Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 9. dubna 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Naladili jste si pořad Jak to vidí, u kterého vás vítá Zita Senková. Následující půlhodina bude patřit názorům novináře Ivana Hoffmana, kterého zdravím do zlínského studia. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já vás také zdravím a naše posluchače samozřejmě také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S komentátor Deníku probereme například vyjednávání o nové vládě, které se dostalo opět do bodu nula. Jaké by mohlo být pokračování příběhu o sestavení nové vlády? A jaké to je, když se zbraní stávající cla. Dobrý poslech. Exkluzivně-koaliční námluvy hnutí ANO a sociální demokracie zkrachovaly. Sociální demokraté odstoupili od jednání kvůli tomu, že hnutí ANO nepřistoupilo na žádnou z požadovaných variant společné vlády beztrestně stíhaného premiéra. Podle Andreje Babiše trvala sociální demokracie při jednáních stále na obsazení pozice ministra vnitra. Je to, Ivane, promarněná šance? Dalo se očekávat, že se formace nedohodnou?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, já si myslím, že se to očekávat asi dalo. To jednání vyžadovalo z obou stran poměrně velké ústupky. Musíme si uvědomit, že i kdyby se daly dohromady sociální demokracie a ANO, tak by vlastně neměly parlamentní většinu, to znamená, potřebovaly podporu ještě někoho dalšího. Ta vůbec nebyla ta jistá, jak se zdálo v minulosti, protože mezi komunisty a Andrejem Babišem zavládl, řekl bych, zavládla, řekl bych, taková rozpačitá nejistota po jeho některých zahraničně-politických krocích, které asi komunisté neočekávali a nechtěli. To znamená, ANO a ČSSD se mohly dát dohromady, ale stejně by jim to bez někoho dalšího příliš nepomohlo. No, a za té situace mám pocit, že sociální demokraté příliš uvěřili tomu, že jsou potřební a propadli takovému velikášství a chtěli prostě moc. Pět ministerstev pro stranu, která získala ve volbách 7 %, navíc s tím, že stejně vlastně efekt z toho nějaký velký nebyl, to byl podle mě nesmysl. Myslím, že sociální demokraté se přecenili a pokud se teda chtěli dohodnout, tak na to nešli úplně šikovně. Navíc stále to podstatné, co asi komplikovalo to jednání, bylo, že sociální demokraté si mysleli na nějaké lepší slušnější zacházení, nechtěli být ponižováni a vlastně to, co je ponižovalo, byl ten jejich špatný volební výsledek. Oni doopravdy tu vyjednávací sílu neměli velkou, neměli mnoho co nabídnout a v té situaci si zřejmě v hnutí ANO, ale především sám Andrej Babiš uvědomil, že vyjednává s někým, kdo se ani tak moc nechce podílet na vládě, na spravování země, ale kdo chce především ho ve vládě kontrolovat, to znamená, on vyjednával s někým, kdo by byl jeho opozičním koaličním nepřítelem, nikoliv spolupracovníkem a ta tahle ta atmosféra pochopitelně nakonec logicky dospěla k tomu, že se nedohodli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří politologové spekulují o tom, že by se ta jednání mezi hnutím ANO a sociální demokracií mohla obnovit, dovedete si to představit?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Nedovedu, protože pro hnutí ANO je jasná záležitost, že premiérem a vůdcem té strany i do budoucna zůstane Andrej Babiš. Všichni ostatní sní o tom, že kdyby Andrej Babiš tam nebyl, no, pak se s ním mohou domluvit. Ve chvíli ovšem, kdyby tam nebyl Andrej Babiš, tak se ANO okamžitě dohodne například s ODS a nimi by ta spolupráce měla smysl, protože by na základě volebního výsledku utvořili většinu, to znamená, všichni stále čekají, že Andrej Babiš si to rozmyslí, že z politiky odejde, ale on k tomu nemá vůbec žádný důvod. Získal spoustu preferenčních hlasů. Hnutí ANO je s ním pevně spojeno, je tím otcem zakladatelem, od kterého se to všechno odvíjí a má i obrovský vliv na ty poslance, oni ani nechtějí žádné jiné aranžmá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle politoložky Vladimíry Dvořákové zužuje alternativy fakt, že Andrej Babiš, byť jeho hnutí je vítězem voleb tak, jak jste právě připomněl, že je trestně stíhaný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně to je taková mantra, která se stále opakuje, on je trestně stíhaný, nicméně pokud budeme přihlížet nějaké presumpci neviny, tak není odsouzený, tím pádem stále je potřeba na něj pohlížet jako na nevinného. To, že jak to vypadá anebo to je věc už politiky, to je politická záležitost. Všechny strany, které jsou v parlamentu, slíbily svým voličům, že s Andrejem Babišem do vlády právě z tohoto důvodu, že je trestně stíhaný, nepůjdou a v tom ta situace je skutečně stejná jako na začátku, strana, která by šla s Andrejem Babišem do vlády, by porušila slib svým voličům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak je to tedy patová situace.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To je patová situace, přesně tak. Proto já od začátku mám pocit, že si všichni ještě vlastně možná před volbami, ale hlavně těsně po nich k nějakému solidnímu vyjednávání zavřeli dveře. Teď se debatuje o tom, kdo má větší odpovědnost za to, aby to vyjednávání k něčemu dopadlo anebo kdo ji nemá, ale to podstatné je, že se všichni o tu možnost jít do koalice bez ztráty tváře vlastně připravili krátce po volbách, to znamená, asi východiskem z toho jsou předčasné volby, ale to budou, znovu připomínám, opět volby o Babišovi. Budou o tom, jestli dostal v těch minulých volbách hlasů příliš málo anebo příliš moc, protože bez něj se vláda sestavit nedá a on sám bez těch, kteří s ním ji nechtějí sestavit, také nemůže, to znamená, a klidně se může stát, že se volby zopakují a odpověď na tuto otázku nebo toto řešení stejně nepřijde, protože ty preference kolísají, jednou jde ANO nahoru, jednou mírně dolů, jednou mírně dolů, jednou stoupá sociální demokracie a klesá Okamura a tak dál, ale nějaký zásadní posun v těch preferencích zatím vidět není, to znamená, nepříjemné na tom je, že je klidně možné, že nakonec budou muset občané znovu rozdat karty a že rozdají stejné, a co potom, tak to, to už bude doopravdy trapné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud by nedošlo k předčasným volbám, protože v této chvíli je nechce v podstatě nikdo, ani premiér Andrej Babiš, ani ostatní politické strany. Vy říkáte, a nejenom vy, že ty předčasné volby by navíc nějak zásadně nic nezměnily, tak, jaká je další varianta? 4 roky vláda bez důvěry, přitom vláda by se měla opírat o většinovou podporu dolní komory?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Mně přijde zvláštní, že hodně se teda debatuje o tom, že bychom potřebovali nutně vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Je fakt, že je to prostě zvyklost. Vláda bez důvěry je prostě divná. Nicméně, když se na to člověk úplně prakticky dívá, tak ta vláda bez důvěry je pod obrovskou kontrolou. Za prvé proti ní stojí protivládní média, za druhé nepřátelská Poslanecká sněmovna, kde většinu má opozice, to znamená, ta vláda doopravdy si nemůže dělat úplně, co chce. Spíše tehdy, když už je vláda s důvěrou, když nějaká parta prostě se domluví - budeme to řídit spolu, tak tehdy vlastně na vedlejší koleji se octnou všichni ostatní, protože ti už potom prohlasují a převálcují cokoliv, co se rozhodnou a jinými slovy, obecně si myslím, že z politiků je spíše škoda než užitek a z té řádné vlády bývá ta škoda větší, ale to je paradox. Jo, prostě ve skutečnosti by asi ideální bylo, kdybychom měli vládu, která má jasnou důvěru, ale na základě i jasného programu. To, co uvidíme teď, bude, že než dojde k předčasným volbám anebo než se ustaví nějaká většina, ale ta se prakticky nemá jak ustavit, tak budeme sledovat, že rozhodující roli nebude mít vláda, bude ji mít parlament. V něm demokraticky projdou ty zákony, na kterých se dohodne parlamentní většina. To znamená, ten mandát bude odvozen přímo z voleb a ne od toho, která koalice, anebo která strana vede vládu. To znamená, nemůže dojít k tomu, že by se přijaly nějaké zákony proti lidu, no, a jaké zákony mohou projít? No, projdou ty, na kterých bude všeobecný konsensus stran napříč politickým spektrem. Někdy prostě sociální demokraté spolu s ODS a TOP 09 se domluví s ANO na zákonu, který je pro všechny přijatelný, jindy ta koalice vznikne, mimochodem to je častější případ zatím, mezi ANO, komunisty a SPD, ale ty varianty, jak může zákon získat důvěru parlamentu a říkám, legitimní důvěru a demokratickou, těch je v této situaci daleko víc, než když se ustanoví vláda, která potom se mezi sebou domluví, co projde, co neprojde, a ta opozice nehraje roli. Teď paradoxně má v tom parlamentu roli každá z těch stran, které si voliči do něj zvolili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní je takříkajíc na tahu pan prezident, od něj se očekává, jak bude dál postupovat. Například šéf ODS Petr Fiala si myslí, že pokud Andrej Babiš dosud neuměl, nepodařilo se mu sestavit funkční vládu, vládu s důvěrou, takže by tím měl být pověřen někdo jiný. Co si o tom myslíte, jak vy to vidíte? Měl by dostat další šanci Andrej Babiš nebo někdo jiný?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, zajímavé je, že i sám Andrej Babiš zkonstatoval, že samozřejmě prezident má tuto možnost určit premiérem, jmenovat premiérem někoho jiného, zřejmě z vítězného hnutí ANO, ale nepředpokládá, že se tak stane, protože Andrej Babiš říká, že prezident drží slovo. Slíbil mu, že mu dává čas do června a taky, když to nevypadá nadějně, že by se do června něco mohlo změnit, tak předpokládá, že se tak nestane, ale říká, že si to představit umí. Uvidíme, co to znamená. Já si nemyslím, že kdyby byl za hnutí ANO zvolen někdo jiný jako vyjednavač, takže by to nějak zásadně situaci změnilo a hlavně nepočítám s tím, že by se to mohlo stát, ale uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se mimochodem na vztahu premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana podepisují třeba kroky ministrů za hnutí ANO, vyhoštění tří ruských diplomatů nebo vydání hackera Nikulina do Spojených států?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že by to nějak utužilo jejich přátelství, to určitě ne, ale na rozdíl od mnoha komentátorů, kteří o tom rozsáhle spekulují, si já myslím, že oba dva jsou velcí pragmatici, to znamená, že nakonec spíš uvažují o tom, co do budoucna je pro ně osobně, pro republiku dobré a domluví se zcela pragmaticky bez emocí. Já si myslím, že ty emoce v tom jejich vztahu nebudou hrát nějakou velkou roli a asi to vyříkají, každý k tomu řekne svůj názor. Andrej Babiš zřejmě se bude snažit prezidentovi vysvětlit, že pokud chce nějakým způsobem vyjednávat s Evropskou unií, tak nemůže na všechno říkat ne. Občas musí ukázat a zase říkám naprosto pragmaticky bez ohledu, jestli si to myslí nebo nemyslí, nějakou vstřícnou tvář, aby potom vzápětí zase mohl něco jednoznačně odmítnout. Jde o to, jaké si stanoví priority, ale postupuje takticky. Zatímco jiní politici mají pocit, že ta jeho rozhodnutí jsou nějaká principiální, zásadová, já si to moc nemyslím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak sociální demokracie, ta dokončila obnovu nejužšího vedení. Do grémia si zvolili straníci zástupce jak umírněného, tak i vyhraněného levicového křídla. Prospěje straně taková ta barevnost?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Nevím. To podstatné je, že pro sociální demokracii, takovou tu tradiční stranu, opět si připomínají, že tu tradici mají dlouhou, úctyhodnou a tak dál. Pro ně je problém, že se trochu změnila doba a oni musí něco nabídnout ne ze své minulosti, ale něco do budoucnosti. Nejde o to, jakou mají minulost, ale jestli mají budoucnost a mám pocit, že na tomto se zatím příliš, příliš neshodli. Stále není jasné, jestli to do budoucna má být strana lidí práce, v tom případě by se museli vůči svým konkurentům vymezovat třídně. Nevím, jestli to ještě vůbec umějí, anebo jestli to má být strana moderně levicová, liberální, to už zkoušeli a dopadli to 7 % ve volbách. To znamená, největší jejich problém je, čím vlastně chtějí být a já mám pocit, že oni zatím si spíš definují, kdo je bude vést, než že by definovali svoji identitu a ono to doopravdy není jednoduché, protože v dnešní době po nějaké straně doopravdy třídní, sociální, socialistické není ve společnosti příliš velká poptávka, to není tak, že by lidé už přestali věřit na tenhle ten systém, který zde máme a stále si ještě pamatuji z minula, že ne úplně fungoval ten, který tady byl předtím. Doopravdy není vůbec jednoduché jim radit, naštěstí to není můj úkol.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz vyhrála v parlamentních volbách potřetí za sebou. Strana podle aktuálních výsledků získala těsně pod 50 % hlasů. Kromě Budapešti Orbán porazil své soupeře po celé zemi kampaní soustředěnou na jediné téma - varování před nebezpečím plynoucím z migrantů a před těmi, kteří je údajně zvou do Maďarska, tedy Organizací spojených národů a miliardářem Sorosem. Jaká je to zpráva pro Maďarsko i pro Evropskou unii?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, je to zpráva, která potvrzuje trend, že národním státům prostě není konec. Když se člověk dívá na titulky, které prostě provázely ty volby předtím, tak úplně člověk cítil, jak všichni sní o tom, anebo většina komentátorů, všichni určitě ne, ale v těch novinách hlavního proudu určitě ano, jak sní o tom, že Viktor Orbán ztratí ústavní většinu, možná i prostou většinu, protože, když přijde k volbám mnoho lidí, tak to vlastně bude nahrávat opozici. Nakonec se ukázalo, že lidí přišlo rekordní množství a z nich velká většina, drtivá většina podpořila Viktora Orbána, to znamená, zřejmě říká to, co lidé cítí, to, co asi od něho očekávají a ten jeho postoj má teď vlastně daleko silnější mandát, než měl před těmi volbami. Ten důvod je poměrně jednoduchý. Zatímco, řekl bych, mladí lidé, mladší lidé, kteří se dívají na Evropu jako na jednotný prostor, ve kterém mají prostě své šance a tak dál, tak stále je tady mnoho lidí z té starší generace skeptičtějších a já bych řekl možná i nadaných nějakou životní moudrostí, kteří si říkají - tohle to není úplně bezpečný směr, úplně se vzdát kompetencí anebo vlády, nad prostředím, ve kterém žijeme a svěřit ho prostě někomu daleko od nás, který samozřejmě má jakýsi nadhled nad celým kontinentem, ale těm našim potřebám nerozumí a prosazuje něco, čemu zase pro změnu my nerozumíme, to znamená, vlastně ten odstup vůči, vůči Bruselu, Štrasburku, vůči těm nadnárodním evropským organizacím je v té společnosti znát, je velmi silný a Maďarsko prostě je toho dokladem. Já, když čtu takové články, že prohrálo Maďarsko, po našich volbách se v zahraničí, na Slovensku ve Sme jsme četli - prohrála Česká republika. Vždycky někdo prohrává, ale ty titulky píšou lidé, kteří jsou napojeni na tu globální myšlenku, kteří věří tomu, že těm národním státům prostě odzvonilo, že jsou čímsi nemoderním, dokonce bych řekl odporným. Prostě jim ta myšlenka ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Viktor Orbán ale nechce vystoupit z Evropské unie.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, on je vlastně asi trochu podobný, před chvílí jsme hovořili o tom Babišovi a řekl jsem, že je pragmatik, to je i Viktor Orbán, to je přesně ta jeho taktika. Jednou v něčem trochu ustoupí, pak je zase ostře proti, má v tom situaci trochu, řekl bych jednodušší než mají Poláci, kteří jsou tak ostří, že prostě jsou potom na pranýři daleko víc než Maďaři, jo, v Bruselu, ale ta myšlenka je podobná, jo. On ty současné struktury Evropské unie ostře kritizuje a ten přístup k migraci, který panuje v Evropské unii, naprosto pro Maďary odmítá, no, a v tom, řekl bych, i ta jeho podpora obyvatelstva, které přemýšlí jako on.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem píše se také o tom, že má teď nového nepřítele OSN, nejenom tedy George Sorose. Také francouzský list L'Express napsal, že Viktor Orbán v mládí požádal právě tohoto miliardáře o peníze na stáž politologie do Oxfordu.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tím se dostáváme do minulosti. Já si pamatuju, když Fidesz vznikal. Byl to krátce po změně režimu v Evropě a já si pamatuji, jak jsem byl na československé ambasádě v Budapešti, kam u příležitosti výročí okupaci v srpnu přišla řada předních amerických politiků, byl tam premiér, prezident a tihle ti mladí Maďaři, kteří se čerstvě vrátili z vysokoškolských studií ve světě a rozhodli se, že chtějí pomáhat své zemi. No, a v parlamentu Fidesz, ti se stali prostě hvězdami. A tenkrát na té ambasádě, oni tam přišli všichni proto, protože oni se za tu invazi a účast na ní do Československa, strašně styděli a říkali, že to je pro ně větší tragédie, než 56. rok v Budapešti, kdy sami byli prostě napadeni a vypadali prostě všichni nesmírně demokraticky a já jsem z nich měl pocit, že jsou to liberálové. Časem se prostě ten Fidesz proměnil z toho liberálního hnutí na konzervativní, ale to, co zůstalo, je, že ho tvoří lidé, kteří jsou prostě profesionálové, kteří jsou na úrovni, kteří prostě pro tu zemi chtějí něco udělat. Dneska se píše o tom, že mladí Maďaři odcházejí a vzdělaní lidé odcházejí z Maďarska do věta, protože se tam úplně neuplatní. No, kdo ví jak to bude?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to fakt?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Je to určitě statistická nějaká zkušenost, ale já bych chvíli počkal. Oni ti Maďaři jsou zvláštní. Oni se prostě totiž jednoho dne vrátí a i když odcházejí, tak těmi Maďary zůstávají. U nich ta národní identita, možná tím, že jsou v cizím prostředí, /nesrozumitelné/ mezi Slovany a Germány, taková uzavřená entita. Když tam přijdete, tak většinou se nedomluvíte, protože oni neumějí skoro nikdo anglicky. Mluví mezi sebou maďarsky, jsou doopravdy takoví sami pro sebe. Já si myslím, že to je přehnané, že ještě se z nich mnoho zase vrátí zpátky tak, jak se vracel tenkrát ten Fidesz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čína uvalila na 128 amerických výrobků cla ve výši až 25 %. Peking tak reaguje na Trumpova celní opatření na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Americká vláda zase plánuje uvalit 25% clo na 1300 kategorií čínských výrobků, což se dotkne zboží v hodnotě 50 miliard dolarů. Administrativa Trumpa chce tím údajně reagovat na čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. Co říkáte této rozehrané pokerové partii, čeho chce Donald Trump dosáhnout?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, je to skutečně spíše iniciativa Donalda Trumpa, to, co zřejmě směřuje k obchodní válce, stále asi to není, protože, stále ještě převažuje ten volný obchod mezi nimi a jsou nějaké smlouvy a tak dál, ale když se ptáte přímo na Trumpa, tak já mám pocit, že problémem Spojených států jsou obecně nadnárodní společnosti, které vyrábějí tam, kde je to prostě levnější. No a vyrábět v Číně je i pro americké investory a vlastníky a akcionáře levnější, než vytvářet a vyrábět věci v Americe, kde to vyjde dráž. To znamená, když to takhle trvá už nějakou dobu a to už trvá dost dlouhou dobu, tak se zavírají továrny, ruší provozy, mizí pracovní místa, do toho ještě přichází automatizace, která také je prostě pro vytvoření pracovních míst nepřátelská, a tím pádem to má druhý efekt, že ve společnosti začínají chybět lidé, kteří by vlastně mohli díky své kvalifikaci ty výroby obnovovat, mizí techničtí pracovníci a tak dál, lidé se přesouvají do služeb, do sfér nevýrobních, no, a já mám pocit, že ten důvod té obchodní války je, že Trump si to vlastně uvědomuje, s ním asi mnozí další. Chtěl by učinit Spojené státy soběstačnými ve výrobě, zbavit se vlastně závislosti, která vzniká na Číně a už je doopravdy velká, tak to je asi ten důvod, jenomže problém spočívá v tom, že Čína není ten, ten jakoby hlavní nepřítel Trumpa, tím je vlastně celý ten globální systém, ta globální elita, která prostě chodí tam, kde lépe vydělá, ale nenese za svá rozhodnutí nějakou odpovědnost vůči, vůči lidem v té zemi, kde ty výroby ruší a odkud odchází, to znamená, Trump ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není i Amerika ale součástí toho globálního systému?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, samozřejmě, samozřejmě, že je, ale právě s touhle tou globální tendencí neválčí, jak se ukazuje jenom ty státy malé, které se cítí být obětí prostě těch velkých a stěžují si tu na Čínu, tu na Ameriku, ale i ty státy velké, protože ten z nich, který vlastně v té válce prodělává, který táhne za ten kratší slánku, no, tak ten potom je naštvaný. Já nevím, kam to teda povede, ale s velkou pravděpodobností se Amerika bude snažit vlastně s Čínou nějakým způsobem v tomto směru vyrovnat a pro mě, pro mě je to znamením, že se nad tím globálním projektem, na tou globalizací stahují temné mraky, to se mi ale líbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že tedy končí éra volného obchodu, nastává nové protekcionistické období?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já bych ponechal volný pohyb osob a zrušil volný pohyb zboží a kapitálu, ale to je, to říkám pro krásu kvůli přáním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je, myslíte, Donald Trump připraven vést obchodní válku, protože ta mívá, jak známo, nejenom ekonomický, ale i politický rozměr?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Amerika je strašně silná. Kdo jiný by si to mohl dovolit? Jedině ona.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Ivan Hoffman, komentátor Deníku. Já vám děkuji za vaše postřehy a těším se na další setkání. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já také hezký den a zdravím posluchače.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem Jak to vidí bude psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková. Nezapomeňte nás sledovat také na našich facebookových profilech i kanálu YouTube. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.