jihu, se posunují na sever. A ty vyplývá z toho jako jedna věc, pokud se jedná doopravdy o trend, jakože ano. To, že stín bude čím dál tím vzácnější. Já jsem si hned vzpomněl na všechny ty starosti, jak se snažili hned vykácet všechny ty listnatý stromy, aby nemuseli čistit chodníky a ulice jo prostě, jak se lidi lehkomyslně zbavili stromů, zejména těch listnatých, které stíní nejvíc a chladí nejvíc, že jo. A já si myslím, že budeme ty stromy potřebovat čím dál tím víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to nějaký nezvratný trend nebo?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
U klimatu nikdy nevíme. Jo klima je definováno jako průměrné stavy v počasí dejme tomu, po dobu, za dobu 30 nebo 35 let. A ve středoevropském klimatu se uplatňují takové zhruba 30 až 50 leté periody nebo před jako silným vlivem člověka se uplatňovaly, kdy to počasí fluktulovalo a ještě mezitím to bylo rozděleno na další fluktulace. Takže výsledek byl maloučko jako nepře, nepředvídatelnej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže spíše nějakej cyklický jev, který se opakuje?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano ano. Všechno na světě je cyklický. Všechno je založený na sinusoidě. Prostě já nevím, naše emoce nebo finanční krize. Jo jedná se, nebo historie vůbec, nebo emoční vyrovnávání se s válkou nebo tohle to. Vždycky je nutné prostě uvažovat, že jsou ty období klidu a neklidu a sama si odpovídat, že jsme možná víc teďka v tom období maloučko jako neklidu. A já jsem dneska ráno, jak jsem jel do rozhlasu, tak jsem si vzpomněl na Masarykovo heslo, on říká "rozčílení není program". Tak jsem si jenom uvědomil, kolik rozčílení je v těch debatech prostě, co dělá pan Babiš, co nedělá, co by měl dělat. Jo jak je to s tou důvěrou a tak dále. Tak to doopravdy není moc kreativní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neuklidňuje se naopak ta situace po volbách?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ačkoliv, jak se říká, po volbách je před volbami. V našem případě to platí ne jenom obrazně, ale i doslova, protože nás čeká přímá volba prezidenta.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, pokud se situace uklidňuje, tak už je to možná vliv těch Vánoc. Jo Vánoce vždycky zneklidňují, a jak se to blíží k tomu štědrému večeru, tak dochází k tomu zklidnění a už tak den, dva před tím štědrým večerem to zklidnění je cítit vyloženě jako, jako ve vzduchu. Já nevím, jak bych to jako nazval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je důvod k neklidu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, k neklidu je důvod vždycky jo, protože jak se říkalo, na šachtě jenom blbec se nebojí. Jo a no, ale důležitý je, aby tenhle ten neklid se přelil spíš takový jako uvažování o budoucnosti, jak zacházet, co dělat v případě třeba nějaký krize. To znamená konstruktivní uvažování a to znamená, je to tak, že většina lidí dneska mám pocit se nechá jako zvyklat, jako jsou jako vnitřně jako rozvibrovaný, to v nich probudí strach a toho strachu se zase zbavujou nějakým emočním způsobem a tím se neurotizuje celá společnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je to cyklické jako počasí a výkyvy.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jsou krátké a dlouhodobě cykly možná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď mám tady poznámku, jaké další anomálie lze pozorovat, a teď mám na mysli to počasí.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já myslím, že to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme hovořili o těch mracích, pane Cílku. A menším, nebo menším množství stínů.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo, mně se teďka spíš jedná o ten návrat stromů do krajiny. Jo už jsme si asi říkali tady víckrát, ale stojí za to, to zopakovat, že když je léto a doopravdy vlna veder, tak protože strom je něco jako, já nevím 3 klimatizace zapnutí tím, jak odpařuje vodu, tak pod stromem je teplota dejme tomu o 8 stupňů nižší, když ty teploty jsou nad 30. To znamená, je to velmi jako podstatný. Jo je rozdíl sedět pod stromem, nebo pod slunečníkem. A právě s tímhle tím počítají takové ty staronové evropské způsoby agrolesnictví. To je takovej hybrid, protože dneska my máme půdu dělenou na zemědělskou, že jo a lesnickou. Jo a to agrozemědělství to je něco jako velmi jako prastarého, co se do dneška praktikuje zejména ve středozemní oblasti. To znamená to jsou ty olivové háje a dole se pasou zvířata. A v malém měřítku. Ta situace maloučko mně připomíná situaci v energetice. To znamená ty velký zdroje furt budou dávat 60, 70 procent toho, co potřebujeme dalších 20 nebo 30 let. A do toho přichází ta alternativa dejme tomu dneska těch 10, 12, 15 výhledově 20, ale asi ne více jak 30 procent energetiky z těch malých lokálních alternativních zdrojů a vlastně nakombinování obou systémů. A u zemědělství je situace taková, že velké podniky dneska zemědělské vyrábí víc jak 10 procent produkce. To znamená mají nejsilnější lobisty. Mají nejsilnější snahy o monopolizaci jo a teďka co se těma 10 procentama, jak můžou jako konkurovat chytrostí teda a tou přidanou hodnotou, že prostě z toho mlíka udělají ty sejry, pokud jim směrnice domluví, ale oč se jedná teda v tom agrolesnictví. Představte si nějakou pasenku někde, já nevím v Beskydech, že jo a tam typicky teda švestky, který jsou tak jako rostou daleko jako od sebe. Pod tím je tráva a tam se pasou ovečky. Anebo místo tý trávy tam máte políčko, posléze teda políčko z brambory. Jo a vlastně využíváte toho, že zvířata vám vypásají zem, že nad tím máte, obvykle jsou to celokmeny. Vysoké kmeny prostě ovocných stromů, anebo ale tam taky můžete mít normální stromy na palivové dříví. Můžete zvířata živit, jak se to živilo dřív listy. Jo to znamená jedná se o pečlivé sladění množství zvířat, pozemků, stínů, který ty stromy poskytují, zabraňují těm vlnám veder, přinášejí s sebou rosu. To je taky začíná být podstatné. Lépe zadržují sníh jo. Takže jedna z těch možností, ale ne proto obrovské velké zemědělství, tak daleko ještě nejsme. Jo ale pro tu alternativu, pro těch 10 procent je větší zavádění těch agrolesnických postupů. A pokud se osvědčí, tak se dá jít dál. A je to taková věc hodně jako evropská. Já jsem si vzpomněl na Maďarsko a na Mangalice. Mangalice je velký tučný prase, který z dálky vypadá jako ovečka totiž jo. Je doopravdy porostlý srstí, je to teďka velkej hit ale vlastně jenom takovej kulinární hit, ale jsou to zvířata, která se pásla v lese. Lesní pastva a celou zimu vlastně byli venku. U nás jsou podobný odrůdy, já myslím, že třeštický prase a podobně. Takže si myslím, že pomalu dochází k nutnosti začít prostě experimentovat v tom malým měřítku, jak skloubit zemědělský plodiny, zvířata a stromy ať už na dříví nebo na ovoce na jednom pozemku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není právě agrolesnictví, pane Cílku v těch našich podmínkách v podstatě takovým tím nejstarším způsobem využití půdy?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte se určitě je. Ona to bylo vidět ještě nedávno v Rumunsku nebo obecně na Balkáně ty velké pastevní krajiny. To byly velké rozvolněné plochy se starými stromy. Zvířata potřebují stín těch stromů, podobně jako člověk jo, to zase ta paralela nejde tak jako daleko. Ty stromy leckdy to vidíte ještě na Slovensku jsou dneska teda většinou pokryté mladým lesem. Jsou to stromy takových jako divných tvarů. Jsou velmi jako osobité. Ty zvířata se o ně totiž drbou. Jeleni o otloukají parohy a podobně. Takže jsou to takový jako velmi individuální krásný stromy, který se dneska rozpadají. Ano, je v tom prostě nějakej kus toho pravěku, toho, že lidi v tý době neměli syntetický hnojiva. A potřebovali prostě přežít a potřebovali mít malý uzavřený soběstačný celky. Takže tohle byla jedno, jedno z těch možných řešení pro ní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vracíme se nyní zpět možná k těm základům zemědělství.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte ano, ono už to půjde moloučko těžko jo já si.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaké modifikaci.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro 21. století.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já si pamatuju, že jo ze svého venkovského dětství, jak všichni příbuzní měli králíky jo. A dopad králíků na krajinu je ten, že prostě je musíte krmit tou trávou, takže vysekáváte všelijaký ty meze a máte víc květnatejch luk. Jo to znamená de facto králík, kterýho jako dítě, jídlo jsem neměl moc rád jako mnoho jinejch teda dětí. Tak co uděláme, že jo v neděli k obědu, no zabijem králíka. Jo to takový bylo jako typický, že jo. Takže králík vlastně takhle hromadně chovanej měl docela jako pěknej vliv na zarůstání český krajiny, která vlastně džunglovatí dneska bez těch kralíků, ale ty všechny injekce a ta péče o toho králíka stojí tolik, že se vám prostě to dneska nevyplatí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte další vývoj půdy, která se stává, řekla bych až možná luxusní komoditou. Ta cena vzrostlá až o pětinu. Vyhnali jí nahoru dostupné, výhodné úvěry od bank a navíc byla v posledních letech takovou velmi žádanou a populární formou investice.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, někdy před 5 nebo 7 lety jsme se bavili o tom a víckrát, jak půda v České republice je laciná, že půda vlastně v zemích Evropské unie a zejména ta půda té vysoké bonity, když máte půdu vysoký bonity, tak totiž máte mnohem menší energetický vklady do ní na orání a podobně. A získáte jako mnohem větší úrodu. Tak jsme se bavili o tom, že ta půda je tam pětkrát, sedmkrát dražší a že ten růst cen půdy musí nastat i u nás. Řada lidí si to uvědomila a začala většinu velký firmy a nebo prostě takový ty najatí lidé, kteří vlastně potichu jo bez velkýho halasu začali skupovat vlastně zemědělskou půdy a teďka už o ní teprve teďka začíná být jako nedostatek, přetlačování. Ceny půjdou pochopitelně nahoru a to i za situace, že ceny potraviny víceméně stagnují nebo málo kolísají teda většinou jako nahoru, ale ty hlavní cenový šoky, co se týče potravin nás pravděpodobně teprve čekají a to ještě zvedne ceny půdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte budoucnost zemědělství v Evropě?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, já jsem teďka studoval jeden materiál Evropské komise o budoucnosti zemědělství v Evropě a byl jsem jako otrávenej takovým jako jemným lobistickým tlakem. A uvědomil jsem si jednu jako zajímavou věc, a to že, když v televizi vidíte takovýho toho slizkýho prolhanýho bankéře, tak to nebo politika, tak to hned poznáte jo. Ale českej sedlák nebo obecně evropskej sedlák je taky hrozně mazanej akorát, že prostě jak má na sobě ty monterky, a je žoviální, tak vypadá tak jako, že mu jako všechno vlastně věříte. No, tak to jenom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou ale klišé, pane Cílku.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, já vím, já jsem teďka byl často mezi těma zemědělcema a jako doopravdy a vnímáte v první chvíli vnímáte jejich srdečnost a v druhý chvíli vnímáte jejich mazanost, a pak si uvědomíte jasně, to by jako museli přežít Marii Terezii a bůh co všechno jiný ani nemůžou bejt. To znamená podobně jako čekáte manipulaci u zprávy o energetice, tak je nutný čekat manipulaci o zprávy o zemědělství. Heleďte se, na venkově furt žije 50 procent Evropanů. Furt většina zemědělský, nebo většina krajiny je krajina, která má smíšenou funkci 30 procent lesa, 10 procent sídel, zbytek je prostě zemědělská půda. To znamená zemědělec je ten, to je zase klišé, kdo nás živí a kdo se nám stará o krajinu vlastně. A budoucnost zemědělství, už jsem o tom taky říkal víckrát. Já furt čekám, že ten zlatý věk jako nastane, ale doufám, že nenastane brzo, protože zlatý věk českého zemědělství nebo evropského by znamenalo to, že došlo k těm cenovým pohybům. To znamená, že se neurodil, neurodilo v Číně, nebo v tý Americe sužované požáry a suchem jo nebo v Indii, a že došlo ke skoupení potravin. Indické továrny, které pracují s rýží, jsou schopné během velmi krátké doby předělat technologie na pšenici. To znamená neurodili se rýže na jižní polokouli. Čekejme, že prostě do 3 měsíců stoupnou ceny obilí. No, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co Evropská komise a její plány? Jsme to trošku zamluvili.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, já jsem to nebyl schopnej dočíst. Jo jako pokud mi někdy tady používáme klišé, protože v tý zkratce nemůžeme jinak, tak Evropská komise v tomto případě snad používá jenom klišé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jste z toho nic nevyčetl, nějaký záměr, co by ráda změnila, podpořila, připravila? Hovoří se o bezpečnosti, ale určitě je velmi důležitá budoucnost zemědělství.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Budoucnost zemědělství je základní a péče o půdu je jedna z těch základních věcí, co nás čeká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Svět budoucnosti víc než, když to takhle řeknu ošklivě, než pan Babiš bude prostě formovat dostupnost vody, potravin a energetiky. Právě ten výbuch toho plynu, že jo v Rakousku nám ukázal možnou zranitelnost vlastně energetiky. Sucho nám ukazuje zranitelnost vody a ke zranitelnosti potravin jsme se naštěstí ještě prostě nedostali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Martina Chvosty, jak přemluvit obce a úřady k tomu, aby nebránily nebo nevyžadovaly zbytečná povolení, šílené papírování při dobrovolném vytváření mezí na loukách, polích a tvorbě drobných například 100 metrů čtverečních tůní s vysázením stromů a keřů. Sám za své peníze jsem začal něco takového tvořit na pozemcích, které mají ještě v pronájmu zemědělci, ale obecní úřad 40 obyvatel má strach a nechce to a vše vrátit zpět a podobně. Co bych proto mohl udělat a co jiní? Tolik dotaz, děkuji.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano. Průměrný český zemědělec má rád velké širé, rodné lány, kde se traktor nemusí moc otáčet. Jo průměrný český zemědělec posledních 200 let prováděl takovýto plánování těch pozemků, zavážení všech možnejch rýh, odvodňování a takže mentálně se s tímhle tím nějakou dobu nedá moc dělat. Pomohly by doopravdy takto zaměřené programy ministerstva zemědělství. To znamená podpora ze shora v tomhle tom případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co vy, pane Cílku považujete za klíčové pro budoucnost? Třeba konkrétně našeho zemědělství u nás v Česku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Těch klíčových věcí je víc jo. Tak a musíme si uvědomit, že se bavíme o ekonomice, o lidech nebo o stavu půdy. Naprosto prostě klíčový bod číslo 1 je stav půdy a klíčový bod číslo 2 bych řekl je právě ta přidružená výroba. To znamená, když něco vyrábíte, tak z toho udělat něco, nějaký sušenky nebo nějakej sejra, kterej můžete prodávat dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A další otázka od pana Hanáka, který by rád slyšel vaše vyjádření k glyfosátu a jeho zákazu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já se v tom nevyznám. Jo organická chemie je natolik jako složitá. Ono se to ukázalo, když jsem se snažil studovat, nastudovat herbicidy, protože doopravdy jako rosa pesticidy a rodenticity a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam jde, jenom že vám do toho vstupuji o prodloužení tuším na dalších 5 let, používání tohoto herbicidu navzdory velkým protestům a peticím snad přes milion obyvatel Evropské unie se pod to podepsalo.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte já jsem to nesledoval, takže já se prostě k tomu nevyjádřím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Tak a to byla tečka za dnešním Jak to vidí geolog Václav Cílek, jeho postřehy o klimatu a ne jenom na toto téma. Těším se na pokračování.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No a ještě připomeneme znova toho Masaryka, že rozčílení není program.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jo jako vánoční přání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu. Mým zítřejším hostem bude komentátor Reflexu Bohumil Pečinka, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.