Přepis: Jak to vidí Cyril Höschl - 15. května 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch upozornil a to, že lékařské fakulty brzy nebudou zvládat nahrazovat svými absolventy lékaře, kteří odcházejí do důchodu, chce proto školám přidat peníze, aby mohli vzít více mediků. Mladí lékaři naopak upozorňují, že už dnes je ta praktická výuka vlastně pokulhává kvůli nedostatku učitelů, jak vy vidíte pane profesore možné řešení tohoto problému? Kdybych to shrnula, tak vlastně zdravotnictví chybí lékaři, studenti i učitelé.

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
No, to řešení by mělo být více vrstevné a zasahovat ten systém v několika místech. Ta myšlenka přidat na lékařské fakulty peníze je jistě velmi Bohulibá, ovšem v tom veřejném sektoru není vysoké školství, v medicíně je jedinou oblastí, která by potřebovala finanční injekci, dnes je také už téměř nulová nezaměstnanost, což se projevuje i nedostatkem pracovníků na všech úrovních, ve všech sektorech, včetně zdravotnictví, takže ten systém je širší. Ale samo o sobě to asi nestačí, protože ten nedostatek učitelů, na který upozorňují ti, kdo varují před nadměrným očekáváním, ten se týká zejména teoretických oborů, to už je možná méně známo. Ono přidáním na platu nebude ani takový problém získat nějakého klinického lékaře k tomu, aby se částečně angažoval na lékařské fakultě jako odborný asistent řekněme a učil mediky na klinických oborech na stážích, ale co je daleko obtížnější sehnat dnes učitele na lékařských fakultách na takové obory, jako je anatomie, histologie, molekulární biologie a ty základní obory, tam to řešení není jenom přidat peníze, ale také možná by spočívalo v tom otevřít více ze široka lékařské fakulty nelékařů, to znamená třeba absolventům třeba přírodovědeckých fakult a vysoké školy chemicko-technologické a dalších, kteří vlastně nejsou vzdělanými lékaři, ale mohli by tu teoretickou část velmi efektivně suplovat, nebo zajistit, takže to by byl další krok, kromě těch peněz. Dalším krokem by bylo otevřít to vysoké školství v medicíně napříč Evropou tak, aby tam došlo opravdu k volné výměně studentů a i pedagogů, což chápu a připouštím je spojeno s mnoha problémy, z nichž jeden jsou různá omezení počtu studentů v různých zemích, proto také naopak je vysoký zájem zahraničních studentů o studium u nás, ale jsou šance i pro naše studenty, aby studovali řekněme v Británii, nebo někde jinde, ale další omezení je do určité míry jazykové, no a potom taková ta poměrně nízká, jak se říká horizontální mobilita, čili schopnost stěhovat se z místa na místo u těch pedagogů, protože my jsme od přírody více méně domabylové, na rozdíl třeba od Američanů, kteří stále stěhují a je jim celkem jedno na které univerzitě působí, tak u nás tomu tak ještě není a tahle ta psychologie tam určitě hraje roli a ještě jsme nepřevětili myšlence, že půjdeme učit do Varšavy a Litevci přijdou učit k nám a podobně a to není jenom nějaká zbytečná fryvolnost, ale to je jedna z možností, jak tyhle ty výkyvy trochu vyrovnávat a v neposlední řadě je to možnost angažovat i v medicíně odborníky ze zahraničí i když tady jsou vztyčené varovné prsty České lékařské komory, o tom, že třeba absolventi některých univerzit zejména v zemích na východ od nás nedosahují v té kvalitě úrovně, která je opravňuje k tomu, aby byli puštěni na náš trh a že vyžadují řádné přezkoušení, což to všechno se dá zajistit, ale nejsou jenom blízké země, jsou i vzdálené a jak to vidíme na příkladu třeba já nevím biologického centra v Jižních Čechách, kde jsem měl možnost několikrát nahlédnout z venku do té kuchyně, kde se mluví anglicky a jsou tam studenti z celého světa a to včetně asijských zemí, tak i tak je možno uvažovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým závažným problémem je, když se podíváme komplexně na tu situaci únik mozku, protože třeba ta situace, co se týče nedostatku lékařů, ta vůbec není nová, pokoušela se ji i řešit minulá vláda Bohuslava Sobotky, tehdejší ministr zdravotnictví pan Němeček třeba navrhl, aby mladí lékaři povinně zůstali po atestaci v našem zdravotnictví ještě pět let, jinak by museli vracet peníze, jinak by museli vracet peníze, kterými je stát dotoval jejich šestiletou praxi?

Čtěte také

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
No tak to jsou další přídatná opatření, já jsem proti zákazům a příkazům obecně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je udržet v Česku?

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
Ale udržet by se dali například nějakými smlouvami tohoto typu, které by byly založené na takové dobrovolném, oboustranném obchodu a souhlasu, že by řekli „Dobře, my tě teď budeme platit, tolik a tolik let a zaplatíme ti stipendium, ubytování a já nevím příspěvek na studium a tak dále a ty se nám zavážeš, že za to budeš", to je obdoba toho, co jsou různé půjčky, třeba v Americe a podobně, kde pak ti absolventi, když začnou vydělávat, tak to té škole splácejí zpátky, nebo těm kdo je založili, ale musí to být na bázi vzájemné dohody a dobrovolnosti, kdy ten dotyčný má možnost sám zvážit, zda se chce k něčemu takovému upsat nebo ne a je svého štěstí strůjcem, ale ne tak, že bychom se vrátili zase k umístění a povinnému setrvávání někde. Já si myslím, že ta volnost pohybu myšlenek lidí a i možná různých výukových prostředků a nástrojů je lepším řešením, než restrikce a omezení každopádně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten návrh neprošel, asi to bude výzva řešit tuto situaci pro novou vládu příští jak víme špičky hnutí ANO a sociální demokracie se dohodli na programu pro případný společný kabinet, její vznik budou do 14. června posuzovat sociální demokraté ve vnitrostranickém referendu, ten návrh koaliční smlouvy obsahuje i jakési pojistky pro případ odsouzení Andreje Babiše za dotační podvod také pro eventualitu, že by Ano chtělo pokračovat v neformální koalici s komunisty a s Tomiem Okamurou, šéfem hnutí SPD. Sociální demokracie původně požadovala okamžité odstoupení člena vlády v případě prvoinstančního odsouzení, jaký je váš pohled na tyto pojistky, podmínky?

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
Víte, učinit si na tohle to názor je obtížné z toho důvodu, že ti, kdo takové podmínky v koaliční smlouvě nechtějí mít, mají z toho formálního hlediska, tak jak sem za tu svoji éru byl svědkem sepisování různých smluv, dohod, statutů a podobně, tak mají do určité míry z toho formálního hlediska pravdu v tom, že do tak obecného dokumentu, jako je koaliční smlouva, už jednotlivé detaily týkající se jednotlivých osob vlastně nepatří, to by měl být předmět nějakých prováděcích předpisů, nějakých jak se říká buyloss, které by byly dodatky k té koaliční smlouvě, která má být pokud možno co nejjednodušší, pregnantní, jednoznačná, obecná a taková, aby mohla prostě platit, abychom se k ní mohli zavázat, ale to, jestli bude v úterý za tři roky 14. května pršet nebo nebude, nebo to se dá těžko předvídat a to už bych do té smlouvy netahal. Na druhou stranu ale chápu představitele sociální demokracie, že mají, protože stojí tváří v tvář velmi obratnému partnerovi, nebo chcete-li protivníkovi v tom sporu nebo v tom úsilí o uzavření té koalice, tak mají oprávněnou obavu, že mohou nastat situace, ve kterých se budou divit, co že to vlastně podepsali, nebo s kým to podepsali a mohou být velmi snadno obehráni a jsou si toho vědomi a mají tu zoufalou snahu si to nějak pojistit a ta snaha je zase z jejich hlediska naprosto pochopitelná, proto říkám, že je těžké si na to činit silný názor, protože se umím jaksi docela dobře a logicky vžít do obou z těch účastněných stran.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už spolu jednou ve vládě byli.

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
Jednak spolu ve vládě byli a vzpomeňme si ten konec jejich soužití nebyl žádnou přátelskou idylkou zrovna v tom rezortu zdravotnictví, ti kdo mají delší paměť si mohou vzpomenout na přestřelky mezi hnutím ANO a panem ministrem Němečkem, ale dobře, to nechme stranou, chci jenom říct, že poučeni tímto představitelé z obou stran dobře vědí, že nemají podepisovat něco, čemu by se mohli za poměrně krátkou dobu divit a tohle to vědomí je nutí k tomu být obezřetní a vymýšlet další a další pojistky a záklopky a dodatky, které ovšem tu koaliční smlouvu řekl bych z formálních důvodů nepřiměřeně zatěžují, to je také pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ta koaliční smlouva obsahuje ještě jednu pojistku a to, že po demisi pětice sociálně demokratických ministrů padne celá vláda. O čem to vypovídá kromě tedy té opatrnosti na základě zkušeností, jak jste to teď popsal pane profesore, vůbec podmínka beztrestnosti premiéra nebo politiků vůbec?

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
No především je smutné, že toto je na pořadu dne, že jsme se dostali do situace, kdy se na nejvyšší politické úrovni řeší trestný kauzy prominentních politiků, to je něco, co jsme si ještě nedávno neuměli představit i když se do, nemyslím do vlády, tu a tam taky, ale na tu politickou scénu dostali lecjací kujóni, tak přece jenom tohle to se neřešilo, vždyť i těch pár nezdaněných kabelek Jany Naďové vedly k pádu vlády a o žádný soud myslím do dneška nešlo, nebo nejde, nebo se vleče a je to už hodně let a vlastně nikdo trestně stíhán, nebo odsouzen není a tehdy ještě dávno před tím, než to nějaké soudy začali řešit, tak padla vláda, vlastně se změnil režim a nikomu to ani tak nějak zvlášť nepřipadlo jako anomální a teď jsme se posunuli někam úplně jinam, kdyby vládl Petr Nečas a Jana Naďová byla šéfová kanceláře dneska, tak možná, že i kdyby byly odsouzená, tak by byla třeba poradkyní prezidenta, co já vím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o tom, jak se třeba posouvají hranice řekněme akceptovatelného, tak agentura CVVM zkoumá už přes 15 let názory veřejnosti na morálku politiků. Dosud se v těch průzkumech zhruba na 60 procent respondentů vyslovovalo pro přísnější posuzování. V současnosti si to ale myslí zhruba jen polovina dotázaných, o čem to podle vás vypovídá a měla by mít ta vlastně hlavní otázka zní, zda by měli být politici morálnější než my? Zda-li měli být na ně kladeny mnohem vyšší nároky, protože oni rozhodují o věcech veřejných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ta otázka vypadá na první pohled jednoduše a odpověď jednoduchá je, že ano, že by měli jít příkladem a že by na ně měla být přísnější kritéria, ale při bližším ohledání zjistíme, že ta věc je trochu zamotanější, především hned druhá otázka, co to je morálka, ji činí komplikovanou, protože my můžeme na etiku obecně nahlížet z mnoha, z mnoha pohledů, ale jeden z takových zásadních dilemat je, zda máme na mysli etiku v takovém tom Kantovském slova smyslu, tu deontologickou, tedy takovou, že víme, co se má a co se nemá, víme, že se nemá krást, že se nemá vraždit, že se nemá lhát a to je takové to desatero a co sám rád nemáš, druhému nečiň. Je to naprosto jednoduché, můžeme to každému vštěpovat do hlavy a můžeme se snažit všichni nějak tím řídit, no ale pak je etika abych tak řekl utilitární, čili účelová, to jest dobré je to, co vede k dobrým koncům a to už není tak jednoduché, protože si umíme představit, že třeba zachráníme pět životů tím, že nějakého zločince, který je ohrožuje zabijeme, tím pádem jsme zhřešili ve smyslu té Kantovské etiky deontologické, protože jsem zabili, přitom tam je nezabiješ, ale zabili jsme proto, abychom zachránili pět lidí, čili tam kritérium už je ten účel, čili v tom první případě nám hrozí fanatismus, v tom druhém nám hrozí účel světí prostředky, ale přitom většina politiků se chová pragmaticky, čili účelově, takže jejich etika je etika toho výsledku, ne to chování, ale toho, co se tím sleduje, nějaké prostě blaho pro lid a za tím účelem budeme zavírat oponenty, budeme cenzurovat noviny, budeme řídit stát jako firmu, aby tady pořádek a tak dále a to můžeme jít dál a k absurdům, no a teď někde mezitím je nějaká rozumná hranice a když si položíme tak jednoduchou, ale podle mě poměrně nesmyslnou otázku, jestli by politici měli být etičtější, než jaksi obecná populace, tak bez toho aniž bychom vysvětlili, co tou etikou myslíme a kam až v té utilitaritě, v tom pragmatismu dojít, tak bez toho prostě na tu otázku nemůžeme odpovědět, já si myslím, že shrnout bychom to mohli pro jednoduchost, abychom to moc nezamotávali tím, že by úplně stačilo, kdyby politici byli aspoň tak mravní, jako většina populace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O jaký typ politika je podle vás pane profesore v současnosti i poptávka. Ptám se i v souvislosti s případem po listopadového ministra vnitra, bývalého senátora, pana Jana Rumla, někdejší člen ODS, zakladatel unie svobody, který nebude nakonec senátním kandidátem Pirátů na Rokycansku. Celostátní forum strany totiž odhlasovalo stažení jeho nominace, například najdu jméno poslance Ferjenčíka říká, že nevidí důvod recyklovat politiky z devadesátých let a ostatně i sám Ruml si myslí, že Pirátům vadilo právě to, že je představitelem politiky devadesátých let.

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
Já myslím, že obojí je velmi srozumitelné, je srozumitelné to, že Jan Ruml, který je řekl bych z takového toho politického těsta, to je člověk, který se významně angažoval v disentu, který se angažoval brzy v polistopadové politice a velmi významně prošel několika stranami, pamatuji ho v ODS a potom v tuším v Unii svobody a tak dále, tak je homo politicus a asi po delší době působení v nepolitické sféře pocítil potřebu se nějak ke správě věcí veřejných vrátit a já tomu rozumím a dokonce si myslím, že je vhodným adeptem na to a vždycky jsem osobně k němu cítil sympatie, bez ohledu na to, že prošel řadou stran, což nechme teď stranou, ale zase z druhé strany, kdo s čím zachází, s tím také schází, já myslím, že když se ucházel o přízeň pirátů, tak nemohl ani nic jiného čekat, než nějaké pirátské rozhodnutí, čili já bych se divil, že by se divil takhle zkušený politik, já myslím, že to mohl přesně předpovídat a přesně očekávat a ze strany těch pirátů, kteří přinášejí mnohá neotřelá stanoviska, je ten výrok, že nestojí o tolikrát recyklovaného politika také srozumitelné, Piráti jsou prostě jiná generace, jsou to často už i mileniálové, jsou to nováčkové v té klasické politice, takže kdyby najednou měli zájem o staré matadory a dinosaury, tak by mě zklamali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, oni zájem měli pane profesore, dokonce předseda Pirátů v Plzeňském kraji pan Bartoň pana Rumla v dubnu označil za liberálního politika, který cituji „Logicky při svém návratu do politiky požádal o podporu nejliberálnějších stranu naší politické scény, reprezentuje hodnoty svobody a volnosti myšlení", nicméně Piráti mají defakto permanentní vnitrostranická referenda, tak použili právě ten nástroj přímé stranické demokracie a prostě odhlasovali, jak odhlasovali.

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
No vždyť to je v souladu s tím, co říkám, já mám trochu problém s tím chápat Piráty jako nejliberálnější stranu, protože jejich představitelé vymetají tu a tam různé podivné mejdany na ruské ambasádě a tak, ale čili myslím, že i tam mají určité rezervy v tom ujasnit si, jak moc jsou liberální, na druhou stranu ten mechanismu těch referend sebou nese výrazná úskalí a já si myslím, že politika i politika ze strany Pirátů na ta úskalí velmi brzy narazí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká jsou to úskalí, co tím myslíte?

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
No, to jsou úskalí ta, že plénum, to znamená všichni, ať už to jsou všichni členové strany, nebo všichni občané této země, jsou za určitých okolností velmi spornou rozhodovací mašinou na důležité politické otázky, které vyžadují jednak hlubší pohled, hlubší zodpovědnost za to rozhodnutí a to ten řádový člen nemá, ten prostě klikne na hlasovací tlačítko a suma těch nezodpovědných rozhodnutí může vést k rozhodnutí, které je paradoxně třeba i proti zájmům té většiny, teď nemluvím o případu přijetí toho či onoho politika, ale o principu referend vůbec a to jsou, jako rozhodovat o politických směrováních strategií nebo dokonce vizích, je něco úplně jiného než rozhodovat o tom, zda chce kupovat radši růžové nebo bleděmodré lednice, to je jako otázka do referenda, většinou poměrně nesmyslná ta politická rozhodnutí, protože za ta se taká musí nést zodpovědnost a proto si volíme politiky, aby tu kůži za nás nesli na trh a aby činili rozhodnutí často i nepopulární, tudíž v referendu neschvalitelná, která jsou však ku prospěchu věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Patří politici z devadesátých let dvacátého století už jenom do historie, nebo do aktivní politiky, mohou být v něčem přínosné?

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
Určitě ne, mohou samozřejmě a je jich mnoho, já si myslím, že zrovna Jan Ruml, kdyby mi šlo o interakci shodou okolností s mladými piráty, tak by mohl být příkladem takového politika, který by ještě měl co říct, kdyby našel tu vhodnou niku a takových politiků je víc a otázka bych řekl není ani tak generační, jako spíš individuální, někdo je ještě v osmdesáti mladý a plný elánu a stále by měl co říct a chybí nám tu na té scéně a někdo je vyhořelý ve čtyřiceti a měl by z té politiky co nejdříve vypadnout už proto, že v ní sleduje třeba jiné cíle, než obecné blaho a to je případ od případu velice různé, já vzpomínám na muže, který vstoupil do naší politiky už v dosti pozdním věku, což byl Pavel Tigrid po návratu z emigrace po listopadu 1989 a byla to výrazná postava naší politické scény bez ohledu na věk, vezměme si prezidenta, zakladatele Tomáše Garrigue Masaryka, který začal politickou kariéru už co by defakto téměř pedagogický důchodce na univerzitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme na závěr pořadu ještě k jednomu tématu, bývalý generální ředitel automobilky Volkswagen, Martin Winterkorn byl ve Spojených státech před pár dny obviněn v souvislosti s emisním skandálem obžaloba ho viní ze zločinného spolčení, které usilovalo utajit před úřady podvod s měřením emisí. Kdyby výrobci pane profesore skutečně dodržovali emisní normy, tak zřejmě bychom nepotřebovali v budoucnosti pro vjezd do německých vjezd emisní povolenky?

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
Já se obávám, že potřebovali, protože ta otázka má dvě strany, jedna je to, že se někdo pokusil někde podvádět a druhá je to, že tvůrci těch různých nesmyslných omezení si o ty podvody přímo koledují, protože ten fanatismus zelený jde tak daleko, že může začít skutečně bránit rozvoji technologií a obchodu a podobně. Mě to trošku, abych to objasnil, připomíná ty povolenky do těch měst, mě připomínají emisní povolenky, jestli si vzpomínáte, to byl boom před lety, kdy se rozhodlo o tom, že každá země, podle toho kolik vypouští škodlivin do vzduchu, tak bude se muset vykupovat emisními povolenkami, s těmi emisními povolenkami se pak začalo obchodovat, protože ten, kdo na tom byl dobře mohl vlastně dotovat toho, kdo na tom byl hůře a vytvořil se jakýsi paralelní trh, jakési akcie a to je krásná ukázka toho, jak fungovali odpustky ve středověku a můžeme si představit, že vymyslíme kde jaký nesmysl, jakože do německý měst nesmí nikdo, kdo má kníra, ale začne se vybírat, že dobře, když bude mít povolenku na kníra, tak tam může vjet a jdeme až do středověku a to je důvod, proč nastoupil protenstantismus, protože tohle to na té katolické církvi vadilo, takže dotaženo dokonce, povolenky jsou jenom odpustkami na pokračování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Cyril Höschl a jeho názory, děkuji vám za ně, na slyšenou.

HÖSCHL Cyril, psychiatr
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude Tomáš Kraus, příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.