Přepis: Jak to vidí Dominik Duka – 17. května 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den tentokrát z Arcibiskupského paláce přeje Zita Senková. Dnešním hostem i hostitelem je kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský a metropolita český. Dobrý den.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Dobrý den. Pěkně vítám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jsou naše národní zájmy? Na co bychom měli při jejich hledání klást důraz? Koho a proč i dnes oslovuje marxismus? Jen zlomek otázek, vítejte u poslechu. Pane kardinále, dovolte mi nejdříve popřát vám všechno nejlepší k vašemu životnímu jubileu.

Čtěte také

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Já děkuji za vaše blahopřání. Je to jistě tři čtvrtě století a už v životě jsem nepočítal, že tedy budu takovéto výročí životní slavit, protože byl jsem spíše přesvědčen, že můj život nebude tak příliš dlouhý a musím říci, že i přesto, že to je 75 let, tak někdy mám dojem, že to všechno začalo včera.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pro vás i řekla bych jistým dárkem odpověď Vatikánu na váš rezignační dopis? Papež František vás vyzval, abyste pokračoval ve funkci arcibiskupa pražského. Přijal jste jeho výzvu?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Ta výzva se nedá, jak bych řekl, odmítat, protože, když jsem i rezignační dopis psal, tak jsem se k dispozici, ne, že bych jaksi toužil po dlouhodobé pokračování, to se přiznám, že opravdu ne, protože v rámci výměny generací, ale také při nastoupení a realizaci nového administrativně finančního modelu církví, katolické církve tedy se to také týká, to znamená, zopakovat si znovu tu namáhavou a těžkou práci, která znamená znova poměřovat síly a určité programy tak, jak tomu bylo v devadesátých letech. Takže v tomto smyslu je to spíše jaksi přijetí služby a co bych řekl je pro mě důležité, a to, že nemusím tedy pochybovat o směru, kterým kráčím od roku 1970 jako dominikán a 20 jako biskup nebo 8 roků v Praze. To neznamená, že bych byl ten, který dělá všechno nejlépe nebo dobře, se nedopouští určitých chyb, ale že nejdu cestami, které by křížily cesty církve jako takové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ozvaly se v posledních týdnech k kritické hlasy, zejména bych řekla od mladších věřících, kterým se zdá příliš velký příklon k některým politickým představitelům, hovoří o sbližování trůnu a oltáře. V únoru dokonce skupina katolíků poslala petici, aby vám papež neprodloužil mandát. Jaký je váš vztah k politikům, pane kardinále?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Otázka, jaký je vztah k politikům, je velmi náročná, protože politici mají různé vlastní ideje, mají i vlastní zájmy, čili jsou politici, kteří jsou určitě, jaksi bych řekl, mně bližší a někteří i vzdálení, ale řekl bych proto, že jsem díky bohu se dočkal návratu svobody a demokratického systému, tak nebudu a nikdy jsem se nepovažoval za nepřítele tohoto systému od roku 1990 a v duchu rodinné tradice vím, že nejsem jenom pražský arcibiskup či kardinál, ale jsem taky občan této republiky a že mi musí záležet na jejím rozkvětu, její bezpečnosti, že mi také musí záležet na jejích občanech a nemohu je rozdělovat ani do politických, bych řekl, přihrádek, ani společenských. To bych řekl je určitá diviza, kterou má jak voják, kterou má teda i duchovní a musí ji mít každý člověk, který pracuje jistým způsobem i v politice, protože především pro státníky je otázka z toho společného dobra tím hlavním cílem a toto myslím jaksi, že je nutné respektovat. Na druhé straně zcela jistě můžeme pozorovat i některé nešvary. Já jsem jaksi využil k tomu, abych nemlčel, i když jsem si vědom, že jsem nemlčel, protože vím, kolik diskusí na některá má prohlášení nebo na moje promluvy byly nejenom v médiích, ale i v korespondencích a podobně, ale považoval jsem právě tento rozhodující moment za to, abych jako vyjádřil se k některým otázkám, které mně zneklidňují jako občana, ale tedy i jako představitele církve.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem někteří vás vlastně i staví do jakéhosi protikladu s papežem Františkem. Teď bych řekla, že to jeho rozhodnutí přišlo ale až neobvykle rychle, pozitivní rozhodnutí?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
A tak víte, myslím, že tady je zapotřebí si uvědomit, že mé návštěvy ve Vatikáně nejsou tak časté. Já vím, že mám hlavní pracoviště zde v Praze a v České republice, ale při každé návštěvě určité setkání s papežem je a zcela jistě, že se hovoří o některých důležitých otázkách. To je taky důvodem, proč jsem ho zastupoval na slavnostech sv. Martina v Maďarsku a proč tedy za měsíc prakticky odjíždím do Polska. Čili tady musíme si snad přiznat v jedné věci, že by těžko posílal papež toho, ke kterému neměl žádnou důvěru anebo který by byl jako jeho opozičníkem. Základem problémem, řekl bych, určitých námitek je, že z papež jsou vždycky vybírány určité věty, určité pasáže, ale zapomíná se také i celá řada jeho velkých důrazů, které já opakuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
No, tak musíme /nesrozumitelné/, otázka rodiny, otázka genderovou studií. To jsou jeho témata, která se ozývají téměř každý týden, ale nezaznamenal jsem, že by mnozí lidé, kteří jaksi se zabývají otázkou projevů papeže, na ně vůbec někdy vzali ohled a že by je připomněly. Pak jsou skutečně papežovy projevy, které se týkají celocírkevní situace a my si musíme uvědomit, že církev v Evropě dnes je v menšině v tom počtu katolíků na celém světě a že některé specifické problémy Evropy nezná Afrika, nezná Asie, nezná ani Amerika a že také jsou zase i některé momenty, kde ta obecná řešení se musí jistým způsobem specifikovat pro náš prostor. Ani Evropa není jednolitý prostor. Kdyby tomu tak bylo, pak by nebyla napětí a nebyla by nekonečná jednání v rámci Evropské unie, anebo v těch bilaterálních vztazích. Čili tam potom jaksi já cítím především zodpovědnost za mně svěřenou oblast a tam také musím zdůrazňovat některá hlediska, která celosvětově mohou být jiná, ale v našem prostoru jsou takové, jak se vyvinula situace z hlediska historie a našich možností a podmínek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým směrem tedy hodláte směřovat vaši další energii?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Jistým způsobem návrat kardinála Berana a sv. Vojtěcha do katedrály sv. Víta je vrcholem mé činnosti v rámci té dvacetileté služby biskupa a do jisté míry je to moment, který mně doprovázel v Hradci Králové, jako byla Libice, zde je to katedrála sv. Víta. To, co bude, očekávám, do jisté míry bude dokončení některých projektů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpokládám varhany budou patřit mezi ně?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Ať je to například, aby sv. Vojtěchovi zazněl i hlas nových varhan a na druhé straně víme, že to především musí být jaksi bych řekl rozvinutí širší pastorační aktivity, pro kterou jsem neměl tak velký prostor v předchozích letech z mnoha důvodů. Je to především tedy zájem o formaci a vzdělávání dětí a mladé generace, ale rovněž taky zájem o to, aby se v knihovně našich kněží a teologů objevily ty knihy, které jsou skutečně rozhodující pro život církve v 21. století.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste se o kardinálu Josefu Beranovi, jehož ostatky byly repatriovány po mnoha letech konečně do jeho vlasti, jak si přál. V čem spatřujete jeho poselství, v čem je aktuální v těch dnešních dnech? Protože řekla bych docela málo se v té laické veřejnosti vědělo o jeho práci, ať už na teologické fakultě v Praze nebo později ve Vatikánu.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Musím přiznat, že návrat kardinála Berana a jeho ostatků do Svatovítské katedrály, či jak on si stále přál domů, nebyl můj program, když jsem přicházel do Prahy. Kdybychom sledovali všechny naše pastorační projekty, bychom tam nenašli tuto zmínku. Kardinál Beran sám zaťukal na dveře a připomněl se, že on chce být doma a že on chce hovořit do té situace, v které jsme se ocitli po téměř 30 letech, kdy v rámci výměny generací také cítíme, že mnohé ideály, které nás doprovázely při zvonění klíčů na náměstích měst listopadu 89, se zcela vytratily. A také, jak se zpívá v té slovenské písni Slúbili jsme si lásku a vernost, tak moc věrni nejsme odkazům toho listopadu a sliby, jak se domníváme jaksi nemusíme dodržovat, ale hodně slibů dáváme, na tom vlastně je založena v současné době již několik let celá politická scéna. Takže tady si myslím, že je ten moment, proč se kardinál Beran vrátil. Byla to jednak prosba nebo žádost rodiny, protože tak stanovil v poslední vůli, a pak to byla podpora, kterou našla rodina u mého předchůdce kardinála Vlka, tak velvyslance České republiky při Vatikáně, pana doktora Vošalíka. To byly jejich první kroky, které jsem teprve si uvědomil, že opravdu toto je přání, které musí být splněno a myslím, že ten rozhodující moment, kdy kardinál Beran vstoupil do této země a do naší katedrály nám jasně říká, jaká nebezpečí jsou před námi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak byste je vy pojmenoval?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Jedno to veliké nebezpečí je stín Karla Marxe a epigonu. V Komunistickém manifestu je odsouzena k zániku rodina. Kdo rozbije rodinu, vytváří společnost individuí, kteří nemají domov a tedy jsou ovládatelní. Když se vyváželi otroci z Afriky do Ameriky, tak první bylo rozdělit rodinu, zvlášť muže, zvlášť ženy, zvlášť děti. No, a můžeme říci, tak bychom mohli pokračovat, ve všech totalitních systémech, že rodina, rodový majetek vždycky byl v trnem v oku, protože jednotlivec ponechaný napospas, který nemá, bych řekl, vnitřní podporu, velmi často nedokáže odporovat. Buď se zhroutí, anebo se podrobí, anebo teda vede boj na život a na smrt, ale sám nevyhraje, musí jedině mít další společenství, protože slovo rodit se, rodina, rod, národ, to není šovinismus, ani nacionalismus, to je život, to je biologický život. Tam nepotřebuju žádnou ideologii, ani do jisté míry náboženskou ideologii a kdo na toto sáhl, tak sáhl na podstatu lidství, proto tedy se domnívám, že to je jeden z důvodů, proč se kardinál Beran vrátil domů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Platí pořád, že je rodina základ státu?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak pečujeme o rodinu? Jaké podmínky vytváříme?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Když otevřu jaksi programy politických stran a hnutí, tak všichni o rodině hovoří, ale přiznejme si, že reálná politika vlastně tuto rodinu zcela úplně zanedbává. Mohli bychom se taky ptát, proč některá hnutí získala tolik hlasů, protože slíbila ochranu přirozené rodině, protože rodinu nemůže tvořit nikdo jiný, než člověk, to znamená, muž a žena a nemůže jako být vytvářená bez toho, ne, že by rodina nebyla místem, kde se rodí život a kde také nalézají potom děti svoji oporu. Jinak to asi tak dopadne, jak jsem poslouchal dnes ráno před šestou hodinou rozhlas, což dělávám, když se holím, a tak jsem slyšel takovou velmi zajímavou píseň, nebudu jmenovat stanici - vykašlem se na děti, otevřeme flašku vína a možná se nám to znova podaří. Co? Žít sami pro sebe. Zamysleme se ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky pohled.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Ano. A pak teda se domníval ten autor té písně, že v té flašce nalezne smysl života, že mu pomůže ta flaška. Tak já ho ujišťuju, že ne, protože lidé vždycky pili na kuráž nebo na to, aby zapomněli, ale že by hledali ve flašce smysl života, to už jako bych řekl je trochu odvážná nová vynalézavost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno odhalený nový pomník Karla Marxe v německém Trevíru, který městu darovala Čína, se setkal s velkými kontroverzemi. Mohl by podle vás třeba vyprovokovat debatu o Marxově odkazu? Například předsedkyně německé sociální demokracie Andrea Nahlesová, mimochodem první žena v čele této německé strany, prohlásila, že Marx je zase in a je to dobře.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Víte, když slyším tato slova, tak bych řekl, že tato paní předsedkyně zradila německou sociální demokracii. Sociální demokracie se vypořádala s Karla Marxem v tom momentě, kdy se od sociálních demokratů odloučili komunisté, tedy sociální demokraty nazvali zrádce. Proč? Protože sociální demokraté pochopili, že třídní boj, nenávist, závist, rozbíjení rodiny není cílem. Ten prostý člověk vždycky věděl, že jeho základním útočištěm je rodina. Tyto jako bych řekl excesy si vždycky dovolí lidé, kteří jaksi mají na to, aby mohli si žít, jak se říká za své a sami pro sebe. Čili v tomto smyslu ptejme se také, proč tedy ta situace v celé Evropě v současné době v rámci historických politických stran je v troskách, protože to není jenom otázka paní předsedkyně německých sociálních demokratů, ale co tam dělal předseda Evropské lidové strany, lépe řečeno tedy šéf Evropské unie, pan Juncker.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte na mysli během toho ceremoniálu odhalení té sochy?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On ale upozornil na to, nebo spíše apeloval na to, aby byl Marx vnímán v kontextu své doby. Myslíte, že ...

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Já chápu Marxe v kontextu. A víte, proč se mám pohoršovat, že v Rusku se znovu staví pomníky J. V. Stalinovi? Proč se mám pohoršovat, že v mnoha zemích zůstaly pomníky Vladimira Iljiče Lenina? Teď budu hodně provokovat, já se divím, proč tedy v Německu nestaví pomníky Adolfu Hitlerovi? Proč Italové nestaví pomník Mussolinimu? Proč my nestavíme pomníky soudruhu Gottwaldovi a dalším? Tak, jestliže to chápu v kontextu, tak kontext je. Kdyby nebylo Marxe, tak nebylo těchto pánů a nebyly by také ony revoluce, nebyly by koncentrační tábory, nebyly by gulagy a nebyla by také Loreta a já to neříkám jenom jako člověk teoretik, mohu říci spolu s Václavem Klausem, my jsme v marxismu vyrůstali, my jsme ho museli studovat a já mohu říci, že jsem ho poznal, jak v životě své rodiny, jeho dopad, tak na vlastní kůži. Jestli mně teda někdo staví Marxe v kontextu, tak já v kontextu říkám nikdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro vás není zavádějící, jak říkají někteří, dávat Marxovi za vinu ty zločiny různých diktatur?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Paní redaktorko, když čtu o upalování čarodějnic, o křížových výpravách, o cenzuře, chápejme ty věci v kontextu, ať je nepředkládají Haló noviny a podobní lidé, jako kdybych já zavinil upálení Mistra Jana Husa nebo bych řekl tribunál s Galileo Galileim. Církev se musí s těmito věcmi vypořádávat. A proč také nezazněl v médiích přímý přenos i projev prezidenta Zemana ke komunistické straně, kde nazval věci pravým jménem v kontextu?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme odbočili k panu prezidentovi, tak vyzval KSČM právě k sebereflexi a řekl, že si přeje, aby mohl o komunistech říct s čistým svědomím, že jsou demokratickou stranou. Proč tedy prosazuje, aby se tato strana podílela, půjde s největší pravděpodobností o toleranci menšinové vlády?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
No, tak já myslím, že musíme říci, že úkolem prezidenta je sestavit vládu. Kde jsou tedy ostatní strany, aby pomohly k sestavění vlády? Nikdo nechce předčasné volby, protože by situaci nevyřešily. Kdo tedy dal prostor komunistické straně, aby ona ne jenom tolerovala, ona je tichý společník. A víte, v kolika podnicích není rozhodující ten, kdo podepisuje, ale právě tichý společník. Toto je důvod, proč se kardinál Beran vrátil do této země, abychom si skutečně uvědomili, kde jsme. Já nejsem ten, který bude odsuzovat lidi. To je veliký rozdíl. Svatý Augustýn nás naučil - musíš nenávidět hřích a milovat hříšníka. U nás je to ovšem naopak. Nás nezajímá Marxova ideologie, ale nás zajímá, kdo je pro ní a kdo je proti ní. Kdo je proti ní, toho musím zdeptat a kdo je pro ní, tomu budu jako adorovat. A tady je potřeba si uvědomit, že v té komunistické straně i dnes, také jsem to řekl i v katedrále, já nesoudím tyto lidi, ale nemohu souhlasit s jejich názory mnohých a mezi nimi určitě nejsou všichni, tedy bych řekl, stalinisté a věrní stoupenci Karla Marxe a J. V. Stalina, protože já jsem ve svém životě se setkal s velkou pomocí ze strany lidí, kteří byli komunisty, ale oni nejednali jako dobří komunisté, když mně pomáhali, oni jednali jako dobří lidé a jim děkuji a jim patří i moje výzva. Ano, chcete-li hájit některé své programy, protože, když si přečtete programy, které jsou třeba v sociálních otázkách, tak jsou obdobné se všemi ostatními, ale opravdu řekněte dost té ideologii, která nás zavedla na zcestí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je bagatelizován vliv Karla Marxe?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Není, protože Karl Marx dokázal zaútočit na ty nejtemnější pudy a emoce v lidské přirozenosti. On nebyl člověkem, který by neměl inteligenci. A víme, že právě takto, bych řekl, pohybující se člověk, kterému také nahrává postmoderna, která říká, že člověk je emotivní bytost, pak má marxismus určitým způsobem otevřené pole, aby mohl oslovit především člověka, který je dezorientovaný, především mladého člověka, který prožívá ve svém životě rozpad rodiny, nemá oporu matky, nemá oporu otce, ale také nemá jasnou oporu společnosti, který se pohybuje v životě, kde se říká, že pravda neexistuje, smysl lidského života si musíme vyrobit, čili on se pohybuje skutečně v bludném kruhu, a pak můžeme říci, že přijme zkratkovitá řešení, která by vyřešily některé jeho problémy. Když jsem v hněvu, tak řeším problémy, jak bouchnu do stolu, někdo po někom hodí sklenici, to všechno jsou emoce, který nejsou kontrolovaný rozumem a zodpovědností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V poslední době se oživila otázka, která se u nás vrací tak od zhruba poloviny devatenáctého století, a to je, co jsou naše národní zájmy. Byla by to právě třeba rodina, která se tak jako táhne tím naším dnešním rozhovorem?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Tak já si myslím, že víte, otázka rodiny je národním zájmem, protože bez rodiny nebude národ, ale je to obecně všelidský zájem. A ta definice národních zájmů, já myslím, že ona je jistým způsobem v krizi, protože je tady velká opozice vůbec proti pojmu rodina, proti pojmu národ, ono to spolu souvisí, otázka odpovědnosti za vlastní zem, tedy za vlast, to myslím jsou skutečnosti, které nepomáhají vytvářet pojem národního zájmu. Je to také dáno, že otázka národních zájmů byla krutě zneužita, jak nacismem, tak fašismem a do jisté míry my jsme těchto národních zájmů také užívali ve vztahu k naším sousedům. Čili my musíme si uvědomit, že národní zájem musí být konstituován na obecném lidství. Národní zájem musí přihlížet k našim určitým specifikům, jak v kultuře, tak v naší mentalitě a musí také do jisté míry hájit to naše vnitřní společenství před tlakem silnějšího, protože je vždycky přirozený, že ten silnější může ovlivňovat až to není zdrávo. Tak to jsou podle mého názoru takové určité kroky k národním zájmům, ale víme, že v té dnešní době té velké ideové migrace a nezakotvenosti je velmi těžké tyto národní zájmy formulovat, ale koneckonců musí je teda, bych řekl, formulovat, kdo k tomu dostali mandát, to znamená, je to skutečně jednak záležitost parlamentu, vlády a v naší zemi tím, kdo určuje potom tyto národní zájmy jako v rámci zahraniční politiky, je hlava státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A měly by být jak ukotveny nebo v čem, definujeme?

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Já myslím, když vezmeme předmluvu naší ústavy, tak je tam máme - je to úcta k tradici, je to rozvíjení, ale také i hájení. V tomto smyslu bych řekl tyto zájmy tam obecně jsou vyjádřeny a pak je zapotřebí specifikovat a konkretizovat v daném politickém kontextu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pak je ještě prosazovat.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Ano, to už je trošku těžší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To už bude na všech, nejenom na politické reprezentaci, ale na celé občanské společnosti.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Tak já myslím, občanská společnost může jedině vzniknout, když bude fungovat rodina, rodinná výchova, když škola povede žáky, bych řekl, k určitému nejenom poznání, ale také i k určitým morálním hodnotám a když v naší společnosti si uvědomíme, co znamená být člověkem a slušnost se stane, jako bych řekl, imperativem a ne přežitkem minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský a metropolita český a jeho názory a pohled na svět. Já vám za to děkuji a těším se opět brzy na slyšenou.

Dominik DUKA, kardinál, arcibiskup pražský a metropolita český
--------------------
Já též děkuji za vše a přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.