Přepis: Jak to vidí David Mareček – 28. červen 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, Zita Senková vás vítá u pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Já vás vítám, dobrý den.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem chceme hovořit? Například o významu známkování žáků. Přispívá k motivaci? Co lze považovat za měřítko kvality vzdělávání? A jak být inovativní, jít s dobou a zároveň zachovat tradici? Inspirativní poslech. Prezident Miloš Zeman včera jmenoval druhou vládu premiéra Andreje Babiše. Ten poté do úřadu uvedl 4 ministry, zbylé 4 nováčky doprovází dnes a zítra. V těchto chvílích probíhá nástup nových šéfů resortů obrany a zahraničí. Co říká na to všechno dění generální ředitel České filharmonie, po 8 měsících máme konečně vládu, musí ještě 11. července projít hlasováním o důvěře ve sněmovně.

Čtěte také

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, to myslím, že je dost podstatná informace, že musí 11. července projít hlasováním. Vlastně myslím, že všichni čekáme, jak to hlasování dopadne, protože ta vláda tím, že je menšinová, že vlastně nemá dostatečný počet poslanců, musí se opírat o podporu komunistů, kteří v té vládě nejsou a ti sami řekli, že se vyjádří k podpoře snad až 30. června té vlády, tak myslím, že jednak je podstatné to datum případného vyslovení důvěry, no a taky, jak ta vláda potom bude fungovat, protože ještě visí otazník nad ministerstvem zahraničí, kde pan prezident vlastně odmítl jmenovat kandidáta ČSSD pana Pocheho, který sice tam teď bude vystupovat v roli tajemníka, nicméně fakt zůstává, že ten ministerský post zatím je neobsazen, čili pro mě je tam pořád ještě hodně otazníků k tomu, abych si mohl myslet nebo byl přesvědčený o tom, že to opravdu začne tak, jak je teď naplánováno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem například agentura Reuters ve své zprávě k událostem v Česku upozornila, že jmenování nové vlády má pro koaliční sociální demokracii hořký symbolismus, neboť se tak děje v den výročí jejího sloučení s komunistickou stranou v roce 1948 a také v den výročí justiční vraždy Milady Horákové. A právě komunisté, jak jste ostatně i vy sám připomněl, mají novou vládu v parlamentu podpořit.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, mně to ten souběh dat přišel opravdu mimořádně nešťastný, protože historii je potřeba si připomínat. Myslím, že čím ta historie víc odchází z té reálné paměti, to znamená jak svědkové těch událostí postupně stárnou a umírají, no, tak společnost má tendenci vidět ty události daleko bledší, řekněme, že jejich význam, ať už ten dopad byl pozitivní nebo v tomhle případě velmi negativní, tak jakoby bledne a právě to připomenutí slouží k tomu, aby se podobné věci neopakovaly, no, a to, že se nepodařilo jaksi ošetřit nebo pohlídat to, aby ta vláda byla jmenována jindy, než tady v tomhle výročí, no, tak přirozeně to ten symbol vyvolalo a nedivím se, že zahraniční reakce jsou takhle výrazné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jindy nebo možná na jiném půdorysu, protože ve hře byly různé varianty.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, jiný půdorys, to je opravdu otázka politického vyjednávání. To jsem vlastně měl na mysli i na začátku, když jsem říkal, že pořád čekám, jak to bude fungovat, protože přirozeně opozice kritizuje ten půdorys, říká, že to nakonec bude jinak, že bude hlasovat ANO s ČSSD, teda pardon ANO s komunisty a s SPD, ale politické dohody, které předpokládám, že předcházely jmenování té vlády, tak opravdu uvidíme, až v praxi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na rozdíl od ministerstva zahraničí známe jméno nového šéfa resortu kultury. Antonín Staněk, ten by chtěl podpořit vývoz naší kultury a propagaci České republiky, slibuje také vyšší platy v muzeích, galeriích. Premiér Babiš k tomu dodal, že tento resort byl vždy podceňován a že o kulturní dědictví, co nám zanechali naši předkové, se musíme starat. Zní to nadějně. Co je na naší kultuře, pane Marečku, specifické? Kdyby vám tuto otázku položil zahraniční novinář.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano, zní to nadějně a myslím, že bude dobře, když se podaří zvýšit export české kultury. Kdyby mi tu otázku položil zahraniční novinář, co je na naší kultuře specifického, řekl bych, byť to zní možná hodně zjednodušeně, že to, jak se dokázala prosadit ve světě navzdory tomu, jak jsme málo početný národ, protože ať vezmeme hudbu, která je mi přirozeně nejblíž, tak tam máme tolik světových skladatelů, že asi kdyby to někdo přepočítal v poměru k počtu obyvatel, tak si troufám říct, že budeme možná úplně největší, ne-li jedna z největších velmocí, protože ty ostatní země, které mají velké skladatele, jako Německo, Rusko, tak jsou prostě daleko, daleko větší. A podobně to platí v malířství, podobně to platí v dalších uměleckých oborech, kde třeba nemusíme mít tolik těch světově proslulých umělců, ale vždycky tam máme řadu lidí, kteří se dostali na špici. A kdyby se tedy ptal ten novinář, čím jsme tam výjimeční, tak myslím, že často se na tu špici dostali právě ti, kteří českost nebo Českou republiku nějakým způsobem opravdu propagovali. V hudbě mě napadá Janáček, který vyloženě vychází z české řeči, no anebo třeba režisér Miloš Forman, který taky vlastně byl esencí českosti, byť teď mám na mysli Hoří, má panenko, který, film tedy, který vznikl ještě, když žil v Československu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak pečujeme o to kulturní dědictví?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To je hodně široká otázka a samozřejmě jedno, jedna věc je péče o to materiální kulturní dědictví, to znamená ať už stavby nebo sochy, obrazy, tam by asi měl odpovědět někdo, kdo se v tom oboru více pohybuje, nicméně věřím, že o hudbu pečujeme vcelku dobře a o výtvarné umění a o ty další živé kulturní obory, to znamená ať už jsou to herci, tanečníci, tak tam se to vždycky projeví vlastně až následně tím, jak ta dotyčná generace umělců se prosadí a v tom je ta otázka záludná, protože kromě samozřejmě tanečníků, herců ty obory jako je hudba, jako je výtvarné umění ukazují až s odstupem času, jak jsme vlastně byli úspěšní, to znamená, že dneska vidíme, že v mladé a nejmladší generaci je třeba řada umělců, kteří jsou úspěšní teď, ale jak víme, i u výtvarných děl i u hudebních děl a často i u spisovatelů se ten význam toho člověka ukáže opravdu až s hodně velkým odstupem a v tomhle směru, nevím jestli říkat bohužel nebo to prostě přijmout, jak to je, se to dozvíme opravdu až za mnoho let, jak jsme pečovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve znamení osmiček bylo letošní Pražské jaro, mezinárodní hudební festival, který tradičně zahájila Smetanova Má vlast, jiným dílem od tohoto skladatele, konkrétně koncertním provedením výběru z árií opery Prodaná nevěsta, se Česká filharmonie rozloučila s již uplynulou 122. sezonou. Ten koncert byl vlastně věnován stému výročí vzniku Československa.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Je to tak. My jsme dlouho přemýšleli, co vlastně hrát k tomu výročí Československa a když jsem tady před chviličkou zmínil Formana a film Hoří, má panenko, tak je zajímavé, že vlastně zhruba 100 let před tím Formanovým filmem vznikla Prodaná nevěsta. Ono je to dokonce skoro přesně, je to 101 let, a když jsme hledali to dílo, tak jsme si říkali, co vlastně je českému národu nejbližší nebo kdyby si posluchači měli spontánně zvolit operu, kterou mají nejradši, tak která by to byla, ukázalo se, že to je Prodaná nevěsta, což dost vypovídá o české povaze, teď to myslím pozitivně, protože zatímco řada ostatních evropských národů má v těch národních operách taková ta vznešená veliká témata, ne že bychom my takové opery neměli, ale oni je považují za tu svou jedničku, tak my jsme si za tu jedničku dokázali vybrat operu, která si sama ze sebe dělá tak trochu legraci, ale zároveň je hudebně strašně zajímavá a jak jsme mluvili o tom, jak se ukáže až po letech ta hodnota toho díla, tak Prodaná nevěsta je jednou asi ze tří nejoblíbenějších komických oper na světě spolu s Rossiniho Lazebníkem sevillským, nebo Mozartovou Figarovou svatbou, takže proto jsme vybrali právě tuhle skladbu, no, a snažili jsme se ji obsadit především slovenskými sólisty, což se podařilo s výjimkou Jeníka, kterého zpíval český tenorista Richard Samek a myslím, že to byla oslava, která snad dopadla dobře, aspoň soudě podle reakcí publika na místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vypovídá kromě asi smyslu pro humor konkrétně Prodaná nevěsta o naší mentalitě, povaze, prioritách?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No myslím, že vypovídá hodně o tom, že nemám rádi takové to zbožňování nebo uctívání autorit, protože tam, kde Jeník prodá tu Mařenku sám sobě a vlastně přelstí tu zdánlivou autoritu Kecala, který ovšem je od začátku zobrazen jako taková určitá karikatura, tak to o nás říká, že jsme národ Cimrmana a Hoří, má panenko a že prostě si ze sebe dokážeme udělat legraci a myslím, že v tom nejlepším slova smyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak výběr z Mé vlasti Bedřicha Smetany nechybí ani na koncertech Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který už po 12. zamířil do Japonska. Asi nemusím zdůrazňovat, že láska k české hudbě, ale i její znalost u tamního publika a vůbec asi v tom asijském prostoru, to mi nejspíš potvrdíte, je pověstná.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ta je mimořádná naprosto. Když jste zmínila Vltavu, tak je zajímavý fakt, že v japonských školách se děti učí Vltavu jako písničku. Oni vlastně často ani neví, že se jedná o skladbu českého skladatele, protože mají k Vltavě napsaný japonský text a naučí se jí zpívat a potom, když přijdou Japonci na koncert a slyší tam tu Vltavu, tak ji vždycky vítají nadšeně, protože ji svým způsobem považují za vlastní. A ten obdiv k evropské klasické hudbě je v Asii rozšířený právě proto, že jejich hudební tradice je naprosto odlišná a oni v naší klasické hudbě, tedy myslím tím evropské, vidí opravdu to nejdůležitější, co v té oblasti bylo vytvořeno a zvou jednak evropská tělesa, evropské umělce, aby u nich vystupovali, ale také, a to mi připadá podstatnější, když jsme se tady bavili o té péči nebo o péči směrem do budoucnosti, tak si zvou evropské pedagogy, aby vychovávali jejich budoucí hráče, budoucí skladatele a vlastně pracují na tom, aby potom dokázali si tu špičkovou interpretaci zajistit sami, a to je myslím příkladné snad konkrétně v tomto oboru, ale obecně příklad hodný následování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A umí i naši žáci, pane Marečku, podle vašich třeba informací nebo zkušeností zazpívat třeba Vltavu?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Obávám ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Učí se u nás?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Obávám se, že moc ne, protože soudě aspoň ze zkušeností mých dětí, když se občas něco dozvím, co zažili ve škole, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, občas.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Když se na to zeptám, tak ta znalost především tedy hudební a kulturní je poměrně dost špatná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dělám si legraci. Ještě starší než Československo, je Svaz ledního hokeje. U příležitosti 110. výročí představil nové dresy české hokejové reprezentace a vyvolal bouřlivou diskusi mezi hráči i fanoušky. Na těch dresech totiž po letech chybí velký státní znak. Na novém dresu reprezentace ho nahrazuje nové logo ve tvaru lví hlavy. Jak se vám líbí?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No mně osobně se nelíbí to logo, ale to myslím, že není tak podstatné. Na jedné straně hokejový svaz to docela logicky vysvětluje, že státní znak se nedá chránit autorsky, to znamená, že přicházeli o značné příjmy právě z prodeje všech možných upomínkových předmětů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom doplním, že ty důvody vysvětloval prezident hokejového svazu jako marketingové i finanční pro tu změnu.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano, čili v tomhle směru myslím, že tomu vůbec není do vytknout a že to je změna logická. V čem už mi logická nepřipadá, je to, když musí autor toho loga nebo ta agentura, která to logo připravila, vysvětlovat, v čem to logo vlastně je dobré. A protože logo je normální vizuální věc, tak bych řekl, že když se na něho podívám, tak buď se musí líbit, anebo se nelíbí. Pokud se líbí, tak už vůbec není potřeba vysvětlovat, cože to na něm vlastně je, a pokud se nelíbí, tak nějaký manuál k tomu, nebo to vysvětlení to nevyřeší. Přitom asi stačilo mít třeba dva nebo tři návrhy a byť je to plné právo svazu si o tom rozhodnout, tak myslím, že jenom anketa mezi fanoušky, mezi hráči, mezi zkrátka lidmi, kteří by měli zájem se k tomu vyjádřit, tak že by dost napověděla o tom, jak to logo bude přijato a v tomhle směru to považuji vlastně za promarněnou příležitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří upozorňují na podobnost s logem společnosti vyrábějící nákladní automobily. Ukazuje tato debata, která se rozhořela, podle vás i to, jak jsme vlastně citliví na národní symboly, na něco jako je státní znak? Nedávno jsme měli ostatně debatu o návrhu inovace státní hymny.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, a ta dopadla podobně, to znamená taky vyvolala poměrně bouřlivou reakci a mně oba ty případy připadají velmi pozitivní právě v tom, že máme nejenom úctu ke státním symbolům, ale že nám na nich doopravdy záleží, to znamená, že když s nimi někdo chce nakládat, byť třeba v dobré vůli, ale učiní to způsobem, který většině veřejnosti je proti srsti, takže lidé nemlčí a ozvou se, ozvou se poměrně rychle a jsou slyšet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak být podle vás inovativní, jít s dobou, být kreativní, ale zároveň zachovat tradici, na kterou jsme tak vlastně pyšní i hákliví?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, to je těžká otázka tak na hodinový pořad, ale kdybychom to měli zkusit nějak ve zkratce, tak napadá mě jedna věc, že už v té otázce je trošku obsažená odpověď, že vycházet z tradice není špatně, ale je to vlastně nutnost, platí to ve všech oborech, když někam přijdete a chcete něco měnit, tak myslím, že ta úplně první věc by měla být seznámit se s historií, s tím, jak se věci dělaly v minulosti, co bylo zvykem. Tím, že zvyk nemusí být vždycky ten správný, ale často vychází z nějaké dobré nebo špatné zkušenosti, no, a pokud ta inovace přijde s dobrým vědomím toho, co se dělo v minulosti, tak pak si myslím, že má šanci uspět. Když je to bez kontextu, tak to většinou dopadá špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra budou rozdána vysvědčení, jaký význam má podle vás hodnocení žáků a studentů? Přibylo škol, které je hodnotí slovně.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Přibylo a myslím, že to není náhoda, protože známka je taková sporná věc v tom, že je to jenom to číslo. Tím nechci říct, že známkování je špatný systém hodnocení, myslím, že to je dobrý systém, když se dobře používá, když je v rukou moudrého učitele, který používá ty známky k motivaci, používá je tak, že žák nebo student má vlastně celý rok přehled, jak na tom je, má nějakou možnost se zlepšit, ale zároveň to slovní hodnocení, které je pochopitelně mnohem pracnější a časově náročnější pro toho učitele, si myslím, že je velmi dobré nejenom pro žáky, ale hlavně pro rodiče, protože i na třídních schůzkách toho zjistíte docela málo a takové slovní hodnocení učitele vám dává jakýmsi přehled o tom, v čem to dítě je dobré, v čem by se naopak mělo zlepšit, protože když dostane dvojku, tak víte, že je teda chvalitebný ten syn nebo chvalitebná, když je to dcera, ale co je to, v čem by se měl nebo měla zlepšit, tak to z ní nevyčtete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaregistrovala jsem i názor, že to známkování je pro mnoho rodičů jaksi srozumitelnější.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, srozumitelné je. Mně by se osobně líbilo, kdyby to hodnocení bylo kombinované, to znamená, kdyby tam byla známka, která jasně říká, jak zhruba si to dítě stojí, ale kdyby tu známku doprovázelo slovní hodnocení, které by k ní dávalo nějaký komentář právě směrem do budoucna, protože když se bavíme o významu známkování, to znamená tom hodnotícím a to motivačním, tak ten motivační tady trošku chybí, a to slovní hodnocení by ho plnilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je hodnocení žáků pro ně motivační, nebo konkrétně to známkování?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To je, to je záludná otázka. Já myslím, že je motivační podle toho ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to třeba brali, jestli nebudu příliš osobní, vaši dva synové?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, není to osobní, naopak mně to pomáhá taková otázka, protože jsem chtěl tím směrem odpovídat, že ta motivace záleží na tom, od jakého je to učitele. Když tu známku třeba horší dá učitel, který není autoritou pro děti, tak si z ní za prvé moc nedělají, za druhé to vůbec motivační není, protože to často považují i za nespravedlivé, ale když to dá učitel, kterého si váží, který je motivuje už v těch hodinách a kterého svým způsobem obdivují, no, tak je to obrovská motivace pro to, aby se zlepšili a myslím, že osobnost učitele je ten klíčový bod toho všeho a když ta osobnost je silná a pozitivní a dobrá, tak je vlastně úplně jedno, jestli se známkuje nebo hodnotí slovně, ale ta motivace vychází přímo od toho člověka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co považujete za měřítko kvality vzdělání?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, považuju za měřítko kvality to, jak potom dokážou žáci nebo studenti to vzdělání uplatnit v praxi. To znamená, že ani tak nezáleží na tom, jakou přesně tu známku nebo jaké přesně hodnocení dostanou na konci toho kterého školního roku, ale až školu opustí a až půjdou do nějakého zaměstnání nebo do té další školy, tak to, jak ta uspějí a hlavně kolik toho, co se ve škole učili, z čeho byli zkoušeni a za co byli hodnoceni, tak kolik toho použijí a kolik toho uplatní a to mně připadá jako ta úplně nejdůležitější věc i ve směru k tomu, jak by se měl upravovat náš školský systém nebo nabídka toho, co vlastně školy učí a jak to učí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by třeba škola vést děti, žáky také k sebehodnocení, že by ony samy ohodnotily své snažení, své výsledky?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Myslím, že by to bylo dobře, protože řada ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba se to i děje.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Řada velkých zklamání vychází z nereálného vnímání sebe sama, kdy ten žák nebo student buď si myslí, že je strašně dobrý a ona to vůbec není pravda, anebo se těžce podceňuje a taky to tak úplně není. A vím od přátel, kteří studovali třeba na zahraničních univerzitách, že tam největší motivací byli právě spolužáci, protože museli každý týden přednášet esej před spolužáky, kteří byli chytří, pracovití a to, aby uspěli před těmi svými vrstevníky, tak to je vlastně hnalo dopředu. A v tomhle smyslu tedy to sebehodnocení nebo to vzájemné hodnocení myslím smysl má, protože ta třída by měla fungovat jako tým.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Generální ředitel České filharmonie David Mareček. Děkuji za vaše názory a přeji vám hezký den, na slyšenou.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Hezký den vám i posluchačům, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje a těší se na zítřejší vydání s profesorkou Vladimírou Dvořákovou. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.