Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 28. března

28. březen 2018

Hostem byl geolog Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je geolog Václav Cílek. Já vám vítám, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes se zamyslíme například nad tím, zda je život v historických centrech ještě k žití, anebo zda jsme zpovykaní. Dobrý poslech. Stalo se už takovou naší tradicí, že rozhovor v Jak to vidí, začínáme počasím. Před měsícem jsme hovořili o tom, jak Evropu svíral mráz, sněhové závěje, zatímco v Grónsku tály ledovce. Nyní nad Evropou opět poletuje saharský prach. Co je to za fenomén, pane Cílku?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já myslím, že je dobré začínat hovor o počasí, protože v jedné britské novele bylo napsáno klasické, že když se potkají dva Angličani, tak se vždy baví o počasí teda, jo, protože to je to, co nás zajímá a to, co vlastně vytváří rámec těch životů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Baví se o tom i Češi, když se potkají, teda kromě nás dvou?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Češi, ne, Češi se, Češi většinou jako nadávají na poměry nebo jak se, nebo v té Praze, kam se mají, jak se mají dostat na nějaké místo, nebo který most je uzavřený a prostě tyhlecty věci. To, to už je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I k tomu se dostaneme.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
I k tomu se možná dostaneme. Heleďte se, saharský prach, abych to zkrátil a řekl to podstatné. Je hrozně důležitá krásná mezikontinentální záležitost. Když jste v Egyptě, tak tam vidíte ty obrovské pruhy dun, třeba to písečné moře, to jsou třeba duny 200 kilometrů dlouhé. Oni jsou orientované od severu k jihu, prostě tam většina větrů nebo silných větrů fouká od severu k jihu, ale pak se nad střední Saharou stočí směrem k Atlantskému oceánu a někdy ty větry doletí až do Amazonie. A teďka se dělaly takový ty zkoušky a analýzy, kolik třeba saharského prachu je v hlubokomořských bahnech, poměrně hodně. Jsou to jako procenta a pro ten pouští prach je typická žlutá nebo vědci častěji říkají oranžová barva. Je to proto, že jsou to křemenná zrníčka, která na sobě mají povlak oxidu nebo hydroxidu železa. A vlastně to železo hnojí oceány, to znamená, tam je větší činnost planktonu jako drobných řas teda díky tomuhle saharskému prachu, a dokonce se ukazuje, že ten saharský prach má vliv právě na dodávání živin, zase je to zejména to železo, které leckde prostě schází v té horní vyloužené vrstvě až do té Amazonie. Takže to je doopravdy jako krásná věc. Ale jednou za čas přijde velká prachová bouře, že jo, je hodně suchá, je hodně mocná, nese hodně jako, nese hodně písku, že jo, a přeletí Středozemní moře. A pak třeba v Marseille se objeví, tam byly polohy prachu saharského třeba až 2 centimetry. Někde to ucpávalo potrubí a ucpávalo to okapy. A teďka vlastně došlo k tomu, že tenhle ten vzduch, který je zpočátku suchý, ale nabere do sebe vlhkost nad Středozemním mořem, se potkal se studenou frontou, takže se, je to skoro, bych řekl, to typický pro to naše období, Nassim Taleb tomu říká extrémistán, že žijeme v extémistánu, jo, takže se potkal prostě ten saharský vzduch teplý s tou studenou frontou a vysnížilo to a vysnížilo to v podobě toho, toho načervenalého vlastně prachu a sněhu a je to vlastně hezký fenomén. A ještě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže žlutě prší nebo oranžově sněží při troše fantazie.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, heleďte se, a ještě k nám jako. Koncem 19. století, já myslím, že to byl Hybš, dělal analýzy půd na čedičích v Českém středohoří. Čediče nemají vůbec žádný křemen a zjistil, že v těch půdách je poměrně hodně křemenných zrníček. Já jsem to potom zopakoval na Milešovce, ty milešovské formality taky nemají žádný křemen a taky zjistíte poměrně velké množství křemenných zrn, takže vidíte, že jsou období, typicky to máme třeba konec doby ledové, ale i teda v té současné době nebo nedávné době tedy i k nám doletí prostě eolické prachové sedimenty bůhví odkud.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A když jste říkal, pane Cílku, že tento saharský prach vyživuje amazonský prales například, má i u nás vliv na naši půdu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte nemá. Já si myslím, že u nás, takhle, bylo spočítáno ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to v takovém množství.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
... na Slovensku, kolik procent té oelické příměsi je v půdách, tak v některých půdách může být prostě 5 nebo 10 % příměsi, ale jsou to zejména prostě ty křemenný zrna a u nás myslím si, že z hlediska živin nebo skladby to nehraje vlastně žádnou větší roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyčetla jsem, že tento prach obsahuje podle vědců 22 tisíc tun fosforu, tedy prvku, který je klíčový pro růst rostlin, co se týče toho vlivu v Amazonii. Jak často se tento jev opakuje? Lze tam vypozorovat nějakou periodicitu, nějaké cykly nebo ...

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, Amazonie je daleko, takže já jsem to takhle jako nestudoval, ale to, co si pamatuju, je to, že ten vliv je jako relativně podstatný. Jako já nevím 5 % biomasy nebo nějaký takový jako čísla, který ve svým úhrnu jsou nakonec jako obrovský. Je to spíš jako hezký vidět, jak ty jednotlivý části zemskýho systému jsou provázaný navzájem vazbama, který bychom zpočátku ani neočekávali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste se dotknul dopravu. V uplynulých dnech se naše hlavní město potýkalo se sérií různých dopravních kolapsů, kvůli opravám několika důležitých ulic nebo havarijnímu stavu Libeňského mostu, v postižených oblastech jezdily linky buď se zpožděním, nebo do zastávky ani nedojely, protože byla přesměrována. Primátorka Prahy Adriana Krnáčová v rozhovoru pro server Novinky.cz řekla, cituji: "Myslím, že Pražané jsou trochu zpovykaní s dopravou, protože když jsem v zahraničí a čekám 10 minut v zácpě, tak v Praze by už bylo povstání a skandál." Tolik slova paní primátorky. Jak vidíte vy tu situaci? Já vím, že vy vesměs nebo velmi často chodíte po Praze, i k nám na Vinohrady pěšky.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já osobně určitě zpovykaný jsem, jo, ale tak se na to ale podívejme prostě z hlediska současné situace. Nedávno jsem se bavil s jedním vysokým státním úředníkem a ten mi říkal - víte, jako ten Bém, to byla postava jako s podivnou pověstí, ale dneska lidi říkají aspoň udělal tunel Blanka. A co jsme udělali my? Přejmenovali jsme Opencard na Lítačku. A jo, teďka jsme se dotkli něčeho jako hodně podstatnýho nejenom pro Českou republiku a pro Prahu, ale prostě vůbec pro tu západní civilizaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A přitom nejenom Praha, ale i další města, Praha chce být smart takzvaně, tedy chytrá ve smyslu těch nových technologií a mnoho evropských metropolí již takové jsou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ale tady se jedná o něco, čemu se někdy říká ta paralýza moci, to znamená, že strany se těžko domlouvají, teďka jako úředníci, že jo, my na ně nadáváme, ale svým způsobem být dneska úředník je nebezpečná záležitost, protože těch předpisů je tolik a jsou někdy tak riskantní, a zejména, když rozhodujete o nějakých investicích nebo o něčem takovým, tak to velmi často někdo napadne prostě jenom proto, protože to nezískal, jo, a pak jsou soudní spory, který se táhnou hrozně dlouhou dobu, že vlastně těm úředníkům z důvodu, řekl bych, sebezáchovy se doopravdy vyplatí nedělat žádný velký akce, jo, to znamená nějak to jako šolíchat, záplatovat, ale to je, to není jenom v těch lidech, to je prostě už jako začíná to bejt prostě záležitost celýho systému, taková ta jako, jako neschopnost dlouhodobý vize, jo, vlastně o tom se prostě bavíme často, ale týká se to pochopitelně dálnic, týká se to těch mostů, týká se to toho, že když ty vlaky jedou z Berlína do Vídně, tak jedou přes Německo, nikoli nejkratší cestou přes Prahu, jo, týká se to vlastně mnoha, mnoha různých záležitostí. Mě to osobně tohlecto děsí, protože jakoby ten systém se stává těžkopádný. Jako já bych viděl úplně takovou tu pozdní osmanskou říši, kdy už není možný a vlastně skoro vůbec nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem v Česku je podle expertů 96 mostů v havarijním stavu. Když říkáte, že chyba je tedy podle vás nejspíš v systému. V čem konkrétně, a v čem byste viděl řešení? Je to ta chybějící vize, jak jste naznačil? Nějaká dlouhodobá strategie. Hovoříme o tom také v souvislosti třeba s ekonomikou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já si myslím, že jsme jako přepolitizovaný, a že ty změny, který se dějí na tý politický úrovni, se týkají toho, kdo nahradí někoho jiného, a jako že tam by se část tý politický energie vlastně vyčerpala jenom v těch jako mezilidskejch sporech a že máme představu, že když prostě místo jednoho šéfa přijde jinej, tak je všechno v pořádku, ale s tím mostem se mezitím nestalo vůbec nic totiž. Já bych to, radši bych viděl takovej jako věcnej důraz doopravdy na to, les, půda. Třeba konkrétní příklad. Teďko jsem se, že jo, bavil jako s lesákama, a lesáci říkali no, oni nás teďka hodně atakují zemědělci, že nemají vodu, protože ten les neplní svoje funkce, ale my si myslíme, že za to můžou ti zemědělci, protože mají ty špatný půdy, takže se, bude-li sucho, určitě dojde k dohadování mezi lesáky a zemědělci prostě kdo může za špatný stav vody a mezitím se nestane nic vlastně, jako že se budeme jako dohadovat. Teďka já nevím, jestli teda mluvím jako, jakou souvisle, jo, ale ta akceschopnost určitě teda Prahy, český civilizace a západní civilizace z různejch důvodů třeba roztříštěnosti nebo nekompatibility politickejch stran určitě klesá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte mimochodem naší infrastrukturu, kdy už jsme se dotkli silnic, dopravy, mostů.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Infrastruktur je mnoho různejch typů, že jo. My jsme to hodně vnímali nebo já to hodně vnímám přes tu energetiku, protože stále prostě se domnívám, že růst cen elektřiny třeba až o desítky procent je v podstatě jako nevyhnutelný a zase všechny prakticky západní státy, ať to prostě, ať neříkáme u nás jsou jako ty blbý poměry, je to do určitý míry daný atmosférou a zaměřením tý doby, tak ta infrastruktura prostě stárne, jako je to, jako málo platný, a musí se nějakým způsobem obnovovat a udržovat. A když vidíte, jak to špatně udržují v USA, tam vůbec jako, to je jako vůbec země s jednou z nejhorších infrastruktur tedy ve vyspělém světě, že jo, jaký problémy mají, mají v Británii, jo, protože prostě lidi se dohadujou o něčem jiným než o tom, na čem doopravdy ty životy prostě jako závisejí jejich.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy osobně byste třeba zahrnul do nějaké dlouhodobější vize pro naši zemi? Co by v nich nemělo chybět?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dlouhodobější vize pro naši zemi je tam, je, že svět se dostává do oblasti, kdy přesně, kdy začínají docházet zdroje, nebo kdy jsme v problému prostě se zdrojema. Ty zdroje jsou voda, potraviny, energie. To znamená, jedná se o studii, která, ale ty studie většinou existují, akorát, že nejsou veřejné nebo že to lidi neznají, nebo že se vůbec k nim jako ty studie nedostanou, ani k odborníkům, to znamená, jedná se jednak o vytipování dlouhodobýho scénáře do budoucnosti, ten je velmi nejasnej, jo, protože může pokračovat dál ta zaměstnanost, to znamená můžeme potřebovat energie čím dál tím víc, anebo může dojít ke krizi a potřebovat ji čím dál tím míň. To je jeden z možností. Ale to, co je mnohem jistější, ten scénář, je nalezení nejslabších míst. Nejslabších článků řetězu a ty soustavně prostě zlepšovat. To jsou ty mosty na spadnutí, jo, to jsou ty kanalizace, který netěsní, to jsou oblasti, který jsou vysuš..., prostě jsou stále sušší a sušší, takže spíš než nějakou jako reformu nebo vizi do budoucnosti, je možný jít způsobem, že hledáte největší chyby v systému a ty postupně opravujete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výtvarnice Kateřina Šedá, která se dlouhodobě zabývá sociální architekturou, vymyslela projekt UNES-CO, se kterým bude Česko reprezentovat na 16. Mezinárodním bienále architektury v Benátkách, a cílem toho projektu je vrátit do historického centra Českého Krumlova, které přetéká turisty, opět normální život, aby se tam procházeli třeba maminky s kočárky nebo děti si hrály, hrály fotbal, anebo byste viděli výjevy jako peřiny v oknech. Jak zlepšit podle vás nebo vrátit do těch historických center běžný normální život?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To já nevím, jestli tohlecto půjde vůbec, jo. Co mluví proti tomu? Jednak vlastně ten trh, v tom Českém Krumlově, že jo, to je jako ještě hodně specifický město, dneska je takový město jako asijskýho typu, hodně, tam já si to vlastně vůbec jako neumím představit. Prostě většina domů změnila majitele, někdy i několikrát a ty domy jsou vlastněný lidmi, který často, který dřív aspoň bydleli v Českým Krumlově na sídlišti, jo, a teďka už vlastně asi na tom Českým Krumlově nebydlej a nějakým způsobem to pronajímají. Jsou to prostě pozemky, který vydělávají peníze a to nevím, jo. Jdou spíš, spíš než navrátit, jdou lidi udržet třeba i v tom centru Prahy. Proti větším historickým centrům mluví takový to zaparkování, že jo, typický teda, ale já to zase vidím hodně klimaticky, ty vlny veder v létě, jo, že to město, který má, který je horký a má hodně automobilový dopravy, což teda ten Krumlov teda zrovna není, že jo, tak jako je nebezpečný na respirační choroby, na alergie a já nevím prostě, ty zdravotní důsledky jsou, jsou vlastně poměrně velký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak jenom dodám, že cílem toho projektu rozhodně není jaksi vypudit ty turisty, ale nechat i prostor pro místní, pro takový ten klasický život, který se vytrácí a to nejenom v Českém Krumlově z toho historického centra.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte, v tom Českým Krumlově já bych naopak část těch turistů vypudil, jo, do nějakých jiných jihočeských měst, jo, který ty turisty vlastně nemají, no, ale to už je záležitost vlastně další strategie. Ano, je to hezký vracet prostě komunitní život tam, kam patří, no ale nevím, jestli to není hodně takovej jako umělej krok, ale zaplaťpánbůh, že na to někdo upozorňuje aspoň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Píše se třeba také o tom, jak například Špindlerův Mlýn ztrácí svůj původní obraz, jak se mění nebo změnil v místo luxusních vil. Když se na to podíváme nějak komplexně, ono zase na straně druhé dnes mají lidé už i jiné nároky, potřeby. Jak vybalancovat takový ten poměr mezi nějakou změnou a stabilitou?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tohle je jako vážná otázka, jo. Ještě teda k tomu Špidlu, že jo, a k těmhle těm místům. Tady je velmi dobrej příklad všech těch riviér, tý francouzský riviéry, italský riviéry, 60. léta, že jo, takovej ten velkej boom vysoký hotely, betonový hráze, dneska je to v podstatě jako pro chudáky, pak začala turecká riviéra, pak egyptská, to znamená mockrát bylo upozorňováno, jak takový to ekonomický využívání toho místa funguje 10 nebo 20 let. V Krumlově si myslím, že to bude věčný, protože to město je krásný teda, jo, ale nakonec prostě ten turismus zničí své prostředí a přesune se někam jinam. Ale jako důležitá je otázka změny a stability. Sociolog a takovej manažer Theodore Corn už jako před lety napsal zajímavou knížku, která se jmenuje Jestli potřebujeme neustálou změnu. A já to hodně zkrátím, jo, on ukazuje, že vlastně začátkem 90. let velký americký firmy, velký americký korporace přišly s tím, že musejí předhonit konkurenci, jo, protože ta doba mobilní telefony, počítače a tak dále se jako měnila, to znamená součástí firemní strategie vždycky, když přijímali novýho manažera, tak ten manažer musel říct udělám zásadní a velký změny. A teďka politikům to bylo prezentovaný tak, že my uděláme ty velký změny a tím pádem udržíme zaměstnanost nebo rozšíříme zaměstnanost a politici přešli na to povídání prostě na tu ideologii vlastně tý změny, že je jako nevyhnutelná a že vlastně musí bejt. Jo, ona nějaká musí bejt, protože prostě ten svět jako stojí na místě. Ale de facto ten důraz na tu změnu se prokopíroval i do tý politiky, takže od nové nastupujícího politika se čekalo, nově nastupujícího ředitele televize nebo rádia se čekalo, že udělá nějakou velkou razantní změnu, a to zejména tam, kde ta změna je vidět, to znamená často u těch, já nevím, úspěšných pořadů, projektů, jo, který jsou, kde, kde prostě můžete reprezentovat a ukázat, že prostě ta změna, že ta změna probíhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo změna k lepšímu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne. To je změna pro změnu tohlecto, jo, že se čeština pro tenhlecten jako výraz a jako je dobrý si uvědomit podle mýho názoru, že když se mluví neustále o tý potřebě tý změny nebo něco takovýho nebo se to od nás očekává, že to je de facto komerční ideologie amerických korporací z počátku 90. let, která si postupně, která se postupně prosadila i v životě, ale teďka jo, my víme, že ten svět se mění, tak jak na to reagují úspěšný firmy. Je to vlastně hrozně zajímavý. Tyhle ty úspěšný firmy mají něco jako ústavu, jo, mají něco, jako že říkají my se budeme chovat k zaměstnancům tak a tak, a ke světu kolem nás se budeme chovat zodpovědně a férově, jo, to znamená mají jádro hodnot, který je neměnný. A strategií se přizpůsobujou tomu, co se zrovna, zrovna děje, jo, to znamená je to kombinace toho, že jako v jádru se neměníte, ale že musíte na ten svět jako reagovat. Takže to si myslím, že je jedna z mála možností, jak dlouhodobě ustát změnu v tomhle tom proměňujícím se světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak velkou změnu potřebujeme tedy, jakou změnu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, takhle, ještě ta změna je jako dvojího typu, jo, je to změna taková, že dojde ke změně poměrů a vy se přizpůsobíte a pak je ta proaktivní nebo anticipativní změna, kdy předpokládáte, jakým způsobem se svět pohne dopředu a reagujete teprve, reagujete podle vašeho odhadu budoucnosti. A já si myslím, že to musí být nějakým způsobem jako vyrovnaný, protože když je těch změn hodně, školství, zdravotnictví jako typicky český příklady, že jo, nebo něco takovýho, tak Čech začne švejkovat, Američan to začne sabotovat třeba, jo, nebo běžný jsou drobný sabotáže takový, jo, prostě lidi do toho jako nechtějí jít, i když některý změny jsou jako pozitivní nebo tak. To znamená myslím si, že pokud se můžete vyhnout změně teda, jo, nebo tý zbytečný změně, tak je vlastně nutný to udělat, protože tím získáváte tu stabilitu, tu částečnou jistotu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, teď se hodně hovoří o návrhu Českého olympijského výboru, který představí shodou okolností dnes novou verzi státní hymny, která by měla být o 35 vteřin delší než ta stávající. Co tomu říkáte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Mně je to jedno, jo, ale heleďte se, já teďka poslouchám toho ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I to by byla změna.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, já teďka poslouchám toho Briana Ena, že jo, a on dostal, já myslím, že od Windows úkol udělat melodii, která bude, on to popisuje blablabla, dadada, jo, jako optimistická a pěkná a že tahlecta melodie musí trvat 3,5 sekundy, jo, tak to je doopravdy jako výzva a možná, kdyby tu humnu jsme prostě zvládli během těch 4 sekund, že by to šlo všechno ještě urychlit, protože adorace změny je zároveň adorace rychlosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Květnou neděli papež František mim jiné apeloval, aby starší lidé naslouchali mladým a aby mladí nemlčeli. Ve své kázání například mladým lidem vzkázal, cituji: "Vy to máte v sobě, vy máte křičet. Dokonce i tehdy, když my starší a my vůdcové jsme velmi často zkorumpovaní a zůstáváme zticha." Tolik slova papeže Františka. Co vlastně očekáváme od mladé generace?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Teda vy dneska mi dáváte prostě samý těžký systémový otázky popsaný v mnoha monografiích a my máme nějaký dvě nebo tři minuty do konce pořadu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak krátce spontánně váš názor.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Kritický myšlení. Jo, to znamená, heleďte se, společnost je naštvaná, mladí lidi jsou taky naštvaní, já si myslím, že je to tím, jak to někdo popsal, že chudí lidé žijí v bohaté společnosti, pokud má 60 nebo 70 % Čechů nějakou prostě formu dluhu, a kolem lítají miliardy a stamiliony a vlastně, tak máte pocit, že žijete v nějakým úplně vlastně jiným světě, že jo, že jako že jsou dva světy a že do toho světa prostě těch, těch miliard a milionů nebo tisíců vlastně nikdy nenastoupíte, takže jste jako naštvaná, tu naštvanost přenášíte na děti, přenášíte to na svý okolí, to se toho zase musí nějakým způsobem zbavovat, takže roste, jo, říkalo se tomu blbá nálada, ale už to dneska začíná bejt agresivní nálada místama a to se nám daří jako dobře, takže no, a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že tady je nějaká agresivní nálada?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, policisti mi říkají, že se množí útoky nožem na policisty a že se množí střelba na policisty. I v českých poměrech. A zase není moc času o tom jako si popovídat, na tom internetu určitě se množí agresivní nálada, tam je to daný trošku nějak jinak, to znamená minimálně v části společnosti se třeba ve 3 %, já nevím v kolika, se ta je násilnější, jo, jako já dneska bych si rozmyslel jít s někým do hádky v metru, protože prostě ty lidi můžou bejt zdrogovaný, nebezpečný, naštvaný, frustrovaný a reagovat, to všichni říkají prostě, co mají co do činění s právem a se zákonností, naprosto neadekvátně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čemu to připsat, pane Cílku? Česko patří mezi premianty v Evropské unii, co se týče zaměstnanosti, také nedávno, teď si už nevzpomenu, kdo konkrétně je autorem toho průzkumu, tak patříme mezi země, kde se žije šťastně a dobře.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, to určitě jo, určitě jo, zaplaťpánbůh za to všecko, ale zároveň nemůžete nevidět právě tu podle mýho názoru, podle mých zkušeností vzrůstající prostě neklid ve společnosti, přestože se nám daří dobře, ale ono z čeho čerpáme jako to podezření nebo tu jistotu, že se nám daří dobře? Jo, z nějakýho růstu DPH. Ale koho všeho se týká růst DPH? Týká se všech lidí nebo 20 nebo 30 %? Jo, tohle to jsou spíš, myslím, otázky, který, který jsou docela důležitý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je pro vás ještě osobně nejdůležitější?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Teďka já už čekám na jaro. Včera jsem byl zase na žulách na Petrovicku v hustém sněžení, bylo to jako velmi prostě jako pěkný a měl jsem radost z toho, že jsem viděl jedny z posledních jalovců, tak bylo prostě pastviny, který jaksi byly plný jalovců a že prostě aspoň část těch jalovců tam přežilo a zůstalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já vám přeji i příští hezké dny a těším se opět za měsíc na slyšenou. Václav Cílek, geolog, byl hostem dnešního vydání.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem od půl deváté bude mediální teoretik profesor Jan Jirák. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.