Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 23. května 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S vedoucím centra pro studia Blízkého východu budu mimo jiné hovořit o tom, jak tvrdě má Izrael bránit své hranice? Blíží se situace v regionu izraelsko-íránské válce? A má se turecký prezident Erdogan obávat konkurentky? Příjemný poslech. Paraguay jako další země po Spojených státech a Guatemale otevřela v Jeruzalémě své velvyslanectví. V den přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma zemřelo na hranici s Pásmem Gazy na 60 Palestinců, přes 2,5 tisíce lidí bylo zraněno. Palestinská vláda mluvila o příšerném masakru, Izrael omlouval použití slzného plynu a ostrých nábojů tím, že chrání hranici před hnutím Hamás. To poté přiznalo, že většina zastřelených demonstrantů v Gaze byli jeho příslušníci. Jaký je váš pohled, pane Turečku? Uklidnily se už trochu ty první emoce?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Do určité míry ano. Ono to může být z části tím, že zkrátka ten potenciál těch demonstrací se vyčerpal, zároveň možná trochu alibisticky Palestinci říkají, že mezitím začal ramadán, takže v době ramadánu, že tyto demonstrace, které mimochodem byly pravidelné, trvaly řadu týdnů vždycky, tak byly tentokrát kvůli ramadánu přerušeny, ale v obecné rovině to, co jsme viděli, prostě masakr byl. Řekněme si to na rovinu, kdyby kterýkoli jiný stát střílel do neozbrojených, v naprosté většině neozbrojených lidí takovýmto způsobem, tak bychom tomu přeci také říkali masakr. Kdyby ruská armáda nebo policie střílela do demonstrantů a argumentovala ale mezi nimi jsou někteří, kteří třeba měli zbraň, tak bychom také říkali, že je to masakr, takže nedělejme výjimku jenom proto, že se to teď týká Izraele. Prostě jedna věc je ochrana hranic, ochrana veřejného pořádku, na to má každý stát právo, ale zároveň každý stát by měl mít nějaká pravidla, kdy smí použít jaké prostředky. Izraelci často čelí násilí, házení kamení a tak dále ze strany Palestinců, ale občas i ze strany Židů, a už v tomto případě třeba vidíme, že vůči Židům používají daleko mírnější prostředky. Izrael strhává domy palestinským teroristům arabským, ale nikdy ne židovským teroristům, takže tam je dvojí metr a teď se to ukázalo bohužel velmi brutálním způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemění na tom, co si myslíte, ani fakt tedy, jak jsem řekla v úvodu, že hnutí Hamás přiznalo, že většina těch demonstrantů byli jeho příslušníci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já bych řekl možná přiznal, možná se chvástalo, protože Hamás musí zároveň ukázat, že on je tou vůdčí rolí v Pásmu Gazy, že jeho lidé se nebojí být v první linii, že oni také bojují, že neposílají jenom někoho před sebou do těch konfrontací a do těch krizových situací. To je jeden pohled. Ale zároveň, i kdyby to byli členové Hamásu, prosím vás, my si musíme uvědomit, že Hamás není jen ta teroristická složka, členem Hamásu může být nějaký úředník na ministerstvu kultury v Gaze. Členem Hamásu může být někdo, kdo má na starosti distribuci elektřiny. To všechno jsou také členové Hamásu, ale pořád to přeci ještě není důvod do nich střílet. Pokud je terorista, ať je odsouzen, ale ať není zastřelen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tvrdě má tedy, možná jste už na to odpověděl, bránit Izrael své hranice? Ostatně Hamás a Izrael, řekněme, vedou válku.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, všimněme si, to není válka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Už řadu měsíců vidíme, že je klid. V Gaze jsou jiné složky, které se snaží ten konflikt vyprovokovat a teď samozřejmě Gaza vřela i z jiných důvodů. Bylo to výročí té Nakby, jak Palestinci vnímají vyhnání stovek tisíc svých předků tedy při zakládání Izraele a tak dále. Do toho přišlo to, to stěhování americké ambasády, které se také stalo vítanou záminkou samozřejmě pro ty masové protesty a tak dále, takže co se týká situace v Gaze, tak tam je problém, že tam máme vládu jedné strany, a to hnutí Hamás, tudíž není nic složitého narazit na činitele Hamásu v podstatě v jakékoli situaci, to jsou i dopravní policisté, tam jsou také činitelé nebo příslušníci Hamásu, ale ta věc především, i kdyby Izrael měl pravdu a čelil opravdu masivnímu pokusu tisíců teroristů, z nichž všichni asi tedy byli teroristé i ti zranění, jak to Izrael prezentuje, tak k tomu například byla možnost tuto věc nechat vyšetřit. Kdyby mezinárodní nějaká instituce tuto věc nestranně vyšetřovala, tak by asi dala Izraeli za pravdu, že to všechno byli teroristé, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A zabývá se tím vůbec někdo?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Nezabývá, protože v Radě bezpečnosti byla snaha tuto věc dát k vyšetření, ale Američané to zablokovali, takže já bych připomněl, že mezinárodní instituce vyšetřovací soudní obvykle mají mandát ne obvinit jednu stranu, jak to prezentuje Izrael, ale třeba by se skutečně ukázalo, že to byli teroristé ti postřílení lidé, že mezi nimi nebyly žádné děti. Třeba by se ukázalo, že Hamás postrkával dopředu děti jako lidské štíty. I to jsou mimochodem válečné zločiny a je škoda, že Izrael zmařil vyšetření těchto válečných zločinů Palestinců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Izrael nebo Spojené státy? V tomto konkrétním případě.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Myslím si, že Spojené státy v tomto konkrétním případě udělají vždy vše, co řekne izraelská vláda premiéra Netanjahua.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, jeden z dalších názorů na tu nešťastnou událost bývalý velvyslanec Česka v Izraeli Tomáš Pojar, ten se domnívá, že Izrael se při zásazích proti demonstrantům v Pásmu Gazy nedopustil agrese, naopak šlo podle něj o agresi ze strany protestujících. Co v současnosti reprezentuje Hamás? Pokud se nepletu, tak přesně před rokem hnutí prezentovalo v Kataru nový politický program, odstranilo ze svého dosavadního programu zničení Izraele a alianci s Muslimským bratrstvem, dále se tehdy říkalo, že se nevzdává boje proti izraelské okupaci, ale že je Hamás připraven uznat hranice pro palestinský stát z roku 1967. Změnilo se něco tedy z té proklamace?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do roka a do dne.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Uvnitř, nikoli do roka a do dne, ten proces trvá řadu let a je poměrně nečitelný, jsou to různé názorové skupiny uvnitř Hamásu. Kdybych to řekl zjednodušeně to, co jste řekla vy, zkrátka v Hamásu máme skupiny, které stále volají po osvobození takzvané celé Palestiny včetně Izraele, to znamená zrušení Izraele. Zároveň tam máme jiné frakce, které vidíme, že v posledních letech nabírají na síle, které říkají - smiřme se s existencí Izraele a s tím, že palestinský stát nezávislý bude jenom na Západním břehu v Gaze a ve východním Jeruzalémě. To znamená Hamás není v této věci monolit. Ale tady bych připomněl, to se netýká jenom Palestinců. Podívejme se na to hnutí Likud, které vede Benjamin Netanjahu, izraelský premiér. Co oni říkají o palestinském státu? Vždyť v zásadách Likudu také nic jako vznik palestinského státu není a naopak je to nacionalistická, sionistická strana, která volá stále po velkém Izraeli, takže i uvnitř izraelských stran máme různé proudy, jak tento konflikt řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Milana Březiny: "Pane Turečku, zdá se, že současný stav palestinsko-izraelských vztahů náramně vyhovuje špičkám Hamásu a Fatahu, které kontrolují přerozdělování peněz z celého světa. Nestálo by za to postavit Gazu a Západní břeh pod protektorát OSN a začít budovat Stát Palestinu v jeho režii? Vždyť i na západním Balkánu se protektoráty Evropské unie velmi osvědčily."

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Určitě, ale tady zase vidíme, že ne každému se to líbí a nelíbí se to příliš Izraeli. Ten dnešní stav nevyhovuje jenom palestinskému establishmentu, ten zároveň vyhovuje i izraelskému establishmentu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A v čem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Například v tom, že pokud by vládl někdo jiný než Izrael na těch okupovaných územích, tak by najednou byly v jiném světle i židovské osady, které tam jsou a které, jak víme podle Mezinárodního soudního dvora, jsou porušením mezinárodního práva. A těžko bychom mohli čekat, že tam bude vládnout OSN a ta bude zároveň tolerovat, že jsou tam nějací, řekněme, občané s nějakými výsadami Izraelci, kteří nepodléhají tomu místnímu právu, ale podléhají právu izraelskému, nepodléhají vojenské justici, jako je tomu teď na rozdíl od Palestinců a tak dále. To znamená najednou i Izrael by čelil tomu, že nemůže už si dělat na Západním břehu, co chce a využívat toho, co jste řekla. Vlastně Izrael využívá možnosti, které má na okupovaných územích, ale účet platí někdo jiný a ještě jsou z toho samozřejmě nějaké prebendy pro ten palestinský establishment, jak jste zmínila na začátku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké byly reakce toho arabského světa na dění v Gaze? Mně osobně přišly docela vlažné.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Byly docela vlažné. Ono se teď toho děje velmi mnoho na Blízkém východě, jak víme, a najednou se ukazuje, že témata jako syrská válka, krize kolem Íránu a dohady kolem jeho íránského jádra a vypovězení té mezinárodní smlouvy Spojenými státy, to všechno jsou témata, která mají dlouhodobější dosah a možná jsou palčivější než vleklý konflikt mezi Izraelem a Palestinci, kde koneckonců, i když bylo postříleno v uvozovkách jenom 60 lidí, tak je to nicotné ve srovnání s tím třeba, co se děje v Sýrii. Navíc víme, že na Blízkém východě je řada arabských režimů, které v současné době jsou ochotné spolupracovat s Izraelem a Izrael s nimi, takže i to samozřejmě přispělo k tomu, že takové režimy jako Saúdská Arábie nebo Egypt byly spíše vlažné, než že by se nějak braly za Palestince.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to pro ně zklamání, že už ta takzvaná palestinská otázka není vůbec mezi těmi hlavními na pořadu dne.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To je, to je dlouhodobý problém. Myslím si, že s tím se palestinské vedení musí potýkat už řadu let. Vlastně už od Arabského jara v roce 2011 je ten trend zjevný, kdy zkrátka svět najednou zjistil, že na Blízkém východě není jenom izraelsko-palestinský konflikt. Pokud někdo má sympatie s obyvateli Blízkého východu i třeba v té lidské rovině, tak asi najednou ty sympatie bude více vyjadřovat podporou třeba posíláním peněz syrským uprchlíkům, řekněme, než uprchlíkům palestinským, takže v tomto ohledu určitě Palestinci kvůli vleklosti toho konfliktu zejména v poslední době hodně ztratili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo je podporuje nejvíce? Anebo bez toho nejvíce.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, pořád, pořád v podvědomí lidí na Blízkém východě zkrátka vznik Izraele, který, jak víme, slavil 70 let existence, byl velkou křivdou, kdy prostě Západ se svým špatným svědomím, s tím, že křesťanská Evropa nechala zmasakrovat miliony Židů, tak pak to křesťanská Evropa vyřešila tak, že Židům umožnila vznik státu v muslimské Palestině, tak to bere řada obyvatel Blízkého východu jako velkou dějinnou křivdu. Takže i když třeba vlády těchto států všelijak taktizují a jak říkám, teďka jsou v jakémsi tichém spojenectví s Izraelem proti Íránu, tak to vůbec neznamená, že obyvatelé Blízkého východu se s tím smířili. Pro ně prostě Izrael je jenom pokračování kolonizace Blízkého východu, arabských zemí, po Britech přišli Izraelci, před Brity tam byli Turci, předtím tam byly jiné koloniální mocnosti a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Český prezident podporuje přesun naší ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. České také jako jedna z mála zemí vyslala svého zástupci na recepci v souvislosti s tím slavnostním otevřením amerického velvyslanectví. Palestinská samospráva pak v reakci na to oznámila, že stahuje svého zástupce nejenom z Česka, ale také ze Spojených států, Rakouska, Rumunska a Maďarska. Jak to ovlivní naše vztahy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že minimálně. Já bych připomněl ano, tak pokud skutečně velvyslanec odjede, tak je to gesto, to vyhlášení stahujeme velvyslance ke konzultacím, to je gesto, ale fakticky jeho přítomnost není nutná. Já si vzpomínám v minulosti, když tady byl velvyslancem pan Abú Hišám, já si teď nevzpomenu na jeho skutečné jméno, které měl v pase, ten tady byl nějakých 15 let velvyslancem, možná 20 let a většinu toho času tady vůbec nebyl a pobýval v Palestině, takže také se nic nedělo. V tomto ohledu nečekám nějaké, nějaké zvraty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Současná situace v regionu na Blízkém východě se podle mnoha expertů neblíží té izraelsko-palestinské válce, nýbrž izraelsko-íránské. Jak vážné je toto nebezpečí?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To je velice složitá otázka, protože to je tak komplikovaná věc. Jak bych začal, jak bych to řekl jednoduše. Zkrátka obě strany si zahrávají, obě vedení obou států mají řadu provokativních kroků, řadu provokativních vyjádření, ozbrojených akcí, špionážních akcí, teroristických akcí, to je vzájemné mezi Izraelem a Íránem, už řadu let se to stupňuje, zabíjení vysokoškolských profesorů spojených s jaderným výzkumem, v Teheránu to má na svědomí Izrael prostřednictvím místních teroristických skupin a tak dále, to jsou věci, které se běžně objevují i v západní literatuře. Írán má také své metody, podporuje zase své teroristy a tak dále, ale tady je jedna důležitá věc. Pořád to může být pod kontrolou toho vojensko-bezpečnostního nebo politického establishmentu na obou stranách. Ale jelikož je to tak komplexní konflikt, tak se může kdykoli stát, že do hry vstoupí někdo jiný, že zkrátka nějaký ten podřadný subjekt, že nějaká milice v Sýrii, řekněme, udělá něco, co bude tou jiskřičkou, která skutečně ten konflikt může ještě více prohloubit, ačkoli vedení obou států si to třeba v tuto chvíli nepřejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za měsíc se v Turecku uskuteční parlamentní a prezidentské volby. První z evropských mítinků prezidenta Recepa Erdogana proběhl v neděli v hlavním městě Bosny a Hercegoviny v Sarajevu. Je to pro něj asi docela strategické místo vzhledem k těm vzájemným vztahům i ...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, jistě. No, tak mluvíme o Sarajevu, mluvíme o Balkáně, který býval součástí Osmanské říše, je to oblast, kde vliv Turecka kulturní po staletí existoval. Sarajevo je převážně muslimské navíc a zároveň je to oblast, kde pořád žijí, žije velká část turecké diaspory v Evropě, byť samozřejmě daleko větší část turecké diaspory žije v západoevropských státech. Tady vy jste řekla, že první místo, kde se Erdogan zastavil, bylo Sarajevo. Já si nejsem teď úplně jistý, ale mám pocit, že je to i poslední místo. Ony totiž ty právě západoevropské státy, kde by turecký prezident mohl lovit daleko více podpory, jako to dělali jeho lidé v minulosti ještě loni, tak tyto státy, Nizozemsko, Rakousko, Německo mu takovéto mítinky tentokrát zakázaly, takže ono Sarajevo mu mohlo být příjemným místem, příjemnou scénou oslovit své balkánské krajany a obdivovatele, ale zároveň to je asi tak trochu i z nouze ctnost. Možná by raději mluvil někde ve Frankfurtu nebo někde na západě západního Německa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V přeneseném smyslu slova asi mluvil také i Němcům nebo k té turecké diaspoře v Německu, protože se sešel v Londýně se dvěma německými reprezentanty ve fotbale, slavnými fotbalisty Mesutem Özilem a Ilkayem Gündoganem, kteří mu věnovali své dresy a Gündogan dokonce na něj napsal Respekt pro mého prezidenta republiky, načež politik strany Zelených Cem Özdemir sám má turecké kořeny, klukům připomněl, cituji: "Prezident hráče německého národního týmu se jmenuje Frank-Walter Steinmeier. Kancléřka se jmenuje Angela Merkelová, parlament se jmenuje Bundestag a sídlí v Berlíně, nikoli v Ankaře." Tolik slova německého politika. Nakolik důležité jsou pro Erdogana hlasy právě té turecké diaspory?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, já se vrátím především k tomu incidentu, tam ano, tam se vlastně na pozadí byla otázka, ke komu mají mít loajalitu tedy Němci, němečtí fotbaloví reprezentanti, občané Německa s tureckými kořeny, do jaké míry mohou a takto veřejně navíc označovat za svého prezidenta prezidenta Turecka a nikoli pana, pana Steinmeiera. Takže to je takový obecnější problém, který se netýká jenom těch dvou fotbalistů. A pak se to samozřejmě promítá v době tureckých voleb. Jako loni, když bylo referendum o změně turecké ústavy, tak víme, že také, a já už jsem to vlastně nakousl, štáb z okolí prezidenta Erdogana, promiňte, se snažil cestovat po ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nizozemí také to bylo.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ne všude byli potom puštěni, ale snažili se agitovat ve prospěch těch ústavních změn, které vlastně posílily roli prezidenta, a pak se ukázalo, že to mělo svůj důvod, protože já už si nepamatuju přesně tak procenta, ale zkrátka ten podíl hlasujících pro změnu referenda byl v těchto zahraničních komunitách tureckých vyšší než v samotném Turecku. To znamená, my vidíme, že Erdogan skutečně v zahraničí ten podíl, byť těch Turků tam nežije tolik, tak je mezi nimi mnohem větší procento těch, kteří schvalují jeho politiku. A pak je vcelku logické, že je snaží oslovit, jak to jde. Tentokrát to nejde osobně v západní Evropě, ale vidíme, že mu tak trochu nahráli ti dva fotbalisté, které jste zmínila, hned se to dostalo do titulků v celé západní Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, ten minulý rok v referendu o klíčových změnách turecké ústavy hlasovalo mimo Turecko až prý přes jeden milion Turků, takže určitě to není zanedbatelný počet. Jedinou kandidátkou, která má skutečnou šanci se postavit proti současnému prezidentovi Meral Akşenerová, předsedkyně středopravicové Strany dobra, vnučka řeckých imigrantů, přezdívá se jí Železná lady nebo Vlčice. Jaké jsou reálné šance této paní političky?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, ono je to velice složité, v podstatě klíčová otázka je, jestli po referendu, které má být vlastně za měsíc a jeden den ty volby ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
24.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, volby, promiňte, mají být 24. června a budou to volby parlamentní a budou to tedy i prezidentské. A otázka je, jestli v těch prezidentských, jaké procento hlasů Erdogan získá, zda dojde na druhé kolo voleb, které potom má být někdy v polovině července. A to je tedy otázka, jestli potom paní Akşenerová nebo nějaký jiný opoziční politik bude mít šanci porazit ho ve druhém kole. Možná důležitá věc je, že jsou pořád hlasy, že jsou pořád hlasy, že jsou tábory, které mohou nějakým způsobem alespoň hypoteticky ho ohrozit, že to pořád není nějaký režim jednoho muže, který by se nemusel bát jakékoli opozice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A má čeho bát? Jak silná je jeho pozice?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to se vracíme k otázce, kterou si můžeme klást při každých tureckých volbách. Erdogan je u moci už od roku 2003, řadu let byl premiérem, od roku 2014 je prezidentem a všechny volby vyhrával. Samozřejmě je tam velmi silné a důvodné podezření, že ve volbách, když byl v čele státního aparátu, tak ten státní aparát mu tak trochu nahrával, ale pořád já mám prostě dojem, že Západ, západní liberální média daleko více slyší ty liberální Turky, kteří umí anglicky a německy a umí to všechno zprostředkovat své názory a výhrady na sociálních sítích elektronických a demonstrují v Istanbulu proti Erdoganovi, ale on holt má i jiné voliče. Ty, kteří neumí anglicky, ti, kteří nechodí do západních televizí, ty, které nepotkáme v turistických centrech, ale žijí na venkově kdesi v odlehlých horách, a tito lidé zkrátka pořád zjevně Erdogana vnímají daleko pozitivněji než ti, kteří ho nemají rádi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jaké kondici je vůbec vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje AKP?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, provází ji řada skandálů korupčních, to víme, víme, že je kritizována, řekněme, sociálnědemokratickou opozicí za zpackaný vývoj nebo za to, se Turecko vlastně nechalo vtáhnout do syrské války, nejprve podporou těch takzvaně umírněných opozičníků a rebelů, povstalců, pak se ukázalo, že asi Turecko zjevně podporovalo i různé džihádisty. Pak se ta válka přelila do Turecka a to všechno se dělo za Erdoganova prezidentování, takže z tohoto pohledu je na něm co kritizovat a bezesporu velká část turecké společnosti ho kritizuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by znamenalo, teď zaspekulujme čistě, pokud by zvítězila v těch volbách, prezidentkou by se stala Akşenerová? Její straně se připisuje i nacionalistické tendence. V čem by byl hlavní rozdíl mezi vládou Erdogana a Meral Akşenerovou?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, u ní se, u ní je zajímavý trend, že ona vlastně je, je, lidé kolem prezidenta Erdogana se obávají, že ona by byla skutečně schopná mu přetáhnout celou řadu voličů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezi čím se vlastně rozhodují?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Mezi osobnostmi. Já si myslím, že do značné míry to bude referendum, ty volby prezidentské referendum nikoli o další politice Turecka, ale o Erdoganovi, jeho vládnoucím stylu, protože ona je schopná přetáhnout mu řadu byznysmenů, vlivných, ekonomicky vlivných lidí. Ona je schopná přetáhnout mu věřící voliče. On je označován za islamistu, řekl bych dost nepřesně na Západě, ale je jasné, že věřící lidé volí spíše jeho než, řekněme, levicovou opozici, a tak dále, takže tam by asi nešlo o zcela jiný elektorát, než podporuje prezidenta a jeho stranu AKP, ale šlo by zkrátka o jiný styl vládnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A třeba záměr, jak by chtěla Turecko měnit nebo pokračovat, v jaké linii? Jaký je její program vůbec?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
No, to se, to se dostáváme k otázce, kdy vlastně ona program, její program se zatím zdá označit spíše za program proti Erdoganovi. Ona ostatně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže souboj těch dvou osobností, jak jste říkal.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ano. Ta její strana například také neměla ani, nebo ona neměla možnost vůbec kandidovat v těch volbách, ale umožnilo jí to, tu kandidaturu to, že několik poslanců se k ní vlastně, opozičních, se k ní přidalo, formálně posílili její stranu, která donedávna neexistovala a tím se umožnilo podle ústavy, aby vůbec kandidovat směla. A tam bylo jas, jasná tendence byla omezit Erdogana a nikoli přijít s novým programem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček a jeho názory. Já vám za ně děkuji. Mějte se pěkně, na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude Bohumil Pečinka z Reflexu. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.