Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 23. dubna 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem pořadu Jak to vidí je doktor Josef Baxa. Dobrý den. Vítejte.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se předsedy Nejvyššího správního soudu mimo jiné zeptám? Například na to, kdo by měl spravovat justici, na snahy prolomit mlčenlivost advokátů nebo na to, jak se hledá a vybírá předseda soudu. Dobrý poslech. Po 25 letech fungování samostatného českého státu je podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana na místě zamyslet se komplexně nad fungováním české justice. Podle něj je třeba řešit například postavení státních zástupců, zhodnotit, zda čtyři články soudní soustavy nejsou příliš. Dále by podle něj bylo vhodné diskutovat o rozdělení soudních okresů a krajů nebo o přijetí nového trestního a občanského soudního řádu. Pan Zeman to řekl v Senátu před zahájením konference k ústavnímu zakotvení státního zastupitelství. Které relevantní otázky byste řešil vy jako první, pane doktore?

Čtěte také

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Určitě bych se zamyslel nad tím. Všechno to, co jsme slyšeli, je relevantní, protože fungování soudního systému znamená opravdu fungování v oblasti personální, organizační, legislativní nebo procesní. To všechno jsou důležité věci. Jsou to věci dlouhodobé. Je třeba prostě ta pravidla nastavit, přemýšlet o nich, aby fungovala i v horších časech, aby byla připravená i na případné nějaké změny. A protože naše společnost, bohužel tedy, není pořád ještě stabilní co do, řekněme, právního prostředí, tak je jasné, že ta soustava musí umět reagovat i na nějaké změny, posuny a tak dále, aby pořád, jak se říká, práva šla, aby tady nebyly nějaké poruchy, aby se nehromadily případy, aby to řízení netrvalo v nějakém regionu, nějaké agendě nepřiměřeně dlouho a tak podobně. Takže znamená to neustále promazávat, seřizovat, přemýšlet o tom, jestli nějaká inovace v tom systému není na místě. A zase s přihlédnutím, že je to tak důležitá součást vlastně fungování státu, že se nesmí nějakými neuváženými experimenty rozkývat, rozkymácet. To by bylo mnohem horší, než když se nedělá nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, dnešní Lidové noviny píší mimo jiné o tom, že soudy zrychlily správní řízení, přesto drhnou. Na verdikt se čeká i přes 500 dní. Mohly by nám stačit podle vás tři články soustavy?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rozhodně. Já si myslím, že ta organizace a procesní postup, to by měla být taková vlastně zrcadla. A jestliže v tom procesním postupu máme soud prvního stupně, kde se nalézá soud opravný, odvolací, a pak je, řekněme, nějaký dovolací soud, soud mimořádný, mimořádného opravného prostředku, kterým je Nejvyšší soud, tak této triádě instancí by měla odpovídat vlastně i triáda organizační. To znamená opravdu soudy prvního stupně, soudy odvolací a soud dovolací. Ty čtyři články organizační s těmi třemi procesními se lidem dost pletou, je v tom nepřehlednost, vznikají zbytečné kompetenční spory mezi těmi soudy, pořád se přemýšlí o tom, kdo, kde co má dělat v prvním stupni, kam se co má přesunout, posunout. Není to příliš, není to příliš dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by stabilizovalo to právní prostředí, když jste říkal, že tady teda ještě vidíte nějaké rezervy, abych to parafrázovala.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak je to už taková opravdu omletá písnička, ale právní prostředí, kromě, kromě usazení vlastně právního pohybu a nějaké velké inventury právního řádu v oblasti justice, by to chtělo moderní procesní předpisy. Takový ten základní nástroj, koleje, tu cestu, kterou používají jak soudci, tak jistě i advokáti, účastníci řízení k tomu, aby se dobrali vlastně výsledku u soudu. To jsou předpisy, které pocházejí pořád ještě z vlastně začátku 60. let, to znamená už jim bude za chvíli opravdu 60 let. Byly mnohokrát novelizovány, už skoro ani nedrží pohromadě. Pořád se mluví o tom, že je třeba přijmout nové, ale výsledek je stále v nedohlednu. To vidím jako jeden z velkých deficitů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázkou také je, kdo má spravovat justici, zda ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán, nebo by se měla justice spravovat sama nebo samostatně, případně najít nějaký jiný způsob. Jak vy to vidíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ani ministerstvo spravedlnosti, ani soudci sami, ale musí se tady najít, a zase je to, zase je to omleté téma, musí se tady najít nějaké opravdu institucionální prostředí, nějaká platforma pro to, aby justice, která je kontinuální, která nepodléhá na rozdíl od těch ostatních politických mocí, od vlády, od parlamentu nepodléhá tomu pravidelnému cyklu střídání od voleb do voleb a je kontinuální, tak aby i takto kontinuálně byla řízena a spravována, což nemůže nikdy zajistit exekutiva, to znamená ministerstvo spravedlnosti. S těmi změnami z ministrů a jejich aparátů, to je pořád čekání na někoho, pořád jsou to věci, které jsou odkládány, protože ten čas politický vymezený pro případné nějaké zásahy je velmi krátký, takže vlastně se nestačí udělat nic. To všechno by mělo být opravdu vážně posouzeno, aby soudci, kteří mají vlastně tu kontinuitu, mají svoji jaksi paměť institucionální, historickou, aby mohli přispět, aby mohli být slyšeni, aby byli součástí nějakých těch diskusí. Ale tím neříkám, že soudci mají vládnout sami sobě, určitě ne. Ale na druhé straně, když se cokoliv v té justici má odehrát bez hlasu soudců, tak je to předem odsouzeno k nezdaru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Usnula už myšlenka nejvyšší rady soudnictví?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, usnula. To je taková ta šípková Růženka, která zase bude čekat na nějakého prince, až přijde a políbí ji. No...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak Robert Pelikán to evidentně nebyl a nebude, protože oznámil, jak víme, že v politice chce skončit. Chce se vrátit do advokacie, také přednášet na právnické fakultě. Myslíte, že by to měl být úkol pro jeho nástupce nebo nástupkyni?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, může to být jeden z úkolů, ale ať je mi dobře rozuměno. Jaksi vytvoření takového nějakého orgánu není cílem. To je jenom prostě dobrým prostředím, dobrým prostředkem k tomu, aby se konečně seriózně, věcně a kontinuálně připravily ty opravdu potřebné změny k tomu, aby fungovala justice tak, jak si lidé představují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte, pane doktore, že je justice v Česku pro občany dostatečně srozumitelná?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Někdy je velmi nesrozumitelná. Někdy ta nesrozumitelnost je dána právě tou složitostí prostředí, ve kterém se odehrává soudnictví nebo soudní řízení. Někdy k tomu přispíváme i my sami soudci, protože trošku naskakujeme na tu hantýrku odbornou, kterou vlastně si právníci obecně vytvářejí mezi sebou a naše rozhodnutí jsou možná zbytečně rozsáhlá, komplikovaná, plná cizích slov, plná takových jaksi samoúčelných, brilantních sice, na první pohled právnických konstrukcí, ale bez nějakého, bez domýšlení jak a kdo to rozhodnutí přečte a co si z něj vezme a jestli tedy opravdu bude přesvědčivé, jestli se jím ten, komu je určeno, bude řídit, jestli i ostatní, kteří si ho přečtou, řeknou hm, to je dobré, tomu rozumím, to je správné, to je rozumné, takhle se, takhle to pravidlo chování je správně nastaveno a já budu takhle odteďka se chovat. To si myslím, že v tomhle jsou všeobecné, všeobecné rezervy. Ale začíná to už, říkám, tím složitým, složitým právem. Už ty zákony jsou k nepřečtení i pro profesionály a nestabilitou jejich a pokračuje to právě aplikací a interpretací těch předpisů v praxi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V září vyprší váš mandát ve funkci předsedy Nejvyššího správního soudu. Podle informací Hospodářských novin z minulého týdne, které se odvolávají na několik důvěryhodných zdrojů chce prý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi takovou, řekněme, výměnu. Vás by měl, pane doktore, rád u sebe na Ústavním soudu, kde by vám místo měl uvolnit nynější ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Ten by se vrátil na své bývalé místo v Nejvyšším správním soudu a stal se po vás od října novým předsedou. Jak daleko jsou tyto plány, pokud můžete nám něco sdělit.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak asi bychom tady dělali účet bez hostinského. Je třeba připomenout, že předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu jmenuje prezident republiky s kontrasignací předsedy vlády, to znamená to je proces, který se odehrává mezi dvěma vysokými činiteli. Jistě také ministr spravedlnosti do toho musí říct nějaké slovo. Doktor Rychetský, určitě víte, že se nevyjadřuje na moji adresu poprvé, tak si chápu, že, že možná chtěl, aby Ústavní soud byl někdy posílen o mě, ale já bych chtěl zdůraznit, že tady ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je mimochodem několik spekulací, kým vším byste mohl být.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to moc hezké, že se všichni o to starají, ale já si myslím, že tady je podstatné nikoliv, co bude se mnou, já jsem soudce Nejvyššího správního soudu a to mi, jak se říká, nikdo nevezme, ale, ale co bude s tím soude a myslím, že je třeba soustředit se právě na to obsazení Nejvyššího správního soudu, to znamená na předsedu a místopředsedu a ne, co bude, co bude dělat Josef Baxa od 1. října dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpokládám, že se to také dovíme brzy. Každopádně co se týče Nejvyššího správního soudu, tak vy už jste dříve řekl, že je více než nutné ho personálně posílit. Aktuálně máte, pokud se nepletu, 35 soudců. Odchází prezidentka Soudcovské unie, paní Zemanová, soud také oslabilo nečekané úmrtí pana Viklického, další dva soudci odcházejí do penze. Co se týče ještě toho jmenování nebo výběru, tak kdo na základě čeho předkládá vlastně možné kandidáty na funkci předsedy Nejvyššího správního soudu a místopředsedy?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já bych si tady přál, aby vlastně, vlastně byl dodržen zákon. Nic víc vlastně není zapotřebí. Zákon říká, že předseda i místopředseda jsou vlastně generováni z řad soudců toho soudu. Jejich funkční období je desetileté. Je to velmi prozíravá úprava, která vlastně by měla zajistit stabilitu a nezávislost soudu a vlastně takový ten, jak se říká, Beckettův syndrom, to znamená i zajistit nezávislost toho, kdo je jmenován, na tom, kdo jej jmenoval. Ta desetiletá doba je stejná, stejně dlouhá jako u soudců Ústavního soudu. Myslím si, že předsedou i místopředsedou Nejvyššího správního soudu by měli být lidé a zevnitř soudu, to je důležité, protože ti lidé musí mít, ti funkcionáři musí mít autoritu vnitřní, musí mít autoritu i vnější, musí mít přesah, musí to být skutečné osobnosti. Já si myslím, že ti funkcionáři musí být lepší, než jsme, než jsme my s Michalem Mazancem, kteří vlastně ... nebo po patnácti letech končíme. V řadách soudu, jak jste říkala, jich tam, těch kolegů, je více než třicet k dispozici. Asi to nemohou být ti úplně nejmladší, protože mají hodně elánu, ale ještě třeba ne tolik zkušeností. Ale na druhé straně neměli by to být ani ti, kteří mají sic hodně zkušeností, ale už tolik elánu a nemají před sebou deset let. Je to ..., opravdu ten člověk musí mít prostor pro to, musí, musí mít charakter. V neposlední řadě bych zmínil i jazykové znalosti. Nejvyšší správní soud je institucí, která i v evropském prostoru mezi těmi partnerskými soudy je vnímán jako nikoliv nevýznamná instituce a, bohužel, jak já, tak můj místopředseda patříme ještě ke generaci, která jazykově není na tom tak, jak by měla být, takže ti naši nástupci určit by měli být i takto, kromě své odborné kompetence, měli být i dobře jazykově vybavení, aby mohli zcela důstojně prostě se pohybovat v tom evropském, evropském prostoru. Takže je to, je to soubor takových znalostí, dovedností, kompetencí, charakteru, ale já jsem přesvědčen o tom, že uvnitř soudu takové osobnosti se nacházejí a věřím, že pan prezident mezi nimi najde toho, který pak vlastně bude pokračovat v kontinuitě soudu. Soud je v dobré kondici. Samozřejmě, jak jste říkala, neustále se to personální složení mění, takže je to stále a stále a nekonečné budování. Reagujeme teď i, musíme reagovat i na opravdu prudké zvýšení agendy, které nezvládáme v tom dosavadním, dosavadním složení. Takže úkolů pro nového předsedu a místopředsedu je víc než dost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je ta role předsedy soudu jednak uvnitř justice, i navenek? Už jste možná částečně něco naznačil.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Uvnitř soudu předseda soudu, to platí určitě o každém předsedovi soudu, ale u nejvyšších soudů zvlášť. Předseda soudu není klasický manažer nebo klasický šéf. Nemáme takové ty nástroje, které by byly v jiném úřadu nebo v podniku, ve firmě k dispozici a mohly by být účinně používány. Předseda soudu je první mezi sobě rovnými. Řada kolegů si myslí, že by mohli být lepšími předsedy než jejich předseda. Řada kolegů si může myslet, že vlastně ten předseda nic nedělá, oni ostatní dělají za něj. To znamená aby předseda obstál, musí být autentický, musí prostě jaksi s těmi svými soudci trošku jinak hovořit, jinak zacházet, aby udržel to, co je důležité, aby prostě práva šla, aby tam nevznikaly zbytečné průtahy, aby bylo zajištěno nezávislé soudní rozhodování, dobře práce rozdělena. Tak to musí i navenek působit. Já jsem kdysi řekl, že předsedové nejvyšších soudů jsou do jisté míry ikonami justice, v dobrém i ve zlém. A já přesto, že nemáme nějaké formální kompetence s předsedou Nejvyššího soudu, abychom za justici mluvili, často jsme tak fakticky vnímáni. To znamená i navenek musí vlastně ten soud být předsedou reprezentován tak, aby bylo jasné, jaká je jeho role v ústavním systému, v dělbě moci a tak dále a tak dále. Takže tohleto všechno, tohleto všechno je také role předsedy Nejvyššího soudu, kromě tisíce dalších věcí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste dostali s panem Rychetským odpověď na dopis, co se týče schůzky s panem prezidentem?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nevím, jak pan předseda Rychetský, já jsem odpověď zatím nedostal, ale není to nic jaksi urgentního. Jak je vidět, pan prezident má napilno, věnuje se mnoha záležitostem všeho druhu v těch posledních dvou týdnech, takže myslím si, že je ještě času dost a já doufám, že dojde k mému přijetí nebo k přijetí i dalších předsedů vysokých soudů a že s panem prezidentem tak, jak to i bývalo v minulosti, se pobavíme nejenom o nějakých personáliích, ale i o takových těch opravdu důležitých koncepčních otázkách fungování justice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je role nebo jak ji vidíte, ministra spravedlnosti? Už jsme se zmínili o tom, že stávající šéf rezortu pan Pelikán se rozhodl ukončit své působení v politice. On vede ministerstvo od března 2015, a když nastupoval, tak za priority označil zákon o státním zastupitelství, problematiku exekutorů či insolvencí a strategii justice. Jak byste zhodnotil jeho působení v rezortu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, pan ministr si byl zřejmě vědom rozsáhlosti té agendy a možná nedocenil právě své možnosti a svůj čas a místo toho, aby si třeba vybral dvě, tři klíčová témata a do těch se opravdu pustil, tak chtěl mít to velké plátno a pomalovat ho celé. A, bohužel, ten výsledek a takhle by asi dopadl každý, kdo by, kdo by chtěl všechno měnit a všechno nově uspořádat, no. Takže jsou věci, které jistě po ministru zůstanou pozitivní nebo které aspoň jako pojmenoval nebo nějak začal řešit, ale, bohužel, jak to bývá, důležité je, jestli někdo na jeho práci naváže, anebo jestli přijde zase jiný ministr, který zase pomaluje jiné plátno jinými prioritami. Taky to budou důležité věci. Nakonec o tom je, je zřetelné z toho, jak ti ministři se chovají, že oni si uvědomují, co všechno je třeba nějak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řešit.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... řešit. Ale musí si umět vybrat priority a prosadit je, na věcné i na politické pak úrovni a to, co ministru Pelikánovi, bohužel, zpočátku trochu chybělo, je komunikace právě s představiteli justice i z těch dalších právnických stavů. Měl jsem někdy pocit z toho počátku, že pan ministr od začátku ví, co má dělat a nepotřebuje nějakou oponenturu věcnou, ale to se také časem měnilo, takže uvidíme jeho nástupce, jestli bude mít stejné přístupy nebo jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanci před měsícem zamítli sporný a kritizovaný návrh Pirátů, aby advokáti a obdobné profese museli poskytovat údaje i pro vnitrostátní správu daní. Pozměňovací návrh daňového řádu označila Česká advokátní komora za snahu prolomit mlčenlivost advokátů. Kde začíná a kde končí advokátní mlčenlivost, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, je několik oblastí a je několik profesí, kde by stát měl opravdu trochu couvnout a nemyslet si, že musí mít detailní přehled nad tím, co se tam děje. To se podobně můžeme bavit o zpovědním tajemství, o advokátní mlčenlivosti a ještě o něčem dalším, kde odjakživa v podstatě vztahy mezi těmi, kdo něco říkají a těmi, kdo ty informace přijímají, musí být absolutní důvěra, do které opravdu nemá nikdo právo nahlížet. Ve chvíli, kdy budete vědět, že kněz, k němuž se půjdete zpovídat, má nějakou povinnost něco říct, co se od vás dozvěděl, tak prostě k němu nepůjdete. Podobně nepůjdete k advokátovi v situaci, kdy budete potřebovat obhajobu nebo právní pomoc, když budete vědět, že ten váš advokát, ne, že by byl nějaký upovídaný, ale prostě mu nějaký zákon ukládá, aby něco z toho, co jste mu řekl, co jste mu řekla, prostě někam nahlásil, to jsou prostě principy, se kterými neradno si zahrávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je právě povinnost mlčenlivosti tou podstatou advokacie? Mimochodem, abych to jenom dokreslila, tak místopředseda Pirátské strany Jakub Michálek se brání nařčení, že by chtěl prolomit tu mlčenlivost advokátů a říká, že už vlastně nyní, v současnosti se mlčenlivost advokátů nevztahuje na údaje uchovávané podle zákona proti praní špinavých peněz. Tady šlo vlastně o novelu daňového řádu a zavést do českého práva novelizaci evropské směrnice.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já tomu rozumím, ale víte, jestliže něco nám ukládá legislativa, která je závazná na úrovni ať už evropské, nebo vůbec mezinárodní, pak je samozřejmě naší povinností, Česká republika se zavazuje, zavázala, zavazuje dodržovat své mezinárodní závazky, takže to ano. Ale aby prostě pod tímhle praporem se zase jaksi to nerozšířilo do takové, do takové oblasti, kterou bychom si někteří u nás přáli, ale která vůbec není nutná pro to, abychom dodrželi své mezinárodní závazky a o to tady asi, asi jde. Já to chápu, že se může zdát, že jsou tady nějaké osoby, nějaká, nějaká teritoria, kam nikdo nesmí. No, smiřme se s tím. Opravdu, opravdu ... Víte, ona ta mlčenlivost, ona je upravena, to už jsou stovky zákonů, každý má nějakou mlčenlivost a, s prominutím, všechno se vykecá. A jistě a všechny ty různé zákony vždycky říkají kdo má mlčenlivost, o jakých věcech se nesmí mluvit, vůči komu ta mlčenlivost neplatí, kdo to může prolomit a je to tak roztříštěné a tak nepřehledné, že když bychom důsledně uplatnili mlčenlivost všichni, tak by vlastně se nikdo nedozvěděl nic. To je asi extrém, to není možné, ale na druhé straně zase, aby zákonem stanovená mlčenlivost byla prolamována kdy se komu zachce, to taky je extrém. Takže jde o nějakou zase trošku rovnováhu, rovnováhu najít mezi tím, co je opravdu požadováno, třeba z úrovně Evropy nebo mezinárodního práva, a to, co, to, co už požadováno není a setrvat na těch principech, které jsou opravdu důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyčetla jsem, že první zmínku o povinnosti mlčenlivosti advokáta nalezneme v paragrafu 9 rakousko-uherského zákona číslo 96, který s účinností od 1. ledna 1869 uváděl: "Advokát jest povinen zachovat tajnost o věcech jemu svěřených."

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No vidíte, ani císař pán po tom nepátral.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme do současnosti. Ministerstvo spravedlnosti připravuje zákon, který by dal lidem možnost podávat hromadné žaloby. Inspiraci nalezlo ve Spojených státech. Myslíte, že teď by mohl vzrůst počet vyděračských žalob? Obávají se kritici například. Co to bude znamenat pro soudy?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To těžko radno. To záleží na tom, protože hromadné žaloby nejsou neznámý fenomén ve světě, ale zachází se s nimi všelijak v různých zemích. Amerika je nějakým jedním pólem třeba používání a Evropa, a zase není to Evropa jako celek, ale různé země to dělají zase trochu jinak. O co jde? Jde o to, že opravdu asi nemá valný smysl vést jednotlivé žaloby pro nějaké částky, které jsou deseti, sto nebo třeba i tisícikorunové a jsou jich záplavy na všech různých úrovních. To je ..., takže lidé v tomhle směru spíš rezignují, mávnou nad tím rukou, nejdou do toho. Takže jako mít instrument, který řekne tady někdo vlastně podá žalobu "skupinovou" nebo hromadnou, říkejme jí jakkoliv, a vyřeší se to všechno vlastně na jednom hřišti, to je myšlenka dobrá. A teď jde otázka, jak k dojít, vlastně kdo má být tím soudem, to se asi nemůže omezit státními hranicemi, je to v oblasti spotřebitelského práva, takže ty přeshraniční spory tady budou zcela nabíledni, kdo má být tím soudem a kdo všechno vlastně v té hromadné žalobě má být. Mají tam být automaticky všichni ti, kteří jsou tím postiženi, anebo jenom ti, kteří se sami přihlásí? Ten přístup, který, myslím, se u nás volí, je ten první a mně se nezdá příliš vhodný. Jestli se někdo teda rozčílí na výrobce bot a podá hromadnou žalobu, tak aby jako každý z nás, kdo má nějaké nekvalitní boty, byl vtažen automaticky do nějakého procesu, nemusím s tím souhlasit, nedozvíme se o tom vůbec, tohleto všechno, to se mi moc nelíbí. Spíš bych viděl ten princip, že tedy ten, kdo to právo chce uplatnit, tak, řekněme, hledá nějakého většího spojence, ale nechť je to jeho osobní svobodné rozhodnutí, nechť není zase nějakým způsobem regulován, manipulován do něčeho, co, co vůbec nechce s tím mít nic společného. Takže je to, je to, je to dobré, dobrá myšlenka, ale do jejího uskutečnění je ještě daleko. A také zase je to nový, bavili jsme se o procesních předpisech, to je velký zásah do procesních předpisů. A teď co? Má to být samostatný zákon, nebo to má být součást občanského soudního řádu, který, jak víme, je před nějakou taky velkou změnou? To jsou, to jsou ty problémy, no. Nezávidím nikomu, kdo tuhle otázku by chtěl rozlousknout tak, aby opravdu fungovala v praxi, aby to nebylo nějaké mrtvě narozené dítě, anebo to nebylo třeba, jak jste říkala, nějaký nástroj k vydírání - my na vás podáme hromadnou žalobu, pokud neuděláte to, co budeme my chtít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, a jeho názory. Děkuji za ně. Mějte se pěkně. Na slyšenou.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.