Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 19. července 2018
Hostem byla ekonomka Ilona Švihlíková..
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je ekonomka Ilona Švihlíková, dobrý den.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká témata neujdou naší pozornosti? Programové prohlášení nové české vlády, jaké jsou její priority a možnosti, další vývoj brexitu. Směřuje Velká Británie ke statusu kolonie nebo se stane významným globálním hráčem. Inspirativní poslech. Po devíti měsících od voleb se Česko dočkalo plnohodnotné vlády. Co o jejich záměrech vyčteme ze 40 stránkového programového prohlášení, které obsahuje 6 základních priorit. Asi v této chvíli je to taková ta nejlepší nápověda, kterou máme k dispozici paní docentko. Premiér shrnuje nabídku svého kabinetu jako vládu pro všechny. Co tím myslí?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak je pravda, že to programové prohlášení je velice hutné, má tedy 40 stránek a tím, že je pro všechny. Já myslím, že vlastně říká, že si tam každý najde něco, což je svým způsobem pravda. To prohlášení je velmi hutné, je tam obrovské množství věcí a obrovské množství bodů. Myslím, že to nejde stihnout za 3 roky, ani kdyby ten kabinet byl složený ze všech možných jako super hrdinů. Do dost dobře není možné. Nicméně je pravda, že vláda tam uvádí, že některé, některá ta témata mají delší časový horizont a že spíš jde o to začít v tomhle ohledu něco dělat, než, aby prostě bylo možné je vtěsnat do vlastně už jenom 3 let, když to vezmeme realisticky. Ono je to tak nějak od každého něco. Já bych nicméně pochválila ty dlouhodobé priority. Tam si myslím, že je tam řada skutečně vážných problémů minimálně zmíněná, když samozřejmě také platí, že papír snese všechno a že slibem nezarmoutíš. To znamená, bude potom potřeba posuzovat vládu podle toho, co se jí z toho velmi ambiciózního programu podaří naplnit. Mně tam udělal radost hlavně ten strategický investiční program. Já už jsem tady o tom víckrát hovořila. Skutečně v České republice je problém se státními investicemi. Bylo to krásně vidět i na tom minulém rozpočtu. Dokonce i NKÚ už o tom, na to upozorňoval, že vlastně vláda není schopná proinvestovat ani ty zdroje, které si na to stanovila, že tam prostě je ten problém v řadě omezení, ať už u té dopravní infrastruktury, která samozřejmě také je zmiňovaná v tom prohlášení. Já bych asi jako ten, tu hlavní priorita viděla v oblasti bytové politiky, hlavně toho dostupného bydlení, které taky si tam vydobylo svojí zmínku, ale je tam prostě spousta jako zajímavých bodů a jak říkám jako jo, je to program možná spíš na 15 let než na jedno volební období.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Najdeme tam plány na zvládnutí případné migrace, na digitalizaci, na úspěšné zvládnutí čtvrté průmyslové revoluce, důchodová reforma, investice. Když jste se zmínila o rozpočtu, tak podaří se vládě připravit vyrovnaný státní rozpočet jak ve svém programovém prohlášení deklaruje?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ona to deklaruje, to je pravda. Já si myslím, že to vzhledem, pokud by měla začít plnit podle mého názoru především ty investiční priority i další, tak to samozřejmě bude vyžadovat značné investice, což není nic špatného, ale jako nejde mi to úplně jaksi do souladu s tím, jak by se třeba měla vyvíjet ta daňová politika. Ono bude hodně záležet na načasování. To znamená v jakém sledu by případně probíhaly ty daňové reformy. Jak by dobíhal jejich dopad a naopak, jak by se začínalo s těmi investicemi jo. To znamená, je otázka jakým způsobem by se to jaksi v čase buď sešlo nebo naopak tam byl nějaký časový skluz. Já bych zase z toho deficitu prostě nedělala jako nějaký jako zásadní fetiš jo. To prostě hospodaření státu to není jenom účetní pohled. Pokud prostě ten stát bude rozumně investovat v řadě oblastí, kde už nyní jako máme velký problém, pár z nich je definováno, je to podle mého názoru bytová politika, celkově dopravní infrastruktura, i když tam už se budou ty priority lišit. Někdo bude radši železnice, někdo radši dálnice. Samozřejmě je nutné se rozhodnout pro nějakou podobu energetického mixu. Tam jako už včera bylo pozdě, protože tam musíte plánovat jako 20-30 let dopředu, to je jako velmi významné rozhodnutí. A mě osobně potěšilo i to, že v té sekci bezpečnost, která je tam poměrně zásadní a je i v té preambuli, na ní kladen velký důraz, že tahle sekce není chápána čistě řekněme v tom represivním slova smyslu, ale najdeme tam třeba otázky ochrany půdy a vody, což si myslím, že jsou jednoznačně témata 21. století. Uvidíme, jak se k tomu staronový ministr životního prostředí postaví, ale to mě třeba potěšilo jo. A pokud by tohle byly investice, i kdyby měly vést prostě jako k nějakému deficitu, tak to prostě podle mého názoru jako není žádná tragédie, protože to je něco, co prostě můžeme ocenit klidně i v budoucích generacích.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Osobně mi přijde, že ty nejkonkrétnější věci z těch všech bodů se týkají oblasti financí.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ano, to jsem zrovna chtěla říct. Já jsem samozřejmě to četla celých 40 stran. Doporučuju to, je to teda hutný text, ale ať už se vám tahle vláda líbí, nebo nelíbí, tak myslím, že je dobré se s tím seznámit a jednoznačně ty finance jsou zpracovány jako velmi, velmi detailně. Nevím, jestli to psala přímo paní ministryně, pokud ano, tak bych jí za to pochválila, protože skutečně tam jako si můžeme udělat velmi konkrétní představu. Někdy je to takové hodně tezovité, což nutně jako neznamená, že se to nenaplní, ale prostě je to takové jako trochu rozpizlejší. Ta část finance, kterou samozřejmě já si dala obzvláště práci pročíst, tak tam mně se líbí to zrušení superhrubé mzdy, i když to už měla ta minulá vláda, aby jsme konečně zrušili institut, který nemá jaksi ve světě obdoby jaksi takového exota. Líbí se mi to přehodnocení investičních pobídek. Ty už tady dávno vůbec neměly, vůbec samozřejmě neměly, neměly být. Je tam posílení toho typu paušální daně, což si myslím, že může významně ulevit malým a středním podnikatelům. Takže je tam jako řada, řada bodů, které se mi líbí. Samozřejmě, ale bude záležet potom na té realizaci a na to, co z toho skutečně prakticky v té vládě vyleze. Samozřejmě jsou tam 2 strany plus jedna podporuje. Ta situace nemusí být úplně lehká v té Poslanecké sněmovně a uvidíme, jaký manévrovací prostor ta vláda bude schopná si získat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přijde mi zajímavé i třeba vystopovat, jaké jsou tam prvky v tom programovém prohlášení řekněme pravicové a levicové?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ono skutečně si tam každý najde svůj mix, pokud bude chtít. Jako některé ty prvky jsou jednoznačné. Když se třeba podíváme na to, že není možné prostě privatizovat Lesy ČR a Budvar, tak jako je vám asi jasné, že tady je prostě důraz na to, aby stát se udržel, udržel svůj majetek. Je tam i důraz na to, aby tam byl ten, aby se centralizovalo hodně, což není nutné ani pravice, ani levice, ale prostě na to, aby tam bylo jedno centrum, aby to nebylo rozplizlé jako je dneska, že víceméně každý resort si tam něco mastí a není na tom dostatečná koordinace. Najdeme tam prvky samozřejmě i ty, které se týkají třeba zvýšení rozpočtu na obranu, což mi zrovna nepřijde jako, jako levicový prvek politiky, i když ne teda na ty 2 procenta, ale je tam ten cíl 1,4. Takže ono to skutečně takový jako pestrý mix a bude podle mého názoru hodně záležet na té konkrétní politické situaci, co z toho vyleze. Nehodnotila bych to celkově negativně, ale chci skutečně říct, že ty ambice jsou značné a že si nedovedu představit žádnou konstelaci, kdy se tohle udělá za 3 roky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba za levicový lze označit důraz na ty výdaje v sociální oblasti, když se podíváme tam ještě, teda valorizace důchodů, zvyšování platů ve veřejné.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano ano, je tam, tenhle prvek tam je, je tam i to zálohované výživné. To byl významný požadavek sociální demokracie. U těch důchodů ano, samozřejmě ne jenom je tam zvyšování, ale je tam vlastně i ona ta sleva pro seniory, je to myslím, že zrovna jako mají senioři trošku asi jiné starosti, než zrovna zadarmo drandit vlakem a je to otázka samozřejmě, jaká bude bytová politika, to je, to je naprostý základ a samozřejmě, jestli se zachová to valorizační schéma důchodů, což tam je. To znamená, jak ta část cenová, tak ta mzdová, aby tam byla přítomná. Já nevím, jestli to je úplně jako čistě levicová politika pravicově konzervativní strany by tohle koneckonců nejspíš podpořily také. Ono je to skutečně takový mix, ve kterém jako, není tam jednoznačná ideová linka, to asi, to asi ne. Ale jak říkám, neodepisovala bych to předem. Je tam spousta bodů, které stojí za pozornost.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná školství, vy jako pedagožka určitě jste se podívala i.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, dívala, ale musím se přiznat, že ty finance mě zajímaly víc teda.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba jak bude vláda řešit krizový nedostatek učitelů.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Kdyby jenom učitelů /souzvuk zvuků/. Já mám pocit, že on ten krizový nedostatek je ledaskde, když se podíváme na zdravotnictví a stejně tak vám budou zemědělci říkat, jak tam roste průměrný věk, a že i tam je problém. Takže ono by jsme spíš těžko hledali oblasti, kde nebude jako problém s pracovní silou minimálně ve fázi té konjunktury, ve které jsme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co zahraniční politika, jaké tam jsou priority, pokud bude i šéf resortu jednoho dne.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Teď je otázka, že jo kdo tam, kdo tam bude samozřejmě, jestli tam vůbec někdo bude nebo, jestli to pojede tak nějak samospádem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli jsou tam jasné postoje, co se týče k těm otázkám, které hýbou Evropou, brexit, hrozící eskalace ochranářských opatření vůči Spojeným státům, vztah k Rusku, k Číně, samozřejmě také k migraci.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, migrace je tam intenzivně zmíněná. Samozřejmě ta je i v té preambuli a vlastně se tam opakuje vícekrát v tom textu důraz na bezpečnost a na to, že Česká republika je jednou z nejvíce bezpečných zemí na světě, a že by to tak mělo zůstat. To je taková linie, která je tam velmi silně patrná. Je tam odmítání těch kvót, které aktuálně jsou možná mimo, ale já si myslím, že.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jsou jako polomrtvé minimálně.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Polomrtvé no, ale ono někteří rádi oživují i polomrtvoly, takže to bych úplně nebrala takhle, ale tenhle ten důraz, jakoby ta priorita je tam velmi silná. Je tam řekněme důraz na aktivnější politiku v rámci EU. To je i v těch dlouhodobých prioritách těch hlavních, kdyby se to někomu nechtělo říct, tak to jsou ty první 3 stránky, kde je musíme být více vidět, ale jako k tomu potřebujete ministra, že aby jste byli více, více vidět. Mně osobně, já jsem dlouhodobým odpůrcem eura, takže mně potěšilo to, že tam jako se neuvažuje o v tuto chvíli o vstupu do, do eurozóny. A jsou tam i úvahy třeba směrem k té AIEB, AIIB pardon. To znamená k asijské investiční infrastrukturní bance a případnému členství tam. Celkově bych řekla, že ta, ta zahraniční část nijak zvlášť nevybojuje. Já jsem tam nenašla něco jako vyloženě jako úplně jako šokujícího, ale i tak je tam kladen důraz na větší aktivitu, ale zase na to musíte mít aktéra a to platí obecně jo. Já prostě jako, když se podívám na ty ambice, a pak se třeba podívám na některé ministry, konkrétně třeba pana ministra dopravy, tak teda si nedovedu představit, jak člověk, který podle mě už dávno ministrem být neměl, bude realizovat to, co se mu nepovedlo v tom předchozím období jo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mu vytýkáte?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já mu vytýkám jako ledaco, ale hlavně to, že prostě se nedaří ta, ta modernizace dopravní infrastruktury. To samozřejmě za to má politickou odpovědnost ministr, ale jestli můžu jako malý, jako osobní povídání, já jsem teď byla v sobotu na akci, kde jsem přednášela k lokální ekonomice. D1, že směrem na Brno, tak jako to byl zážitek. Tam dobré, zpátky Velký Beranov. Takže cesta řekněme ani ne z Brna, to byla ještě Bíteš do Prahy 5 hodin jako jo. A u Velkého Beranova ze 3 proudů do jednoho a řečeno s Cimrmanem jsem si dělala čárky, kolik na tom místě uvidím dělníků a strojů. Můžete si tipnout.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak schválně.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, zkuste.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nečárkovala jste?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ani jednou, ani jednou přátelé. A takových míst tam byl jako víc na tý dálnici.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jste se strefila do nějaké přestávky.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to nebyla přestávka, jako když stojíte 2 a půl hodiny v koloně, tak to jako si všimnete.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na čem to, ale vázne podle vás třeba ty nedostatky v dopravní infrastruktuře v Česku?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To závisí komu prostě dáváte ty zakázky, jakým způsobem a jak je potom kontrolováno samozřejmě to, jakým způsobem se plní jo. A tahle ta politická odpovědnost prostě jde za ministrem naprosto jednoznačně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou schopny dohodnout se na těch potřebných reformách, na těch plánech, zákonech politické strany různé ideologie řekněme?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ono tak ono už tam zas tak moc ideologie není, jako co si budeme povídat. A jako zatím tady jako řekněme je nějaký dokument, někde velmi konkrétní, někde trošku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vám chybí, co vyloženě postrádáte v tom programovém prohlášení?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já tam, já nevím, jestli to musí být v programovém prohlášení jo, ale já bych určitě tam chtěla nějaký program nebo představu, co dělat, když nebude dobře. Ono to částečně může být ten strategický investiční program, ten by to částečně mohl plnit jo, ale my se skutečně posouváme do období, kdy ten současný růst vypadá jako, že bude trvat věčně jo. Ono samozřejmě nebude. A ty šoky, které mohou už brzo přijít, zasáhnou samozřejmě ekonomiku našeho typu velmi intenzivně přes řadu kanálů, hlavně samozřejmě ten exportní, který je pro nás zásadní. Pusť to napojení na Německo, které pan prezident Trump opravdu velmi nemá rád. Takže jako já bych tam prostě chtěla nějakou představu o tom, ve chvíli, kdy udeří tenhle problém, tak potom mám představu, že budeme dělat to a to.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějakou krizovou komunikaci řekněme?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to samozřejmě nemusíte mít v programovém prohlášení jo. To asi jako nutně tam není, ale byla bych docela ráda, kdyby nějaká takováhle představa, nějaký takovýhle scénář existoval, protože mně přijde, že se hrozně počítá s tím, že teď je dobře a bude dobře pořád. Jo a to nutně jako není pravda a mám prostě obavy, že řada těhle těch věcí, která vypadá dobře na papíře, se může jako velmi rychle zhroutit pod tím tlakem toho velmi rizikového vnějšího prostředí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump den po setkání s Vladimirem Putinem vysvětlil jako přeřeknutí svůj kontroverzní výrok na tiskové konferenci v Helsinkách, kterým podpořil tvrzení, že Rusko se nevměšovalo do amerických prezidentských voleb. Novinářům v Bílém domě řekl, že naopak přijímá závěr amerických zpravodajců, že Rusko se do voleb vměšovalo a včera večer pro CBC News televizi dokonce řekl, že za ovlivňování amerických voleb v roce 2016 s Ruskem nese osobní zodpovědnost prezident Vladimir Putin. Jak Donald Trump paní docentko vybruslil z výroků, které zazněly během jeho návštěvy v Londýně?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak on obecně bruslí, on má nějakou svojí vlastní představu ne jenom v případě Ruska, ale obecně, ale zatímco řekněme v případě EU, NATA a Velké Británie, to nevyvolává takovou domácí hysterii bych řekla. Tak samozřejmě u toho Ruska extrémně. To znamená on je pod obrovským domácím tlakem. Nemá ani oporu ve své, relativně ve své republikánské straně. Takže potom tímhle tím způsobem jako bruslí a jako upřímně řečeno to prostě vypadá, že na té americké straně je většina lidí, kteří prostě nechtějí mít normální komunikační vztahy s Ruskem. Hlavně, protože oni prostě do té rusofobie investovali hrozně moc jako ne jenom peněz jo, to samozřejmě taky, ale hlavně jako ten svůj politický kapitál, mediální kapitál. Takže tam jako ta normalizace vztahů prostě bude trvat ještě, ještě další dobu a myslím si, že ať už se o ní Trump bude snažit jakkoliv, že se mu to bude dařit jenom velmi těžko. Vzhledem k tomu, pod jakým obrovským domácím tlakem je. Nicméně u toho brexitu tam on taky měl takový zajímavý výrok, kdy vlastně pokud si to správně pamatuju, tak vlastně řekl, že lepším premiérem by byl Boris Johnson než Theresa Mayová. A že by byla bývala Velká Británie měla Evropskou unii žalovat kvůli tomu, tomu brexitu. To jsou takové opravdu zvláštní názory, které myslím, že svědčí o tom, že moc nechápe, jak, jak Evropská unie funguje.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od toho referenda o vystoupení z Evropské unie uplynuly více než 2 roky. Premiérka Mayová teprve nyní vlastně představila nějaký detailnější plán. No a na protest vzápětí rezignovali 2 ministři. Jeden pro brexit David Davis a také šéf diplomacie Boris Johnson. Podle nich se chce Mayová příliš vzdát velké části suverenity, když plánuje podřídit se všem pravidlům, které se týkají vývozu zboží, zemědělských výrobků na jednotný evropský trh, tak jak se bude dál vyvíjet ten příběh brexitu?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je právě to neštěstí, že sice se o něčem hlasovalo, na to samozřejmě měli občané Spojeného království plné právo, ale prostě ani mezi občany, ale co víc ani prostě mezi tou politickou stranou, která vyvolala to hlasování. To znamená o konzervativní strany. Nebyla jasná představa, co vlastně bude dál, když to vyjde. Já si prostě myslím, že jak ti, kteří takzvaně plénovali za brexit i ti, kteří byli proti, se spoléhají na to, že to nevyjde jo, že prostě udělají hezký referendum, řeknou, podívejte se, já jsem tam vyjednal ty výjimky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A už jsou pryč vlastně.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, no, no a bude to dobrý a ono prostě to dopadlo jinak a teď se v tom skutečně 2 roky neuvěřitelně plácají. Já myslím, že je to velká lekce pro všechny prostě říkat si, ano můžeme se rozhodnout k řadě různých kroků, ale je vždycky potřeba mít připraveno, co chceme, jak dál, jakým způsobem se bude vyjednávat, jaké budou priority. A to, že ani ty konzervativci, kteří skutečně stojí za tímhle krokem, protože brexit byl de facto vnitropolitická hra konzervativců jo, to ani nebyla prostě, to nebylo ani téma, které by jako otřásalo prostě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Národní celospolečenské.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, přesně jo. Takže on vlastně Cameron, to co udělá, že on využil vnitropolitický téma a vnitrostranický navíc prostě, aby způsobil takovýhle chaos. Theresa Mayová se snaží mezi tím bruslit už 2 roky. Teď byla donucena, protože ten čas prostě strašně běží, konečně jako něco vyplodit a je to taková jako Chytrá Horákyně. Je to vlastně, že jednou nohou budou vevnitř a druhou venku. Já jí chápu jo, protože ona je skutečně mezi dvěma mlýnskými kameny. Ta asociační dohoda je taková jako, že víceméně u zboží by byl ten režim celní unie z EU, ale kdežto u služeb ne, což by jsou dominantní, dominantní složkou britské ekonomiky. Teď je otázka, jestli tohle Evropská unie může akceptovat, protože to vlastně je speciální typ dohody jo, je tam skutečně ta Chytrá Horákyně a ani oblečená, ani neoblečená.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že v Bruselu se tomu říká vyjídání třešinek.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Nebo rozinek tak nějak ano, ano. Takže to jako asi nebude úplně přijato tak, jak to leží ta takzvaná bílá kniha. A ještě ke všemu prostě Theresa Mayová si rozhněvala úplně všechny. Na jednu stranu jako je Johnson, já nevím jaký má ten člověk představy jako, že prostě by úplně tu Británii odříznul, co by to prostě udělalo s tím, s tím britským byznysem včetně finančního samozřejmě. A na druhou stranu prostě ti, kteří chtěli zůstat, tak ty zase rozčílily ty dodatky, které se teďko schvalovaly, to myslím je v pondělí nebo v úterý večer to bylo. Takže jako vlastně ona pořád tak nějak tančí mezi vejci a permanentně hrozí, že neuspokojí ani jednu z těch stran, ani ty pro brexit jako ala Johnson ani ty konzervativce, který chtěli zůstat. A samozřejmě ani ten Brusel a koneckonců třeba ani opozici jo. Takže ta situace je skutečně šílená a ukazuje, když se rozhodnu k nějakému velkému kroku, tak je potřeba skutečně mít velmi dobře promyšlené a součástí té veřejné debaty by nemělo být jenom tolik ušetříme, tolik dáme, ale prostě po té máme plán. Tento chceme prostě dělat tak a tak. Buď třeba z EU v tomto směru nebo chceme se orientovat na USA nebo na bývalé kolonie nebo co já vím. Ale prostě mít skutečně jako nějaký plán, ale jako po 2 letech jako konečně jako tady něco zmastit, to je skutečně jako, to je žalostná vizitka britské politiky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je tedy momentálně jasné kromě toho, že brexit nastane?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já mám pocit, že nic.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale i to nevím, jestli to /souzvuk zvuků/ lze třeba zpochybnit.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Asi nastane jako v tom, v tom březnu 2019 asi nastane. Řekněme, že konečně je nějaký podklad. Theresa Mayová, jí se podařilo znova přežít hlasování. Mám pocit, že jí podpořili tři opoziční labouristé, jinak by teda už jako asi možná nebyla premiérkou. Po ní se to křeslo tak nějak pořád tak jako třepotá. Nastupuje jednání z EU, na které je hrozně málo času. A teď je otázka, jestli Evropská unie prostě ocení to, že aspoň Británie dala nějaký dokument, aspoň něco prostě. A nebo, jestli prostě řekne, tohle to je vybírání rozinek, vy říkáte ano, na jedné straně zboží ano, ale pohyb osob už ne. To je něco, co je pro nás neakceptovatelné. To prostě narušuje tu celkovou ideu a budeme zase tam, kde jsme byli. Těžko předvídat, ale musím si říct, že jako, že skutečně ta představa té better Britan jako jo, to by asi vypadalo jinak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají konzervativci nějakou alternativu k Therese Mayové, že by jí případně nahradili?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, oni jsou rozpolcení mezi sebou jo. To je ten problém. Oni řekněme se asi shodnou třeba v politice daní a sociální, ale prostě v téhle politice tam jsou jako různá křídla. Mayová sama byla spíš pro zůstat, než pro odejít. Pak je tam to velmi eurokritické křídlo, které reprezentoval právě třeba Johnson jo. To znamená, že tam jako těžko říct, koho tam vyberete jo. Theresa Mayová asi byla vygenerována právě z toho důvodu, že byla schopná nebo si myslela, že je schopná hovořit mezi oběma křídly. To znamená nějakým způsobem se je snažit ukočírovat, což se ukazuje byť teda být extrémně obtížné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Boris Johnson opakovaně říkal, že Velká Británie se po odchodu z Evropské unie stane velkým globálním hráčem. Jak to vidíte vy možnou budoucnost?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ambice, ambice je to určitě hezká, ale je prostě potřeba jí mít rozpracovanou jo. Já jsem jako neviděla žádné jako zásadní dokumenty, které by prostě ukazovaly, jakým způsobem se britské firmy zvládnout přizpůsobit tomu přechodnému období a jestli prostě bude Velká Británie skutečně v té pozici. Ona už jako to prostě není ta Velká Británie jako v 19. století. To si asi panu Johnsonovi nikdo neřekl jo. Já mám pocit, že on žije jako ještě v tom, že jsou jako koloniální velmoc a jako nad jejich říčí slunce nezapadá jako jo. Dneska prostě, jestli někde slunce nezapadá, tak je to spíš na východě. Máme ekonomiky jako je Indie a Čína, tam se přesunuje ta globální síla a ne prostě v nějaké Velké Británii, která notabene jako její hlavní dominancí je finanční průmysl a to znamená není úplně něco, čím by se člověk měl tak chlubit. Jako velké ambice, ale já tam prostě nevidím žádnou logickou posloupnost kroků mimo prostě nějakých politických frází. A když dojde na lámání chleba, to znamená na to tak a tady prostě předlož dokument a jasně ukaž, jak si představuješ ty další kroky, tak tam si skutečně myslím, že ta konzervativní politická strana se nemá teda čím chlubit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jednom bodě se Donald Trump a Vladimir Putin rozcházejí minimální a to je Írán. Mají totiž odlišný názor na politiky vůči této zemi. Naopak Rusko a Evropská unie se shodne. Vadí jim sankce i vypovězení dohody o jaderném programu. Írán bude ostatně hlavním tématem setkání ministrů financí skupiny G20 v Buenos Aires, která se má sejí právě dnes. Jak tady vidíte další možný vývoj?
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je potřeba říct, že signatáři té dohody si za ní stále stojí kromě Spojených států. To je Rusko, Čína a je to Německo, Francie a Velká Británie, takže tady ta shoda je jednoznačná. Já osobně jsem tu dohodu také považovala nebo považuju jí pořád za, za velmi, velmi dobrou a za něco, co by mělo být udrženo, ale což je velký problém. Tam nejde o to, že Spojené státy od ní odstoupily. To by šlo udržet i tak byť obtížně. Ale je tam problém, že Spojené státy aplikují to, co podle mého názoru je to v rozporu s mezinárodním právem a je to opravdu velikánský problém. Extrateritoriální sankce. To znamená sankce, které neuvalujete na domácí americké subjekty, ale vlastně i na subjekty zahraniční jo. Řekněte jim něco ve smyslu, jestli budeš obchodovat s Íránem, tak nesmíš obchodovat na americkém trhu, což může být pro řadu firem problém. Když řeknete francouzskému totálu, aby si vybral, no tak co si asi vybere, že jo? Ale je tam ještě větší a to je přístup do amerického platebního systému, protože dolar je naprosto dominantní světová měna a to odříznutí od, od dolaru je prostě tak obtížné, že i kdyby se našel někdo, kdo s tou Čínou bude chtít, kdo s Íránem bude chtít obchodovat, tak jako jak to budete financovat ty obchody jo. To znamená, tohle to je velikánský problém a možná se příště podíváme na Írán na ropném trhu, protože, jestli nám Írán odejde z ropného trhu, tak bude skutečně veselo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docentka Ilona Švihlíková a její názory, děkuji vám za ně. Na slyšenou.
Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude hudebník Jiří Hlaváč. Dobrý poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.