Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 20. března

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu dnes zdraví Věra Štechrová. Se mnou ve studiu je profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické Vladimíra Dvořáková. Dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si ČSSD a ANO rozdělí křesla v případné společné menšinové vládě a kdo při vyjednávání tahá za kratší provaz? Bude veřejnosti na Slovensku stačit obměněná vláda, kterou sestavil vicepremiér Pellegrini? A čím vším prošel Vladimir Putin za 18 let v čele Ruska? I na to se budu ptát. Tak dnes večer si dá prezident Zeman večeři v Lánech s premiérem v demisi Andrejem Babišem a zítra by mělo hnutí ANO pokračovat v jednání o případné vládě s ČSSD. Jedinou variantou, která je teď na stole, je podle ANO menšinová vláda s ČSSD podporovaná komunisty. ANO nabízí sociální demokracii čtyři křesla ve vládě a nechce se vzdát ministerstva financí. ČSSD by si představovala křesel pět a stojí o rezorty, kde má hnutí ANO střet zájmů, tedy o vnitro nebo spravedlnost a o rezorty, kde bude moci nejlépe prosazovat svůj program. Paní profesorko, kdo si podle vás v této dvojici může více diktovat podmínky? Kdo má větší šanci prosadit své požadavky?

Čtěte také

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak ono samozřejmě do jisté míry, když to vezmeme početně, tak určitě hnutí ANO a i v tom smyslu, že hnutí ANO má jistou šanci i v případě, že by byly předčasné volby, tak zatím to vypadá, že v těch průzkumech pokračuje nahoru, i když to samozřejmě nemůže být dlouhodobě, ale v tuto chvíli samozřejmě může hrát i s těmi předčasnými volbami. Takže to jistě ano. Na druhou stranu vždycky ty menší strany, prostě bez nich to nejde vytvořit vládu, která by získala důvěru a tudíž mají, v politologii se říká, vyděračský kapitál.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Viděli jsme to v Německu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Nechci tím říkat nic jako, jako úplně negativně, abychom si představili teda čistě vyděrače, ale prostě bez nich to nejde a do jisté míry mají tedy i tak silné postavení. Tady hrají roli ještě další věci. Jestliže se zvýrazňovalo, že třeba může být dlouho vláda v demisi, tak to si myslím, že je opravdu špatně, že by dlouho být neměla a že by společnost na to měla reagovat, že by neměla být vláda v demisi, že vláda by se měla snažit získat podporu. Záleží také na tom, jak budou hodnoceny ty jednotlivé kroky, které vláda dělá, a pan Babiš je dokáže docela dobře představit, připravit. Popravdě řečeno, ve mně vyvolávají velké obavy.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
ČSSD bojuje tak trochu i o svoji další existenci. U voličů v parlamentních volbách dost pohořela. Teď je před komunálními volbami. O jaké rezorty v té vládě by ona měla usilovat, aby se vedle ANO neztrácela, podobně jako to bylo v té minulé koalici?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak ČSSD si především musí rozhodnout, jestli chce jít do vlády, nebo nechce jít do vlády, i s ohledem na ty voliče. Ono jít do vlády může znamenat další ztrátu voličů, protože tam bude tím menším partnerem, a pokud bude nespokojenost s tou vládou, tak se to může promítnout velmi špatně do jejich preferencí. Druhá věc je jít do vlády s panem Babišem. Ta zkušenost z minulého vládnutí vlastně ukazovala, že sociální demokracie neuvěřitelně ztratila, nedokázala vlastně získat další hlasy z vlády, která byla víceméně velmi úspěšná, a většinu těch věcí, jakoby tu smetanu dostal pan Babiš. Nutno ale říci, že lze říkat, že to bylo kvůli panu Babišovi, jeho vystupování, marketingu, dokázal toho využít, ale, popravdě řečeno, já myslím, že sociální demokracie největšího nepřítele měla sama v sobě. Takže to nelze shazovat jenom na partnera. Každopádně ten ekonomický způsob myšlení u pana Babiše, ta představa, že stát se řídí jako ta firma, znamená maximalizace jakési efektivity, zisku z čehokoliv a menší snahu o skutečnou spolupráci. A v té politice, byť víme, že si moc nevěří partneři a jdou si trochu po krku, když to řeknu lidově, tak přece jenom politika je založena na tom, že tam je spolupráce, je tam i konflikt, ale je tam i spolupráce a tady se zdá, že ta spolupráce prostě v tom uvažování a přístupu pana Babiše vlastně není.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Z toho politologického hlediska, když má jedna strana ve vládě tedy méně křesel, například kdyby ČSSD měla jen ty čtyři nebo pět křesel, jak chce zajistit, aby ve vládě nebyla vlastně vždy přehlasovaná? Jaký je ten standardní systém pojistek v takovémhle případě? Jsou to nějaké smlouvy nebo právo veta nebo jak se to dělá?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak samozřejmě vždycky je uzavřena koaliční smlouva, kde se zdůrazní ty priority, kde se tedy přistoupí na určitou část toho programu toho menšího partnera. Takže to by mělo být ošetřeno. Jiná věc je, jak se u nás díváme na jakékoliv smlouvy a dohody a jak jakékoliv smlouvy, dohody mohou být nejenom interpretovány. To mnozí občané znají i z vlastních často špatných zkušeností, ale i vlastně jakým způsobem řešit případné koaliční krize. Takže to u nás ten právní stát a taková ta úcta k právu, k postupům vlastně moc nefunguje. Ta míra podrazů, bych řekla, u nás v politice je větší, než-li je průměr, řekněme, ve světě. A jinak musí počítat s tím, že bude v mnoha věcech přehlasována a taky počítat s tím, že vlastně i toto by byla menšinová vláda, které by komunisté umožnili jakýsi vznik, a zároveň by museli jednotlivé zákony, pokud by je chtěli protlačit, tak by je museli protlačovat i ve spolupráci s opozicí i za cenu toho, že prostě třeba opozice by řekla ano, tenhle zákon vám podpoříme, ale chceme, abyste třeba podpořili tento zákon, který, na kterém nám záleží. To není zásadně nic špatného, je to určitá komunikace, je to možná lepší, než když se silou jednoho hlasu prohlasovávají dramatické změny, já nevím, jako byly církevní restituce u nás. Takže tam bych já byla pro to, aby ta dohoda u těch věcí spíše procházela i napříč toho politického spektra, protože se může podařit některé věci udělat i v situaci té menšinové vlády. Nesmí se ovšem chovat jako vláda, která má pomalu ústavní většinu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda ČSSD Hamáček řekl o víkendu, že by uvítal, kdyby za sociální demokracii ve vládě zasedli členové strany, kteří nejsou poslanci. Jak čtete tohle jeho prohlášení? Je to u nás běžné, že ministři nejsou poslanci?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
V parlamentním systému bývá, že, dokonce v některých zemích jako v Británii, musí být zároveň ministři poslanci. To je prostě taková vazba. Oni musí mít legitimitu danou zvolením. U jiných systémů, poloprezidentských, prezidentských, vlastně bývá naprosto zase zakázáno. Nikdo, kdo je v parlamentu, je tam striktní oddělení moci, nesmí být ve vládě. U nás ta praxe byla taková, že může, nemusí, může být v Senátu, může být úplně mimo. Tady já bych to viděla jako to vysvětlení tohoto prohlášení asi dvojí. Víte, každá velká strana, která skončí v dalších volbách špatně, má spoustu lidí, kteří se potřebují někde upíchnout. Navíc, řekla bych, že tzv. systematizace, kterou provedl pan Babiš, také mnoho lidí, kteří byli spjati se sociální demokracií, vlastně z těch ministerstev dostala také ven. Takže sociální demokracie v tuhle chvíli má asi spoustu lidí "bez zaměstnání", které, kteří mají politickou, a nechci to jenom dělat jako trafiku, oni mají politickou zkušenost, znají ty věci, znají to prostředí a tak dále a je poměrně zbytečné, proč by tedy měli být i poslanci zároveň, zároveň ve vládě. Jinou otázku. Ale druhá věc, která je, že dneska jste taky říkala, že tedy zde pověří v Lánech a je tam prostě otázka, jestli tam nebude zájem, aby v rámci té sociální demokracie tam nepřicházeli kandidáti na post ministrů, kteří jsou výrazněji spjati s panem prezidentem Zemanem.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ono už se jedná o ministerských křeslech, ale jakoby se zapomnělo, že sjezd ČSSD vyzval ANO, aby nenominovalo do vlády trestně stíhané osoby. Jsou tedy podle vás tedy straníci ČSSD teď už připraveni přijmout a v referendu odhlasovat i tu variantu, kdyby Andrej Babiš byl tedy v čele vlády?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
To uvidíme. To nakonec nemohu, nemohu říci. Oni i ta vnitrostranická referenda, já z nich teda nadšená nebývám, protože hodně, hodně bývají manipulována. Ale uvidíme. Nemůžu, nemohu říct teďka v tomto momentě, jak to bude připraveno a skutečně uděláno objektivně. Ono to není dobře samozřejmě mít premiéra, který je zároveň tedy trestně stíhaný. Navíc mít tedy premiéra, který zasahuje do otázek policie. To je ten konflikt s vedením Generální inspekce policejních sborů. V momentě, kdyby premiér prosadil "svého" člověka, a já teď nechci říkat, jestli ten předchozí je dobrý, špatný, kvalitní, nekvalitní ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A čí byl.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
... a čí byl, ale prostě trestně stíhaný premiér v momentě, kdy tam bude prosazovat člověka, který bude velmi výrazně na něj napojený, tak to určitě není dobře. Z tohoto důvodu si myslím, že také vlastně ty rezorty vnitra a spravedlnosti, které by ČSSD případně chtělo, je právě vnímáno jako určitá pojistka, byť do toho nemohl vlastně premiér nějakým způsobem vstupovat, a že by tedy ochránil jakoby tu nezávislost, a pak by mohli třeba ustoupit z toho problému, že je to trestně stíhaný člověk a řekli, že tímto je to kompenzováno. To je samozřejmě možné, každopádně ta situace je hodně nešťastná.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Nová vláda, nová slovenská vláda, kterou včera představil a sestavil po demisi premiéra Fica jeho vicepremiér Peter Pellegrini, nebude tak úplně nová. V patnáctičlenném kabinetu se změny dotknou pěti postů, včetně premiéra. SNS bude mít v kabinetu stejné členy, Most-Híd vyměnila ze tří ministrů jednu ministryni spravedlnosti. No a novým ministrem vnitra by se měl stát nestraník Jozef Ráž mladší, syn známého zpěváka a lídra kapely Elán. K návrhu se má teď vyjádřit prezident Kiska, který by měl členy kabinetu tedy případně jmenovat. Paní Dvořáková, dá se tomuhle říkat nová vláda?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak je to určité řešení krize, která nastala, a je prostě otázkou, jestli bude dostatečné z hlediska slovenské veřejnosti. Je samozřejmě také vždycky otázkou, už pak se hrají ty strategie těch různých skupin, které samozřejmě buďto chtějí se udržet u moci, chtějí udržet svoji podporu, nebo naopak chtějí získat a vydělat na tom. To je běžné v politice, to bych nechtěla říkat, že to všechno je vyvoláno jenom ambicemi různých politických skupin, protože ta reakce veřejnosti je reakcí, která upozorňuje na závažný problém slovenské společnosti, a skutečně by nemělo to být a skončit pouze výměnou osob. Ono ty problémy, které zaznívají, které nakonec známe i u nás, popravdě řečeno, jsou skutečně v nefungující nebo v nedostatečně fungujícím právním státu. Je to v tom, že vidíme, že se kolem vládnutí pohybují lidé, o nichž vlastně nikdo nic moc neví, a kteří mají velmi zvláštní vztahy, kteří potom se najednou čas od času objeví, že jsou, že mají prostě nějaký, nějaký problém. A já teď nechci úplně to jakoby aktualizovat, ale když se vrátím trochu do minulosti, všichni se dívali, jaký bylo postavení pana Dalíka. Pan Dalík pak nakonec asi taky pochopil, že to přísloví "nechoď, Vašku, s pány na led" jako je asi důležité někdy ta lidová moudrost. Ale mně jde o to, že on se vlastně pohyboval v okolí toho premiéra bez toho, že by měl jakoukoliv funkci, že by oficiální, že by dostával se k informacím. Můžeme se zmínit o paní Nagyové, jako jejím vlivu a můžeme, můžeme hovořit teda o dalších lidech. Můžeme hovořit teďko o vyšetřovaném čínském poradci. To znamená tohle je jedna věc, která je špatně. To prostě nemá být. A jestliže v okolí pana premiéra Fica se objevovali lidé, kteří byli propojený nějakým způsobem se skupinami, u nichž je podezření, že byli napojeni na mafii, tak je to prostě obrovský problém a tohleto by nastat nemělo a ten stát by měl fungovat. Takhle by měla fungovat i ta nezávislá státní správa. Když to převedu zase u nás, teď jako všichni budou dělat, je snaha, pan Babiš se pokouší vlastně tu státní správu ještě více rozmělnit, aby, aby tam mohl mít své odborníci a všichni si říkají je to bezvadný, budeme mít odborníky jako vysoký úředníky. Fajn, ale teď to říkám, řekněme, jako příklad, je dobrý mít na ministerstvu zdravotnictví odborníka, který je v úzkém napojení na farmaceutické firmy? Je dobré mít na ministerstvu sociální práce odborníky, kteří jsou napojeni na majitele ubytoven? Víte, takhle to můžeme jít dále a dále a hledat, kdo je teda ten odborník, protože naopak ta státní správa má si vychovávat ty odborníky, ale má jim, vlastně v tom konfliktu zájmů oni nesmí být spojený s žádnými firmami a dokonce by po skončení toho mandátu neměli rok, dva, určujou většinou ty zákony nebo předpisy, jít do nějakého takovéhleho soukromého sektoru. Tady se říká, že to je to ono, ale to je přesně ten moment tý oligarchizace politiky, to je ten moment, kdy vlastně ty podnikatelské zájmy už nejdou přes volby a politické strany, ale ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ale přes lobbisty.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
... už jdou přímo přes ty posty a navazují a hledají zdroje, veřejné finance, ze kterých, tak, jak se nastaví politika, tak ty jednotlivé skupiny potom budou některé věci čerpat. To je totéž jak v Čechách, totéž je na Slovensku a je potom jenom ta otázka, kdy jaké skupiny se dostávají a to, že často byly ty skupiny i napojeny na organizovaný zločin, to velmi, velmi dobře víme a víme, že prostě tam ta propojení politiky a organizovaného zločinu v těch 90. letech se tady začalo velmi vytvářet. Takže ten moment, na tom Slovensku taky není případ, před tím byla Gorila, pokud si vzpomenou lidé, ale i u nás je to opakovaně. Jsou to vlastně podobné tendence. Ta netransparentnost je to, že se k vládnutí, k moci, k ovlivňování dostávají lidi, o nichž nikdo nic neví, a kteří nemají žádný oficiální postavení. Tady nejde o jejich platy. Tady jde o to, že oni nemají postavení, ale ovlivňují rozhodování.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
No a jak se dá tenhle klientelisticko-korupční, řekněme, systém tedy rozbít, narušit? Když to vezmu teď na tom Slovensku, tak stačí obměna čtyř členů vlády nebo ... Protože vy jste říkala instituce tady jsou, my máme soudy, máme tady zákony.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
V soudech jsme na tom podstatně líp ještě než na Slovensku. Tam to není moc dobrý.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto se tady znovu opakuje tenhle kruh utváření těchhle klientelistických vazeb, tak jak, jak z toho ven?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Protože jako, a to je právě ten problém, že i ty demonstrace vždycky končí, i ty protesty u nás vždycky končí vyměnit někoho za někoho, ale ono jde to, co se říkalo, a i to, co vlastně dělala rekonstrukce státu, na který tedy všichni říkají, jak je to, jako politici, jak je to hrozný, že za ně pomalu píše zákony, ale ono je to opravdu jednoduchý. Jako fungující nezávislá profesionální státní správa. Nevyrobí se za rok. Tam prostě jako, jo, časem pročistí, ale nemůžete to neustále rušit. My to prostě nemáme. Měli jsme to mít od roku 2002. Už mohla být teda opravdu nasazena. Na Slovensku je totéž, /nesrozumitelné/ zrušili. Takže to jsou ty jedny věci, hlídání vlastně dodržování zákonů. Takové ty řeči jako, jako vláda může nekonečně dlouho vládnout v demisi. Jako ta ústava samozřejmě neříká odtaď potaď, ale musí, pokud ti lidé nevidí snahu těch politiků ten problém řešit, jako jsme viděli třeba v Německu, a mnozí s tím nejsou šťastní, jako z tohoto řešení, ani ti sociální demokrati nejsou šťastní, ale prostě pokud vidíme, že se tady jenom hraje na něco, a že ta vláda, která nemá plnou legitimitu, prostě dělá rozhodnutí, která přesahují jako to běžný udržování tý země, nebo aby prostě někde nedocházelo ke zbytečným ztrátám, ale zasahuje do tý státní správy, ovlivňuje personální obsazení a tak dále, tak se prostě z toho nedostaneme. My dodnes, jako je to možná zase pro většinu lidí nezajímavý, ale třeba jmenování do správních a dozorčích rad ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
O tom se příliš nemluví.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
O tom se příliš nemluví a přitom je to úplně klíčový, protože tudy se taky dají vyvádět prostředky a podobně.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
I dalších šest let povládne Rusku Vladimir Putin. Nedělní ruské prezidentské volby neskončily žádným překvapením. Putina si přejí v čele státu tři ze čtyř Rusů, kteří přišli k volbám, a přišlo jich 67 %. Putin stojí v čele Ruska jako prezident nebo premiér už 18 let. Tak kde hledat kořeny toho, že se Putin udržel u moci tak dlouho a lidé ho stále volí?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
No, tak tohle je otázka, řekněme, skoro pro nositele Nobelovy ceny, aby všechny tyhlety věci vysvětlil. Ale samozřejmě musíme vidět, ad 1, historické souvislosti, určitou tradici politické kultury a tu nepodceňujme. Uvědomme si, že Rusko vlastně nikdy nezažilo ani krátké období parlamentní demokracie a ve svý podstatě, i když my si můžeme říkat, že jsme vycházeli z toho Rakouska, které taky nepatřilo ke vzorům demokracie, tak tam byly ale velké rozdíly, přece jenom tam bylo určité omezení panovníka a tak dále. Rusko s tou samoděržaví vlastně po krátké půlroční únorové revoluci, která jako, řekněme, se pokoušela nastavit jakýsi systém blížící se demokracii a k době války navíc a hladomoru. Takže následuje bolševická revoluce a vlastně vláda jednoho člověka. Tam je do značné míry se prostě jakoby promítá ten carský režim do toho, jak i fungoval ten komunismus. Upřímně řečeno, ta tradice tam prostě takto byla.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A možná i do toho, jak funguje Rusko dnes.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
A samozřejmě, že tohleto je, že někde přetrvává, v 89. roce, kdy tady dochází ke všem těm změnám a vlastně padá tedy komunismus díky tomu, že se uvolnil prostor díky nástupu Gorbačova, tak Rusko se rozpadá v tom 91., Sovětský svaz se rozpadá v tom 91. roce a následuje neuvěřitelné období chaosu, ale skutečně takové, že sociální dopady, pokud si vzpomenu na statistiky, 99 desetkrát více lidí pod hranicí chudoby než v roce 89. To jelcinovské období bylo opravdu šílené, s divokými privatizacemi. My si o nich můžeme tady taky něco říkat, ale, popravdě řečeno, když si vezmeme ty nerostné zdroje, průmysl, vojenský průmysl a tyto věci, to bylo vytváření těch oligarchů, kteří byli prostě jako vládci i v těch gubernií. To zase kdo má rád literaturu ruskou, když si vzpomenete, Revizor, jo, to je, to prostě se najednou opakuje a v tomhle obrovském chaosu, kdy to druhé období jelcinovské, už vlastně Jelcin ani pořádně nevládl a tak dále a tam byla zajímavá jedna věc, která..., jak dlouho povládne Putin. Takovýhle režim je strašně nebezpečná otázka nástupnictví. Tam je největší strach, jak předat moc. To bylo i u toho komunistickýho režimu, jo, když se, jak se ta moc předá, aby nedošlo k něčemu, co ...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
K chaosu anebo ...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
... k chaosu. A tam tehdy měly být, v červnu 2000 měly být volby a tam už Jelcin nemohl kandidovat. A na Silvestra v roce 1999, Silvestra, Jelcin rezignoval a podle ústavy tehdejší premiér, což byl Putin, se stává okamžitě prezidentem a musí do tří měsíců vypsat volby. Nikdo z lidí, kteří se připravovali, z politických sil, že půjdou v červnu k volbám, to nevěděli.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Netušil, že budou už v březnu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Takže netušili, že to bude v březnu a Putin vyhrál v prvním kole. Osm let vlastně tu zemi jenom tím, jak ji dával z toho chaosu do pořádku, získal obrovskou popularitu. Navíc cena ropy byla vysoká, strašně mu to hrálo do karet, tak všichni věděli a říkali, co on udělá jako v tom roce 2008. Předal, což byl riskantní krok, to se občas dělá, to interregnum, někomu dám tu funkci a hlídám si ho tedy jako premiér.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Což se mu podařilo velice dobře.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Což se mu teda podařilo. Jako sice byly nějaký pomluvy, že možná Medveděv trochu jako zvažoval, ale ne, zůstal loajální, ale změnila se ústava s tím, že další období je na šest let. Takže po Medveděvovi už byl zvolen na jednou šest let a může být dvakrát znovu zvolen. Takže do toho roku 24. No a teď se samozřejmě přemýšlí, jestli to druhé funkční období by skutečně bral jako, jako poslední, jestli může mít mezi tím nějakou vládu a i tam se vlastně ten režim posune, protože byť ta popularita je vysoká, tak už není daná tolik rozvojem, vnitřním ekonomickým rozvojem té země a tomu obnovení toho pořádku, co bylo obrovským impulsem a nafta taky už jako nestojí tolik a spíše se Putin posouvá, aby získával podporu přes zahraniční politiku, přes obnovu impéria.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A z té čerpal tu svoji legitimitu tedy.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Ano, jo, obnovu. Je to velký národ. My neznáme, co je syndrom velkého národa. My máme ten syndrom malého. Ale, popravdě řečeno, i Amerika i Rusko, prostě tam legitimita toho, že obnovuji velikost své říše, prostě má dopad na obyvatele. Vezměme si "udělejme Ameriku znovu velikou". Je to, funguje to u toho velkého národa velmi silně, ale to je to, o co se opírá teďko Putin a je to právě větší riziko, že on se může posunout, že potřebuje tu zahraniční politický konflikt vlastně pro svoji podporu, protože se ... /souzvuk hlasů/.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Takže v příštích šesti letech tady stále bude ten zahraničně-politický konflikt, byť teď mluví o uklidnění situace, o dohodě?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Tak vždycky po volbách se to trochu uklidní, jo. Před volbami je to vždycky trochu drsný. Ale tam jde o to, jestli ty legitimační zdroje mohou být pro tu jeho vládu z toho, že bude úspěšná ekonomika, nastartuje se ekonomika, nastartuje se průmysl a rozvoj, to zatím ty tendence nejsou úplně ideální, ale možná, že se to podaří, ale pokud to nebude ta vnitřní ekonomika, tak se to vždycky u těchto režimů, který my označujeme jako hybridní, u těchto režimů se to vždycky posouvá směrem k větší agresivitě nebo ke snaze legitimovat se obranou národních zájmů. Takže tohleto můžeme brát v úvahu, že se může objevit. Přejme Rusku, ať ekonomicky vzkvétá a ať se mu daří a bude to rozhodně pro svět bezpečnější.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To říká na závěr pořadu Jak to vidí profesorka politologie Vladimíra Dvořáková. Já děkuji, že jste byla s námi ve vysílání. Na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka politologie na Vysoké škole ekonomické
--------------------
Na slyšenou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A zítra bude mým hostem profesor Richard Hindls a politologii vystřídá ekonomie. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.