David Mareček: Patří moderní sousoší svatého Vojtěcha, Radima a Radly do Katedrály sv. Víta?

„Je to zvláštní disciplína, protože by tam jakoby nepatřila. Ale v tomto případě to až tak moderní dílo není,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Sousoší už totiž v katedrále jednou stálo. Ale jen rok a jako sádrový model. Když se v roce 1948 dostali k moci komunisti, muselo pryč.

Jako čtyři mučedníci v Londýně

„Potřeba tvořit něco nového, co bude zasazeno do prostředí takzvaně z jiné doby, rozhodně není nic nového ani snadného. Vyžaduje to velkou dávku empatie a méně svobody umělce. Ale jde to.“ Mareček v té souvisloti připomíná videoart Čtyři mučedníci od Billa Violy v Katedrále sv. Pavla v Londýně.

„V kostele visí čtyři obrazovky, což hned evokuje pocit něčeho cizorodého. Takový technicistní prvek v kamenném a veskrze duchovním prostoru. Pak ale zjistíte, že sem opravdu patří.“ Na obrazovkách se odehrává příběh čtyř lidí mučených živly.

Skanzeny bez emocí?

„Když pak stojíte před tímto ´obrazem´, uvědomíte si, že je to dobrý příklad spojení umění a prostoru. Viola nedělá umění pro umění, ale vyvinul velkou snahu, aby se nám z historických budov nestal skanzen bez emocí. Chtělo by to, aby kolem nás nerostlo jen neživoucí muzeum.“

Umění podle Marečka totiž musí být srozumitelné. „Přece před vstupem do galerie nebo na koncert nejdřív nemusíte přečíst tuny knih nebo mít hudební vzdělání.“ Na druhou stranu ale nezavrhuje případné doporučení, kam třeba v galerii otočit hlavu a co zkusit hledat.