Ilona Švihlíková: Co s přebytkem rozpočtu

„Já bych v tomto případě vážila, jestli nevytvořit suverénní fond a ten pak využít k výkupu strategických částí podniků (třeba vodárenství). Takové podniky by se pak mohly opět dostat pod kontrolu státu,“ říká Ilona Švihlíková.

ČSSD chce přebytek převést na důchodový fond (nebo do rozpočtu 2017). KDU-ČSL chce postavit vodovody a čistírny odpadních vod nebo opravit silnice. ANO ale chce s rozhodnutím počkat až do konce dubna, kdy se ukáže vývoj letošního rozpočtu. Pak je chce umořit ve státním dluhu.

Kdo (co) za to může?

„Teď sice máme veskrze řadu pozitivních čísel, vrchol je ale za námi,“ je jasné i Švihlíkové. Stejný (tj. 6–7%) růst ekonomiky nepředpokládá ani v letošním roce. Proč se nám ale vlastně tak dařilo?

Může za to dynamika ekonomiky na trhu nemovitostí, situace na trhu práce a zaměstnanost. Ale hlavně spotřeba domácností, která se „konečně rozjela“. Velkou roli hrál i pokles cen ropy a množství dotací, které jsme čerpali z evropských fondů. „Tyto dobré časy musíme využít pro náš další růst.“

Ilona Švihlíková, ekonomka Jsme v dobrém období. To musíme využít tak, abychom si zadělali na další dobrá období. Řešit to, až když je zle, je hodně pozdě.

Globální čuník

Tahounem české ekonomiky je prý zpracovatelský průmysl. Zato malé a střední firmy by mohly mít větší váhu. Chybí nám diverzifikace trhu a změnu potřebuje i zemědělství. „To je sice malý, ale velmi důležitý sektor. Trápí nás ale pořád to stejné: vyvážíme základní komodity, dovážíme hotové výrobky.“

Klasickým příkladem je vývoz mléka, ze kterého jinde vyrobí jogurty, a ty pak dovezou k nám. Podobné je to třeba s vepřovým: „Nakoupíme dánského čuníka, kterého tady pak krmíme argentinskou sójou. Na jatka ho odvezeme do Rakouska, kde je to levnější. A maso? To se pak prodává v Německu. Tak vypadá globalizace.“