Přepis: Jak to vidí Iva Holmerová – 22. prosince 2017

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V pořadu Jak to vidí nabídnu dnes postřehy a názory docentky Ivy Holmerové. Dobrý den, vítejte.

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dozvíme se například to, jak gerontoložka vidí záměry nové vlády v oblasti zdravotnictví, či výsledky šetření o situaci v českých léčebnách. Dobrý poslech. V programovém prohlášení menšinové vlády hnutí ANO podle České lékařské komory chybí informace o tom, kde vezme zdravotnictví peníze. Dokument je prý odfláknutý a obecný. To si myslí prezident komory Milan Kubek. Vláda v prohlášení slibuje například nový zákon o zdravotních pojišťovnách, jejich větší konkurenci a smluvní volnost. Chce také zlepšit hospodaření státních nemocnic, zavést centrální nákupy či upravit účtování zpětných bonusů. Jaký je váš pohled, paní docentko?

Čtěte také

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Ano, je to složitý dokument. Je to velmi obsáhlý dokument podle mého názoru, protože samozřejmě se zabývá všemi, všemi rezorty. Já se vždycky dívám v tom programovém prohlášení na 3, v principu na 3 oblasti. Na zdravotnictví, na sociální politiku eventuálně tady je řečeno sociální politika a zaměstnanoc, zaměstnanost a potom vzdělávání, věda. To jsou vlastně 3 oblasti, které mě zajímají. No, přicházet apriori s kritikou, že na něco nebudou prostředky nebo jak to vláda zařídí, to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde je vezme?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Nebo kde je vezme. Já si myslím, že to vlastně není ani úloha odborné veřejnosti. Odborná veřejnost by možná měla nahlížet hlavně na ten obsah odborný a prostě to, kde vláda ty prostředky vezme, to už je otázka na vládu. To tím si myslím, že bychom se neměli zabývat. No, otázka druhá je ta, že vlastně máme před sebou nějaký dokument a ten dokument by měl být důvěryhodný, protože vlastně vláda by měla být také důvěryhodným orgánem. Měl by to být orgán, kterému občané věří. Takže by měla předkládat dokumenty, které nejsou dokumenty jenom proto, že jsou napsané, ale také dokumenty, za kterými si stojí. Ono je to taková obecná trochu svízel v České republice, že my máme tendenci vlastně veškeré dokumenty prosazovat a i jsme třeba slyšeli z úst i těch relativně nejvyšších nebo na úrovni náměstků dejme tomu ministrů, že nu to je napsáno, ale těžko se to bude prosazovat, takže já bych brala to tak, že jestliže máme před sebou dokument, za kterým stojí vláda, která deklaruje, že prosadí určitá zlepšení nebo určitá opatření, tak bychom se snad ani neměli ptát, kde na to ta vláda vezme, protože asi to by měla vědět nejspíš vláda, a my bychom se měli zabývat tím, co vlastně nám slibuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak v tomto kontextu hodnotíte právě záměry v oblasti asi zdravotnictví a nejbližší?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
A potom bych chtěla ještě trochu varovat. Já mám totiž jaksi tendenci k takovému trochu iracionálnímu optimismus. A někdy se snažím vidět opravdu to pozitivní, co ve všech těch dokumentech je, čili si z nich vybírám. Vybírám si z nich to, co považuji za důležité a třeba bych tady chtěla vypíchnout, že vláda chce a já se teď podívám do toho prohlášení. Tady je řečeno třeba zákon o regulaci úhrad zdravotnických prostředků. Tady bych neviděla jenom tu, tu regulaci, ale viděla bych vlastně jako důležité spíše zpřístupnění zdravotnických prostředků, protože my víme, že vynakládáme relativně velké prostředky na různé, různé zdravotnické pomůcky, ale pro pacienta, který je potřebuje, je ta cesta k nim nesmírně složitá. To znamená, že jsou vázány na předpis odborníka. Ten odborník je někdy vzdálený místně, či co se týká způsobu objednání a tak dále. Jsou to některé lékařské odbornosti, takže vlastně pacient za nimi musí dojíždět, jezdit třeba sanitkou nebo pro rodinu to je nedostupné například po hospitalizaci, čili já bych viděla jako důležité ne jenom tu regulaci, ale vlastně zajištění a dostupnost těch zdravotnických prostředků. No a co se týká potom dalších těch opatření jako třeba pro posílení transparentnosti zdravotnictví. No, tak já si myslím, že proti tomu nelze nic namítat, protože třeba transparentnost způsobu financování zdravotnických zařízení, to je vlastně to, co si mnozí z nás přejeme. Mnozí samozřejmě si to nepřejí, proto ta transparentnost nebyla, nebyla dosud nastavená, ale myslím si, že to je jeden z takových docela důležitých principů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co dalšího vás případně ještě paní Holmerová zaujalo v tom prohlášení nové vlády, která o důvěru požádá v lednu?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Ano, já bych se podíval možná na tu druhou kapitolu. Je docela zajímavá také kapitola o sociální politice, kde je, kde se mluví o tom, že se nastaví pravidla pro tvorbu sítě sociálních služeb s cílem zajistit kvalitní včasné místně i finančně dostupné služby ve skladě požadované klienty a tak dále a tak dále. Což si myslím, že je docela důležitá věc. A je tam dále řeč o tom, že vlastně se započne dialog například i s obcemi, protože je důležité vlastně zapojit obce do poskytování sociálních služeb a s tímhle tím principem bych zase velmi, velmi souhlasila. To si myslím, že je velice důležitá věc a možná i ta formulace, která je velice opatrná, že se započne dialog s obcemi. To je vlastně věc, kterou je zapotřebí učinit, protože pokud já pamatuji po leta letoucí, poukazujeme na skutečnost, že obce jsou důležitým hráčem, aktérem právě v poskytování i sociálních služeb. A když se řekne toto, tak vidíme zase reakci vlastně obcí, které říkají ano, je to sice možná tak, ale na to nemáme prostředky a tak dále. Čili myslím si, že prostě nastavení nějakých pravidel a spolupráce s obcemi k tomu, aby se zajistily služby, že to je, že to je určitě nesmírně důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do startu povinného vydávání elektronických receptů zbývá už jen několik dní. Tu novinku má na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jeho šéf odstoupil. Co myslíte, co to bude znamenat pro situaci kolem toho elektronického receptu, pokud do toho dohlédnete?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Teď jste mě trochu zaskočila, protože to opravdu nedokážu dohlédnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A samotná elektronizace zdravotnictví, jak jí hodnotíte?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Já si myslím, že elektronizace zdravotnictví je v současné době nesmírně důležitá záležitost, ale řekla bych, že by měla být prováděna bezpečným, transparentním a rozumným způsobem. Co se týká, vy jste vlastně tu svou otázku začala tím Ereceptem, takže já bych se k tomu vrátila. Já se musím přiznat, že z toho systému jsem byla, jsem docela, docela rozpačitá, protože opravdu se tam nepři, nehovořilo příliš o přínosu, o jakémsi celém systému, jehož součástí by byl ten elektronický recept. A já sama jsem musela vlastně kvůli tomu elektronickému podpisu na elektronický recept dvakrát se dostavit na poštu. Vlastně jednou jako zástupce zařízení, jednou jako lékař. Všichni naši lékaři, čili sečtěme si, sečtěme si vlastně už ten, to množství času, které jsme vynaložili vlastně na jeden takovýhle drobný výchozí úkon. Ono to vlastně možná souvisí s vůbec otázkou elektronizace celé správy, vlastně v rámci celé naší společnosti. Já jsem vlastně i jednou zase na poštu musela jít ohledně elektronického podpisu jako zástupce vlastně i fakulty humanitních studií a tak dále. To jsou vlastně všechno takové věci, kdy člověk na té poště potom vystojí dlouhou frontu, kde vlastně bráním tím, že, že prostě tenhle ten složitý proces na malé poště se provádí, že tam jsou úředníci, kteří jsou nepříliš zkušení a nic proti nim. Samozřejmě, jestliže to nedělají velmi často, tak tak prostě je to problém i pro ně to napojení na tu centrální evidenci nějakou, ne příliš dobře funguje. Takže vlastně člověk tam má pocit, že brání těm normálním lidem v uvozovkách, že ostatním, kteří přicházejí na poštu s listovní zásilkou, s balíkem nebo prostě s nějakou drobností, tak vlastně tam to okénko se zablokuje na dlouhou dobu. Takže takhle já bych si opravdu elektronickou elektronizaci státní správy nebo správy naší společnosti nepředstavovala. A jestliže vlastně si představíme, že všichni lékaři byli vlastně nějakým způsobem nuceni k tomuto kroku a vlastně všichni lidé, potažmo potom všichni lidé, kteří mají nějakou správní roli. Nemyslím jenom manažerskou pozici v naší společnosti, že vystáli tyhle ty, tyhle ty zoufalé fronty u okének pošt. Tak si myslím, že to je vlastně elektronizace, která nám fakt nepřináší žádné úspory na čase či prostředcích, ale která nám přináší zatím teda ztráty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A když se posuneme už teda do budoucnosti a bude to všechno zařízené, vyřízené. Bude to pro lékaře přínos?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Když to bude funkční, tak určitě to bude přínos. Já bych řekla, že možná ne jenom pro lékaře, ale hlavně, že by to měl být přínos pro pacienty, že vlastně se pacient může domluvit dejme tomu při chronickém užívání nějakého léku, že mu lékař pošle recept do některé lékárny, tam si to vyzvedne, nemusí stát frontu a podobně. Takže to bych viděla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak už to bude úspora.

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
To bych viděla. Já si myslím, že ta, že ta technika by měla sloužit naší společnosti, sloužit správě a nikoliv jenom abychom teda otrocky nějakým způsobem sloužili jí. A my stále jaksi /nesrozumitelné/ Evropskou unii a prostě stěžujeme si na to, že ta opatření přichází z Bruselu a podobně. Ale jak já jsem třeba obeznámená s funkčností těch systémů různých dejme tomu ve vědě, včetně toho podepisování kontraktů a podobně. Tak ten evropský systém, dejme tomu Evropské komise, ale třeba některých evropských států je opravdu funkčnější a nastavený tak, že nemusíte chodit na tu poštu, ale že několikrát spolehlivým způsobem ověříte svá data a potom to elektronicky podepíšete ten daný dokument, takže tak bych si to i představovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha by praktičtí lékaři měli získat více pravomocí. Se stejným požadavkem se přidal i svaz zdravotních pojišťoven. Praktičtí lékaři si to ostatně myslí už dávno. Stačí připomenout například memorandum z loňského dubna, ve kterém o více pravomocí žádali tehdejšího ministra zdravotnictví. Co vy si o tom myslíte, paní docentko? Jaká je vůbec naše představa o zdravotní péči a jaká je reálná realita?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
To je obrovský, obrovský balík problémů, které asi tady nerozklíčujeme, ale já zase zůstanu teda u té první, první otázky vaší nebo toho, co jste nastínila z počátku od těch praktických lékařů. Praktičtí lékaři vlastně jsou nejdůležitější, velice důležitou součástí primární péče. A podle mého názoru vlastně všechny to jsou takové ty základy. To jsou takové základní nohy každého zdravotnického systému a vůbec zdravotní péče. Takže si myslím, že role praktických lékařů je nesmírně důležitá. A co se týká těch pravomocí, ono vlastně vždycky pravomoce a to platí u každého povolání, by měli jít ruku v ruce s kompetencemi. A já si myslím, že u praktických lékařů je nesmírně právě důležité, aby se jaksi prosazovali a jaksi zlepšovali tyto okolnosti. Myslím si, že kolegové ze společnosti všeobecného lékařství činí mnoho proto, aby opravdu posilovali kompetence praktických lékařů. Existují dobré vzdělávací programy. Existuje komunikace s ostatními odbornými společnostmi a tak dále. A co se týká těch, těch vlastních jaksi té pravomoci těch praktických lékařů, tak to si myslím, že opravdu je situace, která by měla být výrazným způsobem posílena a oni jsou nepochybně základním článkem péče o zdraví. Základním článkem zdravotnictví a já se vlastně vra i vrátím k tomu, co jsem tady řekla už v tom předchozím. Dejme tomu týká se to i předepisování různých zdravotnických pomůcek. Praktický lékař by měl toho člověka znát. Měl by ho vídat pravidelně. Měl by eventuálně za ním chodit i do jeho domácího prostředí. To znamená, že by on se svým týmem a ten tým by měl být složen ještě z dalších zdravotnicích pracovníků, měl nejlépe znát, co vlastně ten člověk potřebuje a měl by mít tedy vlastně i pravomoc k předepsání potřebných zdravotnických pomůcek, předepsání léků a tak dále. Já jsem zástupcem odborné společnosti, pravda. A vím, že mnohé odborné společnosti specializované, specializovaných oborů třeba brání dejme tomu uvolnění těhle těch pravomocí v preskripci, v předepsání pomůcek a podobně. Ale já bych chtěla říci, že populace stárne a my opravdu považujeme praktické lékaře za nesmírně důležitou složku právě péče o stárnoucí populaci. A jako geriatrická společnost si právě nesmírně vážíme spolupráce s praktickými lékaři. Považujeme to za klíčové a nesmírně důležité. Takže ano, jednoznačně jsem pro rozšíření pravomocí a také kompetencí ve spolupráci s ostatními společnostmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Snad také bude, což je další otázka možná ještě palčivější než ty pravomoce, jestli bude dostatek praktických lékařů?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
To je další otázka, ale já si myslím, že to souvisí hodně právě s těmi kompetencemi, s těmi pravomocemi, protože jestliže praktické lékaře odsuzujeme do role vlastně nějaké distributora.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ono tak není, já jsem to nechtěla říct, vy jste mi pomohla.

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Specializovaná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z vašich úst to možná zní lépe.

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Přesně tak. Jestliže je odsuzujeme přílišnými regulacemi, přílišným omezením jejich, jejich pravomocí, tak se nedivme, že to, že to nebaví lékaře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neláká to.

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Neláká to, není to atraktivní, není to sexy obor, ale pořád si myslím, že to je obor, který je nesmírně důležitej a já jsem za bývalého režimu také několik let pracovala jako praktická lékařka. A já vždycky si dělám, nedělám si legraci, já si myslím, že v té době jsem byla nejlepším doktorem, že protože jsem musela samozřejmě reagovat na spoustu potřeb svých pacientů. Musela jsem se vzdělávat, tak jako to musí dělat v současné době mnoho dalších praktiků. To je nesmírně důležité a je to vlastně obor, který je nesmírně pestrý a pro pacienta je klíčově důležitý. Skutečně klíčově důležitý a já si myslím, že právě ten i bývalý režim do značné míry jakousi pověst praktických lékařů, protože přeci jenom to byli intelektuálové, kteří byli nejblíže lidem, tak nějakým způsobem se jaksi na ně pohlíželo s jakýmsi despektem, ale, ale myslím si, že to je opravdu důležitá profese a pro člověka, že mohou praktičtí lékaři udělat mnohé a opravdu bez nadsázky na nich záleží do značné míry zdraví a i dokonce život mnoha lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přidám jednu perličku z Británie, kterou velmi dobře znáte, jak vím. Jeden renomovaný odborný časopis o medicíně ve svém předvánočním vydání je v takovém trošku lehčím tónu. Zveřejnil varování jedné praktické lékařky ze Sheffildu o tom, že britský animovaný seriál u nás známý jako Prasátko Pepa vzbuzuje u svých diváků, což jsou batolata nerealistická očekávání, pokud jde o služby skutečných lékařů. Je prý naprosto zbytečné očekávat, že dětský lékař si bude počítat jako jedna z kreslených postaviček, která je svým pacientům zcela oddaná a vždy plně k dispozici. To alespoň varuje teda zmíněný britský časopis a s ohledem na situaci v britském zdravotnictví, která není nejlepší. Jaký vlastně, nebo na kolik je důležitý v těch ordinacích lidský přístup?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Vy jste říkala ta situace není nejlepší. Ono je a není. Co se týká té akutní medicíny, té technologické medicíny a podobně, tak myslím si, že jsme možná zvyklí i na lepší kvalitu a větší dostupnost té, té akutní péče, ale co se týká právě toho lidského přístupu, tak si myslím, že právě v té primární péči, v té péči dejme tomu i praktických lékařů, komunitních sester podobně, tak docela máme co dohánět. Tam si myslím, že docela ten britský systém je takový přátelštější. Je to trošičku ale to prasátko Pepa. Já se musím přiznat, že docela jsem teď obeznámena s tou, s tou, tímto typem literatury vzhledem k výskytu 3 batolat v naší rodině. Takže je to zatím jsme se dostali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou diváci.

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
K těm hasičům, nikoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cílová skupina.

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Nikoliv tedy k těm lékařům, ale opravdu ten, ten britský systém co se týká komunikace s člověkem, komunikace s pacientem, maminkou, která přichází za svým kojencem nebo batolátkem, tak v naprosté většině případů je to nesmírně, nesmírně přátelská záležitost na úrovni té běžné lidské interakce, běžné lidské zdvořilosti si myslím, že to je věc a tím neříkám nic proti našim pediatrům, protože já si myslím, že naši pediatři jsou velmi oddáni také svým dětským pacientům a tak, ale myslím si, že ten celý systém zdravotnictví možná nám trošičku více jaksi ukazuje, že je systémem mocným a jedná z pozice moci. Možná ještě trochu více paternalisticky než, než dejme tomu je tomu v jiné Evropě. A ten britský systém je trošičku právě opačný a je hodně partnerský a přátelský.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, paní docentko, jestli elektronizace zdravotnictví vlastně nediskriminuje lidi, kteří nemají počítač s internetem, zejména senioři?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Ano diskriminuje. Druhá věc je ta, že otázka do jaké míry je to správné, jestliže dejme tomu některé lékaře, některé ordinace nejsou napojeny na internet, tak já bych docela i pro takovou diskriminaci byla, protože si myslím, že v současné době už je zapotřebí, aby dejme tomu ordinace byli napojeny na internet jo, ale my pravděpodobně ta otázka nezněla na lékaře, na profesionály.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A když ten pacient nemá, nepracuje s internetem?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Ano, ale ono by se to nemělo tolik týkat pacientů. Vlastně pacienti by neměli poznat, zda-li ten recept je elektronický, nebo není. Ale vlastně ta elektronizace a to napojení na internet a podobně by mělo zajistit větší kvalitu péče, která je jim poskytována. Pro pacienta by to mělo být například tak, že zavolá svému lékaři, protože mu dochází léky, které chronicky užívá a máme 1 den vlastně do Vánoc, tam bude asi fronta v té ordinaci. A takže zavolá svému lékaři a řekne, prosím vás, dochází mi léky tyto a příslušný lékař řekne, zajděte si do téhle lékárny, tam já posílám recept, tam si léky můžete vyzvednout, tak to alespoň funguje normálně dejme tomu v té Británii, kterou jak jste říkal, já docela dobře, dobře znám ten systém, protože tam žije moje dcera.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem péče, k čemu dospělo šetření ombudsmanky? Zabývala se situací v léčebnách především pro dlouhodobě nemocné?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Ano. Vlastně ta zpráva ombudsmanky to je taková docela aktualita, protože byla vydána koncem tohoto roku a vychází z návštěv několika léčeben pro dlouhodobě nemocné. A konkrétně 8 návštěv léčeben pro dlouhodobě nemocné. A ta zpráva je podle mého názor velmi zajímavá, protože obmudsman má, nebo veřejný ochránce práv oficiálním tedy slovem řečeno, má vlastně právo vstupovat do prostor i do dokumentace a to bez ohlášení. Takže samozřejmě pro mnohá zařízení je ta návštěva do jisté míry nepříjemná, protože přichází neohlášeně. Mohou se podívat vlastně úplně na všechno, ale myslím si zase, že na druho stranu opravdu veřejná ochránkyně práv činí vše proto, aby se jednalo o návštěvy, které budou i pro toho poskytovatele nejméně traumatizující a budou se snažit, nebo snaží se o to, aby opravdu poskytli komplexní pohled a není to jenom takové hledání chyb a pochybení těch v těch zařízeních, ale opravdu se podle mého názoru vel a to je klíčový bych řekla problém, velmi snaží o to, aby se nějakým způsobem nastínila možnost zlepšení, možnost nápravy. Veřejná ochránkyně, respektive její tým poukazoval na kvalitu zajištěných služeb v těch léčebnách. Potom na to, jak jsou využívána omezení jo. Omezení ve smyslu dejme tomu přímých omezení, zakurtování, fixování pacientů v lůžku, omezování pohybu různými fyzickými prostředky. Ale také prostřednictvím léků, které jsou víme nakonec příliš až příliš často užívány v mnoha našich zařízeních. Dívala se také na vlastně způsob stravování těch lidí. Upozorňovala třeba na to, že není vhodné mixovat stravu dohromady, že jo dělat takové ty velmi nechutné mixy, ale že prostě existuje mnoho různých způsobů, jak to jídlo připravit chutněji a důstojněji pro lidi, pro něž vlastně představuje jednu ze základních radostí jejich dnů. Jo jestliže jsou upoutáni na lůžko, prostě mají komplexní zdravotní problematiku, tak to je důležitá věc. Upozornila na to, že je zapotřebí rehabilitovat, aktivizovat. Umožnit kontakt s rodinnými příslušníky, z vnějším prostředím, že je důležité i zajistit dostatek a to je klíčové. Zajistit dostatek personálu a dobré technické zázemí, odbornou péči ve smyslu paliativní péče, kde je to zapotřebí. Ve smyslu geriatrické péče, to já považuji osobně za velmi důležité, protože o tu přítomnost geriatrie právě v zařízeních následné a dlouhodobé péče velmi usilujeme i jako odborná společnost. A vlastně z těch jejich doporučení se vlastně taková 2 základní týkají jak personálního obsazení, tak prostě technického zabezpečení, kdy ona konstatuje, že opravdu ty pokoje jsou často přeplněné. Chybí tam i takové základní vybavení jako je nějaké křeslo u lůžka, kam by třeba mohl být pacient nebo pevná židle u lůžka s podrůčkami, kam by mohl být pacient polohován a podobně. Konstatuje samozřejmě, že některá opatření je možno prosadit i bez nějakých dalších posílení finančních a personálních ale víceméně z té zprávy celé vyplývá, že celý tenhle ten segment je do značné míry, to bych řekla, že tady stále už opakujeme, ale je to bohužel trvající pravda je podhodnocen. Je tam nedostatek personálu a nedostatečné technické vybavení, což považuji za velmi důležité zjištění ke zjednání té nápravy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promítla se tato problematika, když jste četla programové prohlášení vlády právě do některých z těch priorit, narazila jste na to?

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Ano ono se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak zlepšit právě péči v této oblasti.

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Ono se tam hovoří vlastně o téhle, já bych musela tady listovat a šustit papíry, takže to nechci ve studiu, ale co si pamatuju, hovoří se o tom na několika místech a myslím si, že to je docela důležité. Hovoří se o problematice dlouhodobé péče, která by měla být zajištěna hlavně v domácím prostředí. Čili jakoby se to netýká přímo těch zařízení, ale já si myslím, že to domácí prostředí, zdůraznění toho domácího prostředí je velmi důležité a vlastně opakovaně to činíme my i jako odborná společnost, protože když přichází nový politikové, tak nebo různí politikové na různá místa, tak hovoří o stavbě nových zařízení. Ono také politik se dobře fotografuje s nějakým novým, s novou fasádou a s novým zařízením, objektem, domem a podobně. Ale takové to zajištění těch služeb v terénu už je méně atraktivní, tak jsem docela ráda, že jsem to našla i v tom programovém prohlášení. Snad to tedy nebude jenom proklamace na papíře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí, docentka Iva Holmerová. Já vám děkuji za vaše postřehy a přeji vám a samozřejmě všem posluchačům příjemné a šťastné prožití vánočních svátků.

Iva HOLMEROVÁ, docentka
--------------------
Děkuji za pozvání a krásné svátky také přeji všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí se přihlásí na Boží s hostem sestry Angeliky bude kněz Vladimír Málek. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.