Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 27. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, já vás vítám.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S vedoucím centra pro studia Blízkého východu se podíváme na probíhající prezidentské volby v Egyptě, obvinění bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho z nezákonného financování kampaně penězi od libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, i na nového jestřába v Bílém domě. Inspirativní poslech. V Egyptě včera začaly třídenní prezidentské volby. O druhý mandát usiluje stávající prezident Abd al-Fattáh as-Sísí, kterého prý s největší pravděpodobností také získá, pane Turečku, jak to vidíte?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že je to více než pravděpodobné, protože v těch volbách vlastně je už jenom jeden jediný protikandidát bývalého maršála Sísího a to pan Músa Mustafa Músa, který přitom donedávna ještě Sísího podporovala. A těsně před vypršením lhůty pro podání kandidátek, pro přihlášení kandidatury, tak se pan Músá přihlásil, že bude proti Sísímu kandidovat. Takže spíše než skutečný souboj nějakých vyhraněných protichůdných rivalů se zdá, že pan Sísí zkrátka byl nějak decentně osloven, aby se do těch voleb také přihlásil, aby byli alespoň dva kandidáti, protože oni sice byli nějací kandidáti, ale ti všichni z různých důvodů se stáhli, buď to, že jim bylo vyhrožováno, nebo že prostě ty volby jsou fraška, takže v nich nechtějí figurovat, takže dnes to máme tak, že dosavadní prezident Sísí kandiduje a aby se neřeklo, že je jenom jeden jediný kandidát, tak se přihlásil člověk, který ve skutečnosti vlastně patří tak do prezidentova tábora.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je hlavním tématem těch letošních voleb?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Prezident staví na tom, že je člověkem, který zemi přinesl stabilitu a bezpečnost. Já možná se vrátím trochu do historie. V době Arabského jara v roce 2011 lidé vyšli do ulic, požadovali svržení prezidenta Mubáraka, který byl v čele země nějakých 30 let. On skutečně v únoru 2011 odstoupil pod tímto tlakem, o rok později v roce 2012 byly v Egyptě demokratické volby, v nichž zvítězil Muhammad Mursí, což byl kandidát Muslimského bratrstva. O další rok později v roce 2013 došlo na vojenský převrat, to demokratické vedení země bylo svrženo, Muslimské bratrstvo postaveno mimo zákon, bylo označeno za teroristickou organizaci a vlastně po tomto puči, kterému současné vedení říká dokončení revoluce, tak se dostal v roce 2014 současný prezident k moci, a on sám přitom také patřil k té generalitě, která svrhla to civilní demokratické vedení země. Takže on říká já jsem nastolil stabilitu a chci mandát, abych v tomto mohl pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co dokázal Sísí během svého mandátu? Kam dovedl zemi?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dovedl jí v podstatě zpátky, řekněme, do tábora zemí, který na Blízkém východě ani tak nepožadují lidská práva a svobodu a demokracii, jako spíše stabilitu. To znamená dneska se Sísím je spokojen, jsou spokojeny Spojené státy, je s ním spojen, spokojen Izrael, je s ním do určité míry spokojená i Evropská unie, protože on v té zemi vládne velmi tvrdou rukou a například co se týká třeba boje proti migrace, tak, řekněme, je v souladu s našimi zájmy, vystupuje, on je člověkem, který velmi tvrdě zasahuje proti různým opozičním skupinám, včetně teroristických skupin, takže stojí na straně boje proti teroru, ale zase dostáváme se k otázce, protože on říká, že zemi přinesl bezpečnost, to je velice sporné, on se tak bezpochyby prezentuje, ale připomněl bych, že je to pár měsíců, tak na Sinaji třeba došlo k teroristickému útoku, při kterém zahynulo více než 300 lidí. A přihlásil se k němu Islámský stát a vlastně na Sinaji zrovna bezpečnostní incidenty, teroristické, gerilové útoky jsou v podstatě na denním pořádku, takže říkat, že Sísí přinesl zemi bezpečnost, asi není úplně přesné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdybychom se podívali do té ekonomické i sociální oblasti, tak tam asi také najdeme docela hodně minusů. Egypt bojuje s vysokou inflací, se špatnou životní úrovní.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano. To je docela zajímavá otázka, protože je pravda, že za Muslimského bratrstva ta země působila velmi chaoticky. Nikdo nevěděl, co od toho establishmentu vlastně čekat, byl obviňován z řady věcí, které třeba byly úplně přehnané, ale faktem je, že ta stabilita, byť je spojená, ta současná stabilita, byť je spojená třeba se zatýkáním a vězněním tisíců odpůrců toho současného režimu, tak v podstatě přinesl, tu zemi stabilizovala i ekonomicky. Ale za jakou cenu. My jsme dneska svědky, že miliardy dolarů byly napumpovány do egyptské ekonomiky ze zahraničí od Mezinárodního měnového fondu, od Saúdské Arábie, od Spojených arabských emirátů. Přesto stoupají ceny, ruší se postupně některé dotace na základní potraviny, což samozřejmě dopadá na nejchudší skupiny obyvatel. V Egyptě se uvádí, že čtvrtina lidí žije pod hranicí chudoby, takže ono, když se zruší dotace na chleba, na mouku, tak se to dotkne těch nejchudších pochopitelně. Takže ta země vypadá stabilně, ale představme si, kdyby přestala dostávat ty finanční injekce ze zahraničí, tak tam by se asi ukázalo, že ten ekonomicko-politický model současného vedení asi není úplně soběstačný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ekonomika jedním z těch největších, nejslabších míst současného Egypta i vlády generála Sísího?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že z dlouhodobého hlediska ano, že ono je to provázané. Velká část těch nepokojů nebo těch revolt Arabského jara ve skutečnosti neměla politické, ale právě sociálně-ekonomické podhoubí. Ostatně i v Egyptě lidé se dožadovali lepších životních podmínek, když svrhávali Mubáraka. Nevolali nutně po demokracii. Já jsem tam v té době byl a nevzpomínám si, že by lidé chtěli demokratické volby. Nadávali na ceny, na drahotu léků a podobně. A dneska vlastně jsme v situaci, kdy zatím ta země vypadá stabilizovaně díky tedy štědrým dárcům, jak už jsem říkal zejména třeba Saúdská Arábie. Ale myslím si, že ve chvíli, kdy by se tato věc začala hroutit, tak se znovu začne hroutit celá stabilita Egypta, a proto si myslím, že tato věc je v podstatě nejzranitelnější. Ono se dá velmi lehko zasáhnout proti teroristům na Sinaji, ale těžko režim bude znovu střílet do lidí, jak to dělal před 4 lety, pokud tisíce Egypťanů vyjdou do ulic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je právě ekonomika jedním z těch důvodů toho velmi pevného spojenectví Egypta a Saúdské Arábie? No, Egypt se vlastně postavil na stranu států, když došlo k izolaci nebo diplomatické izolaci Kataru.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ano. Saúdská Arábie si Egypťany koupila. My máme na Blízkém východě dneska, ono zvenku to vypadá jaksi jako monolit, že tam máme prostě nějaké islamistické proudy, ale oni jsou to konkurenční proudy, můžeme říci, že zatímco Katar podporuje Muslimské bratrstvo, tak Saúdská Arábie podporuje spíše salafistické skupiny, i ty třeba, které jsou nějak přítomné v politice a i proto došlo k roztržce mezi Saúdskou Arábii a Katarem. A jestliže v Egyptě vládlo Muslimské bratrstvo, jak už jsem říkal, 2012 až 2013 s podporou Kataru a k velké nelibosti Saúdské Arábie, tak ve chvíli, kdy Muslimské bratrstvo bylo svrženo a k moci se dostal ten polovojenský režim, který postavil Muslimské bratrstvo mimo zákon, tak vlastně Saúdská Arábie se postavila za to současné vedení a Katar se stal útočištěm mimo jiné řady vůdců Muslimského bratrstva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se Egyptu daří ve srovnání s dalšími arabskými zeměmi? Sám generál Sísí poukazuje na to, že třeba ve srovnání se Sýrií nebo Libyí je na tom Egypt velmi dobře.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No to bezpochyby. Je to, Egypt je tím pověstným jednookým králem mezi slepými, takhle bych to řekl, protože mlžeme zase ukázat na jiné arabské země, které jsou na tom lépe. Je prostě pravda, že v Egyptě nedošlo k občanské válce jako v Libyi a jako v Sýrii. Takže z tohoto pohledu skutečně Sísí přinesl stabilitu nebo alespoň za dob jeho vlády je tam relativně stabilno, takhle abych byl přesný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude tedy, pokud zvítězí generál Sísí, tou nejlepší volbou pro Egypt v dalším období? Byla by vůbec alternativa?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Těžko říct, ona prostě jiná není, ona jiná není. Muslimské bratrstvo, vemte si, když byly volby před 4 lety, tak většina populace volila Muslimské bratrstvo, pak tato organizace byla postavena mimo zákon, takže koho budou volit ti lidé, kteří chtěli Muslimské bratrstvo? Z různých důvodů ano, řada z nich vystřízlivěla a už by ho dnes nevolila. Ale přesto máme v Egyptě miliony, ne-li desítky milionů voličů, kteří vlastně nemají svého kandidáta, protože současný režim ani neumožní, aby někdo takový kandidoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je někdo, o kom se třeba ví, ale nemluví se, kdo by mohl být alternativou pro generála Sísího? Asi také není bez zajímavosti, že vlastně je to teprve pátý prezident Egypta od roku 1952. 4 z nich vlastně z těch prezidentů včetně Sísího byli vojáci.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, vzešli z armády. To je taková poměrně tradice obecně Arabského světa. No, oni byli lidé, kteří nebyli z toho armádního establishmentu. Vzpomeňme třeba Muhammada Baradeje, bývalý generální tajemník nebo generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii, nebo Amr Músá, bývalý ministr zahraničí a generální tajemník Arabské ligy, to byli, řekněme, liberální kandidáti, kteří v těch uplynulých, v těch minulých volbách vlastně se ucházeli o hlasy liberálně smýšlejících voličů, ale tento proud byl vlastně z té politické scény úplně odstraněn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co konkrétně plánuje generál Sísí na to další období?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Jak říkám, on je člověkem, který tvrdou pěstí, tvrdou rukou se vypořádává jak s násilnou, tak bohužel i s nenásilnou opozicí a lidem slibuje zlepšení situace. Například se mluví o vylepšení situace právě těch nejchudších, kteří vlastně v současné době skutečně jsou na tom nejhůř. Lépe se daří střední třídě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bývalý prezident Francie Nicolas Sarkozy je pod soudním dohledem čelí obvinění, že svou vítěznou prezidentskou předvolební kampaň v roce 2007 nelegálně financoval z libyjských peněz, které prý obdržel od tehdejšího libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Sarkozy obvinění odmítá, prý je obětí komplotu a msty levice, která na něj poštvala soudce a vyšetřovatele. Jak vy vidíte, pane Turečku, celý tento případ? Nakolik je podle dostupných informací ta situace skutečně vážná pro pana Sarkozyho?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, on ten případ nezačal minulý týden, kdy Sarkozy tedy začal, byl obviněn oficiálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už je vlastně 10 let a víc.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, a objevilo se to poprvé před nějakými 6 lety v roce 2012, kdy francouzská, francouzská média přišla s tvrzením, že Kaddáfí různými skrytými kanály přes prostředníky poslal Sarkozymu, který byl do roku 2006 ministrem vnitra, tak Sarkozymu měl poslat až 50 milionů eur na jeho tehdejší kampaň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kaddáfí.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Kaddáfí. Muammar Kaddáfí Sarkozymu, který se chtěl stát prezidentem a nakonec se jím i stal, jak víte, v roce 2007. Byl jím až do roku 2012 a tehdy se právě objevilo tvrzení v jednom, na jednom francouzském serveru, že dostal tedy desítky milionů eur od Kaddáfího. Tehdy lidé kolem Sarkozyho ty novináře zažalovali a zabývala se tím vlastně poprvé francouzská justice, která nicméně tehdy ty novináře očistila. Jinými slovy, implicitně jim dala za pravdu, že tam nějaké finanční toky byly. A od té doby se to vyšetřovalo a minulý týden to kulminovalo, kdy se vlastně ta pozornost justice a vyšetřovatelů stočila od novinářů k samotnému Sarkozymu a teď tedy máme oficiální obvinění, že skutečně peníze od Kaddáfího bral. Neznamená to vůbec, že je to pravda. To se vyšetřuje, ale řada komentátorů upozorňuje, že vyšetřovatelé policejní si s tím dali asi hodně práce, že jim to trvalo řadu let k tomu obvinění vůbec dospět. Neznamená to, že vůbec bude Sarkozy postaven nakonec před soud, a i když bude, že bude odsouzen. To je jedna věc. Ale zkrátka ta spojnice měla svou určitou logiku, byla tam celá řada lidí, kteří takto vypovídali, že tam prostě se přenášely kufry s penězi, vypovídali to lidé z bývalého libyjského bezpečnostního aparátu, i na francouzské straně byli lidé, kteří v tomto smyslu vypovídali. Samotný Sarkozy má samozřejmě protiargumenty. On říká, že je to msta nejen levice, jak jste říkala, ale že vlastně je to msta i Libyjců za to, že Francie hrála klíčovou roli ve svržení Kaddáfího. To znamená, on byl v roce 2011 svržen, o rok později se ukázalo, nebo vynořilo obvinění, že Kaddáfí Sarkozyho platil a Sarkozy dnes říká to je pomsta za to, že jsem Kaddáfího pomohl svrhnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké byly vůbec vztahy obou mužů, Sarkozyho a Kaddáfího? Protože na začátku byly, řekněme, přátelské, nebo jak to nazvat.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to je ta uplynulá dekáda, která byla velmi zajímavá, že jo. Bývala doba, kdy americký prezident Ronald Reagan ještě v 80. letech říkal, že Kaddáfí je vzteklý pes a byl to člověk spojovaný s terorem, atentát Lockerbie a tak dále, byla toho celá řada, ale v roce 2003 krátce poté, co Američané svrhli Saddáma Husajna v Iráku, to je přesně před 15 lety, jsme měli minulý týden výročí té války, jejího začátku, tak několik měsíců poté Kaddáfí najednou oslovil Západ, oslovil světové společenství a řekl já se vzdávám vývoje zbraní hromadného ničení, já vyplatím kompenzace, já chci dobré vztahy se Západem. Dneska se spekuluje, že se chtěl ochránit toho, aby ho nestihl stejný osud jako Saddáma Husajna. Podařilo se to, on si urovnal vztahy se Západem, zahraniční inspektoři byli šokovaní, jak daleko ten zbrojní vývoj byl a do země začaly jezdit celá řada západních státníků, Tony Blair, ale také Sarkozy a tak dále. Domlouvali se obrovské obchody, co se týká libyjské ropy. No, a tohle to bylo i v tom roce 2006, 2007, kdy si tam měl Sarkozy tyto věci domlouvat a najednou v roce 2011 Sarkozy byl člověkem, který Kaddáfího svrhl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč? Co bylo vlastně tím, co přispělo k tomu zlomu, k té změně toho vztahu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, a zase tady máme protiargument. Sarkozy říká vy se mi mstíte, vy jste mě obvinili, že jsem bral peníze od Kaddáfího, protože jsem ho svrhl. Máme protiargument, který říká Sarkozy svrhl Kaddáfího, aby nevyšlo najevo, že mu dával peníze na kampaň. A to jsou přesně ty věci, které teďka budou rozplétat francouzští vyšetřovatelé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud by se, samozřejmě, jak už jste sám řekl, ctíme presumpci neviny, pokud by se jednoho dne prokázalo to libyjské spolufinancování kampaně v roce 2007, co by to znamenalo pro ten pohled na tehdejší vojenskou operaci?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, já si myslím, že už dnes je celá řada lidí přesvědčených, že to nebylo tak čisté, jak Západ, jak Severoatlantická aliance tvrdila a já také o tom nejsem přesvědčený, tehdy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francie a Británie.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Zejména Francie a Británie. Američané byli tehdy poněkud v pozadí, ti se do toho nechtěli nechat namočit. Česká republika si také pamatuji, že se do toho nechtěla příliš angažovat, ministr zahraničí Schwarzenberg tehdy říkal, že je to velmi spletitý konflikt, než abychom se v něm nějak angažovali a dneska se zkrátka zdá, že pod s argumentem ochrany civilistů, tak Severoatlantická aliance ve skutečnosti podnikla, podnikala rozsáhlou vojenskou kampaň na podporu povstalců, kteří nakonec Kaddáfího svrhli. Jestli to pomohlo civilistům, můžeme dnes o 7 let později nebo o 6 let později soudit, když vidíme, v jakém stavu Libye je. V naprostém rozkladu a dodneška tam ta občanská válka neskončila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké řešení se nabízí konkrétně v Libyi pro zlepšení té situace?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Především Libye si musí zís.., nebo získat jednotnou vládu. Ona má vlastně, tam je dvouvládí, tam je několik mocenských center, každé je trošku jinak, řekněme, ideologicky zaměřené, máme tam vlivy různých regionálních a kmenových svazů nebo sil, do toho máme organizace, které, nebo skupiny mocenské, které mají pod palcem export libyjské ropy, což je velmi důležité, a za tím vším máme Islámský stát, který nich z toho neuznává a tu zemi vlastně se snaží destabilizovat. Je, Islámský stát se tam vlastně přelil, řekněme, z Blízkého východu, ze zemí jako je Irák a Sýrie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Novým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost bude někdejší americký zástupce při OSN John Bolton, který kdysi s velkým zápalem hájil invazi do Iráku a tvrzení, že Sadám Husajn disponuje chemickými zbraněmi. Přichází do Bílého domu nekompromisní jestřáb, pane Turečku? Co prosazuje?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Určitě. Pan John Bolton není ani tak politik, jako bych řekl ideolog. On prosazuje jednoznačně znějící neřekl bych řešení, postupy, to je možná přesné, protože postup neznamená řešení nějakého problému, takže stejně jako před 15 lety byl člověkem, který tvrdil, že Saddám Husajn spolupracuje s Al-Kajdou a že má zbraně hromadného ničení, což se později ukázalo, dneska se říká tomu fake news, takže tyto fake news šířili Američané před 15 lety do světa, včetně Johna Boltona, tak zrovna tak on dneska třeba prosazuje i vojenské řešení, napadení Íránu. On třeba tvrdí, že Írán vyvíjí jaderné zbraně, ačkoli to nikdo neprokázal, ani inspektoři OSN. John Bolton je člověkem, který dnes velmi silně vystupuje proti dohodě, kterou Írán a mezinárodní společenství uzavřely v roce 2015 a ta dohoda je poměrně zásadní, protože Íránu nařídila omezila jeho jaderný program pod silným neustálým mezinárodním dohledem výměnou za to, že bude zrušena podstatná část protiíránských sankcí. Ta dohoda funguje, OSN, Mezinárodní agentura pro atomovou energii průběžně nejen dohlíží, ale dodává zprávy, že se Írán svojí částí dohody řídí. A do toho máme velké změny v americké diplomacii a v tom vojensko-bezpečnostním establishmentu, kde máme Donalda Trumpa, prezidenta, který je proti té dohodě, máme Johna Boltona, který je proti té dohodě a ministrem zahraničí byl ustaven Mike Pompeo, bývalý ředitel CIA, který je také proti té dohodě a odstaven byl Rex Tillerson, dosavadní ministr zahraničí, který naopak říkal ta dohoda je rozumná, té se musíme držet, je to nejmenší vlastně zlo, které, kterého můžeme dosáhnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co z toho plyne?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Hodně se spekuluje o tom, že faktem je, že Donald Trump bude, v květnu mu vyprší další lhůta, kdy on může říci, že Američané od té mezinárodní dohody ustupují. A plyne z toho poměrně zásadní věc. Ono je zajímavé, že se tím vlastně ještě na Západě nikdo nezabývá, ale ten íránský teokratický režim svojí část dohody drží, zatímco demokratické Spojené státy se ukazuje po změně prezidenta chtějí od dohody patrně ustoupit. Mezi tím ovšem, to není dvoustranná dohoda, to je mezinárodní dohoda, která má podobu rezoluce, závazné rezoluce Rady bezpečnosti, tu dohodu podpořili i další členové Rady bezpečnosti, stálí členové, podpořila ji Evropská unie a Německo a tudíž tam máme nejenom Američany a Íránce, ale máme tam také Evropany a Rusko a Čínu, kteří říkají ta dohoda musí držet. Takže v tuto chvíli se zdá, že Američané se staví nebo ten, to jestřábí vedení, jak jste řekla, nejen proti Íránu, ale i proti zbytku mezinárodního společenství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bolton také nedávno podpořil Trumpovo rozhodnutí přemístit americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. I tady vidíme vlastně, jakým směrem se bude ubírat vůbec zahraniční politika.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že ano, prostě ano. To jsou věci, vypovězení dohody s Íránem, případně napadení Íránu, přesunutí ambasády, to jsou věci, které bezpochyby mají určitou legitimitu v očích jistého ideologického tábora. Lidé, prostě ta radikální, řekněme, proizraelská pravice ve Spojených státech nebo protimuslimská, řekněme, bezpochyby jim toto může vyhovovat, ale podívejme se, jaké to může mít dopady pro Blízký východ. Tento tábor neokonzervativní vyzýval ke svržení Saddáma Husajna, což byl diktátor, o tom není sporu, ale jaký je výsledek té invaze, vidíme dodneška, co se děje v Iráku. Vznikl tam místo diktatury a místo demokracie, kterou Američané slibovali, tam vznikl Islámský stát. A je zkrátka na místě se ptát, jestli mezinárodní společenství se má stát znovu rukojmím této řekněme party mocenské, která dnes získává navrch v americké zahraniční politice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem sám už před několika dny uznal, že válka v Iráku byla největší chybou jeho vlády. Bolton si dodnes stojí za tím, že to byla správná věc. Jaké jsou reakce na Blízkém východě právě z budoucího bezpečnostního poradce?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, tak ta radikální izraelská pravice samozřejmě, ta ho vnímá jako svého zastánce, který nebude zpochybňovat cokoli Izrael udělá. Co se týká Íránu, tak v Íránu už se ozývá - no jestli Američané tu dohodu vypovědí, tak my Íránci jí také se nebudeme vázat, a co bude výsledek? Výsledkem nebude omezení Íránu tím, že s ním vypovíme dohodu, naopak, Íránci přestanou ty limity, které dodržují, dodržovat, takže znovu začnou obohacovat uran, jak budou chtít a tak dále, což nutně neznamená vývoj zbraně, ale zvýšení rizika, že tu zbraň zase teoreticky budou mít více na dosah, než ji mají dnes. A tak jako máme jestřáby ve Spojených státech, o kterých se bavíme, tak máme jestřáby i v Íránu, kteří jsou také s tou dohodou nespokojení a kteří čekají, až ji Američané vypovědí, protože i v Íránu byli lidé, nesmíme přistoupit na kompromis, říkali, proč se zavazovat Západu k něčemu, dělejme si, co chceme, proč bychom nemohli mít neomezený jaderný program. A teďka jim vlastně John Bolton a Donald Trump a Mike Pompeo dodají na stříbrném talíře záminku k odstoupení od té smlouvy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Získali spojence.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Přesně tak a oni se potřebují, tyto tábory se potřebují, bezpochyby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by mohlo dojít přes to všechno, že to je mezinárodní dohoda, k jejíMu vypovězení reálně?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, pokud převáží takovýto názor v americké politice, tak ano. Otázka je, jak se k tomu postaví zbytek mezinárodního společenství, včetně Evropanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček a jeho pohled na svět. Děkuji vám za to, na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Díky, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude geolog Václav Cílek. Příjemný den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.