Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 18. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Dnes se na některé události v Jak vidí podíváme očima Břetislava Turečka. Jak zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha vidí například nový odstín jasmínové revoluce či sílu virálního videa. Dobrý den vám přeji. Tunisko si připomnělo sedm let od takzvané jasmínové revoluce. Odstartovala ji smrt prodavače Buazízího, který se na protest proti špatným životním podmínkám upálil před sedmi lety před úřadem vlády. Nyní vyšly do ulic tisíce lidí. Tentokrát protestují proti vládní reformě, kvůli které zdražil benzin, zboží nebo služby. Jde tedy tentokrát o to, aby se lidem žilo lépe, pane Turečku?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Především dobrý, den vám i posluchačům. Já jsem před chvílí zapomněl pozdravit. No, Tunisko. Je to samozřejmě vážná věc. Tunisané si připomínají sedm let od svržení prezidenta bin Alího. V Tunisku začalo arabské jaro před na přelomu let 2010 a 2011. A teď se ukazuje, že ačkoliv dosud ta země byla velmi stabilní a byla dokonce vydávána za vzor jakéhosi přerodu od autoritářského režimu k jakžtakž demokraticky fungující zemi na blízkovýchodní poměry, tak se ukazuje, že to má i ekonomickosociální stránku a ta se ukazuje být trošku slabším místem. A v Tunisku teď podle mého názoru jde zkrátka o to, že pokud my od takovýchto zemí očekáváme, že se přerodí se vším všudy, že se narovnají v nich i ty hospodářské poměry, že se odbourají dotace, že se země zapojí do globální ekonomiky, což my bereme jako něco pozitivního, tak se ukazuje, že v těch hospodářsky slabších zemích to může mít i sociální dopady, které my už neznáme. Když v Tunisku odbouráme dotace na základní potraviny, tak se nemůžeme divit, že v oblastech, kde je až třicetiprocentní nezaměstnanost, to vyvolá nepokoje. A to je přesně ta věc, k níž teď v Tunisku dochází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude následovat? Zreviduje, bude muset vláda nějak přehodnotit ty plány?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že ano. Ona už to koneckonců slíbila. Otázka je, jestli můžeme říci i zradikalizované části těch demonstrantů nebo protestujících to bude stačit. Tam jde zkrátka o to, že vláda jaksi schvaluje nějaká rozpočtová pravidla, v nichž už se počítá s, můžeme říci, liberalizací ekonomiky. Tunisko dostalo mnohamiliardovou půjčku od Mezinárodního měnového fondu, který řada lidí na Západě vzývá, ale pro, jak už jsem říkal, pro rozvojové země potom plnit podmínky takovýchto úvěrů, takovýchto půjček od těch nadnárodních institucí může být opravdu někdy velmi těžké, protože ty instituce si kladou různé podmínky. Právě můžeme říci osekávání peněz ve veřejném sektoru. A teď je vláda mezi dvěma vlastně, mezi dvěma kameny. Do jaké míry plnit ty požadavky mezinárodního společenství, které do určité míry dotuje ten přerod tuniské společnosti a ekonomiky a do jaké míry brát v potaz dopady na domácí obyvatelstvo, které jak vidíme, je prostě se připravené bouřit. Byly reportáže, kde samozřejmě vyhrocené názory zaznívaly, ale bylo to ve smyslu dejte nám práci nebo nás radši zabijte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nezaměstnanost zejména mladých lidí je obrovský problém v Tunisku. Mimochodem ten příslib nebo ta finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu Tunisku ta činí téměř tři miliardy dolarů a právě je to za jaksi výměna za ty ekonomické reformy, ke kterým přistoupila vláda. Nakolik je vypjatá situace v zemi, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si osobně nemyslím, že je to tak vypjaté, tak vyhrocené, že vláda jak říkám, například vidíme, že nezasáhla nějakou extenzivní silou. Pokud vím, tam byl jeden mrtvý, jinak samozřejmě byly nasazeny, byl nasazen slzný plyn a tak dále, což jsou ale opatření, která, jak vidíme, přeci přijímají i mnohé země západní, takže tam se nestřílelo do lidí. To by to asi vypadalo úplně jinak. Takže myslím si, že i vláda ví, že musí být svým způsobem zdrženlivá, má-li tuto krizi nějakým způsobem ustát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už tady zaznělo, že Tunisko je označováno, když se podíváme zpětně na revoluce takzvaného arabského jara, za jediný případ úspěšného přechodu k té demokracii. Nakolik se to Tunisku podařilo? Vy jste říkal, částečně se to podařilo.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak nikdy to není stoprocentní úspěch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Nikdy nebudou všichni spokojeni, o tom není sporu. Ale pořád si myslím, že to platí. Když se podíváme, co se v těch uplynulých sedmi letech v Tunisku dělo, když se dostali k moci umírnění islamisté v demokratických volbách, bylo to naprosto v pořádku. Lidé si je zvolili. Když potom islamisté volby prohráli, tak se stáhli do opozice, aniž by se drali o moc silou, jak jim bylo třeba kritiky předhazováno, že tomu tak bude, tak tomu tak nebylo. Potom jsme viděli před třemi lety vlnu nebo několik teroristických útoků spáchaných místními džihádisty. To se podařilo bezpečnostnímu aparátu nějakým způsobem analyzovat a omezit dopady těchto džihádistických skupin. A samozřejmě ono to má i mezinárodní přesah, protože můžeme říci, že v Tunisku je málo džihádistů i proto, že stovky a tisíce z nich odešly bojovat do zahraničí. Tunisko má dokonce na počet obyvatel, se říkalo, největší podíl džihádistů bojujících v Sýrii a v Iráku. To znamená, oni nenašli uplatnění doma v Tunisku a šli za hranice. Tuniské úřady přitom odhadují, že asi třicet tisíc Tunisanů mělo takové plány, takové úvahy, takové spády jít bojovat někam do zahraničí. A mimo jiné zase se vracíme k našemu počátečnímu tématu, kdo odchází. Prostě ti lidé, když nenajdou uplatnění doma, žijí někde na drogách, na alkoholu, což i v Tunisku v těchto společenských kruzích je poměrně rozšířené, tak za situace, kdy pod náporem džihádistické propagandy ze Západu, pardon, ze zahraničí jsem chtěl říci, prostě svolí k tomu jít za poměrně dobré peníze bojovat kamsi do Sýrie za Islámský stát, tak mnoho z nich si řekne proč ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak stát nakládá s těmi džihádisty místními, kteří se vracejí do Tuniska?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ono už se jich vrátilo, četl jsem číslo 900, to jsou asi ti, kteří jsou podchyceni nějakým způsobem. Jsou tam snahy o nějakou jejich rehabilitaci. Existují programy. Víte co, ale zase je otázka, určitě do toho jde hodně peněz, ale je, je otázka zase efektivity takovýchto programů. To je...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Resocializace.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Resocializace. Ona je to poměrně nová věc, která není úplně zmapovaná. Vidíme, že třeba Saúdská Arábie s tím má daleko větší problémy z minulosti a také není to úplně stoprocentně efektivní a zatím ani prokazatelné, co se s těmi lidmi stane v nějaké dlouhodobější perspektivě časové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou příčiny těch tuniských protestů podobné jako ty, které nedávno vedly k demonstracím v Íránu? Ekonomika, sociální podmínky.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Zčásti ano. I v Íránu tou roznětkou byla ekonomická situace, která není dobrá pro všechny skupiny obyvatel. V Íránu se k tomu ale druží ještě jedna věc, že tam přeci jenom režim, který je u moci, si lidé nezvolili úplně demokraticky. Írán je teokracie už čtvrté desetiletí a ačkoliv to, že je to islámská republika, si v roce 79 lidé odhlasovali včetně ústavy v referendu, tak od té doby se samozřejmě ta společnost už hodně posunula. A dneska tam máme poměrně velkou výseč lidí, kteří nejsou s tím režimem vůbec spokojeni, s režimem jako takovým. Neberou ani jeho radikální, ale ani tu umírněnou liberální složku. Jsou proti němu jako takovému. A při těchto nepokojích, které proběhly na přelomu roku v Íránu, trvaly dva týdny, účastnilo se jich několik desítek tisíc lidí, což není mnoho v osmdesátimilionové zemi, tak víme, že bylo asi 25 lidí zabito. A viděli jsme tam, že byly nejen, že zněly nejen sociální požadavky, ale viděli jsme i tvrdé odsuzování režimu, smrt diktátorovi, smrt vůdci, viděli jsme i pokusy přepadnout policejní stanici a tak dále. Takže to si myslím, že v tomto ohledu ta situace v Íránu byla daleko dramatičtější než to Tunisko, jak ho teď popisujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam vlastně Tunisané nežádali tentokrát pád režimu...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
...nýbrž zlepšení těch sociálních a ekonomických podmínek, vůbec podmínek k životu. Napadá mě, pane Turečku, proč ta jiskra protestů, kterou zažil arabský svět, především kde před těmi sedmi lety nepřeskočila vlastně už tehdy do Íránu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ony byly takové pokusy, byla snaha napodobit arabské jaro v Íránu, a to zdůrazním, že Írán není arabskou zemí. A jenže vlastně došlo ke dvěma věcem. Především sami Íránci si pamatují revoluci a ta starší generace z roku 79 a vědí, že to není úplně něco růžového, že to není tak sametové, jak my si myslíme, že revoluce vypadají. V Íránu byly tisíce a tisíce mrtvých a poté přišly další tisíce popravených a umučených v rámci čistek a tak dále. To je jedna věc. A druhá věc je, režimu se, íránskému režimu se po roce 2011 ty pokusy o to napodobení podařilo utlumit a navíc ještě, a to bych zdůraznil, velká část Íránců, ta mlčící většina bych řekl, vidí, kam arabské jaro vedlo. My tady argumentujeme Tuniskem, kde se to povedlo. Ale my přeci vidíme, že největším problémem Blízkého východu je, kde se to nepovedlo. Takže Íránci vidí Sýrii, vidí, co se děje v Egyptě, vidí, co se děje v Libyi a za této situace je vybízet, pojďme napodobit arabské jaro, to asi nemůže úplně zabírat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od paní Ivany. "Pane Turečku, mluvíte o Tunisku. Má smysl věřit, že západní demokracie, kde je hybnou silou byznys a zisk, se snaží pomoci podobným zemím nezištně? Ta demokracie, kde nesplatitelný dluh zdá se být podstatnou součástí systému." Tolik dotaz pro vás.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já doufám, že už nikdo ani nepředstírá, že bychom pomáhali rozvojovému světu nezištně. Ano, může v tom být trocha altruismu, když se to snažíme prodat altruisticky založené části naší veřejnosti. Ale jinak je to byznys. Všechny ty půjčky, to jsou věci na komerční bázi. A paní Ivana samozřejmě naráží na tu věc. Jistě, my dnes půjčujeme Tunisku a vlastně je to další z desítek rozvojových nebo chudších zemí, které se potom dostávají do té dluhové pasti, kterou my umíme popsat u našich sociálně vyloučených spoluobčanů, ale tady se do té pasti dostávají skutečně celé země, které jsou potom na dekády dopředu zadlužené a velmi těžko se z toho dostávají. A pak se na nás stávají závisle i politicky. Vidíme, že nedávno Američané chtěli něco prohlasovat a ve Valném shromáždění varovali lidi, kteří státy, které budou hlasovat proti nim, že mohou přijít o finanční pomoc. Takže nakonec se dostáváme k jakési formě mezinárodního vydírání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak silný je vliv konkrétně na Tunisko, co se týče ostatních zemí?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Tunisko, jestli se ptáte, doufám, že jsem to správně pochopil, Tunisko není vůdčí silou arabského světa. Dneska tou hlavní silou tam je Saúdská Arábie, která má daleko větší finanční i politickou váhu v těch zemích, které jsou zase závislé na ní, což je třeba zejména a stojí za zmínku asi osmdesátimilionový Egypt. Takže Tunisko je vzorem pro liberální demokratické proudy na Blízkém východě, ale ty dnes nejsou dominantní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je to, řekněme, s podporou nebo možná ochrannou rukou Francie?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To je, to je věc, která hraje do určité míry roli při vyjednávání, při vztazích Tuniska se Západem s těmi nadnárodními institucemi, o tom není sporu, když má Tunisko takovéhoto garanta. Ale zase v regionu to tak velkou roli prostě nehraje. Tam ochranná ruka, dáli se to tak nazývat dneska, daleko silnější je ta saúdskoarabská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Izraeli obžalovali šestnáctiletou Palestinku Ahidu Tamímíovou, která v prosinci ve své vesnici na palestinském Západním břehu Jordánu zfackovala izraelského vojáka. Celý incident byl zachycen na mobilním telefonu. Video obletělo celý svět. Jak se to na díváte, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, především zfackovala zní velmi brutálně. Ona do něj různě kopala, strkala a dala mu jednu facku. Předcházelo tomu to, když zase on razantní silou poměrně odstrčil tuto šestnáctiletou Palestinku. Ale jak se na to dívám já. Otvírá to tento incident celou řadu otázek. Nevím, kterou začít. Ale především pro Izrael tento incident tím, že jak říkáte, byl nahrán na video a viděl ho celý svět, tak pro Izrael se to stalo svým způsobem ponižující. Příznačné bylo, že ti vojáci velmi příkladně, protože oni mají určité regule, kterých se snaží držet, na to nijak nereagovali. Ona strkala do jednoho, pak do druhého, dala mu facku, byla u toho i její sestra a tedy sestřenice...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sestřenice.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Pardon. A ten voják nereagoval. Jenže pak když se to video rozšířilo, tak velká bouře zejména v těch pravicových sionistických kruzích v Izraeli se rozpoutala nad tím, jak to, že nereagoval, jak to, že se nechal takto ponížit. Takže až zpětně vlastně vojáci si pro tuto Ahid, Ahid Tamímíovou přišli domů v noci ve čtyři ráno a zatkli jí a je stále ve vazbě a včera bylo řečeno, že bude ve vazbě nadále. Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom co se týče těch reakcí na toho izraelského vojáka, tak pak zase byla druhá stránka mince, že to byl projev dokonalé profesionality, že nereagoval.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Přesně, přesně tak. On nereagoval, on bezpochyby věděl, co má na mysli. A tam do toho vstupuje další prvek, že ti Palestinci to natáčeli a bezpochyby si umím představit, že kdyby on zareagoval už v tu chvíli na to, jak šestnáctiletá neozbrojená zrzavá holka nezahalená, modrooká do něj tam různě pošťuchuje a strká, tak kdyby razantní silou zasáhl, tak by to možná bylo pro pověst izraelské armády ještě horší. Ale teď bych se dostal k další rovině. Když Palestinci střílejí, když házejí kamení, tak jsou považováni za teroristy. Když provolávají proizraelská hesla, vylepují plakáty, tak jsou označováni za antisemity. A teďka s tímto incidentem, kdy se nedělo ani jedno, ona jenom vystrkávala vojáka ze dvora svého domu ve vesničce Nabí Sálih, tak se dostáváme k otázce, jaké tedy možnosti Palestinci mají k odporu k okupaci, co jim tedy zbývá a co smí a smí vůbec něco dělat, když ani šestnáctiletá holka nemůže vystrkávat po zuby ozbrojeného vojáka ze svého domu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co by měli tedy dělat, co smějí dělat, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je to, je to, je to otázka neřešitelná. Palestinci vám řeknou, že mezinárodní právo Charta OSN jim dává právo na odpor k okupaci. Palestinci, Izraelci mají na toto samozřejmě svůj pohled, který má i poměrně přesné zakotvení v izraelských zákonech. Příznačné třeba je, že tato dívka tedy je ve vazbě...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jí hrozí?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Hrozí jí několik let za podněcování, za napadání toho vojáka. Oni potom zpětně začali dohledávat řadu dalších podobných incidentů z její minulosti, protože ona je tímto proslulá. Příznačné je, že ona napadla, řekněme, vojáka číslo jedna. Obžaloval ji voják číslo dvě a soudí to voják číslo tři. Ona stojí před vojenským soudem. A můžeme se ptát, jestli tohle to vůbec může být férová podoba justice. V izraelském tisku proběhlo i zajímavé srovnání. Před lety židovská osadnice v Hebronu házela kamení na Palestince. Měla celou řadu takovýchto incidentů za sebou a když se jí v tom pokoušel zabránit izraelský voják, tak ho také fackovala a poškrábala. Do vazby nešla, vězněna nebyla. Dostala jenom několik hodin veřejně prospěšných prací. Nikdo o ní nepsal, že je teroristka, a nikdo neříkal, že by měla do smrti skončit za mřížemi z izraelských politiků, tak jak to je tomu v případě Ahed Tamímíové. Takže zase Izrael se dostává do zajímavé role, kdy prostě má pod svou okupací už padesát let velkou část populace. Izrael si umí velmi dobře poradit s radikály a s teroristy, ale vidíme, že to má velice svízelné, když si má poradit se šestnáctiletou neozbrojenou holkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro Palestince je Ahid Tamímíová jakýmsi symbolem, ikonou toho palestinského odporu, pro jiné je to provokatérka. Mimochodem, vy už jste to naznačil. Ona je známá i z jiného incidentu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, z několika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tuším před dvěma lety, pokousala vojáka, který přišel zatknout jejího bratra. Jaký, jaké řešení má tento případ?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, vy jste řekla, že pro jedny je hrdinkou, ikonou, pro druhé je provokatérkou. Ona může být prostě obojí. Ale zase se dostáváme k tomu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K podstatu celého konfliktu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, přesně tak. Nesmí provokovat, bezpochyby. Ona je provokatérka. A nesmí Palestinci provokovat, když jim někdo okupuje zemi. Je to, je to samozřejmě velmi těžké. A tento konkrétní případ, zase k němu došlo pár hodin poté, co Izraelci střelili do obličeje jejího bratrance Muhammada. Ustřelili mu kus hlavy gumovým projektilem. On je do dneška zmrzačený. Naši posluchači si můžou ty fotky najít třeba na internetu, aby viděli. Takže my slyšíme jenom příběh drzé zrzavé holky, spratka, která se vrhla na izraelského vojáka. Ale už třeba toho Muhammada jsme asi v televizi neviděli s tou ustřelenou hlavou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se díváte, pane Turečku, na novou strategii Spojených států v Sýrii, kde si ponechají své vojáky, jak včera sdělil šéf diplomacie Tillerson, američtí vojáci budou v zemi působit jako pojistka před návratem samozvaného Islámského státu a také jako protiváha režimu syrského prezidenta Asada a mocenských ambicí Íránu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, a já bych dodal možná i mocenských ambicí Turecka. Zkrátka Američané, ministr zahraničí Tillerson nám řekl asi část důvodů, proč tam Američané chtějí, řekl bych spíš symbolicky, v té zemi nějak zůstat a mít ji dále v hledáčku. Je to velice složité a na mnoha frontách. Američané musejí argumentovat těmi svými veřejně známými nepřáteli, tedy Asadovým režimem a íránským režimem. Ale vidíme, že třeba když Američané teď jdou dopředu se svým plánem vytvořit ze svých syrských kurdských spojenců, z kurdské milice YPG vlastně pohraniční síly na syrsko-turecké hranici, tak to najednou vadí i Turecku, tedy spojencům Američanů. A myslím si, že i to je třeba součást toho plánu Spojených států prostě pojistit si tam tak trochu ty své spojence, protože Turkům se to vůbec nelíbí. Z Turecka zaznívají varování a pohrůžky, že pokud skutečně Kurdové mají hlídat syrsko-tureckou hranici, tak Turecko ji začne hlídat samo, a to i za cenu, že podnikne rozsáhlou invazi na syrské území. To znamená, je to tam v mnoha ohledech daleko složitější, než třeba se zdá z těch oficiálních amerických prohlášení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak složitá je situace v Idlibu, kam se vlastně přesunuli všichni džihádisté?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to je zajímavé. Dneska vlastně o dění v Sýrii skoro neslyšíme. Přebila ho řada dalších věcí a ta válka už tam trvá příliš dlouho pro setrvalou mediální pozornost světových médií. Co se teď děje v Idlibu. No, trochu se vrátím do minulosti. Když Asadův režim za, za vzdušné podpory ruského letectva vytlačil džihádisty a opozici z východní části Aleppa loni a předloni, tak součástí toho uspořádání toho "osvobození Aleppa" bylo, že džihádisté a jejich rodiny budou přesunuti do provincie Idlib. Když Američané loni osvobozovali město Rakka od Islámského státu a zase bych řekl "osvobozovali", protože i oni ho prakticky srovnali se zemí, tak součástí bylo, že džihádisté z Islámského státu a jejich rodiny budou odsunuti do provincie Idlib. A my tak dnes v Idlibu máme ohromnou koncentraci džihádistů umírněných, radikálních, je jedno, jak jim budeme říkat, zkrátka to je poslední největší bašta ozbrojené opozice v Sýrii, a dneska Asadův režim začal ty lidi likvidovat i v tomto hustě obydleném území. Samozřejmě ohromným způsobem trpí civilisté. Už jsou tam možná stovky, stovky mrtvých.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak nebo nakolik životaschopný je ještě samozvaný Islámský stát?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Když se podíváme na nejnovější mapy Sýrie té kontroly území, tak vidíme, že na východě Sýrie vlastně máme tři nebo čtyři enklávy držené Islámským státem. Jedna z nich je na syrsko-irácké hranici, což je asi nejdůležitější z těch, z těch míst. Jinak dneska Islámský stát drží v podstatě strategicky bezcenná území. A myslím si, že ta organizace, jak ji dnes známe, životaschopná není. Druhá věc je, co se stane s těmi, kteří byli právě třeba přesunuti do Idlibu a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké řešení má právě ta situace v této provincii Idlib?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, vidíme, že je to místo, které se evidentně syrská vláda snaží zpacifikovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to znamená?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, dát i třeba, víme, že mezinárodní humanitární organizace uvádějí, upozorňují na to, že tam dochází zase k bombardování civilních cílů, nemocnic, škol a tak dále. To znamená, vidíme opět snahu vytrestat místní obyvatelstvo a nejen místní, protože tam je asi milion uprchlíků přesunutých z jiných částí Sýrie. Vytrestat je za předpokládanou podporu rebelům. A tím vlastně ten odpor zlomit a sebrat ozbrojeným rebelům jakousi mocenskou a lidovou základnu u místního obyvatelstva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak odhadujete vůbec další vývoj v Sýrii?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Myslím si, že ta území ovládaná režimem se budou dále rozšiřovat. Ale zároveň se otvírá otázka, kdo tu zemi bude rekonstruovat, protože to jsou desítky a desítky miliard dolarů, které tam bude potřeba napumpovat, aby ozbrojený konflikt, jak ho známe dnes a jak v podstatě už dohasíná, nepřerostl v ohromný sud střelného prachu se sociálně ekonomickou problematikou, problémy, jak to vidíme a jak jsme tím začínali v Tunisku, v Íránu a tak dále. Ty lidi musí někdo uživit, dát jim práci. V troskách rozbombardovaných měst to půjde velmi těžko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to s Bašárem Asadem nebo bez něj?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
O tom se spekuluje celou tu dobu. Vidíme, že režim v podstatě přežil. Jestli se teď najde nějaká jiná postava při zachování režimu, to je otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, a jeho názory. Děkuji za ně.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková. Mým zítřejším hostem bude spisovatel Pavel Kosatík. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.