Břetislav Tureček: Erdogan si nezajistil vládu do roku 2029
Těsné referendum rozhodlo o posílení pravomocí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Co k tomu turecké voliče vedlo?
Turci si v referendu s vysokou účastí odhlasovali změnu ústavy a posílení prezidentských pravomocí. „Turci si vlastně odhlasovali omezení svých práv, omezení role parlamentu. A vůbec jim to nevadí. Možná hledají jiné priority,“ uvažuje Břetislav Tureček. Výsledky srovnává s aktuálním děním na Západě.
„Teď se chystají volby ve Francii a mluví se o nástupu Národní fronty. Vidíme brexit. Vidíme, kdo vyhrál americké volby,“ vypočítává Tureček. „Erdogan se pro nás stal rudým hadrem, který nás neustále provokuje výroky na adresu Evropy. Turci se ale rozhodují podle jiných věcí. Zajímá je ekonomická úroveň, přibývání teroristických útoků v zemi nebo 2,5 milionu syrských uprchlíků v zemi.“
Rozhodli Turci nežijící v Turecku?
Výsledky ale byly těsné. Se změnou nesouhlasili voliči ve třech velkých městech: v Istanbulu, Izmiru a Ankaře. „Ukazuje se, že v Turecku jsou dva tábory: jeden tradicionalistický (venkov) a druhý liberální (modernizovaná města). Islám v tom nehraje větší roli. Ani to, jestli je Erdogan považován za autoritáře.“
Klíčovou roli sehrála „evropská menšina“, tj. Turci žijící v zahraničí. „Podle neoficiálních výsledků v samotném Turecku pro ústavní změny hlasovalo asi 51,4 % voličů. V Německu to ale bylo přes 60 %. A v Rakousku dokonce přes 70 %.“ V Turecku teď ale propukají demonstrace. Opozice žádá přepočítání hlasů.
Neprůhledné referendum
„Referendum totiž nebylo tak průhledné, jak by mělo.“ Tureček naráží na fakt, že bylo povoleno vhození 1,5 milionu neorazítkových obálek s hlasy. „Ale zdá se, že to nebyl krok, který by měl primárně zmanipulovat výsledek. Nebylo prostě připraveno dost orazítkovaných obálek a lidé se domáhali hlasování.“
Zajistí silnější prezident lepší fungování státu? Anebo to povede k diktatuře? „My tady zkrátka možná trochu ztrácíme ze zřetele pohled tureckých voličů,“ myslí si Tureček. „Erdogan si nezajistil vládu do roku 2029. Musí mezitím ještě několikrát vyhrát volby. A musí se toho taky dožít.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.