Přepis: Jak to vidí Jaroslav Šebek – 2. května 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková v pořad Jak to vidí, vítám historika docenta Jaroslava Šebka, dobrý den.

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme například vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií, jejich politika, Emmanuela Macrona i poselství a odkaz kardinála Dominika Duky, který oslavil pětasedmdesátiny. Nerušený poslech.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký prezident Donald Trump prodloužil dočasnou výjimku z placení cel na dovoz hliníku a ocele pro Evropskou unii a další země do prvního června. Podle Evropské komise by Evropská unie měla z těchto cel vyjmuta trvalo. Proč pane docente Donald Trump zatím na to nepřistoupil?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Já si myslím, že tady se naplňuje jeho poselství, které přednesl při inauguraci v lednu minulého roku, kdy tedy zdůrazňuje Ameriku jako "ours first", tedy na prvním místě a z tohoto hlediska si myslím, že v podstatě dělá všechny kroky jak tedy na té domácí politice, kdy se snaží tedy již vzkřísit právě ocelářství, které patřilo k těm velmi zasaženým různými krizovými jevy a slíbil samozřejmě, že právě třeba dělníkům v ocelárnách zajistí lepší práci a lepší podmínky, což samozřejmě ovšem znamená, že na druhou stranu nemůže podporovat dovoz oceli z ostatních států, týká se to samozřejmě nejenom Evropské unie, týká se to i Číny, proto tedy ta velká dovozní cla, ale současně bych tady chtěl zdůraznit, že on v podstatě to Amerika především praktikuje i v té mezinárodní politice a to z něho činí velice nevyzpytatelného hráče na mezinárodním poli a do jisté míry se to nakonec ukázalo i při té návštěvě prezidenta Macrona, kterého tedy on velice obdivuje, dokonce řekl v přímém televizním přenosu, že ho má velmi rád, asi jako jednoho z mála evropských státníků, protože jinak obdivuje úplně tedy jiný typ lídrů, má do jisté míry slabost pro Vladimira Putina, pro čínského Si Ťin-pchinga anebo pro současného tedy saudsko-arabského korunního prince, což jsou spíše autoritativní typy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si tedy Donalda Trumpa tolik získal Emmanuel Macron?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
No tak já si myslím, že on ho uznává jako člověka, který je suverén. To znamená, že on samozřejmě vzhledem k tomu, jaký je systém ve Francii, to znamená, že prezident je svým způsobem suverénem samozřejmě s určitými limity, ale je to svým způsobem suverén, tak proto ho do jisté míry obdivuje i když sám tedy Emmanuel Macron je úplný protějšek Donalda Trumpu, protože to je člověk, který velmi výrazně pléduje pro globalizaci a je to tedy do jisté míry i zastánce většího otevření se Evropy a z tohoto hlediska je to samozřejmě spíše člověk, který by úplně nemusel Donaldu Trumpovi konvenovat, ale jak říkám, například Zet Guardian, levicový britský deník, vidí právě tu podobnost v tom, že Donald Trump obdivuje na Macronovi jeho suverénnější postavení v rámci politického systému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem za trvalou výjimku států unie lobovali ve Washingtonu právě francouzský prezident Macron, ale i německá kancléřka Angela Merkelová, tak byli z tohoto úhlu pohledu jejich mise neúspěšné?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Já si myslím, že tak úspěšné právě nebyly, protože sice návštěva Emmanuela Macrona byla doprovázena velkými gesty, byla doprovázena i velkou jakoby úctou ze strany Donalda Trumpa. Samozřejmě ta mise Angely Merkelové byla i viditelně méně bombastická a méně viditelná, ale myslím si, že nakonec oba dva v zásadě nevyjednali něco tak přelomového, co by se pak dalo použít v další formulaci zahraniční politiky třeba Evropské unie, tady si myslím, že klíčové bude především rozhodnutí ze soboty o dohodě s Íránem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. Američany rozděluje a Evropany nejenom obchod, o kterém jsme už hovořili, ale i budoucnost té mezinárodní dohody. Do 12. května se má Donald Trump rozhodnout, jestli potvrdí tu platnost. Jak by jste to odhadoval?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Tak já si myslím, že z hlediska toho, co se teď objevilo od izraelských tajných služeb, to znamená, že Írán tuto jadernou dohodu už porušoval, tak se obávám, že to bude směřovat spíše k rozhodnutí Donalda Trumpa dále v této dohodě nepokračovat. Ale je to právě ta nevyzpytatelnost, o které už jsem hovořil na začátku, kdy tedy Donald Trump se rozhoduje často velice spontálně bohužel a je tedy otázka, jestli v této spontanitě bude pokračovat i v rámci té dohody s Íránem, protože zatím tedy dává najevo, že tato dohoda spíše tedy oslabuje zájmy Spojených států a jejich spojenců, což především se týká také zmiňované Saudské Arábie. On v zásadě teď se rozhodl velmi výrazně podpořit to spojenectví se Saudskou Arábií, samozřejmě proti Íránu, který a tam je ten důvod i sporů Saudská Arábie - Írán náboženský, protože Írán je jeden z největších šíitských států, zatímco Saudská Arábie samozřejmě je sunnitská země - muslimská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam je také zajímavé sledovat v podstatě jistý posun, možná je to až příliš silné slov, Saudská Arábie ve vztahu k Izraeli.

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Ano, tady právě si myslím a zároveň Donald Trump teď tlačí Saudskou Arábii k určité modernizaci i tedy jak v rámci vnitřní politiky, kdy se třeba ten korunní princ rozhodl dát větší prostor i zájmům žen. Stejně tak, ale i právě na té zahraniční rovině, kde Saudská Arábie dává najevo vstřícnější postoj právě k Izraeli, ale samozřejmě tady už jsme možná svědky vytváření nějaké další aliance, která bude namířena primárně proti Íránu a proti jeho angažovanosti jak v Libanonu, tak ale samozřejmě v Sýrii, ale obávám se, že právě nějaký velký tlak i vojenský na Írán může nakonec vést k dalšímu obrovskému konfliktu v této oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Souvisí to až možná pompézní přijetí Emmanuela Macrona v Bílém domě také právě s angažovaností Francie ve válce v Sýrii?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Já si myslím, že určitě, protože jedno z těch témat, které bylo diskutováno v rámci schůzky Emmanuela Macrona a Donalda Trumpa bylo pokračování angažovanosti Spojených států ve válce v Sýrii, protože Donald Trump před nedávnem dal najevo, že Spojené státy chtějí vycouvat z vojenské části intervence v Sýrii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profiluje se Emmanuel Macron jako evropský lídr?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Já si myslím, že rozhodně o to usiluje, protože on se profiluje nejenom jako člověk, který se snaží držet krok s americkou politikou a být tedy důstojným partnerem za Evropskou unii vůči Spojeným státům, ale on se zároveň snaží nějakým způsobem obnovit i tvář Evropské unie. On samozřejmě do těch velkých diskuzí vstoupil tím známým projevem na Sorboně v minulém roce, kde tedy jasně se vyslovil k tomu, aby se vytvořilo to tvrdé jádro Evropské unie a současně ale vystupoval i k tématům, které se týkají krize demokracie, krize tedy i liberalismu, které jsme teď svědky, takže já si myslím, že on se snaží opravdu i intelektuálně do těchto věcí vstupovat. Je to v podstatě lídr, který má v sobě jak ten sklon k politickému pragmatismu, tak ale i snahu formulovat alespoň nějaké dlouhodobější ideové vyznání a to z něj činí člověka, který nakonec může velice ovlivnit i dění v celé Evropě a co je třeba zajímavé je i snaha do jisté míry nově definovat i vztah mezi církví a státem ve Francii, protože Emmanuel Macron je katolík a snaží se do jisté míry vlastně změnit už více než století trvající tu tvrdou odluku církve od státu směrem ke kooperačnějšímu modelu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ovlivňuje to dění i vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy Angela Merkelová?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
No, já si myslím, že Angela Merkelová nyní ze strany Spojených států je vnímána jako ten silný lídr. Myslím si, že to samozřejmě souvisí s velmi rozpornými pohledy na třeba migrační krizi, která už při té první návštěvě Angely Merkelové u Donalda Trumpa vedla k poměrně chladnému přijetí. Posluchači si možná vzpomenou na obrázky, které obletěly tehdy svět, kdy ji Donald Trump odmítal podat ruku, takže dá se říct, že ona opravdu nepatří k těm favoritům současného amerického prezidenta a navíc je vnímána i jako slabší lídr i díky tomu, že byla oslabena těmi politickými turbulencemi v Německu po parlamentních volbách na podzim, kdy se velmi těžko skládala koaliční vláda a nakonec tedy tím řešením bylo obnovení velké koalice, kterou ale nikdo moc nechtěl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak silné jsou vlastně pane docente Šebku pozice jak Emmanuela Macrona v té domácí politice, tak i Angely Merkelové v Německu?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Tak já si myslím, že v současné době ale Angela Merkelová rozhodně stabilizovala svoje pozice a budeme tedy dále sledovat, jak se třeba bude vyvíjet ta situace v sociální demokracii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta má novou šéfku poprvé v historii SPD.

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Ano, jejímu partnerovi. Co je tedy zajímavé, tak je například rozhodnutí bavorské vlády znovu vrátit kříže do škol a veřejných budov, což svědčí o tom, že je v její vlastní straně velice posilován ten konzervativní proud, který si uvědomuje, že Německo se musí jasněji definovat ve vztahu ke své identitě a myslím si, že je to určitě dobře v této chvíli. Ale myslím si, že v danou chvíli tedy Angela Merkelová nemá úplně otřesené pozice, myslím si, že u Emmanuela Macrona to bude složitější, protože sice bude možná získávat na té mezinárodní scéně, ale nesmíme zapomenout, že on začal také dělat velké ekonomické a sociální reformy v rámci Francie a tam už čelí tedy velké sociální nespokojenosti zrovna tedy, když probíhala návštěva v Bílém domě, tak ve Francii tedy byla provedena velká stávka železničářů, přesto nakonec se rozhodl do Bílého domu jet, takže je vidět, že se snaží těm mezinárodním otázkám dávat velkou prioritu, ale budeme zvědaví a budeme čekat na to, jak se bude vyvíjet i ta domácí politika, protože právě ten sociální aspekt ve Francii se nakonec vždycky ukázal jako velice důležitý a ovlivňující budoucnost francouzských prezidentů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tamní železničáři stávkují už několik týdnů a prezident jim odmítá ustoupit, říká, že ani on nemá na výběr a to ještě se plánují změny ve výplatách podpory nezaměstnanosti nebo důchodová reforma.

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Ano, přesně tak. A já jsem zvědav, jestli dojde k podobnému efektu, který jsme mohli sledovat v letech 1984-1985 v jiné zemi, ve Velké Británii, kdy Margaret Thatcherová tvrdě zasáhla proti dlouhodobé stávce horníků a nakonec zlomila moc britských odborů, takže je otázka, jestli k podobnému scénáři dojde i ve Franci, ale víme dobře, že ve Francii odbory a vůbec tedy zaměstnanecké svazy mají velice výraznou moc, možná větší, než měli odbory ve Velké Británii, takže to bude tedy velmi zásadní střet, co se odehraje ve Francii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka oslavil pětasedmdesáté narozeniny. Dosáhl tak věku, kdy musejí všichni katoličtí biskupové podat demisi podle kanonického práva, proto i on odeslal do rukou papeže svou rezignaci. Papež ji může přijmout, může se ale také rozhodnout arcibiskupovi mandát prodloužit. Jak dlouho pane Šebku obvykle takové rozhodování trvá, co všechno přitom hraje roli?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Já si myslím, že to rozhodování není rozhodně v řádu dní, aby jsme hned třeba teď v těchto dnech slyšeli papežův názor, ale je to spíše otázka týdnů a záleží také samozřejmě na vztazích, které panují mezi tím dotyčným církevním hodnostářem a.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže myslíte, promiňte. Přímo mezi papežem a panem kardinálem?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Ano, přesně tak. A tady bych ale řekl, že například odvolání kardinál Müllera, což byl prefekt kongregace pro nauku víry, tak to trvalo poměrně rychle, protože kardinál Müller byl ve velmi konfliktních vztazích s papežem. A tam právě to rozhodnutí proběhlo v řádu dní, ale toto rozhodnutí v případě Prahy neočekávám, ale to bylo dáno tím, že skutečně kardinál Müller se dokonce zařadil mezi velké kritiky papeže Františka a jako lidově řečeno tohle to jsem v podstatě vnímal jako, že mu vrátil všechny tyhle ty útoky. A já si myslím, že kardinál Duka nyní v tak tedy rozjitřeném vztahu s papežem Františkem, takže lze spíš očekávat ten standardnější průběh rezignace, kdy tedy možná za několik týdnů to bude jasnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Papež František reprezentuje řekněme liberálně levicový proud, na kolik koresponduje s hodnotovým zakotvením pana kardinála Duky?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Tak já si myslím, že samozřejmě mezi papežem a mezi kardinálem Dukou je řada otázek, kde se dívají trochu jiným způsobem. Je to především na první místě, je to otázka uprchlické krize a vztahu k Islámu, kdy tedy kardinál Duka je tedy spíše toho názoru a dává ho najevo, že tedy uprchlickou krizi je třeba řešit v místě, kde vznikla, nikoliv tím, že budeme přijímat tedy velké množství uprchlíků a tím nemyslím samozřejmě jenom Českou republiku, tím myslím jako Evropu jako takovou, zatímco samozřejmě papež František vyzývá k daleko větší solidaritě na tomto poli a pak je to otázka Islámu, kdy tedy papež František je pro větší dialog mezi křesťanstvím a islámem, zatímco tedy kardinál Duka poukazuje právě na ty stinnější stránky islámu a obává se toho, aby tedy pak se třeba v Evropě neprosadil díky tomu i ten radikálnější proud islamismu, takže tady jsou samozřejmě rozpory, ale řekl bych, že třeba v otázkách toho, že je ohrožena rodina, základy tedy rodinného života, že se tady prosazuje ta neomarxistická genderová ideologie, tak to jsou věci, kde zase s papežem Františkem můžou shodnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"nesrozumitelné" nebo sehraje nějakou roli pane docente přímluva prezidenta Miloše Zemana?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Tak já myslím, že ten vztah mezi kardinálem Dukou a prezidentem Zemanem prošel v posledních týdnech několika turbulencemi od tedy velmi vřelé podpory ze strany prezidenta vůči kardinálovi, který tedy ztělesňuje i ten dopis, o kterém jste hovořila až tedy po nedávnou roztržku, kdy tedy se kardinál Duka a prezident Zeman neshodli v tom, že kardinál Duka má velkou obavu z nárůstu vlivu komunistů, zatímco prezident Zeman přes verbální proklamace, což já jsem ocenil k tomu, aby zpytovali více svědomí, tak přes to se snaží znovu vrátit komunisty do těch vyšších pater a možná i do těch nejvyšších pater mocenského rozhodování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě při svém kázaní pan kardinál Duka u příležitosti repatriace u statku kardinála Josefa Berana upozornil na skutečnost, že pan prezident byl v ten moment hostem na sjezdu KSČM. Co se týče pana kardinála, jak hodnotíte jeho dosavadní misi, jeho poselství, výsledky, čeho se mu podařilo dosáhnout?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Tak já myslím, že i on sám řekl ve svém bilančním rozhovoru, že se mu spíše podařilo dosáhnout věcí na tom církevně-politickém poli, to znamená, asi ta nejdůležitější věc je dotáhnutí otázky restitucí církevního majetku a mnohem méně času, jak sám říká, měl na formulování nějakých duchovnějších projektů, takže to bych řekl, je asi ta charakteristika jeho působení, že spíše tedy to těžiště jeho aktivit bylo na té církevně politické rovině, než třeba když to srovnám s kardinálem Miloslavem Vlnkem, který měl přeci jenom širší repertoár svých aktivit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte v katolické církvi aktuálně nějakou vyprofilovanou osobnost, která by pokud nebude prodloužen mandát panu kardinálovi, ho mohla nahradit v této funkci?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Já tedy bych řekl, že jednoznačně tedy mezi nejvyprofilovanější osobnosti řadím Tomáše Holuba - plzeňského biskupa, člověka, který má velké zkušenosti i z hlediska toho, že byl dlouhá léta vojenským kaplanem, takže on velmi dobře rozumím sekulárnímu světu, byl to mimo jiné i Tomáš Holub, který se účastnil té římské cesty, delegace pro ostatky kardinála Berana, takž jsem ho tam mohl vidět i vlastně zblízka, jako člověka, který nejenom rozumí tomu sekulárnímu světu, ale je to člověk, který je také velice duchovně velice zakotvený, takže z tohoto hlediska já si myslím, že právě Tomáš Holub z mého pohledu je ta nejvyprofilovanější osobnost. Tam je jediný problém a to je poměrně jeho nízký věk, protože je mu teď 51 let, takže je otázka, jestli je to přesně ten věk, aby se stal třeba českým primasem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo vybírá tedy vůbec arcibiskupa, je to přímo papež?

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Ne, to je zajímavá otázka, protože nejprve probíhá kolečko v rámci České republiky, ale je to vlastně dotazování na osobnosti a samozřejmě osobnosti jak biskupů, tak respektovaných kněžích, tak i tedy někdy lajků, na to, aby se tady našli nejméně tři osoby, které by mohli být tím nástupcem nějakého biskupa, to se samozřejmě týká všech diecézí. A pak tyto osobnosti zasílá, samozřejmě vstupuje velmi výrazně do toho apoštolská nuncie a tura, tedy vatikánský vyslanec a pak zasílá tato jména do Říma na kongregaci pro biskupy, což je to dikastérium, které se těmto otázkám věnuje a to samozřejmě dále probírá tento seznam a navrhuje pak to jedno jméno, které pak schvaluje papež, ale řekl bych, že větší vliv než papež mají právě ty úřady římské kurie, protože papež samozřejmě jmenuje každý den, často několik biskupů a přiznám se, že si ani nedokáži představit, že se seznámí se všemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání, Jak to vidí docent Jaroslav Šebek, historik. Já vám děkuji za vaše názory a postřehy a těším se za měsíc na slyšenou.

ŠEBEK Jaroslav, český historik
--------------------
Já vám také děkuji a přeji hezký den všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Vladimíra Kroce bude zítra mediální teoretik Jan Jirák, příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.