Jak to vidí10. listopadu  2017 v 08:30  

Eduard Stehlík: Proč nechceme být národem hrdinů? O zapomenutém výročí obětí heydrichiády

Bestiální vraždění nacistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vypadalo nekonečné - Foto:  Deutsche Reichspost, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Bestiální vraždění nacistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vypadalo nekonečnéFoto:  Deutsche Reichspost, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

24. října 1942 bylo v Mauthausenu popraveno 262 dětí, žen a mužů. Šlo o likvidaci českých vlastněců-hrdinů: pomocníků a příbuzných parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše z výsadku Anthropoid.

Na 75. výročí popravy se letos vzpomínalo při bohoslužbě na Hradě. Proběhla i cesta pamětníků a pozůstalých do koncentračního tábora Mauthausen. „Nezaznamenal jsem ale silnější ohlas veřejnosti. A to je opravdu špatně. Je na čase, abychom začali říkat, že tito lidé nebyli jen oběti nacistické okupace. To byli opravdoví hrdinové,“ říká vojenský historik Eduard Stehlík

 

Host: vojenský historik Eduard Stehlík. Témata: Den válečných veteránů; proč a jak se připomíná. Kolik tady máme válečných veteránů dnes a jak se o ně staráme? Význam operace Anthropoid. Moderuje Vladimír Kroc.

Vložit na svůj web

„Prakticky zapomenuta je dnes bohužel i poprava z počátku září, kdy nacisté zastřelili členy pravoslavné církve, kteří Gabčíka a Kubiše ukryli v chrámu svatého Cyrila a Metoděje.“ Bestiální vraždění nacistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942 vypadalo nekonečné. Vypáleny byly obce Lidice a Ležáky, zavražděno několik tisíc lidí. 

Den s Anthropoidem - Foto:  Český rozhlas

„Málo se ví, že ve stejný den, kdy došlo k popravě v Mauthausenu, přistál na území protektorátu další výsadek Antimony. Přestože Češi už jasně věděli, co je čeká. Byla tady heydrichiáda. Našli se ale lidé, kteří pomáhali. Takhle se nechová národ zbabělců a kolaborantů, ale národ hrdinů.“ 

Brutální popravy. I dětí 

Poprava 262 lidí v Mauthause probíhala podle Stehlíka obzvlášť krutě. Do tábora je všechny přivezli jen o den dřív. „V dvouminutových intervalech je pak vodili do místnosti, kde bylo měřidlo, ke kterému se postavili a pak je pistolí malé ráže střelili zezadu do hlavy.“ 

Vzkazy, které nechávají lidé v kryptě, kde byli zastřeleni parašutisté operace Anthropoid a z dalších výsadků - Foto: Rostislav Taud

Vzkazy, které nechávají lidé v kryptě, kde byli zastřeleni parašutisté operace Anthropoid a z dalších výsadkůFoto: Rostislav Taud

Jako první byla popravena lékařka Fantová, která Kubišovi ošetřila zraněné oko. „Popravili i dvě malé děti, 14letou Jindřišku Novákovou, která odvezla zakrvácené kolo z Libně, a 15 letého Mirka Piskáčka.“ Už po roce 1948 začali komunisté smysl obětí Anthropoidu úmyslně relativizovat. 

Měla ale operace vůbec smysl? 

„Parašutisté totiž přišli ze Západu… Atentát se zamlčet nedal. Pamatovalo si na něj moc lidí. Ale dal se aspoň jeho význam relativizovat. Říkat, že přinesl zbytečné oběti.“ Zbytečné ale nebyly. Po operaci Anthropoid, na podzim 1942, Velká Británie a pak i Francie odvolaly své podpisy pod Mnichovskou dohodou. 

„Nejde říkat, že atentát neměl smysl. Naopak, měl klíčový význam.“ Zásadní obrat v myšlení veřejnosti přinesl až rok 2002 a pak i koprodukční film Anthropoid. „O filmu a jeho zpracování bychom taky dnes mohli dlouho polemizovat, ale o operaci dnes opravdu ví úplně každý,“ vysvětluje historik. 

Vzkazy, které nechávají lidé v kryptě, kde byli zastřeleni parašutisté operace Anthropoid a z dalších výsadků - Foto: Rostislav Taud

Pořad: Jak to vidí...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek a neděle 08:30; repríza pondělí-pátek 20:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace