Ilona Švihlíková: Evropská unie se utápí ve vlastních příkazech a nařízeních. Nějak se ale vytratil obyčejný občan

„Hlavním cílem unie přitom byla podpora míru a solidarita. Ustupuje pod tlakem, který si ale na sebe sama vytvořila,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková. Přitom nejde o neřešitelné problémy.

Zvážit by měla třeba kooperaci na fiskální úrovni. „Není přece možné, aby některé země postavily své živobytí na tom, že jsou bankovním rájem.“ Klasickým příkladem takového ráje je Lucembursko. Ale co prý můžeme od EU chtít, když bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker je předsedou Evropské komise?

Základní hodnoty se vytrácejí

Přitom má unie mnoho zajímavých projektů. Vnitřní problémy ale zatím převažují. „Nebudeme si namlouvat, že společenství 28 zemí je snadné uřídit. Ale základní hodnoty, tedy mír a solidarita, se opravdu vytrácejí. Musíme pracovat na návratu ke kořenům. V tom EU vždy vynikala,“ dodává.

Čtěte také

Mezi problémy unie patří stálý nepoměr mezi mzdou lidí z původních zemí unie a těmi novými, mezi které patří i Česko. Druhým velkým problémem jsou pracovně-právní předpisy, které jsou značně rozdílné. Přitom oba problémy jsou na okraji zájmu a řeší se něco úplně jiného. „Mám pocit, že se z Evropské unie vytratili občané.“

Východ a Západ? Stále obrovské rozdíly

„Země, které vstoupily v letech 2004 až 2007, své ekonomické modely postavily na nízkých mzdách. To je z národohospodářského hlediska obrovská chyba. A velmi špatně se to mění.“ Z hlediska hospodářského výkonu je Česko na 2/3 vůči Německu. Naše mzdy jsou ale na úrovni 40 %. To je velikánský rozdíl.“

Proč to tak je?

Ilona Švihlíková se domnívá, že na počátku transformace zahrál velkou roli nastavený měnový kurz. „Ten nás srazil na úroveň rozvojových zemí. A opět šlo o hrubou chybu. Druhý problém malých ekonomik, který najdete v Česku a třeba v Maďarsku, je velký vliv podniků se zahraničním vlastnictví.“

Je třeba mluvit! A hodně hlasitě

V praxi to znamená, že velká část ekonomiky podléhá rozhodnutím, která nejsou dělána ve prospěch našich lidí a naší ekonomiky. „A samozřejmě, že nejsou dělány tak, aby tady byly co největší mzdy. Mzdově tak máme otevřenou ekonomiku, která je pod neustálým tlakem,“ říká Švihlíková s tím, že by si přála, aby se tato otázka stala předmětem diskuse i v Česku.

Evropská unie - rozšiřování|foto: Český rozhlas

Jak se ekonomka dívá na nově vznikající asijskou banku, která má být zaměřena na investice do infrastruktury? Proč se mezi zakládajícími zeměmi čínského projektu objevuje stále víc zemí EU? A bude to konkurence Mezinárodního měnového fondu? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.