Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 14. března
Hostem byla ekonomka Ilona Švihlíková.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání do dnešního vydání Jak to vidí přijala ekonomka docentka Ilona Švihlíková. Dobrý den, já vás vítám.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co přinese výměna stráží v čele americké diplomacie? Spustí zavedení dovozních cel na hliník a ocel, které podepsal Donald Trump obchodní válku a dominový efekt? Podaří se Evropské unii zavést férovější pravidla pro zdaňování nadnárodních firem? Zlomek našich témat, vítejte u nich. Prezident Donald Trump odvolal ministra zahraničí Rexe Tillersona, nahradit ho má bývalý šéf CIA Mike Pompeo. Ústřední zpravodajskou službu pak nově povede jako první žena v historii Gina Haspelová. Naplnily se spekulace, které kolovaly, co se týče pana Tillesona už od loňského srpna, protože nebylo žádným tajemstvím, že jeho pozice uvnitř vlády nebyla příliš silná.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Nebyla nikdy. On měl hned několik problémů. Ten první z nich byl, že jeho vztah s Trumpem nebyl založen na nějakých předchozích známostech z byznysu, protože on se s ním vlastně seznámil víceméně náhodně a byl tedy kooptován do té funkce ministra zahraničí. Neměl ani dobré vztahy s jeho zetěm, že, což jaksi v rámci té Trumpovi rodiny je poměrně důležité. A z toho odborného hlediska, jak včera i zdůvodňoval Trump, tak asi tím hlavním motivem byly odlišné názory na Írán. Tillerson očividně chtěl tu íránskou jadernou dohodu zachovat, kdežto Trump ji chce rozbít a očividně si to míní vyřídit s Íránem ještě asi jinými způsoby, k čemuž se tedy rozhodně hodí spíš Mike Pompeo než Tillerson.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V rozporu s oficiální linií Bílého domu vlastně Tillerson v pondělí odsoudil Moskvu za její údajný podíl na otravě bývalého sovětského a ruského agenta Skripala a jeho ženy v Británii. Byla to třeba poslední kapka pro Donalda Trumpa?
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to je otázka, to samozřejmě nevíme. Já bych spíš tam viděla tu vazbu na ta jednání s lídrem Severní Koree. Koneckonců i tak potom Bílý dům vydal prohlášení, že Trump chce mít nový ustálený tým právě před tím, než tahle jednání začnou. Mike Pompeo obecně je člověk, který patří k těm extra jestřábům, to znamená, je to člověk, který jednoznačně nepreferuje diplomacii, ale řešení silou a vidíme tam velmi intenzivní sbližování vlastně mezi ministerstvem zahraničí a mezi těmi silovými složkami, což tedy pochybuju, že je dobrá zpráva.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co tedy znamená ten přechod z rozvědky do exekutivy?
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, znamená to, Trump si ho otestoval, že mu důvěřuje a zároveň, jak on včera uvedl, že mají stejný /nesrozumitelné/, to znamená, že mají jaksi stejný myšlenkový proces, jako že se prostě na ty věci dívají, dívají stejně a já bych ještě upozornila, že je tedy i nová šéfka CIA, která jaksi zapadá do toho obrazce, protože je to žena, která má značné zkušenosti s využíváním mučení a podobně, takže skutečně je to v tomhle ohledu úžasná sestava.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký vztah má vůbec Donald Trump k diplomacii jako takové, jako k tomuto nástroji? Citovala bych krátce z deníku USA Today: "Rex Tillerson byl nejhorším americkým ministrem zahraničí od konce 19. století. Jeho vypovězení je správný krok. Je ale otázkou, jestli si jeho oznámený nástupce dokáže vést lépe, protože ten největší problém není Tillerson, ale Trump." A deník dále dodává, že Trump si neváží diplomacie jakožto prostředku, kterým Spojené státy mohou dosahovat svých zájmů.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak on diplomacie očividně vůbec nerozumí a neumí ji používat, jo. Ona celá ta jeho doktrína America first vlastně znamená budete dělat to, co my chceme, anebo uvidíte. Tam jako žádný prostor pro diplomacii není. On prostě není člověk kompromisu, on to nezná, neumí to používat a nejenom to, on tím opovrhuje zcela jednoznačně, jo, on je prostě ten typ, co mlátí do toho stolu a prostě bude po našem, bude po našem, jo. A teď to koneckonců ukazuje i na té oceli a hliníku, to znamená, že má prostě nějakou jako fixní ideu a tu se potom snaží jakýmikoli prostředky uplatnit a je mu úplně jedno, co všechno u toho ohrozí a že tím tedy nakonec samozřejmě ublíží i sám sobě a Spojeným státům, jo, protože ty kroky, které dělá, přímo vyzývají po odvětě, anebo prostě zase rozrušují vztahy v jiných oblastech, takže je to, jako já myslím, že už jsem dlouho něco takového neviděla. Ona už předtím ta politika Spojených států byla jako pozoruhodná, hlavně když člověk zná teorii chaosu, ale jako to, co se děje teď, jako prostě uvalit z hlediska bezpečnostních národních důvodů 25 % cla na ocel a 10 % na hliník a nechat tam prostě země, se kterými jako oficiálně máte bezpečnostní vazby, jako to už se těžko vůbec dá komentovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poškodí rozhodnutí americkou konkurenceschopnosti, konkurenceschopnost na mezinárodním trhu právě zavedení těch dovozních cel na hliník a ocel?
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak jako, jestliže primárně nejde o americkou konkurenceschopnost, Trump říká, že mu jde o to, aby tyhle průmyslové sektory byly v USA posíleny, aby spolu s tím tedy zaměstnávali znovu více lidí, což je klasický protekcionistický postoj. Mimochodem Trump má tedy podporu i řady demokratů právě z toho takzvaného rezavého pásu, kde tato odvětví byla, byla kdysi, kdysi silná. Ale to větší nebezpečí je pro tu globální ekonomiku, protože to, co vlastně Trump startuje, není nic jiného než jako tradiční obchodní válka a to ještě předtím vlastně už v Davosu jeho ministr financí de facto začal měnovou válku, kdy jednoznačně se vyjádřil pro preferenci slabého amerického dolaru, což je jako v rozporu s nějakými posledními 30 lety a jak ta politika je vedena, to znamená je to obrovské znejistění všech a teď vidíme takový jako frenetický shon, jak se různé země snaží vyjednat jako různé výjimky, aby laskavě Američané je z toho vyndaly, prozatím mají dočasnou výjimku Kanada a Mexiko, takže ty nejvíce postižené země, když je shrnu, tak to bude Brazílie, Jižní Korea, Rusko a Rusko a Čína potom u toho hliníku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zavedením cel nejsou nadšené ale ani klíčové americké sektory, především automobilový průmysl, strojírenství nebo energetika. Jaké to může mít dopady komplexně tedy pro americký průmysl? Chce těm, tímto zavedením cel na hliník a ocel Donald Trump řešit právě problémy toho průmyslu?
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak on se domnívá, že to prostě nebude mít žádné vedlejší efekty, protože těmhle věcem očividně vůbec nerozumí, jo. On si prostě myslí, že jako zničehonic povstanou jako ty továrny, zaměstnávám zase tisíce lidí a pojede se jako, jako dál, protože tyhle ty jako vazby v rámci prostě té ekonomiky mu zřejmě unikají. A navíc pokud budou zavedena a aplikována v té plné šíři takováto, takováto cla, no tak potom se to samozřejmě odrazí na tom domácím americkém trhu a když se podíváte na tu daňovou reformu, na ty malé úlevy pro tu střední třídy, to jsou, ty úlevy jdou hlavně na ty nejbohatší, že jo, ale na ty prostě relativně malé úlevy pro tu nižší střední třídu, tak i tato zdražení toho zboží jim to více než vykompenzuje, jo, takže je to skutečně prapodivná politika. Jako hledat v tom logiku asi nemá vůbec smysl, je to prostě politika, já budu dělat, co já uznám za vhodné, vy se mi přizpůsobíte, anebo uvidíte.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co když podobná odvetná opatření tedy přijmou další státy?
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě to se nedá vyloučit, to je klasika, potom už se roztáčí ta spirála té, té obchodní války. Ten zásadní problém je v tom, že Trump zdůvodňuje to navýšení cel prastarou formulací ze 60. let o národní bezpečnosti. A teď je otázka, jak třeba Japonsko nebo Evropská unie by na to reagovaly v rámci pravidel Světové obchodní organizace. Mimochodem už předseda Světové obchodní organizace Roberto Azevedo jasně vydal varování, že směřujeme tímto stylem k obchodním válkám. Takže je prostě možné, že to velmi úzké propojení obchodní, finanční, investiční mezi USA a EU a také Japonskem by vlastně tímhle tím způsobem bylo naprosto zásadní a rozrušeno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například čeští oceláři se obávají, že Evropu zaplaví dotovaná ocel z Asie, kterou po zavedení těch nových cel nekoupí Američané.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je velmi pravděpodobné samozřejmě, protože ty toky se prostě přelijí jinam a především to ocelářství, ale i ten hliník jsou prostě sektory, kde globálně je obrovská nadkapacita, to se týká zejména Číny, ale samozřejmě nejen Číny, a nutně si prostě bude hledat nové trhy, takže tím se roztočí také ta spirála. Nejde prostě jenom o to, že třeba EU zavede nějaká odvetná opatření vůči Spojeným státům, pokud si na to troufne, ale že právě ty prostě ty přebytky budou hledat ve světě nějaké jiné uplatnění a už jsme někde u dumpingu a už jsme prostě u kaskádovitého uvalování cel.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen pro zajímavost, přímé dodávky oceli z Česka na americký trh mají hodnotu 200 milionů dolarů a představují necelá 3 % hutního exportu. Jak si, paní Švihlíková, Donald Trump počíná v dalších obchodních záležitostech?
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak obecně Donald Trump je člověk, který neakceptuje multilaterální vyjednávání a vůbec organizace tohoto typu. Je to zase paradoxní v tom, že vlastně to byly Spojené státy, které po 2. světové válce organizace tohoto typu zakládaly. Trump se na nich podílet nijak zvlášť nechce, protože prostě to znamená vyjednávání a kompromis, což jsou věci, který jsou mu bytostně cizí. On preferuje dvoustranná vyjednávání, v nichž samozřejmě on je ten, kdo plácá do toho stolu a říká, že bude po jeho. Vidíme to na tom, že se stáhnul z některých těch multilaterálních dohod, což nemusí bejt nutně vždycky špatně, ale stahuje ty Spojené státy, třeba z té transpacifické, a víme, že vyjednává dohodu NAFTA a právě tou dohodou NAFTA jaksi drží v klinči Kanadu i Mexiko a poskytl jim tedy aktuálně tu, tu dočasnou výjimku oceli a hliníku, ale právě to bude chtít využít pro asi značné ústupky u dohody NAFTA. Problém je v tom, že on se vyjadřuje velmi nejasně, takže on /nesrozumitelné/ vždycky nejhorší, všechno je vždycky nejhorší dohoda světě, je to nejhorší dohoda všech dob a tak dále. Ale já jsem nikde nedohledala, že by třeba konkrétně řekl na dohodě NAFTA mi vadí to a to, jo. To znamená, já bych taky věděla, co by mi vadilo na dohodě NAFTA, kdybych byla ve Spojených státech, tak tam samozřejmě jsou doložky, které by mi určitě vadily, ale od něj jako tuhle tu informaci nedostanete. Prostě je to jako /nesrozumitelné/ nejhorší jako smlouva pod sluncem, a to je všechno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně od Donalda Trumpa odchází další významná postava, že se vracím k ministru zahraničí Tillersonovi, protože těch velmi blízkých spolupracovníků za více než rok v trvání v úřadě Donalda Trumpa odešlo už několik. Třeba stratég ideolog Stephen Bannon, ale šéf diplomacie největší země, velmoci světa, to je přece jenom něco jiného.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já bych doplnila, že vlastně před pár dny odešel Gary Cohn, ekonomický poradce, který se s Trumpem pohádal právě ohledně cel, a protože neprosadil svou, tak, tak odešel, takže ta fluktuace je tam obrovská. No, ono je to do značné míry prostě dáno tou Trumpovou agendou a samozřejmě také tím, že on není očividně prostě schopen narovnávat, narovnávat ty různé názory, které se nutně prostě v té administrativě musí, musí objevit, a že tam prostě chce mít ty lidi, kteří zastávají ten jeho America first, že jo, politiku, což ho nutně, to si povšimněme, prostě vede k tomu, že se obklopuje lidma ze silových složek, to znamená generálové, že jo, tajný služby, a podobně, jo, to znamená lidi, který jako opravdu mají k diplomacii jako hodně daleko a prostě jako bude po našem a všechno jako válcujeme silou, no. Já si myslím, že to je obrovský a nebezpečný signál.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropský parlament bude zítra hlasovat o návrzích, které upravují oblast přímých daní. Jeden z návrhů určí, že nadnárodní společnosti mají vypočítávat své daňové základy ve všech státech stejným způsobem. Podle druhého návrhu by pak korporace měly odvádět daně tam, kde vznikly zisky. Jak hodnotíte ty současné návrhy? Mají větší šanci na úspěch než ty předešlé?
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že o maličko ano. Jinak o obojím se diskutuje už mnoho, mnoho let. Já si sama pamatuji, že když jsem říkala, že je potřeba zdaňovat tam, kde je ekonomická aktivita, tak jsem byla téměř za exota, takže s potěšením konstatuji, že po asi 10 letech se to stalo i nějakou jako víceméně oficiální politikou, která si hledá cestu k prosazení. Evropská unie dělá ještě jednu věc. Jaksi méně nápadně, a to je, že se konečně dívá na země, které umožňují velkých firmám, hlavně americkým teda, vyhýbat se zdanění přes různé jako speciální kličky, jako úpravy pro autorská licenční práva a podobně a tím pádem ty korporace alá Google a podobně neplatí téměř vůbec žádné daně. A takže daň je citlivá oblast, je to vlastně oblast, která podléhá v EU jednomyslnosti, takže se na to jde pěkně oklikou, a komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová vlastně zkoumá tyhle případy přes nelegální státní pomoc, což je podle mého názoru dobře a vidíme už nějaké jaksi první úspěchy. Asi tím nejznámějším je případ toho Applu, který prostě v Irsku platil daně de facto nula a následně teda mu Evropská komise nařídila doplatit 13 miliard, což je úplně nepotěšilo, ale zase to prostě ukazuje, řekněme, tenhle ten kreativní přístup. To je jedna věc. Druhá nicméně, abychom to zařadili do nějakého makrokontextu, tak včera nebo předevčírem vyšla velmi podrobný analýza Financial Times o tom, jak reálně velké nadnárodní firmy platí daně a ten výsledek je naprosto jednoznačný, platí čím dál menší, je tam velmi, velmi strmý trend, který po tom roce 2008 ještě zesílil a to, těch příčin je několik. Jednak to je tohle to kreativní dávání výjimek, v čemž v rámci EU jaksi exceluje Irsko, Nizozemsko a podobné země, že, Kypr taky třeba. A druhá věc ale je, že dlouhodobě probíhají daňové závody, to znamená, že nekonkurují si firmy, ale státy, jo, v tom, v tom daňovém podbízení a tenhle jev je skutečně silný. Já vím, že ta efektivní sazba, o které psaly Financial Times, byla 9 %, 9 % a před nějakými 20 lety to bylo okolo 30, jo, abysme viděli ten výpadek příjmů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podaří se podle vás sjednotit pravidla pro danění firem, protože pokud Evropská unie nesladí ty daně, tak se vždycky najde nějaká skulinka nebo cesta, jak ty peníze vyvést.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já bych řekla, že ta šance je nyní relativně vyšší, než kdy byla, což neznamená, že to vidím stoprocentně a s nadšením. Ten tlak vznikl hlavně v souvislosti s tím, že když prostě vám ubývají tyhle zdroje, tak buď ten stát má problémy s tím se financovat, jo, pak se škrtá na těch nejslabších, že, jak jinak, na důchodech a podobně, a to daňové břemeno se taky přenáší. To, to je strašně důležitý trend, který probíhá těch posledních 30 let plus minus, že se nechávají tyhle ty velké firmy a taky bohatí jednotlivci jako, na ty se nesahalo, že jo, a naopak se víc zdaňuje spotřeba, to znamená zdaňuje se degresivní daň, řečeno úplně jednoduše, to daňové břemeno se přenáší na ty nejchudší, zatímco ty nejbohatší prostě jsou schopni se z toho placení vyvázat. A to je zásadní ohrožení legitimity jakéhokoli systému. Takže jako s tím je samozřejmě potřeba něco dělat, ale jestli se to nutně takhle povede. Ty návrhy nejsou špatné. Já jsem viděla to, ten společný základ, že jo, to už v OECD probíhalo minimálně 10 let, možná, možná déle, ale jaká bude ta aplikace, to bych skoro spíš věřila tomu, že se to půjde přes tu hospodářskou soutěž a tu nelegální státní pomoc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Angela Merkelová se dnes už počtvrté stane německou kancléřkou, zařadí se tak vedle Konrada Adenauera a Helmuta Kohla v německé historii. Jako předsedkyně křesťanskodemokratické unie CDU vyhrála volby čtyřikrát za sebou. Je její pozice slabší než dosud?
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jednoznačně, jednoznačně a ono to bylo vidět i u toho podpisu té koaliční smlouvy. Já jsem k tomu četla některé komentáře včetně té Tagesschau, což jsou vlastně jako veřejnoprávní médium, které, řekněme, rozhodně není nadměrně kritické k paní Merkelové, když to tak řeknu a dokonce i oni museli napsat, že jaksi tam byla velmi nenadšená nálada a dokonce v sociální demokracii krátce po tom podpisu se zase objevily spekulace, že koalice bude trvat tak jako 2 roky a potom, potom bude pohřbená, takže je to takový jako sňatek z donucení, ze kterého asi žádná z těch 3 stran není úplně nadšená a samozřejmě ve všech těch stranách, všech, to znamená v CDU, i v CSU, i v SPD budou probíhat významné změny, už vlastně začaly, to znamená, tam se budou přeskupovat, přeskupovat lidé a samozřejmě všechny ty 3 strany a to bylo vidět hned vlastně na těch důrazech a na těch akcentech té politiky, se chtějí profilovat. No to znamená, oni jako strašně budou chtít, aby právě oni byli v té koalici vidět a ta soudržnost podle mě bude mnohem menší, protože hlavně u sociální demokracie ví, že ta soudržnost je skoro zabila v těch minulých obdobích, takže budou chtít zdůraznit a v tomhle jsme jiní a v tomhle nesouhlasíme a totéž CSU samozřejmě, jo, takže si myslím, že nějaká jako zvláštní pevnost já si myslím, že nejsem si vůbec jistá, že ta koalice vydrží, vydrží 4 roky. Koneckonců Seehofer, že jo, začal startovat s tím svým Masterplan, že jo, ten prostě odsun, odsun těch, kteří neuspějí při získání azylu a prostě další restriktivní opatření, do toho vlítnul Jens Spahn s tím, že v Německu žádná chudoba není a všichni se mají dobře, což jako rozzuřilo levici, jo, takže myslím, že to bude docela temperamentní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy a jaké vlády se dočká Itálie? Tam voliči v parlamentních volbách ve velkém se odvrátili od těch tradičních stran. Dali přednost takzvaně antisystémovým, a to hlasování je označováno vlastně za letošní nejdůležitější volby v Evropě.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Itálie je velká ekonomika, stále velmi významná v rámci eurozóny. Je, je možné, že to skládání italské vlády bude ještě temperamentnější v tomhle ohledu, koneckonců Italové s tím mají své zkušenosti. Ono je totiž velmi těžké vůbec určit, kdo ty italské volby vyhrál, protože na jedné straně hlavní politická síla jako jedna je Pět hvězd, jednoznačně. Vyhráli volby a oni říkají podívejte se na tu mapku, když se podíváme na tu mapu, na ty barvičky, že jo, tak oni jsou žlutí a skutečně ta žlutá jde od Sicílie a víceméně až někam do toho horního středu té italské boty. Ale koalice, tam vyhrála pravicová koalice, jenže ne Berlusconiho Forza Italia, ale Liga severu Matteo Salviniho a ten si taky klade nárok na to, sestavit vládu. Takže je to obtížné. Plus žádná z těchhle stran nebo uskupení nemá většinu, takže prezident Mattarella tady bude hrát klíčovou roli v těch, v těch dalších vyjednáváních. Podobně jako jsme to rozebírali už u těch předcházejících voleb, tak katastrofálně dopadla italská sociální demokracie Partito Democratico, vlastně ta italská mapa byla nahoře modrá, potom od toho středu dolů žlutá a tu a tam byl takový ten červený flíček. Já bych připomněla, že sociální demokraté měli v těch minulých volbách 40 %. 40. Teď dostali 19. A je to zase ten trend, který už jsme viděli u Německa a u Francie a u Holandska. Je to nejhorší poválečný výsledek.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě před volbami v Itálii se psalo o tom, že tyto volby prý mají největší potenciál zatáhnout eurozónu zpět do krize. Jak to vidíte? Ono tamní hospodářství roste tempem 1,5 %, což je méně než průměr eurozóny, nezaměstnanost přesahuje 10 %.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Hlavně nezaměstnanost mladých je katastrofální, jo, to samozřejmě. Jedna věc je politická nestabilita, druhá ekonomická situace. Skutečně vyhrály strany, které kdyby se spojily, tak to bude noční můra Bruselu, které jsou velmi skeptické vůči evropské integraci a které si v tomto ohledu přejí zásadní změny, jak Liga Severu, Matteo Salvini je velmi jaksi vášnivý řečník a lze i dohledat některá vystoupení v Evropském parlamentu a přesvědčit se sami, ale i Pět hvězd koneckonců má k tomuto velmi kritický postoj. To je jedna věc, to znamená vůbec jakoby, jak uspořádat tu vládu, aby třeba byla jako u reformy eurozóny, to si moc nedovedu představit ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chtějí ale, že vám do toho vstupuji, větší zapojení zbytku Evropské unie do řešení problému, konkrétně migrace.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, Pět hvězd, ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Pět hvězd, samozřejmě Salvini určitě ne, protože Liga severu se jednoznačně profilovala na migraci. Když jsem se dívala na ty analýzy voličů, tak pro Pět hvězd bylo dominantní téma zaměstnanost a daně, tak na tom jihu pochopitelné, ale na ten sever, tam naprosto dominovala otázka migrace. Takže ale oni jako zase nejsou úplně proti sobě, oni by se možná v tomhle tom i shodly. Jako ty, ty postoje se do značné míry překrývají. Rozhodně třeba víc než s tou sociální demokracií. Ale když se podíváme na tu ekonomickou situaci, tak ta Itálie roste velmi slabě, jak jste, jak jste řekla. Italové mají velmi nízkou míru porodnosti, mladí Italové odcházejí ze země, už řadu let, protože tam nevidí žádnou perspektivu. Prostě když máte nezaměstnanost mladých přes 30 % dlouhodobě, no tak jako co tam v té zemi samozřejmě bude dělat. Itálie je zatížena tím svým bankovním sektorem, má samozřejmě vysoký, vysoký veřejný dluh, který teď tedy naštěstí je jaksi obsluhován těmi nízkými úrokovými sazbami díky politice Evropské centrální banky, takže těch, těch problémů je tam, je tam celá řada. Já si myslím, že prostě Itálie patří k těm zemím, které to euro v té současné podobě prostě nevydrží podobně jako, jako Řecko a další země. Oni ho vůbec neměli mít, respektive ne v téhle podobě, no, ale i tak se s tím budou muset nějak vypořádat a musím říct, že jim držím palce, Itálie je země, kterou mám velmi ráda.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ilona Švihlíková a její postřehy. Děkuji vám za ně, mějte se hezky, na slyšenou.
doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude vojenský historik Eduard Stehlík. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.