Přepis: Jak to vidí Duong Nguyen Jirásková – 11. července 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Zita Senková vás vítá u poslechu pořadu Jak to vidí. Dnes nás se svým pohledem na svět seznámí Duong Nguyen Jirásková. Dobrý den. Vítejte.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak blogerka a autorka knihy Banánové dítě vidí integraci obou Vietnamců v Česku? Liší se třeba od soužití krajanů s Francouzi? Kdy ji doběhly vietnamské kořeny? Jak rozumí postojům české veřejnosti vůči cizincům a imigrantům? A umí odlišit fake news od objektivní informace? Poslechněte si názory dnešního hosta, kterému je blízký švejkovský humor a vzdálená politická korektnost. Dobrý poslech. Jedním z témat, které zejména od přílivu válečných uprchlíků v létě 2015 nejvíce hýbe českou společností, je téma migrace a soužití menšin. Jakou vidíte vy Duong?

Čtěte také

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Tak jelikož se v tomto modelu multikulty pohybuju od 8 let, tak vlastně pro mě to zas taková velká otázka není, já se vlastně s tou otázkou potýkám dennodenně. V roce 2015 se všemi událostmi, který se udály a uprchlickými vlnami, tak samozřejmě ty otázky se objevují znovu a stále a dokola také ve vietnamské komunitě. Tam vlastně přebíráme zprávy jak vlastně z české strany, tak i z vietnamské, protože sledujeme nebo moje rodina, většina Vietnamců tady v Čechách sledujeme zprávy, které vysílá VTV4, což je vlastně vietnamský kanál, je to něco jako ČT, ale pro Vietnamce žijící v zahraničí. Ty zprávy, co já pozoruju u generace starší, u mých rodičů, první generace Vietnamců tady v Čechách, tak se jako dost liší, tam jedou ty zprávy spíš pod dohledem, řekněme, pod dohledem komunistické strany, která tam vládne. Zatímco v zahraničí, v Čechách, tak můžeme vidět zprávy, které jsou rozdílnější, že prostě ty názory jsou různé, takže myslím, že generace mých rodičů to mají dost jakoby, oni nevědí vlastně, kde je pravda a vlastně ani nemají čas úplně hledat pravdu. Co se týče generace mé a mojí ségry mladší, my spíš konzumujeme západní zprávy a taky máme čas víc ve škole, mezi kamarády o tom mluvit. A pro mě osobně je to smutné, protože já jsem chtěla se usadit ve Francii, a pak vlastně po těch událostech, jako že /nesrozumitelné/ a další, útoky, atentáty v mé, řekněme, třetí vlasti, tak mě to dost zarazilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vás nejvíc tedy zarazilo? Já jenom doplním, že vy jste studovala nejenom v Česku, ale také na univerzitách, ve Francii, ale také v Belgii.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
V Belgii jsem byla na stáži, ve Francii jsem byla ve Štrasburku a v Grenoblu. Neznám vlastně život v Paříži. Znám to je jako jenom jako turistka. A já jsem se tam hrozně zamilovala do té země, do té kultury, cítila jsem, že se tam cítím doma, možná i bezpečněji, protože jsem se tam necítila jako cizinka, když jsem tam byla mezi samými Francouzi nebo prostě ve škole, tak mi nikdo nepokládal otázky jakoby odkud jste, nebo dělají rodiče nebo takové ty otázky, které se kladly v Čechách, když jsem furt musela něco vysvětlovat, že vlastně Vietnamci nejsou jenom prodavači ve večerkách nebo ve stánku a dokonce i ve stánku jsou prostě vzdělaní, že tady nám tam nebyli tolik klišé a vlastně pro mě už obtěžující otázky, na které jsem musela odpovídat tady v Čechách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přetrvávají ještě předsudky, tohle to klišé stereotypy, se kterými jste se setkávala?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já myslím, že je to úplně normální, přetrvávají, záleží na tom, kde jsem, pokud jsem ve své sociální bublině, tak samozřejmě tam mladší generace už čtou články, blogy, natáčí se videa, takže oni to vidí, filmy vietnamským režisérů a podobně, to téma se mnohem víc otevře a od tý doby, co jsem se vrátila, je to naprosto úplně jiná atmosféra tady, vietnamská komunita tím, že ty děti první generace, Banánové děti začínají mnohem víc mluvit a spojovat ty kultury, tak vlastně řekla bych, že česká společnost už mnohem více se zajímá o naši komunity a my zase mluvíme víc. Je to rozhodně lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme hovořili o Francii, jaký hlavní rozdíl byste viděla mezi komunitou Vietnamců ve Francii a u nás?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Tak jednak je to ta skupina Vietnamců, kteří přijížděli do Francie, tak to bylo zejména po roce 54, kdy emigrovali do Francie, zejména Vietnamci z jihu, zatímco do Čech, tak to bylo v rámci komunistických smluv mezi Československem a Vietnamskou a socialistickou republikou, to zase byli spíše Vietnamci ze severu. Tím pádem řekla bych, že Vietnamci ve Francii se integrovaly už starší generace mnohem víc, protože tam se integrovali nejen ekonomicky se snažili tam se udržet, ale i ideologicky a kulturně, tam bylo běžné, že jsem potkávala tu nejstarší generaci Vietnamců, kteří mluvili plynule francouzsky a dokonce tam byly rodiny, které zakázaly svým dětem mluvit vietnamsky, což mi přišlo teda už trošku extrém, ale vlastně v kontextu jejich stylu života, kdy opravdu opustili Vietnam a tu ideologii tam, tak jsem to pochopila, že Vietnamci tady ze severu, tak opustili zemi, ale neopustili Vietnam ideologicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to pak působí v praxi podle vás?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
To vnímání, to vnímání domorodců, protože ve Francii Vietnamci byli prostě jejich, vnímali je, že to byli učitelé, lékaři, pracovali ve firmách, nevyčnívali, samozřejmě tam je větší porovnávání mezi vietnamskou menšinou třeba a arabskou, vlastně většina Francouzů mi řekla, že by radši chtěli za souseda Vietnamce než Araba, protože nejsou tak hluční. V Čechách zase vnímají starší generace, že prostě nemluví česky, neintegruje se a všichni vlastně jsou buď ve večerkách, ve stánku a tvoříme jakousi skupinu, která se dá vlastně definovat nějakým jedním slovem, dvěma slovy, a řekla bych, že starší generace úplně se neintegrovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak rozumíte vůbec těm postojům, těm náladám české veřejnosti?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
No, poslední dobou tomu nerozumím, nerozumím úplně těm extrémním názorům vůči jakékoliv menšině tady, přijde mi to jako hodně vyhrocené a je to bohužel i podporované vysokými státníky tedy, z různých front, není to prostě jenom třeba jedna extrémní vlna, ale dalo by se říct, že já pociťuji tady zvláštní tlak, nevím, jak to definovat, už se tu úplně necítím, že můžu ten svůj sarkasmus a politicky nekorektnost volně používat, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Formulovala vás v dětství, Duong, spíše česká nebo vietnamská kultura?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já jsem měla hrozně zajímavý mix, protože jsem měla prarodiče, typickou babičku a dědečka Vydrovi, český, kteří nebyli vůbec pokrevní, ale hlídali moji malou sestřičku, takže já jsem se k nim tak nějak furt chodila na obědy, občas na večeře, jezdili jsme na výlety, takže vlastně díky nim jsem poznala strašně krásná místa v Čechách, kam bych se vůbec s rodiči nedostala, s nima jsem strávila i třeba Velikonoce a ty české svátky jsem hodně u nich slavila a všechny zvyky podobně jsem poznávala díky nim. Z druhé strany samozřejmě moji rodiče hrozně lpěli na tom, abych v sobě udržela své kořeny vietnamské. V pubertě jsem se tomu dost bránila, protože jsem chtěla zapadnout, takže jsem se nedívala na tu televizi a přestala jsem psát dopisy ve vietnamštině nebo číst a tak dále, a vyrůstala jsem vlastně jenom mezi Čechy, tím pádem zhruba v 15, v 16 letech jsem byla spíš Češka, bych řekl, vietnamsky jsem uměla fakt hodně špatně, no, taky jsem za to dostala vyhubováno, když jsem jela do Vietnamu a hrozně jsem se za sebe styděla, že jsem neuměla mluvit vietnamsky jako s vlastní rodinou, no, a pak se ve mně teda probudilo to, to vlastenectví vietnamské a začala jsem hrozně shánět v České republice vietnamské kamarády. A tak nějak postupně jsem se vrátila ke svým kořenům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy vás doběhly ty kořeny?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já myslím, že nejvíc ve Vietnamu právě, když jsem se vrátila poprvé od těch 8 let, takže pak jsem třeba jezdila v létě do Vietnamu a strávila jsem půlku prázdnin v knihovnách, abych četla různý spisy, dokumenty, abych napsala bakalářku a nebo různý práce, všechny práce ve škole v podstatě jsem nebo jsem směrovala k tomu Vietnamu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, v několika jazycích, také ve francouzštině. Když jste se zmínila o Francii, ke které máte mimořádně blízký vztah, tak říká se, že je vlastně ta nejmladší generace, a to bychom mohli hovořit i o Němcích, arabských muslimských přistěhovalců, potomků těchto generací, ať už do Francie nebo do Německa, tam se jedná o Turky, že se cítí ta nejmladší generace jakási vykořeněná, že má pocit, že nikam nepatří, pro Němce, nebo pro Francouze jsou to cizinci a obráceně, mnohý ani nenavštívili zemi svých předků, mnozí ani nemluví tím jazykem. Jak je to s vietnamskou v našem případě druhou generací?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já si myslím jedno, že je to hrozná škoda zapomenout na své kořeny, protože zapomenout na minulost, nebo odkud člověk pochází, tak to je v podstatě zapomenout na sebe. Já úplně nemůžu mluvit za celou komunitu tady českou nebo za celou generaci svojí, ale co já si všímám ve svém okolí, a v okolí své mladší ségry třeba, která chodí na VŠE, což já říkám vietnamská škola ekonomická, tak vlastně já pozoruji...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tam, promiňte, tolik Vietnamců?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Je tam strašně moc Vietnamců. A kdybych to věděla tehdy, tak bych tam šla taky a našla bych si tam určitě kamarády, ale abych se vrátila k otázce, tak já to vidím velmi pozitivně, mě to strašně těší, například pár studentů takhle, co se narodilo tady, tak založili na Vinohradech kavárnu, kde můžou společně klábosit jak v češtině, tak ve vietnamštině, třeba čtou si tam pohádky, mají tam různé kurzy, školení a je tam úžasná atmosféra, kdy ti mladí, co se narodili tady, a cítili se nějaký kousek třeba života jako naprostý Češi a nemluvili vietnamsky, tak tam najednou, když vidí ostatní nebo jiní Vietnamci, kteří umí oba jazyky, tak oni vlastně chtějí taky, že se jim začíná ta kultura zase líbit a najdou si k tomu hrozně přirozenou cestou a ne takovou tou až tvrdou, kterou jsem šla já. Já si myslím, že ta generace mé ségry, tak to má velmi barevné, jak jazykově, tak kulturně, tak vlastně, oni vlastně trošku tvoří takovou novou česko-vietnamskou kulturu, kdy to spojí, to tradiční s tím moderním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem, Duong, že takzvané Banánové děti se prý často potýkají s tím, že příliš nerozumí svým rodičům, jejich životnímu stylu a ti naopak nerozumí životu mladých lidí v Česku, ať už jde třeba o výběr partnera nebo vysokou školu, povolání, jak se vy na to díváte?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Tak jak se na to dívám já, no, žlutobíle, protože já si myslím, že ty mezigenerační rozdíly nebo rozdílné úhly pohledu na svět a na všechno jsou asi obecně všude mezi rodiči a dětmi, my, Banánové děti, Vietnamci v Čechách, my to máme vlastně o trošku, bych řekla, těžší v tom, že tam je jazyková bariéra dost často, například já myslím, že před pár lety ještě moje ségra, která se narodila tady, teď jí je 21.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se narodila v Hanoji.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom doplním.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já jsem tam žila 8 let. Třeba v pubertě si myslím, že ani jedna jsme nedokázali svým rodičům jako pořádně vysvětlit, co jako cítíme, co chceme, nebo s nima diskutovat, protože přece jenom jsme celý den byli mezi Čechy a vietnamsky jsme mluvili jenom doma. A jednak tam byla bariéra, když třeba nechtěl o tom mluvit, protože jsme si řekli, stejně tomu nerozumí, protože jejich život probíhá vlastně v obchodě a zatímco náš je rozlítaný po celým světě nebo republice, takže nám se prostě nechtělo úplně o tom mluvit, protože jsme taky zároveň měli tu jazykovou bariéru, neměli jsme jako slova, hledali jsme těžko, jak vlastně vysvětlit rodičům, aby to pochopili, já si myslím, že to je těžké občas i v češtině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To určitě. Jak byste vy ohodnotila, na kolik se povedla integrace právě generace vašich rodičů?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Tam je to bohužel, si myslím, opět o té jazykové bariéře, ale také o...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bariéře.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
...motivaci v Čechách. Já si myslím, že moji rodiče a jejich vrstevníci jsem přijeli zejména něco vystudovat, vydělat a potom případně se vrátit do Vietnamu a tam žít mezi svými. Moji rodiči to zkusili, právě tady vystudovali, vyučili se, pak pár let tady pracovali, můj taťka je jako tlumočník, mamka jako tkadlena, něco málo si vydělali, a potom odjeli domů do Hanoje, tam si postavili domeček nad domem mých prarodičů a zkusili tam žít. Zjistili vlastně, že ten životní standard a vůbec už si hrozně moc zvykli na tu Evropu a že by tady měli..., v Čechách by měli větší budoucnost, zejména pro mě, co se týče školství a úrovně života, takže vlastně po těch 8 letech se opět vrátili, teďka opět dostal šanci být tlumočníkem, to je ta první generace kteří se nechtěli tady úplně ustálit, takže si myslím, že oni furt jakoby, když tady byli i podruhé, tak furt spíš směřovali zase třeba za 10, 20 let pojedou domů, ale pak si na to tak zvykli tady, že už se úplně usadili, zatímco naše druhá generace nebo moje generace, tak my Česko vnímáme jako domov. Já právě, když říkám domů, tak nevím, jestli Vietnam nebo Česko. A my tu motivaci máme mnohem větší v tom, že jednak umíme víc jazyk, líp se nám tady integruje, a my se tu vdáváme, ženíme, kupujeme domy a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vlastně považujte vy, a možná už jste teď řekla jednu věc, a to je jazyk, jazyková znalost, způsobilost za důležité, možná rozhodující, aby se cizinci, ať už z jakékoli země, mohli, opravdu integrovali, vidíme ty debaty skutečně v celé západní Evropě?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Tak to je velká otázka, já si úplně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba ve Francii, protože slýcháme a jsou to fakta, ať už ve Francii nebo v Německu vznikají ve Velké Británii ghetta.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
To si myslím, že je úplně špatné ghetto, já si myslím, že jsme k tomu ale bohužel směřovali i tady, třeba v roce 2008, to jsem poprvé šla s novinářem od SAPA, což je vietnamská tržnice tady v Praze, chtěla jsem napsat článek velmi, v podstatě tak, jak to píšu já, co vidím pozitivní, to píšu a co se mi nelíbí, tak to taky napíšu, a vlastně jsem chtěla hrozně otevřít tu vietnamskou komunitu tady, aby Češi, mně přišlo prostě špatné, že vlastně Češi úplně nechodili do té SAPA, protože mi to přišlo jako skvělý meltingpot, kterým se teď stalo, že se tam chodí jíst, nakupovat, povídat si, seznamovat, já jsem cítila, že to ghetto tady prostě nějakým způsobem vzniká, ne takové teda, které je na západě třeba, ale že jsme byli hrozně uzavřená komunita, a mně tam byl zakázán vlastně vstup s tím novinářem, prostě nemohli jsme tam fotit nic, mě si zavolali až někam k vedení, a ukázala jsem, že tady píšu blog na Aktuálně a jim se to nelíbilo, okamžitě mě měli za nějakou investigativní novinářku a že bych tam fotila věci, které by úplně nechtěli, aby bylo v médiích, no, a když jsem přijela podruhé z Francie v roce 2010, šla jsem do té SAPA, tak najednou jsem viděla, že to je úplně jiný svět, to je prostě Čech, Vietnamec, Turek, viděla jsem tam prostě lidi z Afriky, turisty prostě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se změnilo Duong?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já myslím, že byla změna na obou stranách, byly tady různé organizace, neziskovky, ale i Česká televize a další noviny, kteří se začali zajímat o naší komunitu, protože jednak hodně lidí v těch institucích i pracuje, kteří pochází z Vietnamu, takže vlastně umí oba jazyky, takže to spojují. A na druhou stranu mají vrstevníci mých rodičů a další, tak už se nebáli otevřít se, protože opět viděli jak ekonomický, tak kulturní obohacení, který si mohli získávat navzájem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste blogerka, také máte zkušenost jako copywrighterka, také jste autorkou knížky. Jaký obraz podle vás vytvořila média o soužití menšin v Česku nebo různých komunit?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já myslím, že v dnešní době už ty zprávy o vietnamské menšině jsou různé. Už je to opravdu široká škála médií, v kterých se o nás zmiňují, ve většině celkem objektivně, i pozitivně, myslím, že má cenu poukázat i na ty negativní věci, protože jak jinak se posuneme dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za nejsympatičtější národ považují Češi, kromě sebe, samotných Slováky, v posledních letech jejich sympatie ale stoupají také u Vietnamců a Číňanů, naopak největší antipatie vyjadřují Romům a Arabům, teď jsem citovala z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který zahrnoval celkem 17 národností. Když se podíváme kolem nás, tak existují vietnamští novináři, fotografové, také mezi herci, umělci je najdeme, mezi politiky, ale teď bych musela dlouho přemýšlet. Neláká je politika?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já myslím, že tu máte generaci určitě, protože přestože obraz Vietnamců v Čechách je celkem pozitivní, jak jste citovala, tak vlastně je stále co zlepšovat, a není to jenom o obrazu, ty komunity, ale to řemeslo, ta politika, lidi už začíná bavit, já jsem vlastně měla taky takové úmysly, když jsem studovala vysokou školu, ale pak jsem naštěstí z toho vyrostla, ale přímo do politiky ne, ale jakoby každý druhý Vietnamec, asi jsem chtěla pracovat na ambasádě a být diplomatkou a cestovat a spojovat a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není všem dnům konec.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já myslím, že to spojování jsem našla v něčem jiném a co mě baví víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme hovořily hned v úvodu o tom, jak rozumíte těm náladám kole migrace, postojům české veřejnosti vůči přistěhovalcům, vy jste říkala, že sledujete zpravodajství, zprávy jak české, tak i vietnamské, samozřejmě i to celosvětové. Jak vy se orientujete vlastně v té záplavě zpráv, velkým tématem jsou desinformace, jak vy poznáte, že ta informace je objektivní, je pravdivá, je faktická.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já se přiznám, že teda já v tom mám zmatek a upřímně tomu úplně už moc nerozumím, protože fake news samozřejmě nehýbou jenom zásadním světem, ale myslím, že spíš právě ve Vietnamu a v dalších zemích Asie. A je to hrozně o čase, kdy si člověk dá ten čas na to, aby vyhledal tu pravdu, aby porovnal různá média, už jenom na západě nebo v Čechách, tak můžou být velmi protichůdná, já jako teď na mateřské zvlášť, tak já občas už jsem z toho unavená, spíš teda konzumuju západní, západní média, tu vietnamskou má zprostředkovaně od rodičů, pak o tom teda debatujeme a většinou se neshodneme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak podle vás nové technologie mění vůbec i novinařinu, komunikaci, potažmo celou společnost?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já si myslím, že je to hrozně pozitivní a zároveň velmi nebezpečné, protože co pozoruju, tak zejména moji vrstevníci nebo v mojí sociální bublině, tak zprávy už se čtou spíš na Facebooku, šíří se různé články od zdrojů, o kterých většinou pochybuji, nebo dává to taky prostor anonymním hejtrům. Mně tam už chybí taková seriózní diskuse, protože třeba já vždycky, když napíšu nějaký blog na Aktuálně, tak ve většinu případech tam komentáře jsou celkem k tématu, ale vždycky se tam najde pár hejtrů, který prostě úplně smetou téma a začnou na sebe pokřikovat, a to stejně vnímám jako i třeba na Facebooku, to myslím i přispívá k těm fake news, že vlastně člověk potřebuje spoustu času, aby prošel všemi těmi komentáři a články, aby se došel k něčemu vůbec serióznímu, který je podložený fakty, údaji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to vyžaduje čas, jak jste říkala.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi většina lidí si tolik námahy "nedá."

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste napsala v své knize, že Vietnamce zpravidla definuje práce. Čechy spíš smysl pro humor. Vy sama milujete švejkovský humor, sebeironii a politicky nekorektní sarkasmus. Jak jsme na tom Češi s humorem?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Já myslím, že dobře. V tomhle jsem teda hodně česká, taky proto jsem se svým Jakubem, se svým manželem, protože my máme typický, bych řekla, švejkovský humor, líbí se mi, že ze všech situací se dá vlastně udělat vtip, vybruslit z toho pozitivně se smíchem, ale zase ne úplně do nějakého extrému, kdy se člověk vzdává tím vtipem, ale líbí se mi, že tím vtipem nebo humorem a nadsázkou si člověk vlastně dodává odvahu, aby to nějak vyřešil, nebo aby...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Se povznesl třeba také. Jakého prostoru se dostává třeba v médiích právě satiře?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Poslední dobu bych řekla trošku méně, že když čtu různé články nebo eseje, fejetony, tak jakoby se trošku lidi tady báli být politicky nekorektní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy, vaše Banánové dítě, knihu Vietnamka v české džungli, označujete za první vietnamskou politicky nekorektní autobiografii v češtině, ty některé příběhy doplňují postřehy, glosy vašeho manžela Jakuba. Řekla bych, že nejvíce prostoru věnujete nebo značný prostor právě rodině, těm rodinným vztahům, je to pro vietnamskou rodinu nebo pro Vietnamce nejvyšší priorita?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Podle mě ano, nebo aspoň v mé rodině. Musím zaťukat, že mám hodně, hodně pevné vazby v rodině, máme skvělé vztahy, samozřejmě jsou tam výjimky, kde není, ale mně hodně tvoří určitě rodina, jednak mě ovlivňuje v názorech, jednak mi dává prostor, abych rebelovala, se bouřila nebo v podstatě moji rodiče ve mně zasadili opravdu hluboce to volnomyšlenkářství, tedy ho není většinou nazbyt ve vietnamské rodině, mohla jsem si vybrat povolání, jaký jsem chtěla, mohla jsem si vzít koho jsem chtěla, rozhodně nebylo žádné přemlouvání, abych si brala Vietnamce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani na druhé straně, co vím, že?

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Ano. Když se nám narodila naše Isabelka, tak tam ve Vietnamu prostě slavili, nebylo to žádné, že ta nebude patřit nikam, prostě že nebude patřit ani k Vietnamcům, ani k Čechům, jo, já musím říct, že ta rodina je opravdu základ, ne škola. U nás rodina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak funguje, nebo jaký význam přikládáte tomu mezigeneračnímu soužití, to je také velké téma.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Prarodiče, já už bohužel nemám žádné, ale třeba moje babička byla, bych řekla, z máminy strany, tak byla jedna z nejpokrokovějších lidí na světě, já jsem se jí ptala kdysi ve 20, když jsem měla poprvé českého přítele, ale nikomu jsem to neříkala, tak jsem se babičky jen tak jako letmo zeptala, co by říkala na to, kdybych si vzala Čecha. A ona, no, tak mně to je jedno, hlavně, že budeš šťastná ty. Přestože nevychodila ani základku, tak ona měla jednak neuvěřitelný čich na lidi, ale byla strašně moderní v hlavě, ona neřešila rasu, národnost a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik blogerka a autorka knihy Banánové dítě Duong Nguyen Jirásková. Děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji vám hezký den.

Duong Nguyen JIRÁSKOVÁ, blogerka
--------------------
Děkuju, děkuju za pozvání, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.