Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 3. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním glosátorem je Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí a viceprezident Evropského židovského kongresu. Dobrý den.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Osmička na konci roku znamenala často během posledních 100 let nějakou zásadní změnu. Mohl by být letošní rok 2018 v něčem zlomový? V čem by události uplynulého století mohly být inspirací pro současnou společnost? A co si slibovat od zmocněnce nové spolkové vlády pro antisemitismus, o kterém se uvažuje v Německu? Inspirativní poslech. Letos uplyne 100 let od založení Československa, 80 let od podepsání Mnichovské dohody, 70 let od vítězného Února, 50 let od Pražského jara, následné invaze vojsk Sovětského svazu a dalších 4 spřátelených armád, no, a konečně 25 let od vzniku samostatné České republiky. Která z těchto událostí, pane Krausi, nejvíce ovlivnila budoucnost našeho státu i národa?

Čtěte také

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já si myslím, že jste je vyjmenovala všechny. Nedá se říct, že by to byla jenom jedna z nich, ale když to vezmeme popořádku, tak samozřejmě rok 1918 byl naprosto klíčový a přelomový nejenom pro nás. Ono je zapotřebí vnímat možná tyto dějiny v celkovém kontextu Evropy a světa. 1918 je konec 1. světové války, která, možná, že se to tak trochu stírá v tom retrospektivním pohledu, ale to byla skutečně katastrofa do té doby nevídaných rozměrů. Během 1. světové války zahynulo tolik lidí, kolik nikdy vlastně najednou nezahynulo při těch různých bitvách, válkách. Bylo to vlastně tím, že se ke slovu dostala industrializace, která zasáhla nejenom tedy průmysl a výrobu, ale také ten, to válečné umění v uvozovkách. Takže jako výsledek takového toho obrovského, té obrovské úlevy konce 1. světové války vznikla vlastně nová mapa Evropy a v ní právě Československo. Možná, že se úplně neví, že Tomáš Garrigue Masaryk, který samozřejmě byl jeden z těch klíčových hráčů na tom mezinárodním poli, toto své postavení získal mimo jiné tím, že se angažoval v té takzvané Hilsnerové aféře v roce 1899, což pravděpodobně pouze jenom připomenu, pravděpodobně většina našich posluchačů to bude znát, ale byla to aféra, která provázela, dá se říci, že v té době hysterii české společnosti kolem vraždy Anežky Hrůzové v Polné. Bylo to vysvětlováno jakožto rituální vražda. Masaryk se postavil velmi rezolutně proti této pověře. Když potom ve Spojených státech loboval pro vznik Československa, chtěl se dostat k prezidentovi Wilsonovi, aby mu vyložil svůj plán, tak vlastně ti, kteří ho potom uvedli k prezidentovi Wilsonovi, mimo jiné tedy šéf nejvyššího soudu Brandeis, slavná figura v americké historii, tak vlastně poukazovali na to, že on byl tím spravedlivým, tím spravedlivým, který neváhal jaksi obětovat svou kariéru ve jménu pravdy, tedy s poukazem na ten topolenský proces. Takže určitá stopa v tom vzniku Československa té židovské komunity je také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký, řekněme, odkaz má podle vás rok 1918, nebo zanechal pro naše dějiny?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Mělo by to být určité memento. My v těch našich dějinách vždycky jsme svobodu a demokracii zažívali poměrně krátké období. Vždycky to bylo například v té první republice pouhých, pouhých 20 let, což i z toho dnešního pohledu, když se podíváme, to je velice kraťounká doba. Za tu dobu samozřejmě se Československo stalo jednou z nejvýznamnějších zemí v Evropě a to nejenom ekonomicky, ekonomicky samozřejmě se nám tehdy dařilo velmi dobře, ale, ale také společensky. Vznikaly tady stovky a tisíce různých spolků a vznikla tady taková ta občanská společnost, po které doteď, myslím si, voláme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Našel byste možná nějaké paralely s tím současným stavem?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Určitě ano, protože i tehdy v té první republice to možná samotným účastníkům nepřipadalo jako taková idyla tak, jak to vnímáme my dnes s tím velkým odstupem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A že vám do toho vstupuji, pane Krausi, někteří zase říkají, že si tu dobu první republiky idealizujeme.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já si myslím, že to tak asi bude. Možná, že ale si ji idealizujeme správně, protože to, jaké byly vlastně výsledky toho, co se během těch 20 let u nás odehrálo, to je skutečně do určité míry zcela specifická věc, která neměla až tak úplně obdobu v těch středoevropských státech, možná trochu něco v té bývalé Jugoslávii, protože to byl také takový ten mnohonárodnostní stát, který vznikl jakožto důsledek 1. světové války, ale dá se říci, že koneckonců celý svět po té 1. světové válce začal vypadat trochu jinak. Když se podíváme do toho dnešního pohledu, dnes se ten svět také mění. Možná, že to není nebo určitě to není důsledek nějaké světové katastrofy, ale dá se říci, že z dnešního pohledu taková, takový ten bipolární systém, který v těch 90. letech přestával existovat, tak se v podstatě dostává do situace, kdy je zcela fragmentována. Teď už tady nemáme pouze dvě mocnosti, které spolu soupeří, ale máme mocnosti, které soupeří lokálně, regionálně a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bipolaritu nahradila multipolarita?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Dá se to tak říci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Díváme se podle vás na vznik Československa po 100 letech jinak, než vnímali tuto zcela jistě přelomovou události naši předci?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já si myslím, že určitě ano, protože vždycky je důležitý, důležitá ta retrospektiva, ten pohled s určitým časovým odstupem. Oni i ti samotní účastníci těch událostí si často neuvědomovali souvislosti, neuvědomovali si mezinárodní kontext a tak dále. Já vždycky uvádím takový příklad, který možná může vypadat trochu bizarně, ale my jsme jednou pozvali na setkání těch, kteří přežili holocaust, tak jsme pozvali jednoho významného historika a ten jim přednesl přednášku, někteří říkali, že to je zbytečné, přece oni ti, oni ty události sami prožili, ale on jim řekl v podstatě retrospektivní přehled to, co se dělo v Terezíně a většina těch účastníků, kteří sami v tom Terezíně byli, říkali aha, tak vlastně my teďka chápeme, co se s námi vlastně dělo a proč se to s námi dělo. Ale to je samozřejmě extrémní příklad, takže si myslím, že z obecného pohledu je vždycky důležité mít nějaký časový odstup, aby se historické události daly zhodnotit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem by ty události uplynulého století mohly být pro nás v současnosti inspirací, anebo také, řekněme, odstrašujícím příkladem?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono je to asi oboje. Ono je to jak inspirace, tak odstrašující příklad. Těžko říci v čem, protože některé události lze vnímat jako velice pozitivní, ale vždy už mají v sobě zárodek nějaké té příští katastrofy. Když se podíváme na to Československo, tak tam jednoznačně byla podce..., bylo podceněno několik aspektů a to nejenom těmi politickými elitami, ale vůbec tou společností jako takovou, která nevnímá například ty národnostní konflikty, které v tom Československu jakkoli to byl demokratický stát, tak tam ale vznikaly. A z toho potom samozřejmě vyústila mnichovská krize, ale kdybychom chtěli jít ještě úplně do důsledků, tak i to je vlastně důvod, proč vznikl Slovenský štát a možná nějaký zárodek toho proč, a vy jste právě zarámovala ty události osmičkové tak, že jste skončila 25 lety od vzniku České republiky a tedy Slovenska, možná, že to je také důsledek toho všeho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy, nepoučili jsme se z historie. Nebo v něčem.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já se obávám, že v něčem určitě ano, ale obávám se, že většinově nikoli, protože když se podíváme, jak ten svět vypadá dneska a já jsem to tady říkal již několikrát, naši rodiče a prarodiče, kteří se vrátili z koncentračních táborů, tak měli takové to memento nikdy více, už nikdy se ta věc nesmí opakovat, to, co se stalo nám, by se nikdy nemělo stát už nikomu, a obávám se, že toto jejich nikdy více nebylo úplně vyslyšeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Považujete třeba ten loňský rok v některých ohledech za přelomový, třeba když se podíváme na výsledky českých parlamentních voleb, zpochybnění dosavadního systému tradičních politických stran, na náš postoj k Evropské unii, k migraci. Když pohlédneme do světa, mění se role Spojených států, Číny, Ruska, roste napětí na Korejském poloostrově, vyjednává se o brexitu. Takhle bych mohla pokračovat dál. Co nejdůležitějšího ten uplynulý rok ukázal a přinesl?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já si nemyslím, že by ten sedmičkový rok v tomto smyslu byl úplně přelomový. Možná, že tam vrcholily určité procesy, které už nějakým způsobem byly nastartovány předtím. Koneckonců ta fragmentace, o které jsme mluvili a ono to má výraz například právě v té skepsi vůči zavedeným politickým stranám, to je věc, která ve Španělsku probíhala už před několika lety. Souviselo to samozřejmě s ekonomickou krizí, s velkou mírou nezaměstnanosti a mluví se dnes o vlastně politické takové tekuté společnosti, kdy se ty jednotlivé strany už neprofilují napravo a nalevo, ale vlastně ty jejich programy jsou postavená na zcela jiných zásadách, a to se pravděpodobně dostává i postupně k nám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohl by být nový rok 2018 v něčem třeba přelomový, možná až natolik, jako již zmíněné osmičkové roky 18, 38, 48, 68?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Teďka si nedovedu, nedovedu říci, jestli je to dobře nebo špatně, protože pokud by byl ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pozitivní.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
... tak doufejme, že bude pozitivní, ale když se podíváme do té historie, tak s výjimkou toho roku 1918 ty osmičkové roky dopadaly poměrně tragicky, když se na ně podíváme i postupně, rok 38, tak jak jste na začátku to zmínila, Mnichovská dohoda, rok 48 komunistický převrat, rok 68 byl, byly krásná nádherná 60. léta, která vyvrcholila sovětskou okupací, nebo okupací vojsk Varšavské smlouvy, abychom byli přesní. A to je, to jsou všecko velice tragické momenty, které na začátku možná přinesly určitou naději, tak kdybychom se podívali na rok 2018 s určitou nadějí, tak můžeme pouze doufat, že to nedopadne tak jako ty osmičkové roky v minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Raději ta devítka.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Možná radši ta devítka, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už tady zaznělo, letos si připomínáme vznik samostatné České republiky. Václav Klaus si s Vladimírem Mečiarem nedávno navzájem opět gratulovali s tím, že rozdělení Československa bylo správným a nevyhnutelným rozhodnutím a že jim vývoj těch uplynulých 25 let dal za pravdu. Souhlasil byste s nimi?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já si myslím, že ano. V zásadě to tak lze říci přesto, že my, kteří jsme vyrostli v Československu a velmi jsme se s ním identifikovali, tak jsme to nesli poměrně těžce toto rozdělení. Pro nás to bylo zcela překvapivé. My jsme se začátku vůbec netušili, o co vlastně slovenským partnerům jde. Pokud se na to mám podívat z pohledu židovské komunity a ostatně jsem tady kvůli tomu, tak já musím říci, že ty naše dvě komunity byly víceméně vždycky rozděleny. Ono to souviselo s rozdílným historickým vývojem, který byl završen potom v roce 68, když byla vytvořena Československá federativní socialistická republika, kdy v té době, a teď se o tom znova diskutuje, církve, náboženské společnosti byly v gesci ministerstev kultury, takže bylo české ministerstvo kultury a slovenské ministerstvo kultury, takže my jsme i jaksi formálně vždy byli samostatní. Musím říci, že poté, co se rozdělila republika, to znamená připomínáme si těch 25 let, jsme s našimi slovenskými kolegy spolupracovali daleko více než předtím, daleko intenzivněji, na spoustu projektech jsme samozřejmě součástí těch mezinárodních institucí, Evropského židovského kongresu, Světového židovského kongresu a vždycky, když jde o nějaké hlasování, tak v podstatě kopírujeme tento model a vždycky hlasujeme společně, vždy vlastně se domlouváme na všem společně. A musím říci, že možná s výjimkou určité úrovně antisemitismu, který na Slovensku především v určitých regionech je o něco vyšší než v České republice, tak máme velice mnoho společného, takže v tomto smyslu to rozdělení ano. Je, mělo svou logiku, mělo možná své, řekněme, negativa, svá negativa, ale možná lze souhlasit s tím, co, co již bylo řečeno, že to vlastně byl správný postup.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A byl tedy přínosný vznik obou samostatných států pro každý z těch států, tedy pro samostatnou Českou republiku a Slovenskou republiku?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Jak se dnes ukazuje, tak asi ano. Přesto, že ze zahraničí především na začátku zaznívaly hlasy, že je to vlastně škoda rozdělovat určitý stát, který má nějakou tradici, který vlastně vznikl v určitých historických souvislostech a měl by pokračovat, ale myslím si, že v té situaci, v které jsme se ocitli a ten tlak ze Slovenska politický byl v té době rozhodně poměrně silný, tak asi to bylo optimální řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že budou ty česko-slovenské vztahy tak dobré jako doposud?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já v to doufám a předpokládám to, protože my jsme si skutečně kulturně nejblíže. Není to jenom ten společný stát, je to i ta historie předtím, je to víceméně společný jazyk, ale tady možná zopakuju něco, na co poukazují naši kolegové především na Slovensku. Na Slovensku se čtou české knížky, dívá se na českou televizi, víceméně stále tím druhým nejoblíbenějším jazykem je čeština, opačně to neplatí. U nás velmi těžko seženete slovenské knihy, na televizi Markízu a ostatní stanice se, myslím, moc lidí nedívá přesto, že jsou dostupné a vím, že z té mladší nebo mladé generace lidé už tak dobře slovensky neumějí, jako jsme to uměli my, kteří jsme vyrostli v tomto bilinguálním státě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se vlastně nějak neslaví vznik samostatného Česka? Jde přece o významné výročí, Den obnovy samostatného českého státu, jak zní ten oficiální název, je státním svátkem od roku 2000, připadá na Nový rok, ale ten ohňostroj, ten s tím nesouvisí.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
No právě. Já si myslím, že ono je to překryto těmi oslavami konce roku a začátkem, začátku roku nového, takže se to v tom víceméně ztrácí, protože není úplně čas a vlastně ani nálada na to, si připomínat nějaké významné politické události. Myslím si, že ale z toho slovenského pohledu tam ty oslavy vždycky jsou daleko významnější. Myslím si, že, a koneckonců jsme to viděli ten minulý týden, že se i na politické scéně toto výročí připomíná tak, jako se u nás připomíná 28. říjen, tak tam vlastně na Slovensku se to slaví podobným způsobem toho 1. ledna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V budoucí spolkové vládě by měl nově sedět i zmocněnec pro záležitosti Židů a antisemitismus. Plány spolkového ministra vnitra se opírají o doporučení expertní komise, která zveřejnila 300stránkovou studii o současném stavu antisemitismu v Německu. Ty konkrétní plány nicméně budou muset počkat tak minimálně do března, který je považován za jakýsi nejbližší reálný termín, kdy by spolková republika mohla mít novou vládu. Co si o tom myslíte? Přispěje to třeba k zastavení nárůstu antisemitismu v Německu?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
To se těžko dá odhadnout, jestli to přímo přispěje k té věci, ale rozhodně je to věc, která je důležitá. Není to novinka. Je mnoho států, které již tento úřad zřídily, my také. U nás je tento úřad při ministerstvu zahraničí, v současné době ho vykonává pan doktor Hrdílek a mimo jiné on je ten, který, nebo jeden z těch, kteří se zasloužili o to, že se vyřešila, doufejme, situace v Letech s tím ostudným vepřínem. Vím, že jednou za čas se dokonce scházejí tito zmocněnci a předpokládám, že k dnešnímu dni by jich mohlo být asi 14, to znamená již 14 států v Evropě nebo nejenom v Evropě, zřídilo tento, tento úřad. Takže pokud se to stane v Německu, tak to bude samozřejmě velice logická věc. V Německu ovšem je situace, kdy je to obzvlášť důležité. Je tam poměrně velká skupina migrantů, kteří přišli do Německa v minulých letech a vím, že německý stát se velmi zásadně snaží o jejich integraci. Já jsem něco podobného říkal také v době, kdy jsme předpokládali, že přijdou určité skupiny migrantů k nám, ono potom to dopadlo zcela jinak, možná, že si vzpomenete na tu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z muslimských zemí.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ano, když, když sem přišlo asi těch 40 lidí, kteří potom sami o své vůli odešli do Německa, myslím, že tady zůstala pouze jedna rodina, tak když se nás ptali, jestli se budeme účastnit na integraci této skupiny, tak já jsem říkal určitě ano, protože první věc, kterou bychom asi jim měli představit z našeho pohledu, je historie Židů v Čechách a na Moravě, ale především ta novodobá a s takovou nadsázkou jsem říkal, že asi by bylo vhodné v první řadě je přivést na exkurzi do Terezína. Proč? Protože ti lidé přicházejí do Evropy z prostředí, které je zásadně antiizraelské a tím pádem antisemické a to je problém i toho Německa. Oni se s tím budou muset vypořádat. To jsou lidé, kteří vyrostli už vlastně na satelitních televizích a ty, teď tyto programy, které vlastně dennodenně šíří antiizraelskou propagandu, já jsem dokonce viděl jeden díl, kde byla představena rituální vražda tak, jak my ji známe tady ze středověku, tak tam vlastně byl televizní seriál a v tomto jednom díle byla představena rituální vražda židovská, a v tomto prostředí tito lidé vyrůstali a nyní jsou tady u nás v Evropě. Tak je zapotřebí toto jako jeden z hlavních rysů té integrace začít okamžitě řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná i právě proto spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziere plánuje také vlastně v těch integračních kurzech dbát více na výuku o dějinách a konkrétně o holocaustu. Jaké zkušenosti má těch 14 zemí právě s funkcí tohoto zmocněnce pro otázky antisemitismu, je-li vám známo?

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Ono je to, ono je to něco, po čemž jsme, jakožto teď mluvím za Evropský židovský kongres, dlouho volali. My jsme právě díky tomu, jaké zprávy nám přicházely především ze západní Evropy, které byly skutečně alarmující, tak jsme volali po tom, aby ty jednotlivé státy přistoupily k takovým to nějakým opatřením. Pak jsme ovšem, a stalo se to tady v Praze při příležitosti připomínky Křišťálové, ne, připomínka osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, v lednu 2015 jsme uspořádali konferenci mezinárodní, a tady jednoznačně zazněl požadavek, že takovýto zmocněnec by měl vzniknout také při evropských institucích, především při Evropské radě v Evropské komisi, a to se také stalo, takže dneska máme zmocněnkyni, respektive pan Timmermans je zmocněnec pro tyto otázky, ale pověřil touto agendou naší kolegyni Katharinu von Schnurbein, která se té věci věnuje poměrně intenzivně a vím od ní, že právě těchto myslím, že 14 zmocněnců si vyměňuje zkušenosti, které jsou v každé zemi trochu jiné, ale vždycky mají takový ten společný jmenovatel a to je takový ten, říká se tomu nový antisemitismus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik podle vás, pane Krausi, se učí nebo je povědomí u té nejmladší generace právě o 2. světové válce, o holocaustu? Teď pomineme otázku uprchlíků.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Já si myslím, že je to zcela nesystémové. Bohužel. Snaha je tady obrovská. Je snaha jednotlivých škol, mnoha institucí a dokonce i jednotlivců, učitelů, všech možných pedagogických pracovníků, ale dnes ten celkový systém je natolik liberální, že on nepracuje s těmi osnovami tak, jak my jsme je znali, a pokud s nimi pracuje, tak ne vždy se dostane až k moderním dějinám. To zase vím z vlastní praxe, kdy mluvím s těmito lidmi a oni se mi, ne nechci říci stěžují, ale svěřují své zkušenosti, že často se probírá pravěk a středověk a k těm moderním dějinám potom už vlastně není čas, takže ale zase na druhou stranu vím, že Památník Terezín pořádá kurzy pro učitele, nikoli pro studenty, ale pro učitele, a ty jsou, je to tedy ve spolupráci ještě s dalšími institucemi, například s izraelským památníkem Jad vašem, a ty jsou velice oblíbeny, dokonce myslím, že už na několik let dopředu je ta kapacita zajištěna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Viceprezident Evropského židovského kongresu a tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus a jeho postřehy v dnešním Jak to vidí. Děkuji za ně.

Tomáš KRAUS, tajemník Federace židovských obcí, viceprezident Evropského židovského kongresu
--------------------
Děkuji a vše nejlepší v roce 2018 vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji pěkně, nápodobně. Zítra se můžete těšit na názory ekonomky Ilony Švihlíkové. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.