Přepis: Jak to vidí David Storch – 3. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková, vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním glosátorem je profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky. Dobrý den. Vítejte.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem budeme hovořit? O řádění pytláků, o regulaci stavu vlků v Česku i o fascinaci českou přírodou. Dobrý poslech. Vrátil jste se z Afriky, navštívil jste tři země Botswanu, Zimbabwe a Jihoafrickou republiku. Zavedl vás tam opět výzkum toho, co se děje s africkou savanou v době globálních změn a v antropocénu. Co konkrétně se vám podařilo tentokrát vybádat, vypozorovat, pane profesore?

Čtěte také

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, my jsme tam měli vlastně takové dva projekty, jeden byl vlastně spíš doplnění toho, co jsme v té oblasti všech těhle zemí i jihoafrických zemí dělali už dříve a o čem jsem tady několikrát povídal, to znamená, zjišťujeme, jak jsou ptačí společenstva ovlivňována produktivitou prostředí a množstvím vegetace vlastně na gradientu od těch pouští na západě až po takové bujné savany na východě. My jsme jenom chtěli tady doplnit, zjistit, jestli, když tam pojedeme v jinou sezónu než obvykle, to znamená, obvykle tam jezdíme v tamním jaře, to znamená, v listopadu a v prosinci, tak, jak to bude vypadat, když tam pojedeme naopak na konci té sezóny, tak to byl jeden projekt. Tam jsme spočítali na nějakých místech ptáky. Ještě to nemáme vyhodnoceno, ale v podstatě to vypadá, že je to dost podobné, takže jako spíš jsme se chtěli ujistit, že jsme tam jezdili ve správnou dobu předtím v těch mnoha předchozích letech. Ten druhý projekt je vlastně pro mě zajímavější, protože ten se teď teprv rozbíhá, ale nemůžu odpovědět, co jsme zjistili právě proto, že jsme teprve stanovovali, kde to vlastně budeme dělat a ten se týká toho, jak vlastně se udržuje savana, respektive, jak se udržuje biologická rozmanitost v savaně, přičemž ta savana je vlastně prostředí, které je neustále týrané různými disturbancemi. Proč savana neroste lesem, přesně nevíme, ale víme, že je to tím, že jsou tam periodická sucha, požáry, že jsou tam ti velcí býložravci, kteří tu vegetaci spásají a je otázka, jak v takové situaci se vůbec, když tam jsou tyhle ty, tahle narušení neustále, jak se vlastně udržuje rozmanitost. A teď ten problém je ještě zajímavější v tom, že, jak jste zmínila, žijeme v době globálních změn, kdy vypadá to, že ta savana bude vlastně trpět, trpět je možná silné slovo, ale že tam tyhle ty efekty budou narůstat, protože například ta periodická sucha se budou, jejich intenzita bude růst, koneckonců známe to i u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to mimochodem sucho, které nejvíc trápí tuto oblast nebo ...?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Takhle obecně jo, ale ono se to slovo trápí je vlastně silné, protože bez toho sucha by tam ta savana vůbec nebyla, ona by zarostla lesem. To znamená, všechny tyhle faktory, jak to sucho, tak ti velcí býložravci jsou vlastně opravdu disturbanční faktor, jak tomu říkáme, to znamená, způsobují narušení, ale zároveň bez těchto faktorů by se to neudrželo. Je to podobně jako, když jsme tady u nás mluvili o tom, jak se udržuje bezlesí. Kdyby prostě tady nebyly neustálá narušení, nějaká činnost někoho, ať už člověka nebo těch velkých býložravců, tak ta krajina zaroste, to samé v té savaně. Ale právě ta sucha teď jsou v Africe výraznější a zřejmě budou, zároveň tam například rostou populace slonů i jiných velkých býložravců, takže vlastně ty stresy nebo ta, tyhle ty faktory, které působí na tu savanu, budou asi narůstat a nás zajímá, jak vlastně se s tím ta příroda vypořádá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A už jste na něco přišli nebo nějaký možná dílčí výsledek?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Dílčí výsledek úplně ne, protože my jsme tam vlastně jenom stanovovali ty lokality, kde budeme dělat výzkum hmyzu, rostlin, savců a ptáků a instalovali jsme tam fotopasti na výzkum právě těch savců, ale máme takovou hypotézu, že úplně klíčová místa pro udržování té biologické rozmanitosti jsou sezónní řeky, a to proto, že v těch trvalých řekách, tam je hrozně moc zvířat a kolem těch trvalých řek je to hrozně spasené a zničené slony, naopak od řek, kde je, na vršcích takových kopců a tak, tam je zase moc sucho. A naopak ty sezónní řeky jsou místa, kde je voda, ale přitom předpokládáme tam není takový tlak velkých býložravců, ale to je vlastně hypotéza, kterou teprve musíme ověřit tím několik let trvajícím výzkumem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezidenti Botswany a Ugandy a zástupci dalších 30 afrických zemí nedávno vyzvali Evropskou unii, aby zakázala obchod se slonovinou. Slibuje si od toho omezení pytláctví. Obětí se ročně stanou například tisíce slonů hlavně v Africe, konkrétně v Tanzánii vedlo pytláctví k prudkému snížení sloní populace. Jak velký je toto problém? Vy jste se mimochodem nebo nejvíce času jste strávili v Krugerově národním parku?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ono je to, ten problém je trošičku složitější. Mně tahle zpráva trošičku vlastně překvapila, protože jsem měl za to z jiných článků, že jihoafrické země se snaží spíš úplně otevřít ten obchod se slonovinou, protože doufají, že, a to je to, co jsem o tom znal předtím, tohle podle mě je nějaká změna strategie, oni doufali, že tím vyřeší jednak to pytlačení, protože, když to bude legální, tak prostě ubyde toho černého trhu a tak dále, a jednak vyřeší jejich vlastní problém se slony, protože zrovna v těch zemích, do kterých já jezdím, Namibie, Botswana, Zimbabwe, Jihoafrická republika, tam populace slonů vzrůstají a vlastně ti sloni často představují i problém pro zemědělce. Takže dřív ta strategie byla taková, že zatímco středoafrické státy se snažily to úplně zakázat, tihle by měli tendenci to povolit, ale zřejmě teďko otáčejí, aspoň ta Botswana, protože rozhodně prezident Botswany se ozval v tomhle tom smyslu, že by se to úplně zakázalo. Nikdo neví, co je lepší strategie, vede se o tom velká diskuse a vlastně, pokud vím, tak ten konsensus nebyl. Ještě nedávno jsem četl článek o tom, jak vlastně udělat konsensus takhle protichůdných stanovisek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi se to i, že vám do toho vstupuji, různí, protože třeba Čína, ta nedávno právě pod tím mezinárodním tlakem zavedla, promiňte, zakázala obchod se slonovinou a Spojené státy opět ale povolily dovoz loveckých trofejí.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Právě, to je trošičku ještě jiné, protože to jsou lovecké trofeje, to je vlastně, to je menší obchod a nejen se slonovinou, ale možná se ta strategie mění a jak říkám, já vlastně nevím, co je lepší. V každém případě já vidím jenom, když jezdím do těchto afrických zemí, že opravdu těch slonů je tam hrozně moc na rozdíl od té střední rovníkové Afriky, kde ty populace slonů rapidně poklesly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je to s pytlačením nosorožců? Asi takovým symbolem i smutnou připomínkou pytláctví a drancování přírody se stal Sudán. Více než dvoutunový kolos, poslední žijící samec nosorožce severního bílého, který většinu svého života strávil v Česku.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, to byla teď taková, jaksi v médiích proběhla tahle zpráva. U toho Sudána, je to samozřejmě škoda, už žijou jenom ty dvě samice, nicméně to, že dřív nebo pozdějc umře, se čekalo. On už byl starý vlastně, my můžeme dokonce říct v tom biologickém smyslu senilní, už se nebyl schopen rozmnožovat a v podstatě se čekalo, kdy už ho bude potřeba utratit, protože už se opravdu trápil. Tam je jistá naděje pořád, že se jaksi ten druh nebo poddruh obnoví, protože oni mu odebrali spermie, zároveň je možné prostě těm dvěma samicím odebrat vajíčka a potom to odchovat v tom druhém bílém nosorožci. Tady je dobré si uvědomit, že ty dva druhy jsou si strašně blízké ten severní a jižní, a to tak blízké, že mnoho odborníků je dokonce nepovažuje za dva druhy, takže vlastně ta otázka, jestli ten druh opravdu už vymřel efektivně nebo ne, záleží na tom, jestli si ho definujeme jako druh. V každém případě tady máme ten velmi podobný druh jižní, kterých je pořád hrozně moc, speciálně v jižní Africe a takže, i kdyby náhodou ten severní se nedochoval, tak se dochová prostě zvíře, které je mu hrozně podobné, ale toho se právě týká to obrovské pytlačení. A to pytlačení opravdu dosahuje obrovských rozměrů. Jenom v Jihoafrické republice se odhaduje, ale vlastně docela přesně, protože jsou po tom stopy, že každý rok se upytlačí tisíc nosorožců, přičemž ta celková populace je prostě několik tisíc. A týkalo se to ještě donedávna především toho Krugeru. My, jak jsme jezdili po parku, tak jsme vlastně museli vždycky, když jsme někam jeli, my jsme měli samozřejmě povolení od toho parku jezdit i na místa, kam turisti nemůžou, ale vždycky jsme se museli zeptat místních rangerů, jestli tam můžeme, jestli se tam zrovna nebojuje s pytláky, protože tam je opravdu ozbrojená válka s pytláky, střílí se tam na dálku, nesnaží se už zatknout ty pytláky, protože ti pytláci rovnou střílí, takže je tam, tam opravdu zuří boj. Nicméně my jsme nic takového nepozorovali už proto, že nás právě nepustili do těch míst, kde se zrovna bojovalo a pokud mám zprávy, tak v tom Krugeru to pytlačení už se trošku zmenšuje, právě proto, že i ta populace nosorožců je tam menší kvůli pytlačení a oni se přesouvají někam jinam. Mimochodem nosorožce jsme viděli za celou dobu jediného, zatímco třeba slonů jsme viděli stovky až tisíce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se mimochodem připravuje, pokud jste něco vypozoroval, Kapské město na takzvaný den nula, kdy úřady se chystají vypnout domácnostem kohoutky a tuším 4 miliony obyvatel budou čekat ve frontách na příděl vody 25 litrů denně?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Já se přiznám, že jsem o tom slyšel v Jihoafrické republice, ale bylo to pro mě úplně stejně vzdálené, jako kdybych o tom slyšel v Praze. Ono ten Kruger a ta, ten Kruger je na severovýchodě, zatímco Kapské město na jihozápadě, takže vlastně se to ke mně dostalo takhle z druhé ruky. Ono není to překvapivé. Jak jsem říkal, my tam vlastně bádáme podél toho gradientu produktivity a srážek, který jde od západu k východu, to znamená, na západě jsou hlavně pouště a není divu, že tam je problém s vodou, je to prostě v suché oblasti, takže jsem zvědav, jak se to tam bude vyvíjet, ale jak říkám vlastně, k nám do těch vlhkých savan se to doneslo jen jako velmi vzdálená zpráva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Zimbabwe a v Jihoafrické republice probíhají také politické změny, třeba vynucené odstoupení Jacoba Zumy z postu jihoafrického prezidenta v polovině února. Vyvolalo řadu otázek o dalším směřování politickém i ekonomickém vývoji této země. Nastartuje, myslíte, ta nová hlava státu, republiky ty důležité reformy?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, důležité. Tam jsou spíš obavy z toho, že nastartuje, nastartuje reformy podobné, jaké udělal prezident Mugabe v Zimbabwe. Dokonce parlament už schválil nějaký plán na vyvlastnění farem bílým farmářům v Jihoafrické republice, to znamená, pokud, rozhodně v té, zatímco v té Zimbabwe je spíš taková naděje, že odstoupením Mugabeho opravdu povede k nějakým pozitivním reformám, byť zatím tam není, upřímně řečeno, vůbec nic, ta Zimbabwe vypadá pořád stejně, ale to člověk taky nemusí vidět jenom z toho, kde projíždí, tak v té Jihoafrické republice panují vlastně naopak obavy, že to půjde cestou Zimbabwe. Na druhou stranu, když člověk mluví s místními Jihoafričany, oni si to prostě nemyslí. Oni si myslí, že jsou to takové řeči a že prostě Jihoafrická republika si nikdy nemůže dovolit takovouhle věc, co Zimbabwe už proto, že mají ten negativní příklad. Když Mugabe nechal vyvlastnit farmy bílým farmářům, tak se položila ekonomika úplně, byl tam totální rozklad, největší do té doby hyperinflace a tak dále. A tohle, tenhle vzor mají ti Jihoafričani před očima, takže místní si myslí, že to je taková rétorika té majoritní strany a jaksi tváří, tváří se sice skepticky, ale ne úplně pesimisticky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ty části Afriky, kde jste opět pobýval, trápí nejvíce z hlediska životního prostředí, klimatických změn, ekologie?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, to je, ono, to je složité, jestli berete v potaz jaksi to, co trápí jaksi běžné obyvatelstvo nebo jestli se na to těch zemí, anebo jestli se na to díváme z nějakého globálního hlediska. Evidentně z globálního hlediska největší problém je stejně jako všude přeměna těch původních prostředí na teda zemědělství, plantáže, pole a tak, ale to se tam vlastně teď moc neděje. Tam třeba zrovna v té Zimbabwe je opačný proces tím, že ty farmy zanikly, protože černoši na nich nebyli schopni hospodařit, tak vlastně se to proměňuje zase spíš v savanu, takže tenhle problém tam teď není tak velký kromě hor možná. Tam v horách, opravdu v horách nic nezbylo, tam jsou samé plantáže. Problém je tam samozřejmě sucho, ale to není, to je jaksi, to je přírodní jev, to není nějaký ekologický faktor, ale ty sucha budou čím dál větší a za hlavní takový enviromentální problém se tam, marná sláva, považuje právě to pytlačení, které dosahuje obrovských úrovní a nejen těch, nejen těch nosorožců, ale i třeba lvů a na severu, speciálně v Zimbabwe, v Botswaně i slonů, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký koncept tedy používají v těch zemích? Vy jste teda hovořil dokonce o přímém ozbrojeném boji, ale jak chtějí vlastně řešit nebo eliminovat tento problém?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, to jsou právě ty, jednak něco udělat s tím globálním trhem, to jest, jak jsem zmínil, to jsou ty dvě možné strategie, buďto úplně uvolnit nebo úplně zakázat, jo, to jsou dvě extrémní strategie. A lokálně to nemůžou s tím dělat nic jiného, než opravdu ten ozbrojený boj, který tam probíhá. Problém je, že právě v tom Krugeru třeba, právě díky tomu, že ten Kruger je hrozně hlídaný, je tam dokonce armáda s vrtulníky a tak, tak vlastně se to podařilo do jisté míry tlumit to pytlačení, ale v těch ostatních zemích, třeba v Zimbabwe, v okamžiku, kdy tam to pytlačení naroste, tak ta země nemá na to, aby to nějak tlumila, a to si myslím, že bude problém. Ta Jihoafrická republika to nezastavila, ale, ale prostě aspoň ten boj s pytláky bere vážně a ti pytláci to vědí. Mimochodem celková populace afrických nosorožců údajně pořád trošičku roste, jo. Ona sice, ti pytláci to sice tlumí, ale ti nosorožci se prostě množí a dobré je si uvědomit, že třeba v tom Krugeru v šedesátých letech nebyli vůbec žádní nosorožci. Od té doby prostě ta populace neustále mírně narůstá, ale za poslední, od roku 2014 tam byl zase mírný pokles, takže, kdo ví, jak se to bude vyvíjet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo patří mimochodem mezi největší odběratele těch rohů?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, já jsem nedávno slyšel, že kupodivu už to není Čína. Možná ta Čína, jak je na ekonomickém vzestupu, tak už si uvědomili, že to není ..., prostě si uvědomili, že ty rohy nic ve skutečnosti nedělají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Keratin.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, že to je keratin, ale údajně dneska se strašně zvyšuje poptávka po tom ve Vietnamu. Vietnam je obecně země, kde hodně mají rádi takové to, přírodní medicínu a prý dneska ten trh je hlavně ve Vietnamu, ale víc o tom nevím, než že jsem se to doslechl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pět největších chovatelů ovcí z Broumovska, kam se po 250 letech vrátili vlci a roztrhali už desítky ovcí, tvrdí, že kvůli špatnému zákonu, který chrání vlky, jsou zabíjena jejich zvířata a žádají změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby existovala legální možnost přímé obrany před vlky, aby došlo k regulaci počtu této šelmy na našem území s tím, že na Broumovsku by byl výskyt vlka omezen absolutně. Jak to vidíte vy?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Omezen absolutně, myslí tím, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odstřel.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
... prostě by ty vlky všechny vystříleli. No, na jednu stranu pochopitelně chovatelům ovcí se nelze divit, tam dokonce bych řekl, že funguje takový ten efekt, že to, jaksi, když přijdou ti vlci a opravdu začnou naveliko žrát ty ovce, tak to vypadá katastrofálně. Loni, myslím, určitě loni na Šumavě, tedy jinde, zabili v jedné ohradě 19 ovcí a pochopitelně si dokážu představit, že když to vidí ten chovatel, tak je rozzuřen. Nicméně v celkovém měřítku, když se spočítá, kolik je u nás vlastně ovcí a jaké jsou ty ztráty, tak to jsou nějaká jednotlivá procenta. V každém případě nelze se divit těm chovatelům. Na druhou stranu ta jejich představa, že se prostě vystřílí vlci na Broumovsku, je, bych řekl, dost špatná, a to z několika důvodů. Za prvé, je velmi pravděpodobné, že by to byl, to je podobné jako s těmi pytláky nosorožčími, že by to byl prostě věčný boj, protože vlčí populace v Evropě narůstá a když by se zlikvidovala ta jedna nebo dvě smečky, co jsou na Broumovsku, tak velmi pravděpodobně tam vlci zase přijdou a budou tam prostě se muset střílet pořád, byl by to nějaký věčný boj. Další věc je, že ve skutečnosti dneska lze získat výjimku z toho zákona k nějakému omezenému odstřelu. No, ale hlavně prostě my žijeme v době, kdy jsme zásadně omezili nebo prostě zničili přírodu kolem nás a omezili ty populace divokých zvířat, které se naštěstí některé vracejí, což většina lidí, pokud to nejsou zrovna ti postižení chovatelé ovcí, bere jako dobrou zprávu. A ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A farmáři argumentují tím, že ačkoliv mají nárok na to finanční odškodnění, tak újmu, kterou jim ta smečka způsobí, nenahradí ty peníze, protože vlastně ty šelmy jako naruší chov a mají mimochodem také pochybnosti nebo si myslí přímo, že jde o uměle vysazenou populaci, která přišla z Polska.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Ne, to je nesmysl, uměle vysazená není. Maximálně můžou mít pravdu v tom, že někteří ti vlci nejsou úplně čistí vlci, protože tam došlo k nějakému křížení s psem, ale to se hold nedá ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že jsou velmi krotcí.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, že jsou krotcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vlka.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
To ale, pokud vím, tak o tom neexistuje žádná evidence, že by opravdu byli krotcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy ochránit stáda, aniž by ...

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, já se právě se k tomu chci dostat, že mají asi pravdu v tom, že ty kompenzace jsou nedostatečné, protože vy chcete chovat ovce a ne dostávat peníze, máte představu nějakou o tom chovu, ale jediná možnost je pořídit si ty ovčácké psy, případně tedy nějaké lepší ohrady a na to ten stát může přispívat. Tohle je věc, která se s vlky dělala odjakživa. S vlky se vždycky bojovalo, je to velmi emočně silné a jak říkám na jednu stranu se jim nedivím, protože to prostě vzbuzuje emoce. Vlci jsou naši souputníci odjakživa, a to jak ve zlém, tak v dobrém. Ale taky se s tím odjakživa něco dělalo, typicky to, že se prostě používali ti ovčáčtí psi a oni tvrdí, že to trvá dva roky ho vychovat, ale dva roky není zas tak moc, a ti vlci jsou tam už dlouho, takže vlastně se domnívám, že to je ta cesta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jediná cesta? Je to nejúčinnější způsob ochrany před šelmami?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Já jsem o tom přesvědčen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do kin se dostal první celovečerní film o české přírodě. Díky nejmodernějším technologiím zmapoval dobrodružství zvířat a rostlin kolem nás. Jak praví podtitul, Divočina začíná za vašimi dveřmi.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Já jsem měl to štěstí, že jsem se z Afriky vrátil den před premiérou, takže jsme byli na premiéře a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Planeta Česko.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
A musím říct, že ten film se mi líbil, ale hlavně mě hrozně zaujal, protože byl úplně jiný, než jsem si ho představoval. Já jsem četl předtím nějaké recenze, já k tomu mám docela blízko, protože s režisérem Marianem Polákem se znám a hlavně se hodně znám s jeho nejrůznějšími poradci a lidmi, kteří se na tom podíleli, protože mu prostě radili, kde ta zvířata jsou a vlastně ten film vznikl v intenzivní spolupráci s přírodovědci, takže k tomu mám sám blízko. Ale nicméně četl jsem recenze ještě, než jsem ten film viděl, a ty byly takového typu, že buď říkaly, že je to taková česká verze BBC pořadů /nesrozumitelné/ prostě Zázračná planeta a tak, ale hold prostě je to takový odvar, protože nemáme ty prostředky, anebo říkali, že je to něco takového, ale ruší to přílišná jaksi sebestřednost, to, že vlastně tam vystupuje přímo ten režisér, to znamená, Marián Polák. Sice ho mluví Kryštof Hádek, ale je to vlastně on a povídá vlastně o sobě, jo, a že to je moc soustředěné na něj a mělo by to být o té přírodě. No, já jsem tedy nevěděl, co od toho přesně čekat. A ukázalo se, že vlastně neplatí ani jedno z toho. Respektive pravda, je pravda, že je to soustředěné na toho režiséra, na toho tvůrce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam vypravěč řekněme.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Ale on je to naprosto jasně autorský záměr. Dokonce jsem četl nějaký rozhovor s Mariánem Polákem, kdy říkal, že původně to tak vůbec nemysleli, chtěli udělat opravdu něco jako jsou ty pořady BBC, ale pak se ukázalo, že tohle je cesta, protože cílem toho filmu je ukázat vlastně, jak jedinec objevuje přírodu kolem nás. Vlastně udělali úplně skvělou věc, která mně přijde jako geniální nápad, nebudeme se snažit napodobit BBC, protože na to nemáme prostředky, uděláme to jinak, jak já jako tvůrce objevuji přírodu. A to mně přijde úplně senzační.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké momenty z toho filmu na vás nejvíc zapůsobily?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak jsou tam pěkná, ono jsou to všechno věci, o kterých člověk věděl. Tam je hezké třeba, to se často zdůrazňuje, že tam jsou vlaštovky, které hnízdí někde v čekárně na nádraží a nedokážou si samy přes fotobuňku otvírat dveře, jsou tam pěkné záběry prostě ptáků, ale právě třeba i celkem unikátní záběry modrásků, jejichž larvy jsou vychovávány v mraveništích, to jsem nikde jinde neviděl. Ale zase jsou to pěkné věci, krásně natočené, ale to, co člověk vidí na BBC, je zase někde jinde. Ale to, co se mně na tom opravdu úplně nejvíc líbilo, je to, že ten film zprostředkoval moderní pohled na naši přírodu a její ochranu, to znamená, ukazoval, že příroda je i v místech, kde si to nikdo nemyslí, například na hnědouhelných nejen výsypkách, ale přímo ve hnědouhelných dolech, že na to, aby se uchovala příroda, někdy potřebujeme pojezdy tanků, čtyřkolek, motorek, to všechno tam je. To znamená, je to opravdu to, co o té přírodě sděluje, je pro mě důležitější než ty záběry. Ty záběry, říkám, ty člověk na BBC vidí lepší prostě z těch důvodů, o kterých jsem mluvil, ale to sdělení, které tady je, je úplně zásadní a pro ochranářskou veřejnost už to není nic nového, ale myslím si, že pro tu širší veřejnost je to vlastně úplně revoluční.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dozvěděl jste se i v případě něco nového, co vás překvapilo v tom snímku o Planetě Česko?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, upřímně řečeno vlastně ne, protože, ale to právě proto, že jsem k tomu měl blízko a věděl jsem dokonce, co se chystá, co ten Marián Polák chce točit. To znamená, nějaké, já přece jenom jaksi jsem biolog a jsem v té komunitě přírodovědecké, takže jako představa, že se nové věci dozvím z filmu točeném u nás, tak to asi opravdu ne, ale jak říkám, myslím si, že to, co sděluje, je úplně zásadní a žádný jiný film včetně těch filmů na BBC nic takového nesděluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor David Storch a jeho pohled na svět i na přírodu. Děkuji vám za to. Mějte se pěkně.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude ekonomka Ilona Švihlíková. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.