Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 21. května 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková, hostem dnešního Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zamyslíme se například nad tím, zda existuje kategorie začínajícího soudce? Probereme také verdikt německého Nejvyššího soudu, který posuzoval důležitost ochrany práv natáčených osob na jedné straně a zájem na objasnění příčin dopravních nehod na straně druhé. A přidáme i pohled na nové pravomoci zasahovat do soukromí i do sledování lidí v Bavorsku. Příjemný poslech. V rámci návštěvy severní Moravy prezident Miloš Zeman kritizoval mzdy začínajících soudců i některé jejich rozsudky. Cituji jeho slova: "Když soudce jmenuji, vždycky jim říkám, že bych jim dal 30 tisíc a ne 70 tisíc, které mají." Jaký je váš pohled, pane doktore? Jenom možná dodám, že možná koalice hnutí ANO a sociální demokracie s podporou komunistů v programovém prohlášení, které prezentovala, explicitně uvádí, že se mzdami soudců hýbat nebude, protože zaručují nezávislost justice.

Čtěte také

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já doufám, že ze strany pana prezidenta byl tohle takový jeden z těch jeho bonmotů, ale úplně vážně to nemůže být jistě myšleno, protože nedá se nic dělat, začínající soudce, ona je to taková kategorie, která vlastně neexistuje, protože soudci nejsou nijak kategorizováni. Jakmile je soudce jmenován a je jmenován natrvalo, dá se říci na několik desetiletí, soudce může být člověk u nás od 30 do 70 let, tak musí být připraven na to, řešit jakékoli případy, nejenom případy pro začátečníky. Bez nadsázky řečeno, druhý den po jmenování může takový soudce na soudu prvního stupně klidně rozhodovat spor o katedrálu svatého Víta a tomu musí odpovídat i podmínky včetně podmínek finančních, protože jestliže v jiných povoláních není někdo se svým platem spokojen, může si třeba přivydělat, může si vzít nějakou další aktivitu, může změnit zaměstnání, může začít podnikat. Tohle soudce má všechno zapovězeno. On musí být připraven soustředit se pouze na tuto práci a on by měl také to rozhodnutí stát se soudcem učinit jednou pro vždy vlastně na celý svůj profesní život. A ne být soudcem na chvíli a když mě to nebude uspokojovat třeba i finančně, neuživím tím rodinu, tak zase zkusím něco jiného. Když ten plat nenastavím takto od samého začátku, tak prostě motivace právníků usilovat o to, být soudcem tady nebude, nebo bude, ale budou to právníci průměrní, podprůměrní a společnosti se to pak vrátí v kvalitě soudcovské práce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozlišuje tedy praxe při přidělování případů profesní zkušenosti soudců? My jsme, tuším, jsou to už 2 roky, kdy se diskutovalo o takovém tom elektronickém, automatickém generátoru případů.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No tak to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je ten systém práce?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ten systém práce právě, protože tady máme velmi silnou, velmi silnou ústavní úpravu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. V podmínkách konkrétního soudu je to pak rozvrh práce, takový pracovní dokument, který vydává předseda soudu, každého soudu na celý rok, ve kterém vlastně je řečeno, jak jsou ty případy rozdělovány a přidělovány tak, aby s tím nemohlo být manipulováno, aby někdo prostě nemohl říci, tak tenhle soudce dostane tuhle věc, tenhle soudce dostane tamtu věc. Jinými slovy, je to náhodný, je to náhodný výběr. A to je zase, zase je to právě rozdíl, protože takový začínající chirurg určitě v operačním dnu nedostane složitou transplantaci srdce, ale bude nejprve asistovat, bude dostávat nějaké jednoduché případy k řešení, ale to tam tohle v justici prostě neexistuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to dobře?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nejsem si jist, jestli je to dobře, protože myslím si, že právě nemůžeme se asi tvářit, že ten soudce okamžitě od druhého dne je stejně erudovaný jako jeho kolega, který je soudcem 10, 15, 20 let. Myslím si, že ten systém by měl být nějak vnitřně diferencován, ale to je zase věc procesních předpisů, aby stanovily, jak vlastně ti soudci, které úkony mohou dělat, které nemohou dělat. Je to otázka samozřejmě i výchovy soudců, vzdělávání, kde mají začínat, jestli mají začínat právě jako soudci s plnou rozhodovací pravomocí nebo jestli spíš mají být, začínat jako součástí nějakých týmů, nějakých prostě větších senátů, kde teprve získají určitou profesní jistotu, že přes všechnu přípravu, nedá se nic dělat, až ten talár navlékne ten soudce, tak teprve naostro zjistí, co to je a samozřejmě účastníci řízení jaksi mají právo na plnohodnotného soudce, ne na toho, kdo se učí a metodou pokusu a omylu teprve získává erudici. Ale to jsou všechno velmi koncepční otázky, kterými se málokdo zabývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vlastně něco ve smyslu kariérního řádu?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Také, také, určitě také a také zase je to taková ta, už to říkám, už se mi to zdá úplně otřepané, společnost opravdu musí říci, jaké chce mít soudce, aby jim mohla věřit. Jestli ti soudci tak, jak je vychováváme prostě od fakulty, mladé právníky a ve 30 letech talár na 40 let dopředu, jestli je to dobře, anebo jestli opravdu se nezamyslet nad tím, vybírat z těch, kteří v životě už mají za sebou nějakou silnou profesní třeba i mravní stopu, to znamená zkušené právníky po 20 letech praxe, kteří budou mít třeba věk kolem 40 let a opravdu tu důvěru do budoucna spojenou s tím jmenováním soudce spojíme o zkušenost s nimi z minula. To je opravdu velká otázka. Ale zase málokdo se tím zabývá. Prostě pořád se to jede tím nějakým systémem nesystémem, chvilku se říká být soudcem, to má být vrchol právnického povolání, tam se musí vybírat ti nejlepší z nejlepších, a na druhé straně slyšíme, že mají dostat 30 tisíc korun. No, tak kde je potom nějaká koncepce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno se na Nejvyšším správním soudu konal seminář o kárném řízení. Z jakých důvodu k němu nejčastěji dochází? Možná jenom namátkou, aktuálně se třeba řeší případ soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Sylvy Mašínové, kterou kárně žaluje předseda Nejvyššího soudu, protože neoznámila svoji podjatost v případu sporu fotbalových rozhodčích, nedávno byla zproštěna kárné žaloby soudkyně Helena Králová, na konci minulého roku kárný senát řešil situaci na Krajském soudu v Ostravě, kde předsedkyně soudu žádala nejvyšší trest hned pro dva soudce svého soudu.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nejvyšší správní soud je kárným soudem už 10 let a má zkušenost vlastně ze stovek případů kárných řízeních se soudci, také se státními zástupci a se soudními exekutory a přes tyhle ty i mediálně zajímavé případy, nejsou to typické případy soudců, kteří se ocitnou před kárným senátem. To, co je typické, jsou průtahy v řízení. Jsou soudci, kterým práce tak nějak přeroste přes hlavu z různých důvodů. Někdo si neumí dobře organizovat svůj čas práci, práci na svém stole s mnoha případy, někdo z nějakých důvodů začne zaostávat. Také jsou to soudci, kteří třeba už jsou mnoho let na té soudcovské práci a zejména na soudu prvního stupně unavení, jsou blízko vyhoření a ty případy se jim začnou hromadit. A někdy soudci pracují na soudech, které jsou trvale přetížené, takže ty průtahy tam má skoro každý. Jsou to průtahy v řízení, jsou to, jsou, to jsou typická kárná provinění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to asi teda upozornil i pan prezident před několika dny. Chce mimochodem s vámi, ale i s předsedy dalších soudů, Ústavního Nejvyššího, pány Rychetským a Šámalem řešit rychlost rozhodování soudů, které se mu zdají pomalé. Je to tedy oprávněná výtka a není nová, řekla bych.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je, jestli je to upozornění na problém, tak nic proti tomu, určitě rád, pokud pan prezident bude chtít, budu o tom s ním hovořit. Ano, některé soudy v některých agendách v některých regionech jsou pomalejší, mnohem pomalejší, než by měly být, ale jiné soudy v jiných agendách jsou rychlé tak, jak si asi každý představuje. Prostě rozhodování v reálném čase.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A čím je to? Je to nedostatkem soudců nebo jaké jsou ty důvody?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Není to nedostatkem soudců, je to otázka jednak procesního prostředí a jednak také soudní organizace. Jsou tady, jsou tady agendy, které jsou trvale přetížené, jsou tady soudní regiony, které jsou přetížené, a pak jsou tady agendy a soudy, kde to všechno běží tak, jak má, takže opravdu tohle jsou koncepční otázky, jak vnitřně zorganizovat ten soudní mechanismus nebo ten, ten, ten aparát, ten proces, aby justice byla stejně rychlá, aby nebyla vícerychlostní všude, protože občan si nemůže vybrat rychlý soud, ten soud je mu dán z hlediska zákona, takže proto je povinností státu tohle uspořádat a jsou-li tam někde nějaké dlouhodobé poruchy a ony jsou, víme o nich, tak a víme o těch příčinách, tak s tím něco udělat. Ale to je zase koncepční otázka, kterou musí řešit někdo, kdo je za to odpovědný dlouhodobě, ty výsledky se nedostaví za rok ani za dva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchačka Ivana evidentně navazuje na to, co už tady zaznělo, cituji její dotaz z emailu: "Pane Baxo, proč vlastně neexistuje v soudnictví nejprve asistence u zkušených kolegů, stejně jako třeba u chirurgů, jak jste to před chvílí zmínil. Proč? Navrhl to někdy někdo? Proč vlastně nejsou stanovené podmínky pro profesi soudce? Třeba i ty věkové a zkušenostní. Proč se tím nikdo nezabývá, proč nechce nikdo dát ten startovací impuls?"

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, to jsou naprosto správné otázky, to jsou naprosto správné otázky. Je to věcí zákona, aby ten zákon a ne nějaké instrukce ministerstva spravedlnosti o tom, jak se mají vybírat kandidáti na soudce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy tím orgánem, který by to měl řešit, nebo přinejmenším iniciovat tu debatu, ministerstvo spravedlnosti?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Marná sláva, je ústředním orgánem státní správy soudů a státní správa soudů je odpovědná za to, že soudy jsou obsazeny, že mají procesní předpisy, že mají veškeré zabezpečení k tomu, aby mohly vykonávat soudní moc. Nikdo jiný tady není, takže je to věc ministerstva spravedlnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohla by k tomu přispět nějakým dílem třeba pokračování elektronizace justice?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, to je zase takové, zase takové jaksi heslo - bude-li všechno elektronické, bude to jednoduché a rychlejší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Technologie a právo.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, ano, můžeme se, můžeme se zamyslet tímhle směrem, ale zatím ta elektronizace tak, jak v justici nastala, přináší bohužel spíše komplikace, ten papírový svět nezmizel, spisy jsou tlustější, protože všechno to, co elektronicky doputuje, se pak někde tiskne, kopíruje, rozesílá a tak dále, takže soudy hledají prostory pro nové spisovny, kam by ukládaly tyhle ty bachraté spisy. To je taková ta elektronizace na půl cesty, no, ale jistě ta cesta v tom je, ale není ta cesta jediná. Musí být promyšlená a hlavně, hlavně dokončená, no. To, co možná máte na mysli ty moderní technologie, není to otázka jenom elektronického spisu, ale i o tom vlastně, jak se má rozhodovat. Já jsem byl nedávno na zajímavém odborném semináři v Holandsku, kde jsme společně s dalšími správními soudci z celé Evropy diskutovali právě o tom, jak se vlastně právo, nejenom justice, jak se právo vyrovná s takovým tím překotným rozvojem moderních technologií a všechno bude automatické a všechno bude digitální. Dva příklady za všechno - auta bez řidičů. Naprogramovaná auta, dojde-li k nehodě a už máme případy z těch zkušebních jízd, že to se stát může, kdo pak nese tu odpovědnost a za co. A druhý příklad, uvažuje se velmi vážně, že se budou automatizovat jako všechno, i procesy, to znamená rozhodování třeba na úřadech a nakonec rozhodování na soudech, že se místo toho, toho lidského pohledu, místo toho zvažování se najednou vytvoří jakési algoritmy, prostě software, který naprogramuje, jak má být rozhodnuto, dostanou-li se tam nějaká vstupní data do toho systému, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by to došlo až tak daleko?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že se uvažuje, že o to, že by to došlo i tak daleko, protože všechny ty systémy čelí náporu, náporu práce. Tak se s tím se nějak snaží vyrovnat po svém, ale na tom zmíněném semináři velmi vážně kladli otázky a za co, kde bude ta soudcovská odpovědnost, když bude rozhodovat nějaký algoritmus? Co ten soudce vlastně má zvažovat a pod čím bude podepsán a za co ponese odpovědnost?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dospěli jste k nějaké odpovědi?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, určitě ne. Jsou to složité otázky, jenom, jenom se spíš popisuje ten terén, na co, na co vlastně se, je třeba se nějak připravovat, přemýšlet o tom, jestli práce to není zrovna jedna z oblastí, kde zkrátka ten člověk musí zůstat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestlipak by takový algoritmus rozeznal začínajícího soudce nebo vlastně tam by už neexistoval?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, ne, to, ne, to asi ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo by systém také byl přetížen?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Těžko říci, těžko říci. Jsou to, jsou to otázky, které vypadají jak z daleké budoucnosti a z vesmíru, ale jak říkám, prostě ty technologie tady jsou, běžně jsou používány a také prostě z toho vznikají nějaké právní důsledky a to právo na to má být nějak připraveno. Ale zase mělo by být připraveno v takové kvalitě, aby přežilo jednu, druhou, třetí, čtvrtou technologii, aby se neměnilo pokaždé, když prostě někdo něco vymyslí, tak aby zase se hned měnily právní normy, aby ten život, který už je takhle složitý, nebyl ještě složitější tím, že to právo je stále složitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejvyšší německý soud v Karlsruhe rozhodl, že záběry z kamer umístěných v autě je v případě dopravních nehod možné používat jako důkaz před soudem. Bude mít podle vás ten verdikt značný dopad, protože kamery, které zabírají tu situaci přes čelní sklo, si instaluje čím dál více řidičů. Aktuálně minikamery využívá asi 8 % Němců.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já myslím, že to je velmi důležitý verdikt, zejména když to udělat Nejvyšší soud německý, který přece jenom není tuctovým nejvyšším soudem v rámci toho evropského prostoru, jeho rozhodování je velmi sledováno a má velkou odezvu. Tady je to případ, kdy vlastně šlo o spor řidiče, který způsobil dopravní nehodu a řidiče tedy, který byl jaksi nechci říkat obětí, ale prostě utrpěl škodu při té dopravní nehodě a ten, ta kamera instalovaná v autě byla použita vlastně jako důkaz, jak k té nehodě došlo a také vlastně k rozsahu škody, no, a ten jeden z těch řidičů, který byl nafilmován, se vlastně bránil tím, že bylo zasaženo nedovoleně do jeho soukromí, že byly pořizovány vlastně záběry obrazové povahy, no, takže zase když se na to podíváme z větší výšky, šlo o klasický spor o dovolenost zásahu do soukromí. Na druhé straně tady byl zájem na jaksi získání důkazů, objasnění ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těch příčin.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... těch příčin a tak dále a tak dále, no, a ten soud dost jednoznačně řekl, že ano, že to je možné, že tady ta právo na soukromí prostě ustupuje, ustupuje tomu zájmu, který je dokonce i veřejný prostě na o to, aby byly objasněny příčiny nehody, aby byl prostě ten, ta odpovědnost aby byla dovozená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy správný verdikt.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si myslím, že to je velmi, velmi správný verdikt. Byly, byly o tom spory, nedávno i náš Ústavní soud, netýkalo se to dopravy, ale týkalo se to, byl to takový poměrně kuriózní případ, byl vlastně byl nafilmován někdo, kdo kradl na hřbitově z náhrobků květiny, a ten, ten záznam pořízený nikoli policií, ale prostě soukromou osobou byl uznán jako, jako důkaz, který je přípustným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bavorský Zemský sněm schválil nový zákon, který počítá s kybernetickým sledováním rozeznáváním obličejů, elektronickými náramky, drony a osobními kamerami, které budou mít policisté na uniformách. Kritici tvrdí, že jde o velmi drakonický zákon, že dává policii nevídané pravomoci zasahovat do soukromí a do sledování lidí. Debatuje se hlavně o novém pojmu v zákoně, o takzvaném hrozícím nebezpečí, které umožní rozjet vyšetřování, nasadit odposlechy, kybernetické sledování ještě předtím, že se vůbec ten zločin stane. Dosud zákon operoval pojmem konkrétní nebezpečí. Přijde vám tento zákon drakonický, jak říkají kritici. Opozice kritizuje vládnoucí CSU, že propadla sledovací mánii.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To je těžká otázka. Vždycky, když se rozšiřují policejní pravomoci, tak, tak se nabízí úvaha o tom, jestli chceme více svobody, anebo chceme více bezpečí, že obojí najednou asi mít nemůžeme a vždycky jde o tu proporci, nakolik ta společnost se smíří se zásahy do svého soukromí a tedy omezení svobody tím, že veřejná moc dostane nějaké pravomoci, jak jste říkala, anebo do jaké míry ta svoboda je cennější. Jde o to bezpečí je cennější. To, to je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde je ta hranice podle vás? Vůbec lze ji nějak vytyčit?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Hranice bude, může být různá, může být také různá v čase. Já tomu rozumím, tedy tomu rozhodnutí bavorskému tak, že, že společnost má pocit, že těmi tradičními prostředky, které policie má, už nestačí vlastně předcházet, a to je také role policie, nejenom reagovat na spáchané zločiny, ale také předcházet jejich spáchání tím, že určité věci bude mít pod kontrolou dříve a teď je otázka, kam až, jak moc dříve, aby se z toho nestalo, což vždycky hrozí, že i když ty takzvané, říká se tomu ofenzivní prostředky boje se zločinem, jsou, jsou odůvodňovány právě terorismem, extremismem a takovými těmi opravdu velkými společenskými nebezpečími, tak tiše se už nedodává, že samozřejmě se dají použít i v jiných než v těch vyjmenovaných situacích, kde právě hrozí to zneužití. Tam je opravdu velmi důležitá asi soudní kontrola, aby tyhle prostředky, jejich používání v těch konkrétních případech bylo pod soudní kontrolou, aby ty soudy pak vymezily ten pojem hrozícího nebezpečí, protože nesporně je to, je to rozšíření té, té pravomoci do času i do prostoru, takže tohle se bude muset, a nedivím se, nedivím se lidem, že protestují. Vím, vím, že tam dokonce byly nějaké demonstrace pouliční v Mnichově, že dávají najevo, že přece jenom to není tak jednoduché, jak ta vláda a posléze ten bavorský parlament to, to sepsali a prosadili ten zákon, že tam je třeba právě myslet i na tahle rizika. Není to jednoduché, ale to je prostě společenská diskuse, to je politika, to jsou politické kompromisy a jejich konkrétní tedy, konkrétní produkty, kterými jsou třeba zákony. Čas ukáže, jestli to byl přehnaný zákon, který dovoluje excesy, anebo, nebo jestli to bylo naprosto přiměřené, adekvátní, legislativní opatření na vzniklou situaci v Německu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německá média mimochodem spekulují, že ten nový zákon je i součástí takové té předvolební taktiky Křesťanskosociální unie, na podzim se budou ve svobodném státě konat volby a CSU ztratila voliče na úkor Alternativy pro Německo. Taky tady možná bychom našli jednu z možných souvislostí.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No jistěže ano, to nemůžeme si odmyslet. Zase je to lepší, když se tohle nejenom slibuje, ale tyhle kroky dělají, než když někdo slibuje třeba, že zlevní pivo, protože se blíží volby, nebo něco podobně hloupého, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstaňme ještě v Bavorsku, protože tamní konzervativní vláda nařídila pověsit ke vchodů, do všech zemských úřadů křesťanské kříže a to jako ne náboženský symbol, nýbrž jako součást kulturní identity svobodného státu. Jak to na vás působí? Také je to téma, které vyvolalo docela bouřlivé diskuse, i kritiku opět z řad opozice.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ani tohle není vůbec jednoduché k posouzení. Jistě o Bavorsku se ví v rámci Evropy, že patří mezi katolické země a ze katolická církev a symbolika tam je vidět, slyšet, to je všechno známá věc, na druhé straně přes všechny, přes všechna ta odůvodňování kulturní identitou, historií a tak dále kříž ke kříž a je to, je to symbol náboženský, který si těžko můžeme představit i bez toho, kdo na kříži, kdo na kříži zemřel. A je zajímavé, že i samotná církev, její představitelé i běžní věřící jsou spíše proti tomu, aby stát vlastně takto nějak jaksi direktivně vnucoval, vnucoval tu představu, představu o tom, jaké to Bavorsko je a jaké má být vnímáno těmi, kdo nejsou součástí tedy té křesťanské identity a křesťanské společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, v bavorských veřejných školách už nyní musejí viset kříže ve třídách a totéž platí i o tamních soudních síních.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ale jsou to, jsou to symboly, které, které si myslím, že mají svůj prostor, především tam, kde se zrodily a kde mají ten skutečný význam, ne ten přenesený význam. A to přenášení do těch jiných prostředí, takové to umělé státní se mně moc, přiznám se, nelíbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Zdeňka zajímá, k čemu je vlastně Nejvyšší správní soud? Pane předsedo.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak asi to je otázka, na kterou nelze odpovědět jednou větou. Nejvyšší správní soud je vrcholným, jedním z nejvyšších soudů, je to vrcholný orgán ve věcech patřících do pravomoci správního soudnictví tam, kde je o porušení veřejných subjektivních práv jednotlivců, fyzických a právnických osob. Tam, kde se jednotlivec domnívá, že jednáním veřejné správy, veřejné moci bylo do těch práv zasaženo. Obrátí se žalobou nejprve na krajský soud a neuspěje-li, tak na Nejvyšší správní soud. A Nejvyšší správní soud dělá také jiné věci, ale to asi je teď opravdu omezený prostor k tomu, jak to, jak to všechno charakterizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byla posílena ochrana občanů v posledních letech?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak doufám, že to nebude znít nějak pyšně, ale jsem přesvědčen, že zřízením a činností i po těch krátkých 15 letech existence Nejvyššího správního soudu se mnohé k lepšímu změnilo v systému ochrany veřejných subjektivních práv občanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co byl největší oříšek za těch 15 let, kromě toho vybudovat ten soud?

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, aby ten soud vydržel, aby, aby tu důvěru, kterou možná nečekaně, možná velmi brzy získal, aby si jí udržel, což je velmi složité, aby každé to rozhodnutí soudci činili s vědomím právě své společenské odpovědnosti a aby přispívali k důvěře v právo, v důvěře prostě v právní stát, v instituci, která prosazují, aby, aby ti lidé věděli, že tohle není nějaká tuctová instituce, ale že to je skutečně, že to je skutečně jeden z nejvyšších soudů, který, který když jaksi rozhodne, takže to je, to rozhodnutí může být užitečné i pro ty, kteří se zrovna v té konkrétní věci před ním nesoudili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doktor Josef Baxa a jeho názory. Já vám za to děkuji a přeji hezký den.

JUDr. Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další pohled na některé události nabídnu v tomto čase zítra, mým hostem bude politoložka profesorka Vladimíra Dvořáková. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.