Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 5. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková, vítejte u poslechu pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den. Vítejte.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovořit budeme například o lékové rezistenci i o dvou jubilantkách. Inspirativní poslech. Nejstarší česká univerzita oslavuje 670 let od svého založení. Připomíná si také sté výročí vzniku Československé republiky. Jakou roli sehrála Univerzita Karlova v naší historii, pane rektore?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak Univerzita Karlova jakožto významná vzdělávací instituce ve svojí historii je úzce spojená s českou, s československou státností, když zmíním nějaké milníky, tak vlastně druhý rok vlády českého krále Karla IV. 7. dubna 1348 Karel IV. vydává řadu listin, z nichž, které mají význam pro českou státnost, je to například otázka Opavska, je to otázka Markrabství moravského a spojení s českým královstvím. Je to potvrzení listin, které Zlaté buly sicilské, listin Rudolfa Habsburského a podobně a také vydává tedy listinu o zřízení studia generale v městě Praze, které považoval Karel IV. za své sídelní město. V té době byla Praha větší a později tedy byla Praha větší než Paříž a Londýn a on věděl, neb byl vychováván na francouzském dvoře, že vzdělanost je důležité, důležitá jaksi hodnota pro zemi a v té době vzdělanci z Evropy považovali jaksi za prestižní působit na pražské univerzitě. Samozřejmě další století vedly trošku si dovolím říci k ponížení významu Univerzity Karlovy spíše na univerzitu lokálního významu, ať to tedy jak po husitských válkách, tak samozřejmě v době, v době po třicetileté válce. Univerzita sehrávala významnou roli v době národního obrození a samozřejmě pak přichází rok 1882, rozdělení univerzity na českou a německou část a jeden z prvních profesorů na české univerzitě byl Tomáš Garrigue Masaryk a také na univerzitě působil Edvard Beneš, vlastně dvě významné osobnosti, které stály na počátku vzniku Československa a pak univerzita byla velice významnou institucí v období mezi válkami. Nacisté velmi věděli, že pokud chtějí potlačit český národ, tak musí primárně potlačit inteligenci, a to byly listopadové události uzavření českých vysokých škol. A pak je samozřejmě si připomenout statečnost učitelů a studentů, jak v období druhé světové války, tak samozřejmě při stalinistických čistkách, Milada Horáková a pak samozřejmě rok 68 a oběť Jana Palacha a takže, pak přichází listopad 89, kdy to byli opět studenti na Albertově s českou veřejností a změny, které nastaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký význam patří Univerzitě Karlově v současnosti?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Univerzita Karlova patří mezi významné univerzity, které podle některých žebříčků patří mezi 200 nejlepších. O jejím mezinárodním renomé svědčí to, že jsme takovým můstkem mezi League of European Research Universties, což znamená velmi prestižní klub asi 21 evropských špičkových univerzit a univerzitami středoevropskými. Svědčí o tom také to, že jsme 10. března uzavřeli novou univerzitní alianci mezi univerzitou Paris Sorbonne, Heidelbergskou univerzitou a Varšavskou univerzitou, jako druhé uskupení podle teďka takového nového schématu, které se v Evropě připravuje a bylo hezké, kdy při jednání v Paříži, kdy jsme podepisovali toto memorandum o zřízení, kdybysme dali akronym 4EU, to znamená 4 z EU, ale taky v angličtině four EU, nebo for you, záleží, jak si to přeložíte, tak nikdo nepochyboval, že v tom záhlaví, kde tedy jsou 4 loga těch univerzit nebo znaky, tak nikdo nepochyboval, že prvním logem bude logo Karlovy univerzita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je to dnešní poslání univerzit? Co bychom od této instituce měli chtít, pane profesore, jaká je vůbec hodnota univerzitního vzdělání pro společnost?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Vzdělání, jak já říkám, je hodnota nezcizitelná, mohou vás okrást, mohou vám jaksi vaše majetky někdo znehodnotit, ale to, co máte jaksi v lidském mozku a ve vašem vědění, to vám nikdo neodnese. Bohužel někdy mladá generace si myslí, že všechno nalezne na Googlu. Tak je si třeba jenom uvědomit, že občas vypadne signál a někdy vypadnou baterky nebo nemusí být proud, kdežto lidský mozek potřebuje glukózu, kyslík a základní živiny, aby mohl tu informaci pro člověka použít. Ale taky je to samozřejmě otázka vzdělanosti, přinášení nových poznatků v široké plejádě lidských činností a v neposlední řadě je to samozřejmě takzvaná třetí role univerzity, a to je vysvětlování, komunikace se společností, vysvětlování různých, různých problémů, místo kritické diskuse, a tam je třeba otázka, já nevím, očkování, otázka samozřejmě víry, otázka migrace a univerzity mají být platformy, kde se střetávají různé názory a v korektní, ale odborné kvalifikované diskusi se hledá řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Plní tuto roli?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Někdy lépe, někdy hůře, samozřejmě vždycky očekávání jsou velká, snažíme se tu roli naplňovat co nejlépe a někdy se to daří více, někdy méně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho podle vás pramení nedůvěra části veřejnosti k humanitním a společenským vědám?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já bych řekl, že to je spíše z neznalosti. Tak někdo má rád více fotbal, někdo má rád sport a tedy myslím fotbal pasivně, tak to je ..., každý má samozřejmě svůj naturel. Já si myslím, že si zatím lidé často neumí řadu věcí představit, ale když bych ty humanitní nebo společensko-vědní obory přiblížil, tak podívejme se v humanitních a společensko-vědních vědách je pedagogika, to znamená, vzdělávání lidí. Podívejme se, do této kategorie patří, patří právní vědy, patří tam dějiny, studium historie. Každý se učí jaksi dějepis a měl by znát historii třeba toho místa, kde žije, své země, a to jsou společenské vědy. A pak je to otázka vlastně studia vztahů, které jaksi jednotlivé komunity mezi sebou mají, takže on je to velmi jaksi pestrý obraz. Je to otázka, jak jsem zmínil, třeba víry, teologii, takže to je široká, antropologie, vývoj člověka, jak člověk reaguje ve společnosti, tak jako, když se to těm lidem přiblíží, takhle když řeknete společenské vědy, tak si řekne - to je o ničem, to se jenom tak jako v uvozovkách tlachá a povídá, ale pak, když se jde jaksi co jednotlivé kroky znamenají, tak pak už si pod tím možná někdo představí tu reálnou věc, která je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil ...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A ještě řadu oborů jsem vynechal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano o víře. Co podle vás posouvá vědu, vzdělanost, ostatně i duchovno vpřed?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já bych na jedné straně řekl - je to touha člověka poznávat, že jo, tak samozřejmě ta doba dnešního poznání je úplně jiná, než byla touha poznávat v 15. století, vypluli mořeplavci přes moře a objevovali nové kontinenty. V 19. století lidé putovali do Afriky, studovali kultury, přinášeli a přiváželi různá zvířata, různé fragmenty historické, samozřejmě dnešní věda je mnohem komplexnější, je interdisciplinární, neexistuje, ty velké vědecké pokusy se dělají ve velkých týmech, ale někdy je to prostě náhoda. Musí člověk být jaksi připraven na náhodu, ale musí proto mít jaksi dostatek znalostí, aby ho ta náhoda, nebo prostě něco, co zasvítí v té šedi, aby to jaksi trklo kupředu, a na to musí být člověk připraven.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V rámci oslav se jubilantka Univerzita Karlova otevře veřejnosti. Které prostory například zpřístupníte?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak 7. dubna, tedy v den D tuto sobotu otevřeme prostory, prostory Karolina. Karolinum bude otevřeno od 10 do 17 hodin, čímž poslední návštěvníci budou zhruba vpouštěni kolem půl páté. Vchod bude takzvaným ceremoniálním vchodem, to znamená, že Železné ulice 9. Otevřeme přízemí Karolina, to znamená Císařský sál, Křížovou chodbu, kde mimo jiné budou vystaveny insignie Univerzity Karlovy, ve sklepních prostorách je historická expozice od vzniku univerzity až do roku 1989. Samozřejmě Velká aula, pak prostory, které jsou veřejnosti normálně nepřístupné, což je Vlastenecký sál, kde si dovolím upozornit, proč ten název Vlastenecký sál, tak je to ze tří důvodů. Kromě portrétu prezidenta Masaryka v průčelí sálu jsou tam, je tam 6 bust významných českých osobností, zmíním Purkyněho, Riegera, ale také, na co chci upozornit, což někdy návštěvníci pominou, na podlaze tohoto sálu je velký koberec, který byl darem Jedličkova ústavu v třicátých letech univerzitě a uprostřed je město Praha a ze kterého vykvétá strom na různém, různých stranách jsou historická města a pamětihodnosti České republiky, Tábor, Kutná Hora. Jinak budou tam soutěže. Každý 670. návštěvník bude ještě odveden do dvou místností, které nebudou veřejnosti normálně přístupny ve druhém patře. Budou tam komentované prohlídky, komentovaná prohlídka k talárům, zazní také koncert varhanní hudby ve Velké aule, takže program je bohatý a pestrý a jsou tam připravena nějaká překvapení pro návštěvníky a veškeré informace jsou na webu Univerzity Karlovy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V polovině března se na desítkách středních a vysokých škol konala výstražná stávka studentů s názvem Vyjdi ven. Organizátorům a studentům se nelíbí politická situace, chtějí například po prezidentovi dodržování ústavních zvyklostí, zvyků, nepřejí si v čele vlády trestně stíhanou osobu. Rozvířila se tady debata, pane profesore, zdali patří politika do škol?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak otázka je, co je to politika. Politika, to slovo vychází ze slova polis mimo jiné, což je město, a politika určitým způsobem patří, patří do škol, ale nepatří tam, bych řekl, organizování politických stran a hnutí, to jsou jaksi dvě, dvě věci. Nikdo přece nemůže chtít, že občané, kteří jsou na školách, se nebudou vyjadřovat k událostem, které jsou. Mně se trošku na tom nelíbilo to slovo stávka, protože slovo stávka je trošku jiný, jiný pojem a silnější. Já bych to spíše řekl demonstrace nebo protest, asi by bylo lepší slovo než slovo stávka, protože tady to bylo takové, bych řekl, hnutí zdola, které začlo, myslím, na divadelní akademii, Divadelní fakultě Akademie múzických umění a byla to spíš jaksi protestní demonstrace nebo výstraha, výzva, protože stávka má trošku jiné parametry a zažil jsem některé stávky, které byly v roce 89.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď by Francouzi nám mohli vyprávět také třeba.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak ti jsou samozřejmě velmi zkušení a organizovaní Francouzi, to my jsme proti tomu amatéři, ale mně to jako stávka nepřišlo, ale přišlo mi to samozřejmě jako takový zdvižený prst, že něco nedobrého je jaksi v tomto státě. Ale na druhou stranu je třeba o tom vést, vést debatu a hledat ta řešení. Je to otázka politických stran, které zvolily jediné téma, které evidentně ve veřejnosti nezabralo, a to bylo vlastně hlavním tématem bylo jsme proti Babišovi. A řada stran prostě nepřinášela, bych řekl, témata, která by ta veřejnost chtěla slyšet a pokud je přinášela, tak nebyla úplně důvěryhodná, že jo. To trošku působí jaksi úsměvně, když někdo sedí ve vládě a pak říkají - když chce zvedat mzdy, tak otázka zní, jaksi co jste ty čtyři roky dělali, když jste tam seděli a podobně. Takže já si myslím, že je to někdy trošku vyprázdnění těch politických stran, těch idejí, že někdy z toho jaksi čouhá jak sláma z bot chci být u toho a porcovat nějakého medvěda nebo prostě se podílet na tom, a nechci říkat, že jsou to všichni politici, jsou tam jaksi lidé, kteří jaksi chtějí sloužit veřejnosti, ale říkám, ta kampaň byla tímto způsobem vedená a prostě občané rozhodli a někdy prostě se bohužel části občanům, aniž o tom přemýšlí, líbí jednoduchá řešením, která jsou nerealizovatelná, což také některé politické subjekty nabízejí a nepřemýšlí o tom, že někdy jdou k jednoduchým soudům. Takže já bych řekl, že to bylo takové jako upozornění a právě od toho jsou, bych řekl, elity, školy, instituce, aby vysvětlovaly ten problém z různých úhlů pohledu a nabízely to, aby si ten člověk mohl vybrat, ale na druhou stranu, a to je možná chyba na naší straně, třeba někdy ty problémy vysvětlujeme moc složitě, a pak přichází lidé, kteří řeknou - je to bílé nebo je to černé a my víme, že to není ani bílé, ani černé, ale měli bysme to jaksi lépe a možná srozumitelněji vysvětlovat široké veřejnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak vypadá to, že se velmi přibližujeme vzniku nové vlády.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak to je samozřejmě otázka jednání. Já to trošku někdy sleduji jako ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koalice hnutí ANO a sociální demokracie.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
... smutný komický příběh, protože jako, když byste si tady, když bysme si tady položili na ten stůl, který je mezi námi, titulky novin posledních 14 dnů, tak si budete myslet, že jste v Kocourkově. Tak já si myslím, že by bylo lepším, kdyby ti politici třeba si dali týden, 14 dní bobříka mlčením, protože jinak se akorát zesměšňují, a to. Doporučuji, aby se i ti politici, kteří ty jednání vedou, podívali, co říkali před 14 dny, před 10 dny, před 12 dny, předevčírem, včera a co určitě budou říkat dneska. Je lépe někdy mlčet, ono se říká mlčeti zlato a pak přijít s něčím, s čím se domluví. Já samozřejmě vím, že novináři na ně útočí a chtějí jaksi informovat veřejnost a on je někdy, bych řekl, bobřík mlčení a pak říci nějaký finální výsledek by bylo možná lepší pro tu veřejnost, než to tak jaksi trošku jaksi vést způsobem komiksu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Milana Březiny: "Pane Zimo, před několika dny překvapilo veřejnost zpráva o nejmenované děkance jedné veřejné vysoké školy, která si za loňský rok přišla na 5,5 milionů korun příjmů, z nichž si 3,7 milionů přidělila sama sobě. To velmi kontrastuje s akademiky šířenými informacemi o nedostatku peněz ve školství a vědě a vysokoškolskými asistenty, kteří často nedosáhnou na průměrné plat této země. Jak zajistit transparentnost, přiměřenost a spravedlnost v odměňování a jak zamezit tomu, aby podobné excesy nebudily ve veřejnosti pocit, že se ve vysokém školství náklady a ztráty socializují, ale zisky privatizují?" To je otázka.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já samozřejmě paní nejmenovaná děkanka nebo bývalá děkanka je z jiné vysoké školy, takže já ten příběh znám trošku z médií a samozřejmě jsem se o tom trošku informoval, ten problém má dvě roviny. Samozřejmě excesům nikdy a v žádné oblasti nezabráníte, prostě bude exces u lékaře, u soudce, u policisty, samozřejmě i u vysokého učitele, prostě jsme jenom lidé, takže excesům těžko můžeme zabránit, ale musím mít nastavena pravidla, která toto jaksi, jaksi eliminují. Tam je otázka, já neznám, neznám tu strukturu, jak k té částce došlo, protože pro představu, ten plat vysokoškolského učitele nebo jeho odměna se skládá z několika částí. Je to samozřejmě stanovená mzda, včetně osobního ohodnocení, případně rizikových příplatků. Dále k tomu přicházejí odměny, které třeba na Univerzitě Karlově jsou vypláceny dvakrát ročně v závislosti na hospodářském výsledku dané fakulty či univerzity. Pak samozřejmě vysokoškolští učitelé jsou zapojení do různých projektů mezinárodních i národních, ve kterém jim buď přísluší část úvazku nebo nějak odměna. Pokud jsou to evropské projekty, tak tam samozřejmě se to přepočítává na průměrnou evropskou mzdu, takže to je relativně vyšší. A pak nastává ta věc, o které samozřejmě řada společností volá, aby univerzity komercionalizovaly své výsledky, spolupracovaly s průmyslem, s veřejnou sférou a tam samozřejmě jsou projekty, které vysoké školy řeší s průmyslem a s jinými institucemi, ze kterých samozřejmě přichází prospěch jako pro danou vysokou školu, tak samozřejmě pro osoby, které se na tom podílejí a tam samozřejmě ty odměny jsou někdy i velmi zajímavé a vysoké, záleží samozřejmě, o jaký projekt, v jakém rozsahu se týká nebo případně patenty, takže to je zhruba struktura, jak se ten plat může skládat. Jinak na Univerzitě Karlově, pokud se týká platů děkanů a děkanek, platy jim stanoví rektor podle jaksi výkonu dané fakulty a pokud se jedná o další nějaké odměny či právě odměny z těch různých projektů, které děkani řeší, tak mně chodí žádost, abych s tím vyslovil souhlas, pokud je to jaksi v souladu s našim vnitřním mzdovým předpisem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sedmý duben je nejenom v rodném listu Univerzity Karlovy, ale také je to datum vzniku Světové zdravotnické organizace, tento den se také na celém světě slaví jako Světový den zdraví. Sociologové tvrdí, že co se týče finanční gramotnosti, tak jsme v Česku pořád průměrní. Jak jsme na tom asi podle vás, co myslíte, pane profesore, co se týče nějaké té medicínské gramotnosti a našeho vztahu ke zdraví?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Je hezké, že den vzdělanosti jako významný den České republiky je spojován se Světovým dnem zdraví, tak asi, že vzdělanost a zdraví patří určitým způsobem k sobě. Já bych řekl, že v té zdravotnické gramotnosti jsme na tom možná o trochu lépe, ale určitě ne nijak závratně. Bohužel k té, já bych řekl, že u nás je vysoká pseudomedicínská, pseudozdravotnická vzdělanost, protože často a to vidíte na různých komunikačních médiích, různé nesmyslné přípravky, které mají jaksi zachránit život, různé slevové akce na přístroj, ke kterému, když přiložíte ruku, tak vás vyšetří, změří vás za 1200 korun ve slevě a řeknou vám, jakou máte mít dietu, takže tím jsme zaplaveni, ale to jsou bláboly a nesmysly, které samozřejmě lidé tomu rádi věří a vyhazují za to peníze, místo aby si třeba koupili čerstvou zeleninu a udělali by proto lépe, tak radši prostě se nechají podívat do lógru kávy a přiložit dva bludné kameny na břicho, aby je přestalo bolet. Ale ta vzdělanost je, bych řekl, průměrná. Lidé, bych řekl, že více pečují o své zdraví, chtějí více informací o tom, a to je zase třeba i role univerzit lékařských fakult vysvětlovat ty podstatné věci, které pro to zdraví jsou, to znamená, taková ta vyváženost toho životního stylu, dostatek pohybu, zdravá strava, odpočinek a to někdy prospívá lépe než některé ty ezoterické hrátky, které se nám neustále nabízí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký problém představuje nadměrné užívání antibiotik?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak bohužel antibiotika jsou zneužívána. Víte, často lidé někdy se dožadují antibiotik, bolí je v krku a myslí si, že mají anginu. Oni nemají anginu, mají prostě nějakou virózu, na kterou antibiotika nezaberou, a to samozřejmě vede k tomu, že ten organismus se stává na řadu antibiotik rezistentní a pak, když přijde tedy vážná choroba, tak vlastně ty bakterie už jsou na tu látku připraveny a vlastně nezabere. A dostáváme se do některých problémů, které jsou a řada bakterií je mnohem více rezistentních a ta účinná léčba je někdy velmi komplikovaná, což vede samozřejmě k septickým stavům a k úmrtí pacientům, takže někdy je lépe nežádat po svém lékaři antibiotika a je samozřejmě třeba přistoupit k té léčbě, která je spíše protizánětlivá, proti bolesti, dostatek tekutin, vitaminů a samozřejmě třeba být 2, 3 dny doma pomůže více, než špatně napsaná antibiotika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedinou záchranou, řekněme, vývoj nových antibiotik?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě vývoj nových antibiotik je, ale bohužel v posledních letech se na trhu objevilo pouze několik nových antibiotik, která jsou takzvaně vázaná právě, aby se nedostala jaksi na ten trh k širokému užití, ale bohužel těch nových antibiotik je relativně málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy a jeho názory. Děkuji za ně. Mějte se pěkně.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji vám. Hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.