Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 25. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, vítám vás.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S vedoucím Centra pro studia Blízkého východu rozebereme důvody i mezinárodní dopady turecké ofenzívy proti Kurdům na severu Sýrie i situaci kolem Češky zadržené s devíti kilogramy heroinu. Dobrý poslech. Turecká armáda zahájila minulý týden pozemní a vzdušnou operaci proti Afrínu, enklávě na severu Sýrie poblíž hranic s Tureckem ovládané kurdskými bojovníky. Na Kurdy zaútočila také opoziční Svobodná syrská armáda. Jakou hrozbu, pane Turečku, představuje toto území pro Turecko?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, Turci vnímají severní Sýrii jako území, které může posloužit k inspiraci a hlavně jako zázemí kurdským rebelům, kteří působí přímo v samotném Turecku. Ono by to nebylo poprvé, kdy by tomu tak bylo, protože když se přesuneme nějakých 15, 20 let zpátky, tak i tehdy už v Turecku působila strana PKK neboli Strana pracujících Kurdistánů, kterou Turecko a ostatně i mezinárodní společenství považuje za teroristickou organizaci, která měla řadu zcela legitimních cílů, bojovala za jaksi emancipaci Kurdů, kteří byli velmi tvrdě persekuováni po desítky let v tom kemalistickém republikánském Turecku. A vlastně paradoxně jejich situace se zlepšila až za současného prezidenta Erdogana velmi výrazně. Ale oni zároveň páchali teroristické útoky. A často docházelo k tomu, že využívali zázemí v Sýrii, protože Sýrie ještě za Háfize Asada, otce současného prezidenta měla s Tureckem velmi špatné vztahy. Takže tito rebelové, teroristé z PKK velmi často utekli do Sýrie. Pak zaútočili v Turecku. Zase se stáhli a tak dále. No, a dneska jsme v situaci, kdy v rámci občanské války uvnitř Sýrie celý nebo skoro celý ten pás, to pohraničí syrsko-turecké opanovali místní syrští Kurdové z milicí zvaných YPG neboli Lidové ochranné sbory, můžeme říci, kteří mají k PKK velmi blízko. Je to vlastně sesterská organizace, což se stalo když ne důvodem, tak alespoň záminkou pro Turecko, aby se snažilo tuto situaci zvrátit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecko se tak ale postavilo proti spojencům ze Severoatlantické aliance, kteří podporují kurdské milice.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, je otázka, kteří všichni spojenci je podporují, ale rozhodně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené státy.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
... je podporují Spojené státy. Spojené státy, ona to není operace NATO, ale je to, někdo říká dokonce jednostranná, a ono na tom asi něco bude, operace USA, které se rozhodly tu YPG, ty syrské ozbrojené Kurdy použít v boji proti Islámskému státu. Ale ukazuje se, že tím aspiraci YPG nekončí, protože Islámský stát byl de facto v Sýrii už poražen a YPG mezitím vlastně zaujala celé toto území a vytváří si tam jakýsi kvazistát a zavádí tam své pořádky. My samozřejmě máme tendenci s Kurdy sympatizovat a jsou nám blízcí v mnoha ohledech, ale tam se třeba i dopouštějí etnických čistek proti Arabům a tak dále. A problém je, že Spojené státy je využily vlastně jako svého spojence, že je vyzbrojují, financují, vybavují nebo i cvičí a tak dále. A teď dochází k tomu, v čem máte pravdu, že máme YPG, za níž stojí Spojené státy a na ni útočí Turci, kteří jsou vlastně druhou největší armádou v rámci Severoatlantické aliance.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč došlo k té ofenzívě nyní, právě nyní? Souvisí to třeba s oznámením Američanů, že pomohou takzvané Alianci syrských demokratických sil vybudovat jakési nové pohraniční bezpečnostní síly?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Může to souviset, já, těch vlivů je tam celá řada. Skončilo, skončil boj proti Islámskému státu, takže všichni si hledají nové nepřátele, tak bych to řekl. Ta YPG už se nevysiluje bojem s džihádisty a jaksi upevňuje to své území, jak už jsem to říkal. Zároveň skutečně Američané vlastně naznačili docela explicitně, že YPG považují za jádro budoucích pohraničních sil. Takže oni bez, nejenže bez souhlasu, ale navzdory jejich syrské vládě Američané bojují nějaké spřátelené milice a vadí to tedy nejen syrskému režimu, ale jak se ukazuje, i Turecku. Takže do toho přišla vlastně minulý týden ta ofenzíva v Afrínu, což je kurdská enkláva na severozápadě Sýrie a turecký prezident Erdogan řekl, že u toho to neskončí. A teď už se mluví o operaci u města Manbidž, to znamená, té, ten konflikt se šíří a včera dokonce Erdogan si kvůli tomu telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. Ten ho vyzval k jakési zdrženlivosti, aby neohrožoval ty společné cíle. Do jaké míry může tento, řekněme, spor o Kurdy uvnitř Severoatlantické aliance, konkrétně tedy mezi Washingtonem a Ankarou zhoršit, ovlivnit ty další vztahy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Řekl bych, že velice a dokonce bych řekl, že zase jsme v situaci, kdy Američané, byť to možná zní neuvěřitelně, ale budou to Američané, kdo bude muset nějakým způsobem slevit a ustoupit, a to na úkor těch svých kurdských spojenců, protože Američany Kurdové nijak neohrožují. V tomto ohledu Američanům je to úplně jedno. Pro Turecko je to daleko zásadnější otázka. To znamená, Turecko je daleko motivovanější, stojí za tureckou vládou turecká veřejnost do velké míry. Pro ně je to otázka terorismu a tak dále. Minimálně to tak vláda a turecká média staví. Pro Američany je to jeden z mnoha nějakých nepřehledných konfliktíčků, kde si...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vzdálených.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Vzdálených zeměpisně a tak dále. Takže než aby Američané šli do otevřeného střetu s Tureckem, kde by mohli ztratit daleko více i do budoucna, tak si myslím, že pardon za to slovo, ale stáhnou ocas a nějakým způsobem z toho vycouvají. Ostatně už včera nebo převčírem jeden americký generál varoval YPG, aby se nepouštěla do střetů s Tureckem, že v tom případě už by ji nemohli podporovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to bude znamenat nebo by znamenalo pro Kurdy, pokud by je, řekněme, Američané hodili přes palubu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Že by museli omezit tu svoji vojenskou přítomnost, evakuovat ta území, která v tuto chvíli ovládají. To znamená, že by ztratili tu kontrolu, kterou tam v tuto chvíli mají. A já se obávám, že... za Kurdy se obávám, že k tomu dojde, že vsadili na spojenectví s Američany a nepoučili se z minulosti, kdy specificky Kurdové mnohokrát byli využiti nebo byli spojenci Američanů. A to spojenectví skončilo ve chvíli, kdy to Američanům přestalo vyhovovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si představit tedy pod možným rozšířením té ofenzívy, jak už jste říkal? Řekl to vlastně sám prezident Erdogan na tom sjezdu AKP.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
On řekl to mnohokrát, oni si, on dokonce řekl: "Vyčistíme toto území, to znamená celou syrsko-tureckou hranici." Jsou takové spekulace v tureckých médiích, že by tam mělo být pásmo široké až 30 kilometrů, kde by nebyly žádné tyto skupiny, které by byly asi pod kontrolou Turků, anebo jejich syrských spojenců, protože děti tam také jsou. A Erdogan osobně řekl, že ve chvíli, kdy se pacifikuje toto území, tak bude možné tam přesunout syrské uprchlíky, protože my tady řešíme milion uprchlíků v celé Evropě a imigrantů, ale samo Turecko má 3,5 milionu jenom syrských uprchlíků a je to pro něj ohromná zátěž. A to už se dlouhou dobu říká, že se vytvoří jakýsi koridor na severu Sýrie, kam tito lidé budou moci postupně odcházet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ofenzíva zvaná mimochodem docela poeticky, olivová ratolest, znamená pro Damašek, pro vládu, syrskou vládu Bašára Asada?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Syrská vláda, pro tu je to velice výhodné, protože té se to v podstatě netýká. Damašek stejně toto území pod kontrolou nemá a hned tak asi mít nebude. A teď se vlastně v Damašku mohou smát, že se dva režimy, dvě vlády, americká a turecká, které dlouho, řadu let říkaly, že je potřeba svrhnout Bašára Asada. Nejenže ho nesvrhly po šesti letech války, ale teď se dokonce perou mezi sebou. A jak říkám, v Damašku se mohou smát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co dělají v Moskvě? Jaký je postoj Ruska, pane Turečku? Tamní ministerstvo obrany obvinilo Spojené státy, že vyprovokovaly Turecko k vojenské operaci proti Kurdům.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že do určité míry je to pravda. Minimálně to už jsem říkal, dali Američané záminku Turecku zkrátka k tomuto kroku, k té invazi do Sýrie, která probíhá i za dělostřeleckých a tankových operací a tak dále, leteckých. I pro Rusy platí to, co jsem řekl o pozicích syrské vlády. To znamená, Rusové mohou si mnout ruce, že, že Američané zase mají na Blízkém východě nějaké problémy a že z nich asi zase nevyjdou dobře. Američané ztrácejí nebo mohou ztratit pozice, zase se znevěrohodní přinejmenším, ačkoliv a Rusy to nebude stát jednoho jediného vojáka, jedno jediné sestřelené letadlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A propos tanky, možná se rýsuje i další jiný spor, a to mezi Ankarou a Berlínem. Turecko totiž při té ofenzívě proti Kurdům v syrském Afrínu nasadilo i německé tanky Leopard a vláda v Berlíně, jak napsalo BBC, čelí prý tlakům, aby odmítla dodat Turecku další ještě modernější tanky. A jak dále napsal server BBC s odvoláním na německé bezpečnostní experty, tak zřejmě Turecko použilo v Afrínu stejné tanky, jako v boji proti samozvanému Islámskému státu. Jak to vidíte?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tady narážíme na etický problém, který má širší souvislosti. Ano, na Blízkém východě bojují, zabíjejí se, vraždí se místní obyvatelé mezi sebou. Ale žádné z těch zbraní nejsou vyráběny na místě. Všechny zbraně se na Blízký východ dovážejí. Z Ameriky, z Ruska, z Číny, z evropských států. I Česká republika je dodavatelem zbraní na Blízký východ a dodává je zemím, které se chovají v konfliktech velmi nemorálně, viz třeba Saúdská Arábie v tuto chvíli v Jemenu. Ty tlaky lidsko-právních organizací opozičních politických stran opírající se o nějaké, řekněme, etické hodnoty jsou na Západě velmi běžné. V České republice jsou marginální a jsou marginalizovány zdejším politicko-vojenským estabilishmentem. Ale je to, myslím si, problém, kterým bychom se měli zabývat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem v německých médiích se spekuluje o tom, jestli by vlastně Ankara za výměnu nebo výměnou za modernizaci modernější tanky nechtěla vlastně propustit vězněného německo-tureckého novináře, korespondenta deníku Die Welt, což německý kabinet popírá.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že obecně, vrátím se i k té předchozí otázce. Pokud dneska by Německo říkalo: My vám nedodáme další tanky, Turecko se tomu musí vysmát, protože přeci turecká vláda, když tolik vsadila na to, že bojuje proti terorismu, že ta válka v Sýrii je legitimní, takto to prodává své veřejnosti, tak přeci nesrazí podpatky před nějakými dohady v německém parlamentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to začátek nového konfliktu nebo další fáze tato turecká ofenzíva v Afrínu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je, je, je to další fáze. Ukazuje se zkrátka, že řada politiků nám tvrdila v uplynulých letech, že největším nebezpečím na světě je Islámský stát. Ukazuje se, že Islámský stát byla epizoda v daleko hlubších jaksi střetech, konfliktech zájmů, v ekonomické nestabilitě Blízkého východu. Takže zmizí nám džihádismus, nebezpečí radikálního islámu a najednou nám tady prostě sobě stojí velmi mocná armáda, která je naším spojencem proti Kurdům, kteří jsou také našimi spojenci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak proti komu se teď vlastně válčí? O čem je teď, kam se posouvá celý tento konflikt?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
On se, já si myslím, že se, on se neposunul. My si jenom musíme přestat nalhávat, že jde o boj proti nějakému diktátorovi, protože ano, ono o něj šlo, ale je to jenom jedna ze složek, jeden z pohledů na ten syrský konflikt. Sýrie, v Sýrii neprobíhá občanská válka, v Sýrii velmi brzy, velmi záhy po vypuknutí toho konfliktu se ukázalo, že jde o střet různých vnějších hráčů, ať už regionálních, Írán, Saúdská Arábie, Izrael, anebo globálních, Rusko, Čína, Francie, Spojené státy a tak dále. Každý tam má své milice, každý má své zájmy. A teď se spojenci dosavadní vlastně tam začínají prát mezi sebou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo to rozplete, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To se přeci takhle nedá říct. Prostě většina těchto konfliktů končí vyčerpáním těch stran, změněním priorit tím, že vypukne krize někde jinde a změní se důrazy vlád a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože nevypadá to, že by se situace uklidnila. Naopak, Turecko nyní je ještě akčnější v tom celém konfliktu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Určitě, protože znovu, Turecko potřebuje na severu, minimálně na severu Sýrie jakési předpolí pro své zájmy. A bude dělat vše pro to, aby tam nebyl nikdo, kdo se tureckým zájmům příčí. A turecká vláda, turecký režim, říkejme tomu, jak chceme, v tom má podporu obyvatelstva. Takže podle mého názoru nemůže jednat jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako spojence Spojených států jsme dlouhá léta viděli Pákistán. Mění se to? Narážím možná i na novoroční tweet amerického prezidenta Trumpa, který obvinil Pákistán, že představuje útočiště pro teroristy.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Pákistán představuje útočiště pro teroristy desítky let a už po 11. září, po těch útocích z roku 2001, tak Američané si museli nějakým způsobem definovat, jak vlastně vztahy s Pákistánem mají. Tehdy se Američané rozhodli zaútočit na Afghánistán, svrhnout hnutí Taliban, které hostilo špičky Al Kajdy včetně Usámy bin Ládina a Pákistánců se zeptali: Jste s námi, nebo jste proti nám? Ta otázka tehdejšího prezidenta George Bushe byla velmi drsná. Buď to jste s námi, nebo vás zničíme. Tehdejší pákistánský diktátor generál Mušaraf, prezident, si říkal, odpověděl: Ano, jsme s vámi. Nicméně toto oficiální stanovisko, že Pákistán je součástí globální protiteroristické koalice, to platí navenek. Na základě toho Pákistán dostává peníze, zbrojní pomoc a tak dále. Ale ve skutečnosti i v jeho bezpečnostním aparátu víme, že máme elementy, činitelé, kteří bojují zcela otevřeně proti tomuto spojenectví Pákistánu se Západem a straní těm radikálním teroristickým skupinám. Jinak by nebylo ani možné, že řadu let přeci na pákistánském území žil samotný Usáma bin Ládin. Když ho konečně Američané vypátrali a v roce, v květnu 2012 to bylo, ho zabili, tak ho zabili v Pákistánu. A já jsem v Pákistánu strávil poměrně dost času a já prostě nevěřím, že žádný Pákistánec nevěděl, že Usáma bin Ládin se skrývá v této zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Píše se o tom, jestli nedochází k nějakému přeskupení takových těch mezinárodních partnerství, že by Američané více spolupracovali s Indií a Pákistán zase s Ruskem a s Čínou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Pákistán s Čínou spolupracuje dlouhodobě. Čína ho vyzbrojuje, financuje, staví si tam třeba strategický, strategický přístav Gwadar u Perského zálivu, což samozřejmě znepokojuje Američany i Indy. Ale zase vychází to z těch regionálních závislostí. Indie má špatné vztahy s Čínou, takže je logické, že Čína má dobré vztahy s Pákistánem, který má s Indií, že jo, historicky velmi špatné vztahy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O Pákistánu se u nás v posledních dnech hovoří v jiné souvislosti. Pákistánský soud prodlouží vazbu Češce Tereze H. zadržené před dvěma týdny na mezinárodním letišti v Láhauru s devíti kilogramy heroinu. Ve vazbě zůstane do konce ledna. Rozhodnutí padne na základě předložených dokumentů. Jednadvacetiletá Češka včera k soudu nebyla předvedena. Co si myslíte o celém tomto případu?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já v tom vidím jeden obrovský lidský rozměr. Já v tom vidím, ta dívčina, myslím, Tereza Hlušková se v některých médiích uvádí, ona je docela známá, ona pochází z Uherského Hradiště, v 21 letech si zvykla žít na vysoké noze. Možná svrchu koukala na lidi ve svém okolí, kteří takto na vysoké noze nežijí. Známe její fotografie z Facebooku, kde se chlubí pobytem nebo v luxusních restauracích, drahými oblečky, doplňky, kabelkami a tak dále. A vlastně teď se ukazuje, že to byla prázdná skořápka kolem docela asi prázdnoty v té dívčině. Píše se, že se živila jako, řekněme tomu společnice v západní Evropě. A asi věřila tomu, že když jí někdo dává 200 tisíc korun za focení v Pákistánu, tak je to za focení. Ale ve skutečnosti asi v té prázdnotě přehlédla, že není tak žádanou fotomodelkou, jak si možná myslela, ale kurýrkou drog. A holt možná že v Uherském Hradišti si, se mohla vnímat jako první liga, ale teď ji převezl někdo, kdo tu ligu hraje úplně jinak, a to jsou mezinárodní drogové kartely.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vraťme se k té podstatě, a to je pašování drog. V Pákistánu platí vysoké tresty. Výjimkou není ani ten trest nejvyšší, trest smrti. Ačkoli jak uvedlo i české ministerstvo zahraničí, tak se zpravidla prý neuplatňuje vůči cizincům. Jak závažná je právě situace kolem drog? Jaké je postavení Pákistánu v tomto obchodu s drogami?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Heroin se vyrábí z opia. Opiový mák, já sám před lety jsem byl na severozápadě Pákistánu. místní pěstitelé na kmenových územích mi ukazovali řadu, řadu velikých polí s opiovým mákem. Dneska už tohle to trošku ustoupilo, dneska tam probíhají ozbrojené operace protiteroristické a tak dále. Ale mezitím se velmi dramaticky "vylepšila" pozice Afghánistánu. Afghánistán je zdrojem tohoto všeho. Afghánistán je zemí, odkud pochází 90 procent celosvětové výroby heroinu. V Afghánistánu se loni vyprodukovalo 9 tisíc tun opia, což je mimochodem asi padesátkrát víc, než bylo v roce 2001, kdy tam Američané svrhli Taliban. Takže Afghánistán je 16 let pod mezinárodní okupací, je tam i česká armáda, jak víme a vyrábí se tam 9 tisíc tun opia. Takže tato naše Tereza H., jestli vezla 9 kilo heroinu, byl to jenom zlomek toho, co se tam vyprodukuje samozřejmě. Ale ty drogy z Afghánistánu se musí někam dostat pryč. Buďto je to přes Írán, kde ročně kvůli tomu popraví stovky pašeráků a lidí, kteří se na tom podílejí, nebo je to přes střední Asii, kde si s tím také umějí docela tvrdě poradit. Anebo je to přes Pákistán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak bojuje Pákistán právě s překupníky drog?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To se teďka...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Transferem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To se teď rozplétá, to je velice zajímavé, protože kdo ten případ té Terezy H. zná, tak ví, že ona na letišti v Láhauru prošla přes...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dvě kontroly.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
... kontroly protidrogové centrály pákistánské a chytli ji až celníci. Z minulosti víme, že i důstojníci, pracovníci těch protidrogových organizací sami se na pašování narkotik do zahraničí podíleli. A je dost možné, že k tomu došlo i v tuto chvíli a že nejenže ta Tereza byla hloupá nebo naivní nebo zneužitá nebo všechno dohromady, ale dost možná se ještě navíc stala součástí nějaké, nějakého vnitřního boje mezi těmi pákistánskými bezpečnostními složkami.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, jaký by mohl být ten další vývoj? Lze to vůbec předvídat v této fázi?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Velice vágně. Asi ji nepustí za týden domů. Spekuluje se, že tam může pár měsíců nebo pár let zůstat. Asi jí nikdo nedá trest smrti. Myslím si, že hodně to bude záviset na tom, do jaké míry, protože ona začala udávat, vlastně shazovat ty své místní pákistánské kumpány, už se začali objevovat před soudem. Takže koneckonců potom i její odchod na svobodu pro ni nemusí být úplným vysvobozením a zajištění bezpečnosti, abych to takhle řekl. Takže také se to bude odvíjet ten její osud podle toho právě, jak se k tomu postaví pákistánské úřady z hlediska těch vnitřních bojů, jestli pro ně zkrátka nebude možná nakonec jednodušší rychle ji vyexpedovat třeba do České republiky, než aby se před pákistánským soudem začalo rozplétat, kdo v tom tam hrál jakou roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou právě třeba v boji proti narkomafii, pokud to vůbec existuje, vztahy mezi Pákistánem a Afghánistánem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, afghánsko-pákistánské vztahy paradoxně nejsou úplně dobré, z řady jiných historicko-politických důvodů řekněme. Ale pro Pákistán prostě, Pákistán je tranzitní zemí pro afghánská narkotika. Pákistáncům se v podstatě podařilo ty laboratoře, kde se ze sudového opia, z té opiové šťávy z makovic vyrábí chemickou cestou heroin, tak to se jim tam podařilo docela potlačit. Ale jak říkám, o to více se tento byznys usadil v Afghánistánu. Takže pro Pákistán to problémem zůstává, protože Afghánistán je země bez přístupu k moři, je to chudá země, jak víme, a ona potřebuje ty tranzitní cesty ven. Takže v tomto duchu to Pákistánci vnímají, že jsou vlastně, jejich země je hřištěm drogových mafií, které mají kořeny v Afghánistánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká opatření Pákistán přijal právě v tomto boji s narkomafií?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, řada, řada z těch opatření je spíše kosmetických. My totiž, možná bych měl zmínit ještě jednu věc. To, že někdo pěstuje drogy, tak on sám je zločinec, o tom není sporu, ale zároveň je to ohromný zdroj příjmů ve velmi chudých zemích. Takže když třeba hnutí Taliban paradoxně v roce 2000 zakázalo tehdy pěstování opia, tak i podle OSN to mělo obrovský dopad na životní úroveň statisíců afghánských rodin. Takže v tomto ohledu ono kdyby dnes se přestalo to opium pěstovat, tak bychom řešili hladomor. Nejen v Afghánistánu, ale dost možná i v řadě pákistánských oblastí. Takže i z tohoto pohledu to musejí vnímat zdejší, tamní úřady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které oblasti v Pákistánu jsou jaksi pěstírny?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Severozápadní pohraničí. Jsou to oblasti obývaní paštunskými kmeny, které dlouho až do roku 2001 vlastně byly zcela autonomní. Byly oblasti, kde i místní lidé říkali, že tam vůbec nechodí žádné, žádní vládní úředníci, vojáci, nic takového. Tam byly místní kmenové milice. Po roce 2001 se to změnilo trochu v souvislosti s tím, co už jsem říkal. Pákistán byl donucen bojovat proti džihádistům, teroristům i na svém území. Takže do těchto enkláv, kde se nerušeně pěstovalo ve velkém opiový mák, tak najednou tam začaly působit pákistánské ozbrojené složky a tím se to pěstování tam výrazně zhoršilo, ztížilo samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste popisoval, pane Turečku, tu situaci v Afghánistánu, tak jak vlastně na to reagují ty mezinárodní síly, které v zemi již tolik let působí?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to je ohromný, ohromný otazník, protože my máme, já sám jsem to viděl, já jsem tam fotil obrněné transportéry německé armády, které projíždějí...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když kolem toho musejí projíždět.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Které projíždějící makovými poli. Takových obrázků je celá řada. Mám-li být stručný, prostě Západ k tomu dlouho přistupoval tak, že ve chvíli, kdyby se sáhlo na pěstování opia, tak by se ta země silně destabilizovala. A my jsme ji potřebovali klidnou, bez teroristů a že naši místní spojenci si pěstují opium a žijí z toho, to jsme přehlíželi. Teď se ukázalo, že Taliban ročně vybere asi 400 milionů dolarů na daních za pěstování opia a začali jsme to vnímat jako bezpečnostní problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji, mějte se hezky.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude ekonomka Ilona Švihlíková. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.