Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 2. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Václav Malý, světící biskup pražský. Já vás vítám. Dobrý den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme například nový polský zákon o dobrém jménu země i zahalování muslimských žen. Inspirativní poslech. Polský Senát schválil návrh zákona, který trestá připisování jakékoliv odpovědnosti za holocaust Poláků. Návrh vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a varšavskou konzervativní vládou. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jde o snahu změnit historii. Jaký je váš pohled, pane biskupe?

Čtěte také

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já bych nechtěl zvenku kritizovat, nicméně si myslím, že je to z polské strany přehnané, protože v každém národě se najdou lidé, kteří jsou nesnášenliví, kteří nemají rádi odlišnost a ono to platilo i o Polácích. O Češích to také platí. A já jsem například loni byl v Jedwabne, bylo to čirou náhodou, protože jsem jel okolo a najednou jsem zjistil, že to město, kde byl pogrom na Židy během druhé světové války, takže tam je památník, tak jsem k tomu památníku přišel, pomodlil se a velmi jsem ocenil, že kdysi polský prezident Kwasniewski právě se za Jedwabne omluvil. A ono bylo těchto pogromů více během druhé světové války v Polsku. Tak si myslím, že právě je důležitá očista, že je důležité toto přiznat, už se to nedá odestát, ale popírat tyto skutečnosti, to myslím, že nevede k zdravé společnosti, k zdravému vědomí, že člověk, když se něčeho dopustí, tak pokud má možnost, měl by činit také pokání. A dobré jméno národa se právě hájí pravdivostí, nikoliv zastíráním minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom upřesním, že podnětem pro tento zákon bylo dlouhodobé používání geografického označení polský například v souvislosti s vyhlazovacím táborem v Osvětimi, což mnoho let vyvolávalo popuzené reakce části polské veřejnosti i politiků.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak jistě, že Poláci nejsou vinni za to, že zrovna tedy Osvětim byla určená jako místo likvidace velikého zástupu Židů, to je pravda. Ale na druhé straně právě, že se vyskytly takovéto místní pogromy, takže nelze říci - my jako národ jsme nevinní, to jenom ti druzí. To platí i o Čechách. Dobře víme, jak se často kamufluje historie, jak ti, kteří se něčeho dopustili, tak chtějí škrtnout svoji minulost. Já jenom uvedu takový příklad, i když to kulhá, například tábor Lety, kde byli Romové a tam byla česká správa, tam se nehezky chovali Češi v tom táboře vůči těm Romům, takže já myslím, že právě je důležitá očista a že dobré jméno společnosti, národa, teď už se opakuji, právě souvisí s tím, že také pravdivě nahlídneme svoji minulost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by měli Poláci, konkrétně tedy Senát nebo vláda, politici zrevidovat své rozhodnutí?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já si myslím, že by to měli vysvětlit a že by to opravdu měli zrevidovat, ale přirozeně mluvím jako občan sousedního státu, tak nemám žádný vliv. Ale je pravda, já to nerad říkám, že s antisemitismem jsem se setkal v Polsku například v souvislosti s Adamem Michnikem, což je výborný novinář, šéfredaktor Gazety Wyborczy, on je židovského původu a někdy jsem slyšel bohužel i v církevním prostředí takové názory nebo takový pohled, že jsem se až zarazil. To jenom taková vzpomínka, poznámka pod čarou. Takže určitě je důležité v tom duchovním slova smyslu vyléčit myšlení některých lidí, kteří nejsou s to unést, že někdo je jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle agentury AP je v Barmě víc masových hrobů Rohingů, než se předpokládalo, tvrdí to na základě výpovědi uprchlíků, jejich videí, satelitních snímků. Ty potvrdily, jak se píše v agentuře, existenci 5 dosud neznámých masových hrobů, o tom jsme nedávno hovořili. Jak se díváte na další nová fakta? Já jenom připomenu, že Rohingové jsou v Barmě dlouhodobě pronásledovanou muslimskou menšinou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem se teď zastal dvou barmských novinářů, kteří o tom píší a teda mě zaráží některé reakce na tuto mou podporu, že oni v podstatě jsou na straně muslimů a jsou to třeba i vysokoškolsky vzdělaní lidé. To je tedy zarážející, protože pravda musí být řečena padni komu padni a jestli Rohingové jsou muslimové, to je jedna věc. Jestli někteří z jejich vedení také byli ve styku s některými radikálními skupinami v Indii nebo v Pákistánu, to je pravda, ale na druhé straně teď desítky tisíc lidí trpějí, jsou vyháněni z Barmy, upozornil na to také i papež František, který nedávno Barmu navštívil. Takže ono je třeba přece rozlišovat a já mám tu zásadu - tam, kde se děje bezpráví, jestli se děje muslimům, křesťanům nebo atheistům, tam člověk jasně musí říci ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Česku nadále rezonují dozvuky prezidentských voleb. K letošní přímé volbě přišlo 66,6 % voličů. Jaká je to zpráva, pane biskupe?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já nebudu tady hodnotit prezidentské kandidáty, jenom chci říci, že pozitivní je to, že přišlo poměrně dost lidí k volbám, i když pořád ještě jedna třetina ne, což je zarážející, ale ze se vzepjala vlna lidí, kteří se zajímají o věci veřejné, že se překonala jistá pasivita, jisté mrtvo ve vztahu k veřejným záležitostem, a to myslím, že je dobré a že je třeba toho využít. Že se vzepjali k nějakým veřejným projevům lidé, kteří někdy jsou pasivní, že to není záležitost jenom velkých měst nebo jenom některých regionů, ale v podstatě to zasáhlo celé území naší vlasti, a tohle já vidím jako pozitivní. Ano, na jedné straně se mluví o rozdělené společnosti, takřka o zániku demokracie. Zásadně nesouhlasím, protože pořád můžeme vyslovit své názory, své postoje a myslím, že je dobré povzbudit spoluobčany, aby více se zajímali o věci veřejné a vytvářeli také příslušný tlak jako reakci na určité rozhodnutí těch mocných, takže já nevidím tu záležitost jenom černě. Nejsem zase zklamán, abych řekl - tak a teď budu čekat, co se děje. Záleží na nás občanech, to pořád ještě nemáme pod kůží, pořád se jenom spoléhá, že přichází nějaký osvícený veřejný činitel, který to všechno vyřeší. Nevyřeší. To musíme vyřešit společně my občané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor Ivan Hoffman v Jak to vidí, v tomto pořadu řekl, že sjednocovat rozdělenou společnost, o které se tolik píše, to je úkol pro kněze a kulturní veličiny, teď jsem citovala jeho slova. Vidíte tady prostor třeba i pro církev?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, chápu to jako součást své biskupské služby dávat lidi dohromady, aby si předávali pravdivé ověřené informace, aby dovedli také naslouchat, aby nežili jenom z takových ideologických klišé. Ano, tady beru spoluzodpovědnost v tom úseku, který mám na starosti, jsou tam lidé různých názorů, tak opravdu, aby ti lidé si dovedli spolu sednout a spolu mluvit, protože si myslím, že nejhorší je, když o těch druhých jenom slyšíme a nemáme odvahu s nimi mluvit z očí do očí, to neznamená, souhlasit, to neznamená přikyvovat nebo tleskat, ale znamená, že člověk má veliký dar komunikaci, a to myslím, že se někdy ztrácí a tady bych chtěl tedy vyzvat, jestli to tak zjednoduším, obě strany, aby na sebe neútočily, ale aby daly hlavy dohromady. Jistě vždycky budeme mít různé názory, je dobře, že společnost je pluralitní, že nemáme všichni stejné názory, ale jde o to, abychom nežili vedle sebe, ale abychom žili spolu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svoji úvahu nám píše pan Karel z Křižanova, cituji: "Stále se mluví o rozdělení společnosti. Jeden politik nás nerozdělil. Politik, co říká, že zasype příkop, který nás rozděluje, je bláhový. Společnost rozdělil vývoj po sametové revoluci. Těžká opovrhovaná práce za podprůměrnou nebo minimální mzdu a nesrovnatelné odměny za práci, kde nikdo za nic neručí na druhé straně. Máme se lépe, ale mohlo by to být lepší. Německo po válce bylo zničené. Za 20 let jsme jim záviděli životní úroveň. Po sametové revoluci jsme měli mnohem lepší podmínky a kam to dovedly dvě největší strany, které se střídaly ve vládě? Není vymahatelnost práva, občané si nejsou rovni. Podvody jsou nazvány nevyšel podnikatelský záměr," tolik citace z e-mailu pana posluchače.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já chápu jeho rozhořčení, chápu, že ne všichni lidé se dočkají spravedlnosti, že ne vždycky se s nimi na úřadě jedná jako s těmi, kterým se má posloužit, jimž má ten úředník věnovat čas. Věřím, že ne vždycky ty mzdy jsou spravedlivé, že ne vždycky je snadné, když se ruší podnik, lidé přijdou o práci, to všechno chápu, toho je třeba si opravdu více všímat, neuzavírat se jenom do takových na druhé straně intelektuálních společenství, ale právě nepoměřovat také, a já už to opakuji mockrát tady v tom programu, životní úroveň podle Prahy či Brna, že je třeba opravdu vidět, že jsou různé regiony, takže já tomu pánovi rozumím, ale věřím, že přece tím, že se na to bude upozorňovat, že může dojít k postupnému zlepšení té situace. Na druhé straně, cením, že ten pán řekl, že přece jako se máme lépe. Když to člověk opravdu srovná s dobou před 30 lety, tak i na tom venkově, i tam v těch regionech, kde zrovna ten vývoj není úplně sociálně ideálním, tak přeci jako ta životní úroveň je vyšší, než před těmi 30 lety, tak jsem rád, že se snaží o jistou objektivitu, že toto uznává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Švédský oděvní řetězec stáhnul z prodeje řadu dětských ponožek, a to kvůli vyobrazení figurky z Lega, která drží sbíječku. Tento vzor totiž údajně připomínal arabský znak pro Alláha. Ten skandál přišel několik týdnů poté, co společnost prezentovala ve své kolekci černošské dítě v mikině se sloganem "Nejhustší opice v džungli". Firma se pak za kampaň omluvila. Mnozí ale vyzývali k jejímu bojkotu. Jak se díváte na tyto případy?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že už je to přehnané. Jistě, že je špatné, když jsou různé ilustrace, kde je zesměšňován například Alláh nebo prorok Mohamed, proti tomu jsem zásadně, na druhé straně tohle myslím, že už je taková přehnaná přecitlivělost, že už se ve všem vidí nějaký hrot. Tak tady bych byl tedy velmi opatrným, protože jakmile potom budeme takto přecitlivělí, tak už omezíme nějak sami sebe a už se budeme vůbec jako bát zase projevit jistou ironii nebo nadsázku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to už nějaká hyperkorektnost nebo jak to pojmenovat? Proč k tomu dochází?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, já bych řekl, že je to zase hyperkorektnost. Já jsem pro korektnost, neurážet toho druhého, neironizovat, nezesměšňovat jeho vyznání, ale na druhé straně už ve všem vidět nějakou boudu, nějakou narážku, tak to mně připadá opravdu přehnané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Osobností roku časopisu Time se staly všechny ženy, které veřejně promluvily o sexuálním zneužívání a obtěžování. Jejich výpovědi, zejména ty, které viní hollywoodského producenta Weinsteina spustily lavinu výpovědí na sociálních sítích, pro které se vžil hashtag MeToo. Nehledě na tu samotnou kampaň, jak by bylo pro vás, jak byste si dovedl představit uchopit tento závažný problém sexuálního obtěžování?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak je dobře, že se o tom mluví. Na druhé straně myslím, že je dobré si uvědomit, že v tom našem civilizačním okruhu, jak se dnes říká, že se příliš zdůrazňuje otázka sexu. Ano, sex, ten patří k životu, ale na druhé straně vidíme podle mého úplně ne zrovna nejlepší vývoj. Žena se stává zbožím, ozdobou, dekorací. Víte, když je nějaký nový výrobek, například auto, tak vedle toho vždycky jsou dvě modelky, které mají krátké sukně a které poutají pozornost. A ta sexualita je nějak tak vyjímána ze vztahu. A tady si myslím, že také někdy je to přehnané. Víte, v amerických filmech a jak jsem slyšel v americké společnosti, dnes, když se usměje vedoucí na spolupracovnici, tak už je jakoby nebezpečí harašení, už se jako bojí vůbec navázat nějaký zase kontakt a teď nemyslím sexuální, na druhé straně v každém druhém americkém filmu jsou ukázány intimity. Tak já tomu tedy nerozumím. Jo, na jedné straně taková přecitlivělost, na druhé straně potom ztrácí ta sexualita svoji intimitu a to myslím, že je důležité si uvědomit, že sexualita patří ke vztahu a zároveň, že sexualita také má své poslání předávat život, a tohle se jakoby vytrhává z kontextu a já bych jako viděl, že je to degradace ženy jako takové, že z té ženy se potom stává jenom předmět vzrušení. A tohle bychom si měli v tom našem civilizačním okruhu nějak uvědomit a samozřejmě je třeba jasně říci, když někdo se chová nepatřičně k ženě, že to není možné a je dobré, že ty ženy se ozývají, na druhé straně si myslím, aby tato iniciativa dostala Nobelovu cenu, že to zas jako není takový, taková záležitost, která by okamžitě měla být oceněna, protože je to velmi různé a někdy se těžko dokazuje, na kolik teda bylo nepřístojné chování toho muže, tím já to jako nepopírám, ale zdá se mi, jako předtím jsme mluvili o těch ponožkách s tím údajným tedy kryptoznakem, tak tady se mi zdá, že je to přílišná tedy přecitlivělost. Ano, jsem proti harašení, jsem proti tomu chovat se nepřístojně vůči ženám, ale na druhé straně je třeba znát jistou míru a tady myslím, že se z toho stává zase taková kampaň. Proč ty herečky se neozvaly dříve? Já se vždycky jako ptám, když je nějaká nepřístojnost, tak přece člověk se ozve a najednou teď se strhla celá lavina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdy je to strach, stud.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
A člověk má potom jako dojem, že už žije ve světě, kde se dějí jenom samé nepravosti. Tak já myslím zlatá tedy střední cesta. Teď za to dostanu určitě reakce, které budou nesouhlasné, a tohle je mé přesvědčení a já bych to právě chtěl dát do souvislosti se zahalováním muslimských žen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má, pane biskupe, islám jasno o tom, zda mají muslimské ženy a dívky skrývat své vlasy, případně tělo i tvář?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, tak já myslím, že je třeba rozlišovat míru toho zahalení. Rozhodně nikáb nebo burka nebyly předepsány v koránu, to vzniklo až postupem času. Že jo, nikáb znamená zahalená celá žena, jsou jí vidět jenom oči, burka znamená například ženy v Afghánistánu takto jsou oděny. Ženě nejsou vidět ani oči, tedy nic z obličeje. To rozhodně tedy není původně v koránu, to vzniklo tedy až během dějin. A co se týká čádor, to znamená, žena, které je vidět obličej, ale která je tedy jinak zahalená až k patám, ano, to už tedy v koránu náznaky jsou, nebo nidžáb, to znamená, mít tedy jenom ten šátek, který případně tedy zakryje také poprsí, takže je to velmi různé. Já jenom chci upozornit na to, že to zahalení těch žen, že není z jejich strany vždy vnímáno jenom jako něco negativního, myslím teď, co se týká toho hidžábu nebo čádoru, protože právě tam je to znamení, že ta sexualita má vztah ke vztahu, k poslání předávat život. Znova říkám, nehájím šaríu, nehájím mnohoženství, nehájím zákonodárství muslimské. Jenom chci jako vysvětlit, že to je někdy také protireakce vůči té otevřenosti, přílišné otevřenosti sexuální intimity v tom našem civilizačním okruhu a takto bychom měli také chápat, aniž budeme přikyvovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Korán ve svých 114 kapitolách, súrách se zabývá tím odíváním žen na dvou místech, a to jak říkají experti docela vágně, z čeho vlastně také pramení protichůdné interpretace. Mě by zajímalo, proč se muslimky halí v rozdílné míře? Najdeme opravdu rozdíly podle různých regionů, států. Čemu to lze přičítat, co myslíte?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak prosím vás islám není a já už to také mnohokrát zdůraznil, jednolitý celek, jednolité společenství. Jsou tam různé duchovní proudy a jsou tam také i různá pojetí šaríi a samozřejmě týká se to i zahalování. Od toho nejtvrdšího zahalování, což je v Afghánistánu, přes emiráty, státy v Perském zálivu až přes celkem takové liberální oblékání žen například v Tunisku nebo jinde v islámském světě. Takže to souvisí tedy s tím kulturním vývojem islámu v tom kterém regionu nebo v té které zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na dnešní den připadá den zasvěceného života. Jakou tradici a úlohu mají Hromnice?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dneska slavíme v katolické církvi svátek takzvaného uvedení Ježíše do chrámu. Každá /nesrozumitelné/ žena čtyřicátý den po porodu měla přijít s otcem do chrámu a předat prvorozeného syna bohu. A mohla se z toho vykoupit nebo rodiče se mohli vykoupit tím, že podali nějakou oběť, Josefa a Marie byli chudí, tak podali jenom nějakou holubičku nebo nějaké holoubě. Všecko prvorozené v židovské tradici patří bohu, a to myslím, že má jako hluboký význam, protože ten prvorozený je nadějí, že založí tedy nový život, ale život je dar, život si člověk nedal, tudíž proto to zasvěcení nebo obětování všeho prvorozeného včetně tedy zvířat. Anebo také se ten svátek nazýval očišťováním matky Ježíšovy Marie, protože od té chvíle ta žena mohla zase míti intimity, do té chvíle ne. A proč se tomu říká Hromnice, protože ten příběh Ježíšova uvedení do chrámu je spojen s tím, že vystoupil stařec Simeon a potom prorokyně Anna, kteří se radovali, že konečně přišel ten zaslíbený Spasitel, mesiáš, který je světlem národů. A od té doby potom se začaly žehnat svíce a zapalovat svíce právě jako symbol, že Ježíš je tím světlem. Tyto svíce ve staré době byly chráněny v domovech a když byla bouřka, tak lidé ty svíce rozsvěcovali, aby neuhodilo do jejich domu, proto tedy Hromnice, čteme o tom ve starší české literatuře, tak takovouto to má souvislost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou rituály dodnes, které přetrvaly?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Někde ty rituály jsou, nevím, na kolik dnes v katolickém třeba prostředí a ještě se doma uchovávají hromnice, ale je pravda, že velká část katolíků ty svíce, které se žehnají v dnešní den, takže si je vezme domů. Jestli je zapálí, když je bouřka, tak to bych si nedovolil komentovat nebo odhadnout. A je to také svátek řeholnic a řeholníků, protože oni se chtějí zcela oddat službě bohu, a proto je to spojeno tedy s tímto svátkem přinesení Ježíše do chrámu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Janu zajímá, proč se vlastně říká "Na Hromnice o hodinu více," s čím to souvisí?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, to souvisí s naším časovým posunem, protože přece se už večer později stmívá, dokonce i ráno už se dříve rozednívá, takže to je jenom takové rčení, ale poměrně dosti pravdivé, protože skutečně večer o tu hodinu déle vidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O hodinu déle vidíme. Bude také i více času. Za chvíli se změní, do konce čas třeba na kulturu?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, já jsem viděl několik pěkných představení. Sice operu příběh Lišky Bystroušky od Janáčka v Národním divadle. Je to velmi milé představení. Potom jsem viděl výborné představení v divadle Dejvickém v Praze Vražda krále Gonzaga. Ty herecké výkony především v první půli musím říci už jsem dlouho neviděl tak dobré herecké výkony. A potom já mám velmi rád Městské divadlo v Brně, které hostovalo v Praze v Divadle v Dlouhé se hrou Reného Levínského Dotkni se vesmíru a pokračuj. A protože jsem navštívil Bratislavu, tak jsem si nenechal ujít také alespoň nějaké bratislavské divadlo a viděl jsem tam takovou pěknou hru Bál podle Růženy Slančíkové Timrava. To jsem poprvé slyšel toto jméno, to byla autorka v padesátých letech a je to hra, která ukazuje povahu slovenského člověka, slovenského venkova. Takže tentokrát to byla opravdu /nesrozumitelné/. Já divadlo mám rád a tato představení opravdu doporučuji, stojí za to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jako milovník kultury, návštěvník koncertů a divadelních představení a tak dále, pozorujete právě v umění třeba reflexi té současné situace, jak se promítá do repertoárů, na kolik vlastně reflektují autoři současnou situaci třeba?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, je tady snaha, ale pořád ještě bych řekl nějaká hlubší analýza současné situace na jevišti, tak ta mi chybí. Jsou různé pokusy, ale musím říci, že někdy tomu úplně nerozumím, že je to zatím takové váhání a jsme někde na křižovatce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo třeba ve filmu také, na kolik rezonují aktuální témata?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já musím říci, že mám rád dobré filmy, ale v poslední době, že jsem neviděl film, který by mě opravdu vzal za srdce, i když zrovna včera jsem se díval na Artu na Bergmana, dávali Personu a musím říci, že teď o tom jako musím přemýšlet, co ten film chtěl sdělit. Přece ten Bergman už je někde dál, že jo, jsou to šedesátá léta, tehdy jsme to hltali a dneska už žijeme, že jo, zase v určité části dvacátého prvního století a teď si to ještě musím, jak se říká, nechat projít hlavou, co vlastně on to chtěl říci. Takže z těch nových filmů zatím jsem alespoň v té české produkci neviděl v poslední době, který by mě chytl a řekl bych si - to musím vidět znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Světící biskup pražský Václav Malý a jeho názory. Děkuji vám za ně. Mějte se pěkně.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já děkuji a posluchačům přeji pěkný a vydařený víkend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje. Přeji příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.