Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima - 30. května 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u poslechu pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je rektor Univerzity Karlovy, profesor Tomáš Zima. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč studentům nejde matematika? Co by měla otestovat maturita? Vystačíme si s jednou školou a jednou profesí po celý život? A jak je na tom Česko s plněním digitální strategie? Inspirativní poslech. Ministr školství v demisi Robert Plaga odvolal z funkce ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání - Cermat Jiřího Zíku. Rozhodl se tak kvůli chybám, které se objevily v letošních maturitních testech z češtiny a u přijímacích zkoušek. Podle ministra je také zapotřebí diskutovat o podobě maturit a o nastavení otázek a odpovědí. Za rozumné označil stažení maturity pouze na didaktickou část. Jak vy, pane profesore, vnímáte tento problém? A není nový.

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak tento problém není nový. Já vítám, že pan ministr provedl personální změnu. Já myslím, že to je první krok. O státních maturitách se hovoří dlouho. Nejprve to byl vztah státních maturit a přijímacího řízení na vysokých školách, když jsme jako rektoři říkali, že to jistě můžeme zvažovat, ale za dvou předpokladů. Za prvé, že ten systém bude robustní, že se nebude každý rok měnit a za druhé, že také ty data budou včas. Ani jedno ani druhé se nenaplnilo, protože přijímací řízení na vysoké školy započíná v těchto dnech a v těchto dnech se teprve testy doopravují a jsou tam chyby. Samozřejmě chybovati je lidské, to se stane každému a kdo tvrdí, že nedělá chyby, tak lže. Ale systém státních maturit je z mého pohledu, a už jsem to i v minulosti říkal, za prvé velmi nákladný, za druhé nejednoznačný a za třetí netestuje znalosti, které by maturant měl mít. Je to prostě jednotný řidičák pro celou Českou republiku, kteří říká: Ti, kdo mají maturitu, mají určitý stupeň vědomostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by měla maturita otestovat?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak maturita by měla otestovat znalosti a já říkám ve třech základních předmětech, a to je mateřský jazyk, tedy jazyk český, pak jazyk cizí, což je angličtina, což je dneska jazyk, kterým se mluví na celém světě, a za třetí matematika. Matematika jednoznačná součást maturitních zkoušek byla a samozřejmě já považuju za velmi špatný a nešťastný krok, že se z maturit, matematika vyřadila z povinných předmětů maturity. Je to předmět, který testuje logiku, a jestliže na jedné straně politici hovoří o tom, že bude Průmysl 4.0, digitalizace a všechny tyto věci jsou spojené s matematikou. Tak na jedné straně politik řekne chceme Průmysl 4.0, společnost se bude rozvíjet, digitalizovat, potřeba jaksi technických oborů, podporujme technické vzdělání, přírodní vědy a na druhé straně za 24 hodin řekne nedělejme maturitu z matematiky. To je jako když někomu řeknete napište báseň, ale nemusíte umět psát. To prostě nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho pramení vůbec tolik obav u některých z maturity z matematiky, která má být povinná na gymnáziích a lyceích od roku 2021, a na většině ostatních oborů o rok později?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, když slyším rok 2021 a rok 2022 ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pořád se to odkládá.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Pořád se to odkládá a nesmyslně se to odkládá a zase se to odloží. Teďka zase, vzhledem k tomu, že maturity nedopadly dobře, tak to zase odložme. Ale to přece není řešení problému. Ten problém se nevyřeší, že to budu odkládat. Musí se tady jasně stanovit, dokdy to bude. A do roku 21, 22 jaksi kolik bude ministrů školství, kolik bude vlád? Jako to se schválilo, jenom od toho vyhlášení, to, jestli se nepletu, bylo za ministryně Valachové, je třetí ministr. Valachová, ta to vyhlásila, byl Štech a je Plaga, jo, a uplynuly dva roky, máme třetího ministra a něco bude v roce 21. Takže to je nesmysl. Ten krok by měl být mnohem dřív. Druhá věc, která je, kde vidím problém maturit, je ten, že chceme, aby byla jedna maturita pro všechny a to doopravdy nemůžeme srovnávat profese, které jsou velmi potřebné, kde je potřeba určitých znalostí, jsou to učňovské obory třeba, kde by měl být jiný stupeň a jiná úroveň té matematiky než u studentů třeba gymnázií, ale prostě ať jsou, maturita typu A, typu B a odliší se to, protože pokud toto bude dělat, tak buď nastavíme laťku na úroveň gymnázií a lidí, kteří tedy pak převážně studují na vysokých školách, včetně technických oborů, pak musíme rovnou říci, že 30 až 40 % studentů, když to bude povinné, to neudělá, protože to není jejich poslání. Když to nastavíme na úroveň učňovského školství, kde to poslání je především se naučit řemeslo, velmi kvalitně a velmi potřebně, tak pak samozřejmě se studenti na gymnáziích tomu budou smát a tu maturitu můžou napsat ve druhém ročníku ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Levou zadní.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
... levou zadní. Takže samozřejmě tam pak bude úspěšnost 110 %, protože to ještě překonáme i ty možnosti, které ten systém má. Takže nebojme se říci musí tady být dva stupně té úrovně, ale určitě to není, že budeme snižovat nároky a že to budeme odkládat. To není řešení, to je cesta do pekel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří poukazují na to, že ty současné nároky jsou ale docela nízké. Tak jak si vysvětlit, pane profesore, fakt, že v podstatě s každým rokem přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí, a když se podíváme třeba na ten letošní test, konkrétně z matematiky, více než pětina uchazečů z ní propadla, další čtvrtina měla čtyřku a to si matematiku vybrali, protože není povinná.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, ale to je, to je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S čím to souvisí?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě těch problémů je celá řada. Tak je to dáno tím, že zase ta jednotná maturita je od učňovského školství pro gymnázia. Tam by mě zajímalo analýza těchto dat, prostě jak to bylo na gymnáziích, jak to bylo na učňovském školství, že jo, prostě na té pestré plejádě různých typů středních škol. To je první fakt, který v té analýze chybí. A na druhé, no tak jestliže tady 10 let politici a některé mediální hvězdy říkají, že ta matematika je vlastně zbytečná a nedělejte to a je to, je to ošklivý předmět. Já vám řeknu, proč to řada lidí říká, protože v té matematice víte, jaká je hodnota Ludolfova čísla, víte, jak spočítat, spočítat objem kruhu, víte, jak spočítat plochu, plochu hranolu, plochu jehlanu. To neokecáte. Kdežto teďka žijeme ve společnosti, že všichni chtějí debatovat o všem, čemu nerozumí a třeba ideální téma bysme dneska mohli řešit jaksi horniny na Marsu, myslím, že jsme oba k tomu kompetentní a budeme o tom třeba pět minut krásně diskutovat. Matematika je jasná. Tam jsou jasné postupy, které třeba mají samozřejmě variantní řešení, ale neumí se to okecat. A dneska žijeme ve společnosti, kdy všichni všechno chtějí okecávat a bohužel, ta matematika patří k těm věcem s logickou strukturou, že to okecat moc nejde a to se možná některým lidem nelíbí. A musíte mít, na základní, základní musíte mít znalost, a pak můžete s tou matematikou ji hezky uchopit a hezky s ní pracovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A umíme učit matematiku? Souvisí ten tristní výsledek jenom s nastavením maturity jako takové?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, jedna věc je taková, já jsem si četl nedávno nějaké rozhovory právě s učiteli matematiky na různé způsoby, Hejného metoda, ano - ne, a další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta první se hodně vyzdvihuje.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, ale víte co, jako teďka ti lidé a obecně je to vztah ve společnosti, lidé chtějí s minimálním úsilím dostat co možná nejvíce, ale to je zase, to nefunguje. Pokud něco chcete umět a něčeho dosáhnout, tak musíte tomu věnovat adekvátní čas a úsilí, abyste to uměli. Všechno, když se podíváte, jak hraje Plíšková tenis, tak řeknete vždyť je to lehký, ona hodí ten míček a bouchne do toho a ono to letí, ale to je mnoho, mnoho let dřiny každý den. A je to i v té matematice. Prostě musí se někdo naučit prostě násobilku. Na násobilku nemusíte pracně přicházet, když si tady dáme dvě skleničky a přineste mi čtyři skleničky, je to dva krát dvě. Prostě některé věci člověk se musí naučit. Je to, já vím, často jaksi odmítané memorování, že všechno se má jaksi objevit poznáváním, ale prostě něco je třeba jaksi memorovat, a pak s tím už kreativně dál působit. Takže jedna věc je samozřejmě, jak to učíme, ale některé věci se musí prostě jaksi zažít do krve, jak se to spočítá. To je jedna věc. A druhá věc je samozřejmě hluboký deficit v českém jaksi školství, v základním, středním a vysokém. A samozřejmě ten deficit, ono, víte, ten systém setrvačnosti jede a teď se začne zadrhávat a bude to horší a horší. Takže nečekejme, že příští rok to bude lepší. Příští rok to bude opět horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Veroniky Valíkové by češtináři uvítali, kdyby se státní maturita omezila na test, sloh a ústní zkoušku by si měly organizovat samy školy. Jaký máte na to názor? Měla by být vůbec třeba státní maturita jenom ve formě nějakého testu, centrálně z něčeho a ostatní by si dělaly jednotlivé školy samy, které znají ty žáky?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Podívejte se, já teďka jako "staromilec" a příští, příští rok to bude 35 let, co jsem maturoval, tak jsme měli státní maturity, které stály jednu cestu služebního auta do Českého rozhlasu zde na Vinohradské třídě, kdy všichni s napětím, jak veřejnost, tak samozřejmě studenti ve třídách čekali, kdy se ozvalo myslím v 8:30 sdělení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a učitelé psali na tabuli čtyři, pět témat a spekulovalo se, jestli bude výročí války, Seiferta, Čapka, nějakého sovětského umělce a podobně. A na to jsme měli pak čtyři hodiny, kdy jsme psali čtyři stránky A4. Takže bylo to mnohem efektivní a jednotné a mnohem levnější než kdy desítky, možná stovky aut křižují se zapečetěnými bednami napříč Českou republikou a rozváží sem a tam zapečetěné krabice, a pak se to různě skenuje. Já si myslím, že to, co říkají kolegyně a kolegové z českého jazyka, tak jednoznačně ústní část se dělá vždycky na tom gymnáziu, to nikdy nezcentralizujete. To je ..., a centralizace by byl nesmysl. Druhá část, co se týká slohu. Jako dopřejme těm lidem určitou tvůrčí kreativitu a toto by měli posoudit učitelé, kteří ten jazyk učí, a měli by ohodnotit, zda je použita správná forma toho stylu, jestli to má být reportáž, jestli to má být esej nebo jiná forma a jestli to ten student naplní dobře a může si říct, že si to ty školy mezi sebou prohodí nebo nechme to na úrovni kraje, aby tam jaksi byl odstraněn ten nějaký třeba přímý střet zájmů, ale toto přece nemůže nikdo centrálně kontrolovat, ty slohy. To je pak vyplňování nějaké šablony a bude to "jestli čas růže přenáší nebo nepřináší", že jo a jestli tedy 130 studentů dostane nebo nedostane maturitu z češtiny. To je přece, přece nesmysl. To by měli udělat učitelé češtiny, kteří jsou erudovaní, zkušení a je diskutovat mechanismus, aby se odstranil nějaký střet zájmů a to se může řešit na úrovni krajů mezi školami. No, a pak by měla být nějaká centrální část, která bude zaměřena na tu znalost, když bych to řekl, která je nezpochybnitelná. Prostě když se má napsat prostě "vlci vyjí na Měsíc" nebo "víly vily věnce", tak aby se prokázalo, jestli dotyčný umí psát správně měkké, tvrdé "i-y", jestli umí psát interpunkční znaménka, že jo, a tak, a proto, že se před "a" taky píše čárka. To by mělo být jednotné, co se dá centrálně zkontrolovat, je chyba, není chyba a nějaká prostě tato část, říkám, nejsem expert na češtinu, která jde jednoznačně, hlavně bez různých výkladů, prostě posoudit a udělat. Takže myslím si, že by se to dalo velmi dobře udělat. A u té matematiky rozumný čas na příklady, aby student měl možnost času jaksi té úloze porozumět, napsat ji, aby to nebylo, jako jestli když udělá polovinu příkladů dobře, tak je to včas, protože bylo by dobré spočítat, kolik v průměru na tu jednu úlohu dotyčný má, kdyby chtěl všechny vypočítat a byl by nadějný, kolik v průměru mu na tu jednu otázku zbývá. Já si myslím, že to není moc velký čas, takže to trošku i to naplnit na 100 % pro většinu nereálná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude muset udělat, a jak rychle, konkrétně Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání i ministerstvo školství a možná i další instituce, organizace pro to, abychom za rok, pane profesore, tady nehovořili ve stejném duchu o tom jak a kolik studentů propadlo z matematiky, z češtiny?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak u té matematiky, tam samozřejmě ... a matematika, čeština je dlouhodobý proces. Podívejte se, jestliže se začne dělat nějaká reforma a většinou všichni chtějí dělat reformy, tak ten efekt se projeví za několik let. Proto říkám, že příští rok neočekávejme, že ty výsledky budou, budou lepší, pokud samozřejmě neuděláme, abyste spočítali jedna a jedna, že jsou dvě a prostě jak se spočítá kruh třeba, jo. Takže to samozřejmě když nastavíte, ty testy tak, aby to udělalo 99,9, kdo umí psát, tak to udělá. Ale pokud to bude na rozumné úrovni a oddělí se ty kategorie, tak to může být samozřejmě, ty výsledky, lepší v těch jednotlivých klastrech, ale je to dlouhodobý proces a hlavně ať už, prosím vás, všichni přestanou mluvit o tom, že matematika je nepřítel a že někdo něco musí umět. Prostě když někdo se musí to, bohužel, dotyčný naučit. A tady se zapomíná to, že naučit se znamená obětovat tomu i svůj volný čas, nejen čas ve škole, a pak se to může vylepšit. A druhá věc je jaksi investice do školství, do vzdělání, je to, co tato společnost potřebuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předchozí vláda vytvořila před čtyřmi lety pro zavádění digitálního vzdělávání do škol strategii. Do učeben se toho ovšem dosud příliš mnoho nedostalo. Když se podíváme na programové prohlášení té možné příští vlády hnutí ANO a sociálních demokratů, tak tam není zmínka o digitálním vzdělávání. Jak je důležité z vašeho pohledu? Jak je vůbec dnešní české školství schopné reagovat na ty potřeby doby? Už jste se zmínil o průmyslové revoluci 4.0.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak digitální vzdělávání je samozřejmě nebo by to měla býti standardní součást výuky řady předmětů. My spolupracujeme s několika firmami na vývoji obsahu, třeba s firmou Corinth a s dalšími, na vývoji prostě toho obsahu pro to vzdělávání na určitou úroveň studentů, zejména tedy druhého stupně základních škol a středních škol a je to doplněk té výuky. Nemůžeme říci, že digitální vzdělávání nahradí učitele, ale na druhou stranu, když máte, mládež teďka velmi vítá prostě, bych řekl, tu vizualizaci, ty obrázky, představivost, je to samozřejmě mnohem lepší, než když to někde čtete, tak samozřejmě když vidíte kost, vidíte rostlinu, vidíte proces, který v té rostlině probíhá, vidíte architekturu jednotlivé stavby, jak se prostě vyvíjely, tak je to samozřejmě pro tu výuku osvěžující a jednotlivec nebo ani ta škola nemá kapacity na to, aby toto sama vytvářela a učitel sebevíce kreativní není schopen v tom celém rozsahu, rozsahu dostát. Takže digitální nástroje, které jsou, jsou vlastně, by měly být nedílnou součástí výuky, kde to můžete vidět, můžete uchopit do ruky tu stavbu, můžete si ji otáčet, můžete se do ní podívat. Vidíte třeba chemickou reakci zpomalenou, která třeba může být i nebezpečná, která se ve školách přímo nedá provádět. Takže to vlastně by mělo ten výklad učitele, vysvětlení té podstaty, vizualizace toho problému, což je vlastně to digitální vzdělávání, protože to je, dá se říci, film, příběh, uchopení, studium, modelování, simulace dané reakce nebo daného příběhu, tak to tu výuku jaksi obohatí a mělo by jaksi z těch, protože čím člověk jaksi to vnímá více vjemy a ten vjem je pestřejší, tak samozřejmě se to lépe jaksi uchovává v paměti. Takže je to doplněk nebo měla by to být nedílná součást výuky jako dříve to byla bílá křída, pak byly barevné křídy, pak byly meotary, pak byly diapozitivy, pak byl běžný powerpoint, kde se dávaly fotky, tak teďka samozřejmě jsme v etapě, kdy ta IT technologie toto dovede. A pak samozřejmě, a to je spíš pro ten vyšší stupeň, to se týká pro vysoké školy a zejména celoživotní vzdělávání, pak jsou to i ty kurzy, které jsou distanční, kdy můžete vlastně udělat si kurz vzdělávací vzdáleně, tedy toho, kdo ten kurz provádí, kde pak máte kontrolní testování a nakonec vám vyjede z počítače třeba certifikát, že jste nějaký kurz absolvovala. Některé instituce, třeba ve všeobecné fakultě máme testování bezpečnosti práce a některé testy, které mají zaměstnanci provádět. Takže to je vlastně také digitální forma, forma vzdělávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nutno říct, že už loni v září například Česká školní inspekce upozornila na kritickou situaci co do vybavení škol počítači, v internetovém připojení i v počítačových dovednostech. Je tam značný deficit. Když jste se zmínil o vysokém školství, tak tam se často používají tzv. otevřené vzdělávací zdroje. Udělal se průzkum loni na pěti vysokých školách a ukázalo se, že většina respondentů je využívá, ty otevřené vzdělávací zdroje, jako například Wikipedie a jiné, stejně často nebo častěji jako zdroje tradiční. Otázka ale zní, jak je umíme používat, jak je používáme a jaký to má dopad vlastně na to vysokoškolské vzdělávání, tato alternativa buď k těm tradičním studijním textům nebo doplněk k té výuce.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak se podíváme na vzdělávání na vysoké škole, tak na vysoké škole jsou dospělí lidé, kteří samozřejmě mají přístup k jakýmkoliv možným zdrojům, to znamená mají přístup k elektronickým databázím časopisů, knih po celém světě, mají samozřejmě přístup přes Google na různé databáze, zmínila jste Wikipedii. Třeba vím, že na lékařské fakultě před řadou let, možná už 10 lety, možná i více, jsme začínali, s profesorem Štípkem jsme rozjížděli projekt WikiSkripta, kde prostě studenti a učitelé vlastně tvoří přímo to médium, kde je i dokonce označeno, zda to někdo revidoval, kontroloval a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Jde o to, aby používali správné zdroje.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To je ale, víte co, v tom dnešním světě, kdy kdokoliv, jakkoliv může vytvořit zprávu, vzdělávací portál bez jakékoliv kontroly, je špatně. Ale ty kvalitní instituce, a většinou to bývají univerzity, české i zahraniční, tak tam samozřejmě, když se budete vzdělávat a získávat zdroje z těchto databází, tak máte tam, bych řekl, výrazně nižší riziko, že se nejedná o nepravdivé informace. Na druhé straně řada portálů a vím, že to třeba v oblasti medicíny je, že je tam nějaký vzdělávací portál nebo edukační portál pro třeba pacienty a na konci je napsáno, že tento portál kontroluje nebo spravuje společnost XY ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
XY.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
... oboru česká národní a zase, když se pak podíváte na tu společnost, tak zjistíte dobře, tak tady je to hepatologická společnost nebo společnost klinické biochemie, tak máte určitou jistotu, že ti odborníci za to určitým způsobem garantují. Samozřejmě je si třeba uvědomit, že některé ty informace mohou být z hlediska času překonány a že člověk je chybující. Takže můžou tam samozřejmě býti chyby, jako jsou i v klasických tištěných knihách, také se na ně třeba objeví při revizích a podobně. Ale tam se eliminuje to riziko, že ta informace je nepravdivá, takže doporučuji všem posluchačům a studentům, aby vždycky u těch elektronických zdrojů se podívali, kdo ten elektronický zdroj zpravuje a kdo ten obsah jakýmsi způsobem reviduje nebo kdo za něj, kdo jej spravuje, kdo jej kontroluje a tím se dá eliminovat tomu, aby tam ten podíl nepravdivých nebo nesprávných informací byl malý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vystačíme si v dnešní době, pane profesore, s jednou školou a s jednou profesí na celý život?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak pokud je ta škola kvalitní, tak já si myslím, že s kvalitní univerzitou si vystačíte na celý život, avšak v průběhu života budete muset se dále vzdělávat v různých těch kurzech celoživotního vzdělávání nebo v různých programech, ať jsou to třeba manažerské dovednosti nebo novinky daného oboru. Takže ten jeden grunt té dobré univerzity vám bude stačit, ale k tomu musíte se celý život vzdělávat, protože s tím nestačíte. Takže jedna škola by mohla stačit. Samozřejmě někdo vystuduje jich více, ale jedna škola by měla stačit, a pak samozřejmě to celoživotní vzdělávání, protože co my víme, co bude za 20 let a musíme se to pak také naučit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale já bych se zeptala třeba, jak vidíte potřeby mladých lidí třeba v horizontu pěti let? To zase není zase až tak vzdálené.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Potřeby mladých lidí za pět let zase asi tak dramatické, dramatické změny nebudou. Já si myslím, že současná mladá generace chce, než ty generace předchozí, si více jaksi užívat toho volného času, to znamená oddělovat tu pracovní dobu osmihodinovou, velmi často jaksi přesně ohraničenou, a pak samozřejmě mít čas na své záliby, koníčky, přátele. Takže to je možná trend současné, současné doby. A pak samozřejmě řada mladých lidí je zvídavých a jistě přinesou jaksi poznatky, které naši společnost posunou kupředu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy předsedáte České konferenci rektorů. Jakou máte představu o dalším směřováním českého vysokého školství?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak směřování českého vysokého školství bude svědčit o tom, jestli průměrné platy učitelů budou nižší než platy, platy dělníků a řidičů autobusů. Obou profesí si samozřejmě velmi vážím a využívám je. Takže od toho se to bude odvíjet. Takže buď budeme stagnovat, anebo se budeme trošku rozvíjet. Zatím jsme na chvostu zemí OECD a sám se někdy divím, jak to ještě u nás dobře funguje za tak málo peněz. Ale ono se ten systém taky zadře za chvíli, jako se teďka zadírá s matematikou na středních školách, on se za chvíli zadře na těch vysokých. To je otázka času.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se stane, když odejdou třeba lékaři z Ukrajiny, kteří tady pracují v Česku? Obejdou se naše nemocnice bez zahraničních pracovníků?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Neobejdou, jednoznačně neobjedou a trend, že lékaři migrují, je trend běžný. Němečtí lékaři odchází do Švýcarska, švýcarští lékaři do Ameriky, z Ameriky, Anglie do Austrálie a podobně. Takže ten pohyb lékařů je běžný, protože lidské tělo je jaksi všude v těch základních parametrech identické a spíše záleží na tom, jaké to zdravotnictví má ekonomické možnosti a jaké jaksi, jaký servis může poskytovat. Takže v Africe má, v afrických zemích někde máte třeba tři porodníky na dva miliony lidí, že jo, tak od toho se to samozřejmě odvíjí a technologie a léky. Takže to je jediný rozdíl té medicíny, jak člověk je všude ve své podstatě stejný. A bez jaksi zahraničních lékařů v tuto chvíli se české zdravotnictví neobejde. Je třeba samozřejmě dbát na to, aby byli erudovaní, zkušení a aby samozřejmě to jejich testování, když sem přijdou, bylo adekvátní a bylo reálné a realistické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, a jeho názory. Děkuji vám za ně. Mějte se hezky. Na slyšenou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji vám. Hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem zítřejším bude profesor Jiří Hlaváč. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.