Cyril Höschl: Cenzura je nepřípustná. Falešené zprávy musí lidé rozpoznat sami

„Je to fenomén, který tu vždycky byl. Psal o něm už Karel Čapek,“ říká psychiatr Cyril Höschl. „Negativní, šokující nebo překvapivá zpráva je daleko atraktivnější než něco běžného, příjemného, rozumného.“

Tím jsme se dostali do dnešního stavu, když někdo využije chytlavosti šokujících zpráv a snadnosti jejich šíření k tomu, aby si vydělal. „Nemusí v tom být žádná ideologie ani placení trollové. Musí to být krvavé, plné sexu, lží a konspiračních teorií a peníze z reklamy se už sypou.“

Dezinformace cílí na mindráky

Dezinformační kampaně podle Höschla fungují na stejném principu, pouze chytřeji a s cílem ovlivnit volby nebo připravit půdu pro nějakou transakci. „To je případ třeba zdravotnictví. Snaha prodat nějaký nesmyslný preparát na hubnutí, růst svalů nebo zvětšení penisu. Téměř vždy se to týká nějakého mindráku. Málokdo je spokojen s tím, co má.“

Vzdělej se sám

Proti falešným zprávám chce bojovat například Facebook, který chce označovat zprávy z nedůvěryhodných zdrojů. A taky je podobně jako Google odstřihnout od příjmů z reklamy. Kdo ale bude rozhodovat o tom, co je a není důvěryhodné?

„Jsem proti zavádění cenzury shora. Nejdřív se zamezí hoaxům, pak se do toho připletou sice pravdivé, ale někomu nepříjemné zprávy. A rázem máme zpět to, co jsme tady měli. Je třeba informovat lidi o tom, jak si informace ověřovat, a nezacházet s nimi jako s dětmi.

Nejčastější slova ve falešných zprávách. Klikněte pro víc informací!

Wordcloud - falešné zprávy|foto: Petr Kočí