Duong Nguyen Jirásková: Styděla jsem se, že se nedomluvím s vlastní rodinou

11. červenec 2018

První generace Vietnamců do Česka přicestovala většinou s úmyslem vystudovat, něco si vydělat a vrátit se zpět do Vietnamu. „Opustili zemi, ale neopustili ji ideologicky,“ říká Duong Nguyen Jirásková. Jejich děti už Česko vnímají jako domov, už je tolik nesvazuje jazyková bariéra a mnohem lépe se jim daří zapojovat do české společnosti.

Jazyková bariéra naopak velmi silně ovlivnila integraci generace rodičů tzv. banánových dětí. A paradoxně měla vliv i na jejich vztahy v rámci rodiny.

„Já ani moje sestra jsme v pubertě nedokázaly pořádně vysvětlit svým rodičům, co cítíme a co chceme, ani s nimi diskutovat. Navíc jsme měly pocit, že by tomu stejně nerozuměli, protože jejich život se odehrává v obchodě, zatímco náš je rozlítaný po celém světě,“ popisuje Duong Nguyen Jirásková.

Návrat ke kořenům

„V pubertě jsem chtěla zapadnout. Vietnamské vlastenectví se ve mně probudilo později, po mé první návštěvě Vietnamu. Tam jsem se styděla, že neumím dobře vietnamsky a nedomluvím se se svojí rodinou,“ přiznává blogerka. Od té doby se ovšem hodně změnilo nejen mezi Vietnamci, ale i na straně české veřejnosti.

„Generace mojí sestry, která studuje na VŠE, to má už velmi barevné jak jazykově, tak kulturně a tvoří vlastně novou česko-vietnamskou kulturu. Zajímají se o své kořeny a spojují tradiční s moderním,“ říká Duong Nguyen Jirásková.

Duong Nguyen Jirásková a Zita Senková

Pociťuji zvláštní tlak ve společnosti

A tak zatímco dříve uzavřená vietnamská komunita se začala postupně otevírat, česká společnost se stále víc nechává ovlivňovat negativními náladami směřovanými proti imigrantům.

„Nerozumím vyhroceným postojům vůči jakékoli menšině v Česku. A je to bohužel podporované i vysokými státníky, a to z různých front, ne jen z jedné extrémní strany,“ říká blogerka. „Pociťuju zvláštní tlak, který úplně neumím definovat. Už tady nemůžu svůj sarkasmus a politickou nekorektnost volně používat.“

autoři: zis , and
Spustit audio