Hrdý Armén vždy stál na pomezí velkých sporů. Své území ale nikdy neopustil, říká velvyslanec Mikyska
Na Zakavkazsku, v jihozápadní Asii, leží země, o které se v posledních letech hodně mluví. Třeba proto, že Arméni oživili debaty o sto let staré genocidě Osmanskou říší.
„Arménie byla v historii vždy na pomezí velkých sporů, a to už s Osmanskou, Perskou a Ruskou říší“ říká český velvyslanec v zemi Petr Mikyska. Je to ale jediný národ, který své území (za zhruba 3000 let) taky nikdy neopustil. „Armén je tak na svou zemi opravdu velmi hrdý.“
Válka o Náhorní Karabach (1988─1994) mezi Armény a Ázerbájdžánem. Obě bývalé sovětské republiky se zapletly do oficiálně nikdy nevyhlášené horské války, docházelo i k vzájemným etnickým čistkám.
Křesťanský klenot Zakavkazska
Určitě jim k tomu pomohlo náboženství. Arménské království totiž jako první státní útvar na světě přijalo (už v roce 301 n. l.) křesťanství za státní náboženství. Dnes se k arménské apoštolské církvi hlásí téměř všichni. Nejsou to ale jen věřící takzvaně na papíře, ale opravdu praktikující křesťané.
Podle velvyslance najdete Armény ale po celém světě. „Je to kolem 10 milionů lidí, které sjednocuje hlavně víra. Nejen, že se k vlasti hlásí, ale taky jí pomáhají. Není mnoho národů, které by poslaly peníze třeba na obranu Náhorního Karabachu,“ říká.
Papež okouzlil
Nedávná návštěva papeže Františka v Jerevanu měla opravdu neskutečnou atmosféru. „Návštěvu bych klidne označil jako třídenní národní svátek. Přitom arménská apoštolská církev nemá s papežem vlastně nic společného, jen obrovskou úctu.“ Papež je ale okouzlil a přesto, že se prý původně nechtěl ke genocidě Arménů vůbec vyjádřit, neudržel se.
Arménie je plná sakrálních památek, které často pocházejí z 3., 4. století. Jsou zachovalé i proto, že to jsou velmi jednoduché stavby, které jsou vyzdobeny „jen“ obrazy a ikonami. Zub času se tak na nich dvakrát nepodepsal.
Není Arména bez Araratu
S náboženstvím souvisí i hora Ararat, na které podle Bible přistála Noemova archa. „Pro Armény je to národní symbol hrdosti, je i ve státním znaku. Přitom je už na tureckém území, což je pro ně velmi trýznivá historická vzpomínka.“ Nejde ho přehlédnout, je jen 10 km vzdálený od metropole. „Myslím, že Armén by bez Araratu ale nedokázal žít,“ dodává Petr Mikyska.
Jak vypadá klasická arménská kuchyně, a to včetně koňaku (arménské brandy)? Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
