Andor Šándor: Za oteplením vztahů mezi Pchjongjangem a Soulem je tlak Číny

10. leden 2018

Šéfové dvou znepřátelených zemí Severní a Jižní Koreje si tento týden až překvapivě notovali. Poprvé po dvou letech jednali o zlepšení vztahů nejen v demilitarizované zóně Pchanmundžomu.

„Výsledek schůzky mne překvapil, protože to ještě minulý týden vypadalo, že svět stojí na kraji konfliktu s nedozírnými důsledky,“ míní bezpečnostní poradce Andor Šándor. Už od 50. let minulého století totiž stojí sever a jih Korejského poloostrova na prahu války.

Dodnes nepodepsali mírovou dohodu, mají pouhé příměří. Pchjongjang a Soul se teď třeba dohodli na obnovení horké linky mezi oběma armádami a komunistická KLDR vyšle delegaci sportovců na zimní olympiádu. Už za měsíc ji pořádá jihokorejský Pchjongčchang.

Jako počasí...

Nejde přitom o první případ náhlého oteplení vzájemných vztahů, po kterém následovala doba ledová. „Vzájemné vztahy jsou tam asi jako počasí, které právě vládne.“ Zdá se, že na Kim Čong-una zapůsobil až velký ekonomický tlak Číny, která nebere na lehkou váhu spor mezi USA a KLDR (nejen) kvůli nedávným zkouškám jaderných zbraní.

„Kim Čong-un tak najednou a docela ochotně jedná s jihem, jakoby se režie konfliktu přesouvala do Pchjongjangu a Soulu. USA tak bude trochu stranou a přitom mohou říkat, že nebýt jejich tlaku, tak by sever nikdy podobné ústupky nepředvedl.“

S Kimem „pohnula“ až Čína

Zdá se, že ekonomické sankce Číny dopadají na KLDR opravdu vážně. Už tak nízká životní úroveň Severokorejců padá rychlým tempem. „Uvidíme, co za to severokorejský vůdce bude opravdu chtít. Ale asi půjde hlavně o nedostatkové potraviny a jídlo.“

Zástupci obou Korejí se sešli v pohraniční demilitarizované zóně a dohodli řadu ústupků

Šándor taky velmi oceňuje obnovení vojenské horké linky pro naléhavé spojení mezi oběma armádami. „Ono totiž Soul a demilitarizovaná zóna leží velmi blízko, jen pár desítek kilometrů,“ vysvětluje. Za novým sebevědomím Kim Čong-una pak vidí hlavně jaderný arzenál a pocit nově nabyté síly.

Severní Korea prý chce, aby se snížila role USA, které mají na jihu vojenskou základnu, a kde cítí reálné vojenské ohrožení. Asi i proto vznikla nedávná groteskní debata „kdo má větší jaderné tlačítko“. Jestli Kim Čong-un či nebo Donald Trump, jak si vzájemně vzkazovali.

Kdo má větší tlačítko?

Podle bezpečnostního poradce si oba pánové už dlouho poměřují, „cosi co v tento čas nelze nahlas vyslovit, ale co leží pod opaskem mužského těla“. Na druhé straně, o nějaký strmý Kimův pád doopravdy nestojí ani Čína.

„KLDR je pro ně nárazníkové pásmo amerických jednotek. Pokud by pak někdy v budoucnu Kim o své zbraně přišel, velmi rychle na něj Američané (i celý svět) zapomenou. Stejně, jako se zapomnělo na Ukrajinu,“ dodává Šándor.

Zástupci obou Korejí se sešli v pohraniční demilitarizované zóně a dohodli řadu ústupků
autoři: lup , zis , Andor Šándor
Spustit audio