Ilona Švihlíková: Ministerstvo financí nějak neumí napsat reálný státní rozpočet
Proč je rozdíl mezi odhadem a skutečností víc než 50 miliard? Ekonomka vážně varuje před znehybněním státu ve stále klesajícím podílu kapitálových výdajů.
Nejvýznamnější zákon roku poslanci schválili ještě před Vánocemi. Počítá se schodkem 50 miliard korun. Podle včerejší informace ministryně financí Aleny Schillerové skončilo loňské hospodaření státu se schodkem 6,2 miliardy. „Už několik let je ale plán velmi odlišný od reality. Přitom nejde o nějaké drobné,“ komentuje ekonomka Ilona Švihlíková.
Že by to neuměli?
„Odhaluje to dlouhodobější problém a já se ptám, jak ministerstvo s odhadem růstu vůbec pracuje? Míjí se o víc než 50 miliard!“ Pravicová opozice zas vládu kritizuje za schodkový rozpočet v době, kdy ekonomika roste. S tím Švihlíková souhlasí, je prý ale taky třeba říct, že minulá vláda musela řešit velké podfinancování z dob krize.
Proč je ale rozdíl mezi odhadem a skutečností tak vysoký? Podle ministryně se zlepšil výběr daní včetně DPH a taky proti předpokladům naše ekonomika loni stále rostla. „Lepší výběr daní jistě pozitivně překvapí, druhá věc jsou odhady růstu ekonomiky plus klesající podíl kapitálových výdajů.“
Stát neumí velké projekty
To podle ekonomky znamená, že stát ztrácí schopnost investovat ve velkém. „Není schopen vést velké investiční projekty, přitom je to ale strašně potřeba! Nejvíc to je vidět na investicích do bydlení, kde je ten deficit už opravdu kritický! Je to sociálně výbušné téma, které čeká na novou vládu, ať už bude jakákoli,“ varuje. Kde je „jádro pudla“?
„Za znehybnění státu může komplikovaná legislativa, která každou stavbu natáhne až na léta. Podívejte, jak se opravuje naše dálnice D1. Kdyby se takto stavěl Karlův most, tak ho nemáme dodnes. Přitom to není o penězích.“ Další problém je podle Švihlíkové v byrokracii a nespolupráci odpovědných institucí, kdy jedna neví, co dělá druhá.
Ne stovky, ale jeden úřad
„Přitom nejrůznějších strategií a institucí máme až moc. Chtělo by zjednodušit byrokratický proces a taky digitalizaci státní správy, což už vám ale určitě zní jako prázdné klišé.“
Ekonomce nejvíc chybí jedno jediné centrum, které bude všechny projekty, a to nejen ve stavebnictví koordinovat, hlídat data, stanovovat rozpočty a odpovědné osoby, které za to taky budou „ručit vlastním krkem“. „Zdá se, že se o tuto roli hlásí ministerstvo pro místní rozvoj. To mi dává smysl,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
