Eduard Stehlík: Co vám film Anthropoid o atentátu na Heydricha neřekne

1. prosinec 2016

K atentátu mělo dojít mnohem dřív. Podílet se na něm měl někdo jiný. A i Gabčík s Kubišem se při seskoku netrefili o 100 km...

„K vysazení parašutistů došlo v noci z 28. na 29. prosince 1941 u Nehvizd. V tu chvíli už ale byla operace ve skluzu,“ říká historik Eduard Stehlík. „Původní plán byl, že atentát provedou už na den státního svátku 28. října.“

František Moravec se tak rozhodl jen pár dní po Heydrichově příchodu do Prahy na konci září, a to kvůli popravám svých bývalých kolegů a přátel. Provést akci v symbolickém datu se ale nepodařilo, protože parašutista Karel Svoboda se při výcviku zranil. Nahradil ho Jan Kubiš. Na doporučení Josefa Gabčíka.

Zázrak, že trefili protektorát

Ani prosincový noční seskok do protektorátu ale neprobíhal hladce. Gabčík s Kubišem tehdy dopadli na zem o 100 km jinde. „Nešlo o žádný šlendrián. Letěli 9 hodin přes zatemněnou Evropu s nedokonalými navigačními prostředky. Letadlo bylo navíc přetížené, protože neslo další dvě paraskupiny, které byly vysazeny na různých místech v protektorátu.“

Ze země ho taky pečlivě sledovali Němci, kterým bylo podezřelé, že neshazuje bomby. Okamžitě proto vyhlásili pátrání po výsadkářích po celé trase letu. „Na straně parašutistů bylo obrovské štěstí, když narazili na spolehlivé lidi, kteří je ukryli a pomohli jim splnit jejich úkol.“

Oběti mohly být zbytečné

Výcvik československých výsadkářů ve Skotsku

Domácí odboj přitom před atentátem varoval. Hlavně kvůli následkům. „František Moravec byl zastánce názoru, že národ musí za své osvobození zaplatit vlastní krví. Přestože se do otroctví nedostal vlastním přičiněním.“

Teprve po atentátu došlo ze strany Velké Británie a následně i Francie k oduznání Mnichovské dohody. „Navzdory všem obětem československých vojáků a letců se mohlo klidně stát, že bychom po válce měli hranice s Německem u Mělníka. Nebýt atentátu na Heydricha.“

autoři: kko , Eduard Stehlík , ert
Spustit audio

Související