Fatranský Kriváň, vesnický skanzen i slavný hřbitov. To jsou dominanty slovenského Martinu

„Hřbitov je dominantou celého města, na mě ale svou podstatou působí odstrašujícím dojmem. Na druhou stranu jsme sem často chodili s mými prarodiči. Děda mi tu přímo u jednotlivých hrobů vyprávěl o dějinách slovenského národa i Martinu. Přijde mi to jako fantastická didaktická pomůcka,“ popisuje performerka Katarina Kalivodová.

Na skanzen nejsou peníze

Její srdcovou záležitostí je ale spíš skanzen na kraji města. Múzeum slovenskej dediny je největší národopisná expozice v přírodě, rozkládá se na ploše více než 15 hektarů. Jsou zde zastoupeny všechny slovenské regiony, ze kterých sem byly jednotlivé domy přeneseny.

„Je to výlet na dvě hodiny. Zároveň je ale bohužel vidět, že peníze sem zrovna netečou. Je to veliká škoda, protože jde o jedno z posledních míst, kde se můžeme projít tradiční slovenskou architekturou.“ Kromě ní je zde možné zažít autentickou bohoslužbu a další ukázky lidové kultury.

Hory do Prahy

Kulturní život je ale velmi bohatý i ve městě pod skanzenem, Slovenské komorné divadlo je druhé nejstarší a zároveň jedno z nejlepších v zemi. Možná je to dané i tím, že v okolí je velmi silná tradice ochotnických spolků, prakticky každá vesnice má vlastní.

Kalivodová až do svých 18 let žila s výhledem na Martinské hole a Kriváň. Právě to jí v Praze nejvíce chybí|foto:Český rozhlas

„V mém pražském životě mi ze všeho nejvíce chybí tamní příroda. Do 18 let jsem žila s výhledem na Martinské hole, které jsou známým lyžařským střediskem, a na Kriváň. Často se mi zdá o okolních kopcích a údolích. Je mi až teskno z toho, že si je nemůžu přenést do Prahy.“