Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 15. února 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem Jak to vidí je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den. Já vás vítám.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S vedoucím Centra pro studia Blízkého východu rozebereme nebezpečí otevřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem, poválečnou rekonstrukci Iráku i to, zda je samozvaný Islámský stát opět na vzestupu. Dobrý poslech. Izraelský vojenský vrtulník v sobotu ráno sestřelil íránské bezpilotní letadlo vyslané ze Sýrie nad Izrael. Letectvo pak zaútočilo na dvanáct syrských a íránských cílů v Sýrii a syrská armáda kvůli tomu zaktivovala protivzdušnou obranu. Je to zatím nejvážnější vojenská konfrontace Izraele se Sýrií za trvání syrské občanské války, pane Turecku?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Určitě je to průlomové z několika důvodů. Jednak my víme, že drony, bezpilotní letadla cizích prvků nebo států létala nad Izrael i dříve. Byly to drony, které tam vysílalo hnutí Hizballáh z Libanonu nebo Hamas z pásma Gazy, ale teď vlastně Izraelci říkají, že je to poprvé, co zachytili, co zachytili, nutno říci, možná před tím o tom jenom nevěděli, íránský dron, který vletěl asi nad Golanské výšiny, což tady je nutné zdůraznit, že Golany nejsou součástí Izraele, byť i řada českých médií píše, že je to Izrael. Je to území, které Izrael pouze zabral Sýrii a okupuje ho přes 50 let. Takže najednou se tam objevil dron patřící islámské republice Írán, což je svým způsobem průlomové a řada izraelských komentátorů píše, že skončila éra, kdy ty izraelsko-íránské střety se vlastně vedly jenom skrz jakési ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřímo.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
... nepřímé, nepřímé aktéry. To znamená Izraelci mají své různé gerilové a teroristické skupiny, které pro ně dělají špinavou práci. Stejně tak to dělá Írán, když aktivuje ty arabské různé gerily bojující proti Izraeli a teroristické organizace a tak podobně. Takže v tomto ohledu je to novinka. No a co je samozřejmě nové, když jste zmínila, že Syřané aktivovali následně svoji protivzdušnou obranu, tak nutno říci, že tato obrana sestřelila izraelský bojový letoun, který tedy stačil doletět do Izraele a tam se zřítil, jeden pilot potom zahynul, jeden zůstal vážně zraněný. Takže i to je pro Izrael novum a z toho zase leckdo odvozuje, že vlastně po desítkách let, kdy měl Izrael pocit naprosté vzdušné převahy na Blízkém východě, tak se ukazuje, že tato převaha má své limity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co může přinést tato, tento incident? Vlastně může dojít k nějakému zásadnímu zlomu v těch vztazích mezi ..., a teď nevím, jestli jenom Izraelem a Íránem nebo i ...

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Kým vším. Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... Sýrií.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, Sýrie následně řekla, že nadále bude sestřelovat všechny nepřátelské letouny, které nad svým územím měla. Tady si musíme uvědomit, že i Izrael nepříliš respektuje mezinárodní právo a hranice svých sousedů. Je naprosto běžné, že Izrael vysílá své bojové letouny nad Libanon. V minulosti už mnohokrát bombardoval cíle v Sýrii, vysílal své špionážní letouny nad sousední státy. To se bere jako samozřejmé téměř. Ale najednou se ukázalo, že Sýrie z nějakých mezinárodně-politických důvodů zřejmě silná v kramflecích, tak se cítí natolik silná, že ten letoun poprvé vlastně sestřelila a říká, že to tak bude dělat nadále. Takže my už víme, že už do toho vstoupila Moskva, která Izraelce varovala, aby už podobné akce neopakovali, že by to skutečně mohlo vést k nějaké konfrontaci, na které koneckonců nemá zájem ani samotný Izrael. Takže abych odpověděl na vaši otázku, já osobně si myslím, že to další, k další eskalaci nepovede, že jenom Írán ukázal, že i on má své prostředky. Mimochodem, co to bylo za dron. Možná si posluchači vzpomenou, je to nějakých sedm let, tak Íránu se podařilo vlastně unést americký dron, který prováděl špionáž nad Íránem, vletěl tam z Afghánistánu a Íránci ho nesestřelili, ale elektronicky ho ovládli, donutili přistát, potom dělali výstavu, že ho zkopírovali, vyvolávalo to úšklebky, že je to z papíru a z polystyrenu, ten íránský dron. Jenomže oni přesto, po několika letech najednou vidíme, že jsou schopni ty drony kopírovat a používat je proti svým nepřátelům. Takže v tomto ohledu zase jsme v bodě, kdy si musíme říci nepodceňujme Írán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiér Netanjahu požádal Vladimira Putina, aby zabránil další eskalaci. Je to v silách i zájmu Moskvy? Bude to Moskva chtít?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Určitě. Moskva nepotřebuje eskalaci. Moskva potřebuje uklidnit situaci ve svůj prospěch, to znamená v posledních dvou letech se vše vyvíjí přesně tak, jak si Rusové přejí. To znamená v klidu, režim Bašára Asada v Sýrii získává navrch, občanská válka se utlumuje, soustředí se zejména dnes do provincie Idlib a některých regionů na východě země a to je to, co Rusové potřebujou, ne prodlužování války jaksi samoúčelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není bez zajímavosti, že Rusové působí i na té základně, odkud Íránci vyslali ten bezpilotní letoun do Izraele.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Jistě. Je to prostě zase, když bychom se podívali na základny v Jordánsku, na Kataru, tak tam také vidíme, že prostě jsou to základny, které nominálně patří jordánskému letectvu, ale jsou tam Američané i řada dalších třeba spojeneckých sil, tak úplně podobně spojenci syrského režimu využívají společně evidentně syrské základny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že bude Izrael více vtažen do toho syrského konfliktu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já myslím, že až zpětně uvidíme, jak hodně do něj už Izrael je vtažen od samého počátku. Podporu různých spřátelených milicí zákulisním taháním za nitky, je to vcelku logické, protože Izraele se to bezprostředně dotýká. Ta válka se odehrává v jeho bezprostřední geografické blízkosti, iniciuje i nějaké společenské pnutí v samotném Izraeli. Vzpomeňme, že desítky izraelských Arabů se pokoušely třeba přidat k Islámskému státu a byly v různé fázi zadržení nebo tam i pronikly. Zároveň Izrael má samozřejmě své špiony, kteří pronikli do těch džihádistických skupin na syrském území a tak dále. Takže Izrael už tam je, ale snaží se dělat vše pro to, aby to nebylo příliš vidět navenek, což teď samozřejmě v tu sobotu se toto trošku pokazilo tou, tím vyhrocením té, toho vzdušného souboje, řekněme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dalším sousedem Izraele je Libanon. Tam také roste napětí, mohli bychom říct, nebo jaká je ta aktuální situace?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Zase, o tom se hodně spekuluje, že dříve nebo později dojde k nějaké ozbrojené konfrontaci mezi Izraelem a nikoli libanonskou vládou, ale hnutím Hizballáh, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hizballáh.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
... Které je samozřejmě velmi silnou složkou ozbrojenou na libanonské scéně. Leckdo říká, že Hizballáh a jeho milice jsou silnější než celá libanonská armáda dohromady, což je poměrně pravděpodobně. Rozhodně je to síla disciplinovanější, motivovanější, má jasnou ideologii, což se rozhodně nedá říci o libanonské armádě. A tudíž se vlastně spekuluje vždy jenom, co bude spouštěčem nějaké případné další takové konfrontace. Takže dnes třeba, když čteme izraelský tisk, tak o možnosti otevření severní fronta po mnoha letech klidu se tam bere jako poměrně pravděpodobné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Při sérii útoků Američany vedené koalice v provincii Dajr az-Zaur na východě Sýrie podle některých amerických i ruských médií minulý týden zahynuly desítky, snad až stovky ruských žoldáků. Původní informace přitom hovořily pouze o čtyřech mrtvých Rusech. Moskva tuto informaci popírá s tím, že jde o klasickou dezinformaci. Jak vy tomu rozumíte, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, někdo z oficiálních činitelů říká, že je to dezinformace, někdo říká, že se to týká, pokud se to týká Rusů, tak ne těch, kteří podléhají ruské vládě. A tady je asi jádro pudla, že se podle některých zdrojů píše o tom, že jsou to, že je to tedy žoldnéřská organizace nebo námezních bojovníků soukromá, tudíž ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takzvaná Wagnerova skupina.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Wagnerova skupina, ano. Pokud by tomu tak bylo, tak zase by se jenom ukázalo, že Rusové jsou na tom velmi podobně jako řada západních vlád, kdy západní státy mají své zájmy v regionu, a když to z nějakých, třeba právních nebo politických důvodů nejde vyslat tam armádu k tomu či onomu úkolu, tak se tiše dá zelená k tomu vyslat tam soukromou firmu žoldnéřskou. Tak to víme, že na Blízkém východě velmi kontroverzně třeba fungoval americký Blackwater, který se od té doby několikrát už přejmenoval kvůli skandálům, které jsou s ním spojené v Iráku a tak podobně. Takže pokud i Rusové tam na špinavou práci mají soukromou žoldnéřskou firmu, od které v případě krize mohou dát ruce pryč, tak to jenom zapadá do širšího rámce a samozřejmě pak jsme vlastně i u ..., má to i další konsekvence. Můžeme se potom ptát tyto soukromé firmy, do jaké míry se na ně vztahují mezinárodní konvence, do jaké míry podléhají různým mezivládním dohodám a tak dále. A tady vidíme, že se vracíme do šedé zóny, kdy vlastně najednou vidíte, někdo říká desítky, někdo říká stovky mrtvých, nikdo to nechce potvrdit a vlastně my vůbec nevíme, co se tam stalo, natož abychom třeba mohli odvozovat, jaké to může mít mezinárodní dopady potom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže spíše je to z kategorie dezinformace.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to jsem rozhodně neřekl, ale přece jenom říkat desítky nebo stovky mrtvých, tady vidíme, že ten rozptyl je opravdu hodně veliký a osobně se mi úplně nezdá, že by to vycházelo z nějakých ověřených informací zatím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Kuvajtu probíhá konference o rekonstrukci Iráku. Tamní boje proti samozvanému Islámskému státu trvaly tři roky. Co konkrétně předpokládá plán na obnovu zničené země?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je to obrovský úkol. Především bych možná začal tím, že ta konference v Kuvajtu, když na ni Iráčané jeli, tak říkali, že by na obnovu potřebovali 80 až 100 miliard dolarů. Nakonec závěry, které oznámil kuvajtský ministr zahraničí, byly, že se podařilo získat přísliby, a tady bych řekl přísliby, nikoliv už hotové peníze, to vždy bývá nebo často bývá velký rozdíl, 30 miliard. To znamená zhruba třetiny toho, co si Iráčané představovali a k čemu si to představovali a koneckonců i OSN třeba v tomto duchu se vyjadřuje. Prostě tam je potřeba rehabilitovat, vybudovat, obnovit už jenom třeba bydlení a infrastrukturu pro stovky tisíc lidí. Loni jsme se mohli s některými západními politiky radovat, že byl od Islámského státu osvobozen Mosul. Dneska když sledujeme, a to bych doporučil našim posluchačům si najít k tomu nějaké články, se podívat, jak to v tom osvobozeném Mosulu vypadá, tak je to strašlivé. Tam jsou lidé, kteří žijí v ruinách, kteří nemají práci, nemají vodu, nemají nic a to je město, které jsme osvobodili od teroristů. Takže to všechno je potřeba dát dohromady, na to jsou potřeba ty miliardy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, Mosul, jak jsem vyčetla, 90 % historického centra bylo kompletně zničeno, některé čtvrtě byly při náletech kompletně srovnány se zemí. Vojenským ženistům a soukromým firmám, které pracují pod hlavičkou OSN, zbývá zneškodnit ještě stovky zbraní a výbušných pastí a z 200 tisíc obyvatel starého města se vlastně mnozí ještě vůbec nemohou vrátit do svých domovů. Mimochodem, Spojené státy začaly stahovat část svých vojáků, jednotek z Iráku, kde pomáhali i tamní vládě bojovat proti radikálům. V Iráku je zhruba sedm tisíc Američanů. Necelá polovina se přesune do Afghánistánu. Nemůže se opakovat, pane Turečku, chyba z roku 2011, kdy Američané odešli a vlastně to mocenské vakuum, které vzniklo, tak vyplnili teroristé?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, já si myslím, že dnes už se podobný scénář opakovat nemůže, protože jestliže odejde sedm tisíc Američanů nebo většina z nich i kdyby odešla, to už není ta bojová síla, která držela, řekněme, ty různé džihádistické skupiny. A zároveň platí, že dneska už máme úplně jinou sílu na té irácké scéně a to jsou šíitské milice, které se tam zformovaly právě po nástupu Islámského státu v roce 2014. A to byla ta rozhodující síla, která vedla boj proti Islámskému státu. Tyto síly, které jsou často, když ne přímo placené a vyzbrojované, tak přinejmenším inspirované Íránem, holt dneska mají v Iráku mnohem větší váhu. Takže pokud odejdou Američané z Iráku, tak to neznamená, že se tam kvůli tomu vrátí Islámský stát, protože je tam úplně jiná pojistka. Druhá samozřejmě otázka je, jestli toto slouží zájmům Západu, jestli to je výsledek války, jak si ho Američané představovali, protože vlastně i tento boj proti Islámskému státu jenom posílil v zemi vliv Íránu, což samozřejmě zájmům Západu v regionu určitě neslouží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se na přítomnost Američanů dívají Iráčané?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je to, je to smíšené. Já sám s některými Iráčany samozřejmě postupně, průběžně mám možnost mluvit od doby, kdy tam Američané přišli před ..., vlastně už 15 let to bude, co svrhli Saddáma Husajna, v březnu, v dubnu 2003, kdy ta válka začala. No ano, leckdo se radoval, že byl odstraněn diktátor, ale je vcelku jasné, že poté prostě přišla velká frustrace z toho, k jakým cílům to vedlo, protože pár let po svržení Saddáma jsme měli v zemi krvavou občanskou válku a vidíme, že ta slibovaná prosperita a demokracie v některých oblastech přišla, ale v mnoha jiných nepřišla a, bohužel, jak už to bývá u rozvrácených a rozvojových zemí, tak holt máme elitu mocenskou, elitu finanční, hospodářskou v té zemi, které se žije, můžeme říci, poměrně dobře, a pak ale se velmi rozšířila skupina obyvatel, kterým se žije hůř v mnoha ohledech než za Saddáma. Ano, dnes mohou jít svobodně volit, ale například je problém, v jakém žijí prostředí, v zemi rozvrácené konflikty, korupcí a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, pokud se nepletu, za tři měsíce by měli jít Iráčané k parlamentním volbám. Co si slibovat od tohoto hlasování? Přispěje nějak k zajištění stability v zemi?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já bych řekl, že je to docela možné, že přispěje. Víte, já bych připomněl, po předchozích parlamentních volbách byl velký problém, nemůžeme zatěžovat tady posluchače detaily, ale prostě vyhrál šíitský blok náboženských stran a uvnitř něj bylo ohromné pnutí a frakční boje, dohady o tom, kdo bude premiérem a tak dále. Takže to na přínos ke stabilitě určitě nevypadá. Takže já bych spíš řekl, že ty volby zase jenom zacementují takový možná trochu neblahý, ale logický dopad zavedení demokracie do Iráku, že tam nevznikly strany založené na ideologii, na levici, pravici, liberální hodnoty a tak dále, ale ta politika je založená na konfesních základech. To znamená máme tady strany, které preferují šíitští muslimští Arabové. Máme tady strany, které preferují sunnité. Máme tady strany, které preferují Kurdové nebo místní Turkomani. To znamená to není demokracie se vším všudy, je to vlastně náboženská mapa Iráku přetavená do toho, co my na západě považujeme za demokracii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo všechno chce a může přispět na obnovu válkou zničeného Iráku, že se vracím ještě k té kuvajtské konferenci?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, kdo chce a kdo může. Na té konferenci v Kuvajtu bylo zastoupeno asi 70, 80 států a mezinárodních organizací, včetně různých agentur OSN. Byl tam i generální tajemník OSN António Guterres a tak dále, to znamená hlásí se k tomu všichni. Je vcelku logické, že státy, které svrhly Saddáma a hlásily se k obnově Iráku a nastolení demokracie, tak by také měly teď něco za to zaplatit. Ale jak už jsem vlastně před chvílí zmínil, ono na těchto konferencích bývá problém, že tam seto snadno slibuje před televizními kamerami, v záři reflektorů, ale pak je problém, aby ty peníze také skutečně přišly a to i třeba i agentury OSN velmi dobře vědí, že ty přísliby bývají často třeba dvojnásobné oproti potom realitě, co se za fondy sejde nakonec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínila jsem se o situaci v Mosulu. Jaká je ale celková situace, vlastně nakolik je Irák zničen a kde nejvíce?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Je to, nejvíce jsou zničené oblasti vlastně zase v těch sunnitských částech, což je trošku problém, protože sunnité, když byl sesazen Saddám Husajn, tak sunnité byli jaksi odstraněni, odsunuti do ústraní, k moci se dostali šíité, demokratickou cestou, jak už jsem před chvílí zmínil a teď vlastně došlo k tomu, že postupně, když se, vždy, když Američané a irácká vláda, dominovaná šíity, bojovali proti povstalcům, tak to většinou byli povstalci sunnitští. To znamená už v minulých dekádách se bojovalo ve městech, jako je Fallúdža, Ramádí a tak. Ty už byly poničené nejen ekonomicky, ale i společensky. Teď se zase bojovalo proti Islámskému státu a zase v těch sunnitských oblastech. To znamená nejen, že ti lidé se cítí marginalizováni, ale ta jejich část Iráku je nejvíc rozbitá, zatímco třeba jižní Basra, převážně šíitská, přístavní město, je vlastně dnes jakousi metropolí země, tak tam bych řekl, že je velmi stabilní a relativně bohatý život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký prezident Donald Trump v nedávném poselství o stavu Unie ocenil vyhnání samozvaného Islámského státu z okupovaného území, nicméně dodal, že džihádisté ještě zcela nekapitulovali. Ten minulý rok, o něm jsme hovořili jako o roku porážky Islámského státu. Jak byste charakterizoval možná výhledově ten letošní?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
My už jsme tady o tom několikrát mluvili. Především vy jste řekla zajímavou věc - nekapitulovali. Víte, to jsou lidé, kteří jsou hnáni ideologií a k té kapitulace nepatří. Oni nebudou nikdy kapitulovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta ideologická síla vlastně jak v Iráku, i v Sýrii trvá.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To není, to není, to nejsou žoldáci, kteří se nechají přeplatit, to není armáda, kde vrchní politik potom něco rozhodne. Tito lidé mají úplně jinou motivaci k boji. Takže jestliže dnes byli vytlačeni z Iráku a ze Sýrie, tak už je vidíme zpátky v Afghánistánu a tak podobně. Takže v tomto duchu ani rok 2018 nebude skutečnou porážkou militantního džihádismu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Izraelská policie v úterý doporučila prokuratuře, aby na základě policejních důkazů obžalovala premiéra Benjamina Netanjahua z braní úplatků a zneužití pravomoci. Sám Netanjahu označil tvrzení policie za nepodložené a řekl, že bude i nadále vést izraelskou vládu a bude kandidovat v příštích volbách. Jak závažné důsledky to může mít jak pro Netanjahua, tak i pro jeho kabinet?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, především vidíme, že v zemi sílí tábor obyvatel, voličů, kteří chtějí, aby Netanjahu rezignoval. Dále se může stát, a ono už se to pomaličku děje, že se od Netanjahua mohou začít jeho stávající koaliční partneři odklánět, prostě aby si zachránili kůži před příštími volbami. Netanjahu už řadu měsíců, to vyšetřování trvá déle než rok, trvá na tom, že se ničeho nedopustil. Velmi nevybíravě útočí nejen na novináře, kteří jsou k němu kritičtí, říká, že to levicová smečka novinářská po něm jde a tak dále, ale on se poměrně nevybíravě vyjadřuje i třeba k policii. No a po roce policie došla k tomu, že Netanjahu je podezřelý z řady teda, tedy zločinů. Zmínil bych je velmi stručně. Říká se tomu případ nebo Kauza 1000 a Kauza 2000. To jsou taková kódová označení. Co to je ta "tisícovka", že zkrátka Netanjahu měl za léta dostat dárky, tak on to říká, od svého přítele, tak to říká, izraelsko-amerického židovského magnáta, který mu posílal extrémně drahé šampaňské, doutníky a tak dále v ceně více než asi šesti milionů korun a Netanjahu se brání tím, že to byly přítele, dárky od přítele. Policie říká ne, toto není přátelství, to má být vzájemné a vy jste mu například prosazoval daňové úlevy pro něj, tady jste bojoval za to, aby získal v údolí Jordánu bezcelní zónu na hranici s Jordánskem a tak dál, to znamená to nebyly nezištné dárky příteli, ale to byly úplatky za to, že vy z moci politické budete prosazovat zájmy tohoto magnáta. No a případ ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
2000.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
... 2000, ten je zajímavý i z mediálního hlediska. Pan Netanjahu, premiér, měl zákulisní jednání, která se podařilo, která byla nahrávána ovšem, jak se později ukázalo, s vydavatelem deníku Jediot Achronot, což jsou vlastně jedny z největších izraelských novin, a říkal mu podívej se, vy o nás začnete lépe psát nebo vám zatopím a posvítím si na hospodaření vaší rodiny, říkal vydavateli těch novin, a když o nás začnete lépe psát, tak já přiškrtím noviny Israel Hayom, což jsou zdarma rozdávané konkurenční noviny, já je přiškrtím, aby vás Jediot Achronot neohrožovaly, zamezím, aby se noviny rozdávaly zdarma v zemi a tak dále. To znamená jasný komplot mezi noviná..., mezi magnátem mediálním a předsedou vlády. Takže i toto je bráno v Izraeli jako korupce a to jsou věci, teď se ukáže, jestli generální prokurátor vyslyší názor policie a premiéra skutečně obviní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký vliv by mohl mít případný proces na izraelskou politiku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, vidíme, že Netanjahu zatím má poměrně hroší kůži. K jeho obvyklým figurám patří, že když se dostane doma do problémů, tak hned vytáhne otázku vnějších nepřátel státu a tak dále, což má řadu důvodů, proč mu toto i prochází. Ale zase Izraelci, víte, jsou, jsou v tomto, nezbaští politikům všechno a ten tlak na něj určitě bude sílit. Viděli jsme to i třeba u premiéra Ehuda Olmerta, který potom byl odsouzen, šel do vězení za podobné věci, také za korupci a také se dlouho zdálo, že je neprůstřelný, že po něm všechno stéká jak po teflonu. Netanjahu jde do určité míry v jeho stopách, ale osobně si myslím, že už se do té dosavadní slávy, kdy on byl řadu let premiérem, že už se do této fáze nevrátí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastává vlastně ve funkci čtvrté volební období.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano a on už byl v 90. letech premiérem. Ano, přesně tak. Takže on, on umí, on to umí hrát a řada izraelských komentátorů říká, že výhodou Netanjahua je, že on vlastně nemá žádnou jasnou ideologii, že od samého počátku jeho ideologií je držet se u moci, i za cenu třeba různých nekonsistencí, co se týká jeho politických názorů a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Děkuji za vaše postřehy. Mějte se hezky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude psychoterapeutka Věra Roubalová Kostlánová. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.