Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 20. února 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Prostor pro své úvahy dnes v Jak to vidí dostane profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Buďte vítán.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si vede česká koruna 25 let od měnové odluky? Operuje naše ekonomika už na hranici svých možností? Bude letošek tvrdou zkouškou pro exportéry? A proč se Češi propadají stále do hlubšího předlužení? Inspirativní poslech. V Česku je už více než 863 tisíc lidí v exekuci. Za poslední rok jich přibylo o zhruba 31 tisíc. Asi 15 tisíc osob čelí více než 10 exekucím. Situace se zhoršila ve 12 ze 14 krajů. Celkově exekutoři vymáhají od lidí 239 miliard korun. Proč se, pane profesore, Češi propadají do stále hlubšího předlužení?

Čtěte také

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to docela zvláštní situace. Já ta čísla také sledoval. Minulý týden o tom byla taková zpráva. Mluvíme vlastně o době, kdy se ekonomice daří, kdy se zvyšují platy, i když samozřejmě ne všem stejně. A přesto stále více lidí upadá do exekucí. Dočetl jsem se, že jsou prostě lidé, kteří mají opravdu více než 10 exekucí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To už mně přijde opravdu hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam je, omlouvám se, jenom číslo, ten meziroční nárůst právě u těch vícečetných exekucích, takže více než 10, tam je nárůst o skoro 4 procenta.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to opravdu zvláštní. Možná ty příčiny asi těžko, těžko je nějakým způsobem úplně zjednodušit ty příčiny, protože každý se chováme jinak. Ale kdybych měl jmenovat možná dvě, já jsem tak o tom přemýšlel, že možná dvě věci bych považoval za všeobecné jako důvod jako příčinu a pak několik možná individuálních. Stále si myslím, že je u nás nízká finanční gramotnost. Ono se o tom hodně hovoří. Stalo se to takovým docela i jako "hitem" vlastně ve vzdělávání. Už se to prosáklo. To už vlastně i do nižších pater základní povinné docházky. Samozřejmě do všech potom vyšších stupňů vzdělávání, a přesto si myslím, že lidé se dostávají do velmi komplikované situace, protože si často neuvědomí, co to je vzít si půjčku, jak je ta půjčka úročená, do kdy ji mají splatit. To všechno potom může vést k tomu, že se vytvoří jakýsi takový pocit lehkomyslnosti možná, bych to nazval, a ti lidé potom se ne úplně dobře chovají k tomu finančnímu produktu, který jim je nabízen. To je určitě jedna věc. Druhá věc si myslím, že a to je možná ta paradox toho, co jste už řekla na začátku, že jsme v době, kdy se daří ekonomice, zvyšují se platy, a přesto nám takhle narůstají počty exekucí. Možná je to určitá ztráta ostražitosti, protože vlastně všichni mají teď pocit, že ke všemu je blíž, že se nám lépe daří. Ti vedle mají to, proč já bych to nemohl mít také. A tady možná takový ten psychologický efekt, že vlastně tak jako trošku ztratím ostražitost, ztratím trošku opatrnost v těchhle těch věcech, řeknu si, často velké věci začínají často na maličkostech. Řeknu si, já si něco půjčím, najednou se mi nedaří se z toho dostat ven, no, a pak už je to řetězec, narůstají ty částky. Ona v těch exekučních částkách také je poměrně velká částka za obhospodařování toho dluhu vlastně. Čili to, co si počítají ty exekutorské úřady a podobně, a najednou jste tam, kde jste.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna věc je určitě finanční gramotnost, ale mince má, jak víme, dvě strany. Co ti, kteří půjčují?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak samozřejmě pro ně je to byznys. Dneska máte nabídku, když se podíváte jenom na výlepky na stanicích autobusů a tramvají, do novin, prostě na nejrůznější reklamy, no, tak každý chce prodávat a v dnešní době, kdy se ekonomice daří a kdy, kdy zejména spotřeba v domácnostech se rozjela do obrovských otáček, no, tak samozřejmě že se nabízí. Nabízí se kde co. A člověk poměrně snadno podlehne. To je pochopitelně přirozená věc. Já jsem se díval jen na takovou studii, kdo je vlastně nejméně zadlužený, jaké profese jsou nejobezřetnější, a ukázalo se, že jsou to profese, tedy ti, kteří jsou nejméně vystaveni exekučním tlakům a podobně, a ukázalo se, že to jsou především profese uniformované, tak tam přece jenom asi takový ten vztah k disciplíně a k nějaké ostražitosti je větší, a potom lidé, kteří dělají ve finančním sektoru. Takže ono to má určitou logiku, protože a už jsme u té gramotnosti, oni přece jen o těch věcech vědí více. A to když jsem říkal tady slovo disciplína a uniformované složky a podobně, tak se dostáváme taky k takové té laxnosti. Někdo prostě nezaplatí v tramvaji, což se, asi by se to nemělo stát, ale dobře. Ale prostě potom jakoby mávne rukou, je to určitý stupeň nekázně v té situaci. Nechám to být. On se mi za chvíli někdo ozve, já to znovu nezaplatím a už ta situace ona se nabaluje jako lavina, k tomu se přidávají poplatky za ty exekutorské úkony prostě a najednou jste na nějaké částce, která je vysoká. Já jsem si dočetl, že průměrná částka je 65 tisíc korun ta jistina, kterou platíme. Na druhé straně je potřeba říci, že velká část lidí má exekuci na méně než 10 tisíc korun. Tak zase aby, abychom nevytvářeli dojem, že jsou to nějaké horentní částky, ale ta částka 240 miliard, což je čtvrt bilionu plus minus, tak už je opravdu vysoká. Tak zase vzhledem k tomu počtu lidí, těch zhruba 860 tisíc lidí, kteří jsou v exekuci, no...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každý desátý Čech.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Každý desátý starší patnácti let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda schválila zákon, který má lidem umožnit snazší oddlužení. To se nelíbí věřitelům ani poskytovatelům půjček. Jak vy hodnotíte novelu insolvenčního zákona?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tam je náběh především na to, aby se ty exekuce prováděly z jednoho místa. Teď nejste, nejste v situaci, že pokud máte těch exekučních výměrů více, tak na vás vlastně tlačí více exekutorů. Je tam prostě snaha dostat to pod místní správu. To znamená, aby ten exekutor, který je vám, řekněme, blízký, teď nemyslím blízký osobně, to asi nikomu nemůže být, ale, ale blízký geograficky, oblastně místně, tak aby vlastně spravoval ty vaše dluhy, případně nějakým způsobem slučoval nebo stanovil nějaké podmínky, za kterých platíte. To si myslím, že je dobrý, dobrý počin nebo dobrý, dobrý krok, volají po tom exekutoři, usnadní to situaci i těm, kteří se do těch dluhů dostali. Nicméně prostě splácet nakonec musíte vy. To za vás nikdo neudělá. Je tam i taková snaha vlastně jakoby trošku vzdálit od sebe ten exekuční poplatek od toho, co si vyděláte, protože potom pokud vlastně většina toho, co vyděláte, padne na exekuci, tak ztratíte motivaci si vydělat více a lépe. Tak to jsou všechno takové psychologické faktory. Ale pořád si myslím, že to číslo je enormně vysoké, a zejména ti, kteří si půjčují, aby si půjčovali, to jsou takové ty druhotné půjčky, že si vlastně půjčím na to, abych mohl něco jiného splácet, je asi problematická věc. Už jsme se i tady bavili o tom, že pokud si někdo půjčuje třeba na dovolenou a ne zrovna na byt nebo na něco podobného, tak to je úplně nejstrašnější věc, měl bych dělat věci, na které stačím, a půjčovat si, až když se dostávám do situace, kdy buď na to nemůžu stačit výší té částky, anebo situaci, která je pro mě bezvýchodná a nutně tu věc potřebuju. Ale půjčovat si třeba na dárky nebo na dovolenou, no, nevím, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeho se vlastně nejvíce týkají exekuce?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, oni se týkají často velmi právě takových těch věcí toho zapomenutí vlastně, protože když se podíváme, kdo jsou ti vymahatelé, tak jsou to často dopravní podniky třeba, a to jsou ty maličkosti, o kterých jsem hovořil na začátku, nezaplatíte lístek v tramvaji, to se může stát každému, ale prostě měl by si potom tu situaci ohlídat, no, pak jsou to samozřejmě ti, kteří měli velké oči, pustili se do nějaké věci, na kterou prostě postupně nestačili, a tak se dostali pod ten tlak exekutorů a samozřejmě pod tlak svých peněženek. To je, to je přirozená věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Loňský růst české ekonomiky o 4,5 procenta byl druhý nejsilnější za posledních deset let. Lepší výsledek přinesl jen rok 2015. Ukázalo to předběžný odhad Českého statistického úřadu. Ve čtvrtém čtvrtletí HDP meziročně vzrostlo o 5,1 procenta, což je největší tempo z 19 zemí Unie, které dosud zveřejnily svá nejnovější data. Co, pane profesore, přispělo k růstu? Přesto se očekávala o něco lepší čísla.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak myslím, že v tom, v tom asi to jádro nebude, jestli ta čísla jsou o desetinku horší, nebo lepší. Česká ekonomika se dostala na opravdu velmi solidní trajektorii. Po těch letech strádání a po těch dvou krizích, které tady byly před deseti lety a přibližně před pěti lety, je to pochopitelně dobrá zpráva. Daří se ve všech složkách vlastně toho, co HDP, o kterém tady hovoříme, obsahuje, a to jak po té stránce výdajové, tak po té stránce tvorby hrubého domácího produktu. Daří se ve spotřebě domácností, to je vždycky klíčový prvek, protože v podstatě z těch, z té sumy nově vytvořených hodnot, z toho, co se užívá v hrubém domácím produktu, spotřeba v domácnostech nebo výdaje na konečnou spotřebu v domácnostech tvoří prakticky polovinu. Takže jestliže jsme ochotni nakupovat, jsme ochotni utrácet, chceme nové věci, tak to pochopitelně ekonomiku žene dopředu. Obvykle právě ta naše spotřeba je vždycky takovým katalyzátorem, ukazatelem toho, jak se nám daří. Většinou to funguje tak, že když se ekonomice přestává dařit, tak po určitou dobu je to ještě setrvačně spotřeba, která jí drží nad vodou, a naopak když se ekonomice po krizových letech začne znovu dařit, tak jsme opatrní, a teprve po určité době se pustíme do utrácení. A teď se ty trajektorie sešly, že ekonomice se daří a my jsme ochotni utrácet. Daří se samozřejmě i investovat, i když můžeme mít určité výhrady třeba k dopravní infrastruktuře a podobně, ale stát se rozhodl investovat, je možná dobrou příležitostí i pro zahraniční investory. A když všechny tyhle faktory sečteme, tak se dostáváme do situace, že se ekonomice daří. Na druhé straně se hovoří o tom, že přece jenom se možná ekonomika dostala už na svůj strop. Chybí nám pracovní síly. Už se prostě těžko shání lidé pro zakázky, v tom případě ty firmy potom nemohou plnit všechny zakázky nebo slibovat všechno, co by rády udělaly. Tím se dostáváme na určitou, určitý problém i s růstem mezd. Ten tlak na růst mezd je velký. A všeobecně se soudí, že v těch letech, řekněme, 19 - 20, takový ten střednědobý výhled dvou - tříletý, že tam přece jenom k určitému oslabení výkonu ekonomiky dojde, ovšem nebude to tak, že bychom se někam dostali do potíží, bude to o něco málo méně, než je ten růst teďko. Soudí se tak všeobecně i v okolních zemích. A když už jsem řekl okolní země. No, tak my nejsme sami na světě. Podívejme se, jak se daří i západní Evropě, Německu, tak to jsou všechno naši partneři a velmi důležití partneři a pochopitelně i ten, řekněme, příznivý vývoj v zahraničním prostředí nám pomáhá, to, to si řekněme rovnou, že pokud by se něco začlo dít zejména na západ od nás, tak by naše ekonomika také to velmi rychle pocítila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rumunsko vykázalo velký růst.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Rumunsko je snad před námi, pokud vím, tak vlastně jsme jakoby na druhém místě, dobře. Ale Rumunsko má velmi nízkou tu základnu. V Rumunsku přece jenom vždycky, dřív se tomu říkalo albánská tempa růstu, tak teď můžeme říkat rumunská tempa růstu, přece jen ty ekonomiky, které mají nízkou základnu, tak se pochopitelně, pokud se jim daří, tak se v těch tempech dostávají nad třeba hodnoty, na které my jsme tady zvyklí. Když bych to obrátil, na co jste se teďko, Zito, ptala, tak zase Německo, které je nepochybně vyspělejší a bohatší ekonomikou, tak a tempa má nižší, protože přece jenom je to jiný stát, je to, jeho struktura je úplně jiná, jeho zahraniční povinnosti jsou úplně jiné, tak možná to srovnání tady je vždycky otázkou. Kdyby to byla dlouhodobá záležitost, ale pokud jde o jedno - dvě čtvrtletí, tak myslím, že to není zas tak důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, Německo, největší hospodářství v Evropské unii, za ten uplynulý rok zaznamenalo celkově vzestup o 2,2 procenta. Někteří se ptají, jestli a do jaké míry má třeba právě na růst na celkové, celková čísla hospodářství ten vývoj vliv politika?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak samozřejmě politická rozhodnutí mohou ekonomice možná spíš ublížit někdy než pomoci. Já si pořád myslím a zastávám takovou teorii, že prostě ty ekonomické zákony samozřejmě lze trošku ohnout, ale ne úplně. Ta ekonomika má velmi pevná pravidla. Je to jakási objektivní výslednice subjektivních snah mnoha subjektů, mnoha lidí, mnoha firem, mnoha, mnoha zákonů. Pochopitelně každá vláda se snaží nějakým způsobem nebo každá politická reprezentace se snaží nějakým způsobem té ekonomice pomoci a může udělat chyby, tak jako je děláme všichni. To... Ale nemyslím si, že by ten celkový růst byl až tak zase jakoby výsledkem snah. Já vím, že teď máte možná na mysli situaci, která je v tom povolebním vyjednávání v Německu, tak určitě to, že my máme zhruba téměř pětiprocentní růst a oni zhruba poloviční než my z hlediska tempa, tak určitě není tím problémem, který je mezi Angelou Merkelovou a Martinem Schulzem. To určitě ten problém asi není. Nicméně prostě nestabilní prostředí, nestabilní politické prostředí a teď použiju slovo důvěra může pochopitelně snižovat důvěru v ekonomiku a pokud to trvá příliš dlouho, tak pochopitelně ta tempa růstu se mohou snížit, protože ekonomika je především o důvěře, o důvěře nás jako spotřebitelů utrácet nebo půjčovat si, když už jsme u toho, co jsme říkali před pár minutami. O důvěře investorů do té země přijít a něco tam udělat. O tom to je. Ale pokud to politické prostředí je relativně stabilní, tak si myslím, že ta důvěra tím nějak netrpí. Podívejme se na Belgii, nevím, jak dlouho, se tam vyjednávalo o vládě a taky se tam...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý rok.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, taky se Belgie nedostala kdovíkam. Takže ani ta situace v Německu, která možná skončí předčasnými volbami, možná ne, já nevím. Ale nebo se teď nějak rozhodnou v sociální demokracii v Německu, co s tím, tak, tak si nemyslím, že by to Německo srazilo někam prostě níž. To se mi nezdá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme po příští neděli. Co by umožnilo další zrychlení růstu HDP?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To už je u nás asi nahraně, si myslím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A chceme to vůbec?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak samozřejmě, kdo by nechtěl bohatnout. Ale myslím si, že vzhledem k omezením, která tady jsou v oblasti především pracovního trhu, s tím souvisejícím tlakem na růst mezd, ten tlak na růst mezd vyvolává zase samozřejmě reakce v oblasti růstu cen. Ta inflace, která se teď dostala někam mezi 2 - 2,5 procenta, tak zhruba se s tím počítá, je pro to nejbližší období asi tak maximum toho, kam by měla jít. Pokud by se dostala ještě výše, tak už by to pochopitelně zase znamenalo určitou brzdu ve vývoji ekonomiky, protože centrální banka by musela opět zvýšit úrokové sazby, a to by pochopitelně zdražilo úvěry a tak dále, čili by to oslabilo ekonomický růst. Takže teď si nemyslím, že my bychom se dostali ještě výše. Tam už asi opravdu není moc kam. Ale zase z druhé strany vraťme se o zhruba 12 let zpátky. My jsme měli ještě vyšší tempa kolem roku 2005 - 2006, tak možné to je, ale nemyslím si, že to je v současné době reálné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Loni se dařilo také našim exportérům. České firmy vyvezly zboží a služby za rekordních 4,2 bilionu korun. Nejvíce do Německa a dalších států Evropské unie. Roste i vývoz do zemí bývalého Sovětského svazu nebo do Číny. Nepotvrdily se tedy ty černé scénáře o vazbě exportu na ukončení intervencí České národní banky?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ono to souvisí především s celkovým vývojem ekonomiky. Pochopitelně zesilování koruny, zdražování koruny trošku exportérům situaci může zkomplikovat, to asi ano. Ale na druhé straně ta, ten náš vývoz má jednu charakteristickou věc. Ona je tam přece jen nižší přidaná hodnota, než je třeba v Německu nebo ve Francii nebo v Británii, a to je také důvod, proč my vlastně třeba v produktivitě práce nejsme na úrovni Německa, přestože ta nebo podobných zemí, přestože ta tempa růstu jsou taková, jaká jsou, tak přece jenom naše produktivita, jak už jsem tady také říkal, my děláme déle než Němci a vytvoříme méně. Takže ono je to o tom, co to vlastně vyvážíme, jaká je tam skutečně přidaná hodnota. Nezapomeňme, že to HDP je především o nové přidané hodnotě. Nepoužíváme úplně dokonalé technologie, tak jako třeba některé země na západ od nás nebo i mimo Evropu. Nicméně prostě ty zakázky, které přichází ze zahraničí pro naše firmy, tady jsou, a nemyslím si, že by ta koruna v tuhle tu chvíli, která neposiluje nijak dramaticky, zase popravdě řečeno, očekávalo se, že možná ty výkyvy budou větší, tak signalizuje i při zdražení koruny určitou stabilitu, a to možná těm exportérům vyhovuje určitě, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Auta ta představují třetinu našeho exportu. Hovoří se o tom, že letos zřejmě klesne ta poptávka v Evropě po automobilech. Nebude to pro nás problém?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Problém ne. To bych neřekl. Ale když už se bavíme o tom, že se asi přece jen ta tempa růstu pro rok 19 - 20, možná 21 trošku sníží, tak v tom asi bude i určitě i, řekněme, určité zpomalení automobilového průmyslu nebo vůbec průmyslu dopravních zařízení. No, na druhé straně kolik zase těch aut, to nejde do nekonečna, abychom si stále kupovali nová a nová auta. Já bych tady možná ale rád připomněl to, co bylo zhruba před nějakými 8 - 10 lety, kdy to bylo šrotovné, které vlastně vytahovalo taky německou ekonomiku tenkrát. Tam to vlastně začalo. Vytahovalo z bryndy. Tak on ten automobilový průmysl je opravdu velká, velká záležitost. A my, který jsme stát, který má vůbec největší podíl průmyslu na tvorbě hrubého domácího průmyslu v Evropě...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě jde o tu závislost.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak samozřejmě a on ten automobilový průmysl nejsou jenom ty čtyři kola, ale je to také to, co na to je vázáno, nejrůznější služby a subdodávky a podobně, tak pochopitelně, že pokud by tady došlo k určitému oslabení, tak to určitý vliv bude mít, ale nemyslím si, že by to oslabení bylo takové, že by to tu ekonomiku srazilo někam úplně dolů. Bude to něco možná o procentní bod méně, než je to teď. Ale nezdá se mi, že, že by to byl až takový propad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká koruna slaví své 25. narozeniny. Platidlo samostatné České republiky vzniklo po krachu měnové unie se Slovenskem v únoru 1993. Jak jsme zvládli to rozdělení česko-slovenské měny? Tehdy lídři Vladimír Mečiar, premiéři, Václav Klaus měli představu, že by oba státy používaly jednu měnu.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, a teď jsme, dneska je asi 20. února, já teď marně lovím v paměti, kdy vlastně došlo k tomu okolkování peněz a oddělení, já mám pocit, že to bylo zrovna v únoru, že možná ty první měsíce nebo první týdny ještě jsme platili stejnými penězi na Slovensku i u nás, ale potom se začla kolkovat česká koruna. On tam byl zhruba dvacetiprocentní rozdíl prostě v kupní síle. Ta česká koruna byla o těch dvacet procent přibližně, jestli si to dobře pamatuji, přece jenom silnější. A to asi dlouho nemohlo vydržet, tak se nejprve peníze tenkrát kolkovaly. Já si myslím, že to bylo v únoru, ale opravdu si teď nejsem úplně jist. No, a nakonec se začly tisknout peníze české nové a slovenské koruny nové jiné. Jinak si myslím, že to oddělení těch měn docela proběhlo v klidu. Když si uvědomíme, že přece jenom výkon ekonomiky té potom už tedy české po roce po 1. lednu 93 a slovenské po 1. lednu 93 nebyl rovnocenný, protože on nebyl rovnocenný vývoj těch dvou ekonomik ani těch 40 let předtím, na Slovensku přece jenom dost chyběla finální produkce, řada těch věcí se soustřeďovala především ve finální produkci do České republiky. Na Slovensku byl velký podíl těžkého průmyslu, Košické železárny a podobně. A to pochopitelně vytvářelo jinou strukturu ekonomiky než u nás. Tak přirozeně ty dvě ekonomiky nebyly, nebyly v rovnováze úplně a byly tam i velké transfery mezi českou a slovenskou ekonomikou na vyrovnání životní úrovně v těch předchozích letech, předcházejících tedy tomu rozdělení, a především v osmdesátých letech minulého století, tak to, to nevyrovnání nebo nestejnost těch dvou ekonomik muselo vést k tomu, že se nakonec ty měny oddělily, proběhlo to klidně. Vytiskly se naše peníze jiné, slovenské peníze jiné. Ale všichni, kdo si to trochu pamatujem, tak víme, že to relativně proběhlo bez otřesů a bez nějakých výkyvů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
340 milionů bankovek muselo být rozděleno a každá země si svou část okolkovala. Česká koruna se během let stala jednou z nejstabilnějších měn ve středoevropském regionu. Může být třeba i tento fakt jedním z důvodů, proč si tolik lidí přeje zachování koruny?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, to si nemyslím. Já si pořád myslím, že to rozhodnutí o tom, zda koruna přejde, nebo nepřejde do eura, je už v tuhle chvíli výsostně politickým rozhodnutím. Bylo takové období, kdy tady slovo euro bylo skoro zakázané, kdy to bylo něco až jakoby nevhodného. Slováci k tomu přistoupili zhruba před devíti lety a pokud já mám velmi mnoho přátel na Slovensku a pokud s nimi hovořím, tak u kávy, abych řekl, tak oni si velmi euro pochvalují. Tak asi to nebude v tom.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A když zůstaneme na Slovensku, pomohlo právě zavedení eura u našich sousedů k ekonomické prosperitě, k více investorům, ke zvýšení životní úrovně?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já jsem o tom přesvědčen, že ano, a jsou o tom přesvědčeni i Slováci. Přece jenom ta jejich, ty kurzové rozdíly, když jste před chvilinkou říkala o tom, že hodně vyvážíme, že se exportérům daří, a já jsem předtím hovořil o důvěře, samozřejmě pokud máte nestabilní kurz, tak vlastně všechny ty vývozy a dovozy se neustále mění v ohledu na to, jaký je kurz koruny. Slováci tohle to vyřešili, vyřešili to bez větších problémů a jejich ekonomika, řekl bych, dnes má také velmi stabilní průběh. Takže rozhodně to, že zavedli euro, není nějakým příznakem toho, že by se slovenské ekonomice mělo nedařit. Ve slovenské ekonomice se daří. Snižuje se tam nezaměstnanost, byť je výrazně vyšší stále než u nás, ale to je dáno i historickými podmínkami. Snižuje se tam inflace. Slovensko je dneska stabilní zemí. A to že euro má a my ho nemáme, tak nějak zvláště ty rozdíly nepodmiňuje. Ono je to spíš o tom, do jakého prostředí s tím eurem vstupujeme, nebo nevstupujeme. Evropa se rozhodla jít tou cestou. Má to i své mouchy, to pochopitelně. Ale nezdá se mi, že by to, že se Slovensku daří, nebo nedaří, byla otázkou toho, jestli má euro. Euro rozhodně ale ke stabilitě slovenské ekonomiky přispělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aktuálně podle dat Eurostatu je Bratislavský kraj bohatší než naše hlavní město. Jaké by byly z vašeho pohledu přínosy eura v Česku?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak už jsem říkal o stabilitě. To znamená především pro ty, kteří dováží nebo vyváží, o stabilitě. Další přínosem nepochybně je i daleko pružnější, my jsme turistickou zemí, sami rádi jezdíme, spoustu jezdí k nám, zjednodušilo by to tento styk. Pro každého z nás by to bylo velké zjednodušení. Pochopitelně euro s sebou nese i rizika, protože víme, že to jižní křídlo, zejména teda Řecko a teď se zdá, že i nějaké problémy v italských bankách a nevyřešená situace ve Španělsku, to pochopitelně problémy má. Ale na druhé straně my jsme měli svoje problémy i bez ohledu na euro. Takže ono je to trošku složitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje v dnešním Jak to vidí profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji, mějte se pěkně.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Taky a přeju krásný den všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.