Jak to vidí26. září  2017 v 08:30  

Cyril Höschl: Vědci dokázali, že ti, kteří uprchlíky nechtějí, nejsou xenofobové

Vědci zkoumali, co se děje v mozku a která centra se zapojují, když člověk vidí uprchlíka v nouzi na přeplněném člunu ve Středozemním moři - Foto:  CAFOD Photo Library, Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic

Vědci zkoumali, co se děje v mozku a která centra se zapojují, když člověk vidí uprchlíka v nouzi na přeplněném člunu ve Středozemním mořiFoto:  CAFOD Photo Library, Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic

Emoční centra, a tedy ani strach, se totiž v jejich postojích nezapojují. Jde o čistě rozumovou úvahu. Tzv. odmítači jsou taky víc svědomití a pečlivější než tzv. vítači.

Český vědecký tým pod vedením Jiřího Horáčka a Ladislava Kesnera z Národního ústavu duševního zdraví zkoumal dva extrémní postoje lidí k uprchlíkům – zjednodušeně „vítače“ a „odmítače“.  

„Dívali se, co se děje v mozku a která centra se zapojují, když takový člověk vidí muslimského uprchlíka v nouzi na přeplněném člunu ve Středozemním moři, v uprchlických táborech nebo při srdceryvných scénách dětí v uprchlických táborech,“ vysvětluje psychiatr Cyril Höschl

 

Host: Cyril Höschl. Témata: etika volení; etika nehody samořiditelného auta; proč je přirozenější jezdit vlevo; vědci dokázali, že ti, kteří uprchlíky nechtějí, nejsou xenofobové. Moderuje Zita Senková.

Vložit na svůj web

Odmítači vs. vítači 

„Design experimentu je poměrně složitý, ale výsledek je jednoduchý a poměrně překvapivý. Zaprvé nejde o xenofobii. Ti lidé, kteří uprchlíky odmítají, z nich nemají strach. Emoční centra nejsou aktivována. Jsou aktivovány čistě rozumové oblasti. To je čistá úvaha. Na pozadí není strach, ale názor. A názor není emoce. Názor si může udělat i počítač. Zkrátka za tím není emoce vyjadřovaná slovním základem fobia, strach.“ 

Zmíněná studie se zabývala ale ještě dalšími otázkami. „Ukazuje, že odmítači jsou lidé orientovaní spíše pravicově. A povahově jsou to lidé se zvýšenou svědomitostí. Jsou i pečlivější a víc hnidopišští než ti vítači. Vítači jsou víc velkorysí, volnější v zásadách. Já bych to nerad rozvíjel dál, abychom se nedostali do různých paradoxů. Výsledky budou brzy publikovány,“ popisuje Höschl. 

Biologie, psychologie a postojový dotazník 

Výsledky poprvé zazněly na nedávném mezinárodním setkání v Cambridge na téma mentálního zdraví a vyvolaly veliký ohlas. Studie má být unikátní svou komplexností „Názory se měřily tradičním postojovým dotazníkem, který umí do určité míry odhadovat i to, když některé postoje jen předstíráte,“ vysvětluje psychiatr. 

„Osobnostní rysy jako svědomitost se měří zavedenými a validizovanými osobnostními dotazníky, včetně dotazníků na neuroticismus. A to nejzajímavější, jestli se vám aktivují emoční centra, dělali v magnetické nukleární rezonanci. To je zobrazovací metoda, kterou je možné mapovat regionální aktivitu určitých oblastí v mozku.“ 

Pořad: Jak to vidí...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek a neděle 08:30; repríza pondělí-pátek 20:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace