Břetislav Tureček: Svým nešťastným referendem si Kurdové šeredně naběhli na vidle

1. listopad 2017

Zdá se, že irácký autonomní Kurdistán přišel o vše, co získal za poslední desítky let. Zásadní chybou bylo nezákonné referendum o nezávislosti na Iráku. Následně propukly ozbrojené střety.

„Irácké vládě se za pomocí šíitských a turkmenských milicí podařilo vytlačit kurdské jednotky pešmergů ze strategických míst, které si zabrali v posledních třech letech,“ vysvětluje zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Pro Kurdy je to významná strategická vojenská porážka.

Teď už chladnou i horké hlavy a situaci chtějí řešit poltickými prostředky. Na dnešní den ohlásil svou demisi i jejich legendární prezident Masúd Barzáni. Během pár dnů mu končí mandát, který chtěl původně obhajovat v teď už ale odložených prezidentských a parlamentních volbách.

Barzáního varovali

Referendem si Kurdové šeredně naběhli na vidle. Přitom Barzáního předem varovaly opatrnější vnitřní kurdské síly. Byl pod tlakem z okolí nejen irácké centrální vlády a Turecka, ale i ze strany Spojených států.“ Barzání tak logicky odstupuje. Prohlásil ale, že největším zrádcem Kurdů je USA, jejich spojenec v boji proti IS.

Čekal, že referendum podpoří. Téma americké zrady na Kurdech je docela frekventované, taky ale opodstatněné. „USA je jako spojence využilo v minulosti už mnohokrát, často jen k vlastním zájmům. A když pak šlo do tuhého, klidně je dali k ledu.“

Americká zrada? Není první

Tureček se ale nediví, že Spojené státy raději couvly. „Taky tady mohl vypuknout nový blízkovýchodní konflikt, který by neznamenal nic dobrého ani pro samotné Kurdy.“ Ještě mnohem důležitější jsou prý ale pohyby na ekonomické šachovnici.

Kurdové totiž přišli i o ropná naleziště a možnost tranzitu ropy přes svá území. „Jsou finančně na suchu. To je opravdu fatální úder. Důležitější než nejrůznější politické prohry. Možná tak budou nuceni podrobit se centrální moci mnohem víc, než to zatím vypadá.“

Kurdy obývané území podle mapy z roku 1992

Vliv Ruska roste...

Na uvolněná místa sporných ropných polí, ze kterých se stáhly některé západní firmy, navíc vstoupil ruský Rosněfť. „Rázem se tak na blízkovýchodním poli zvyšuje role Ruska.“ V 80. letech byl tehdejší SSSR velkým spojencem řady arabských zemí, se kterými opravdu čile obchodoval. Zdá se, že se na Američany uvolněné pozice zase vracejí.

„Zjednodušeně řečeno: USA už nemá, kvůli nerozhodné politice exprezidenta Baracka Obamy nebo v důsledků aktuálního dění v regionu, takový vliv, jako před 10 lety.“ Dokonce i v Iráku, kde Američané svrhli Saddáma Husajna, hraje dnes mnohem větší roli Írán a Rusové.

Spustit audio