Ilona Švihlíková: Přijde po brexitu czexit? Co vůbec lidem na Evropské unii tak vadí?
Je to skoro 1,5 roku, co ve Velké Británii proběhlo referendum o vystoupení z EU. Nedávno unikla analýza, podle které klesne ekonomický růst země, ať vyjednávání o brexitu dopadne jakkoli. Proč se začalo mluvit i o czexitu?
Britská premiéra Theresa Mayová se zavázala, že zemi vyvede bez velkých šrámů. „Problém brexitu má hned několik dimenzí. Ten základní je rozštěpení obou politických stran. Jak Konzervativní strany Mayové, tak opozičních Labouristů,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková.
„Nemáme tak jedinou stranu, která by měla jasný postoj k brexitu, tedy jak to udělat a jaký je cílový stav. Je to chaotické prostředí, kde vlastně není možné uřídit ani vlastní stranu.“ Britové se podle Švihlíkové rozhodli odejít z unie legitimním způsobem. Teď je ale vidět, jak málo o tom předem diskutovali.
Z uniklého dokumentu se dozvíte, že Británie má tři varianty. Podle první (uzavření dohody o volném obchodu) by růst ekonomiky poklesl o 5 %. Podle druhé (obchod na základě pravidel Světové obchodní organizace) pokles až o 8 % pokles. Třetí možnost (přístup na jednotný trh členstvím v Evropském hospodářském prostoru) snižuje růst o 2 %.
Pandořina skříňka?
„Musíte mít přece nějaký národní plán, co bude, až odejdete. Na čem vůbec postavíte ekonomiku. Chtějí, aby Británie byla daňový ráj? Bude dál žít z finančních služeb? To by asi bylo obtížné bez přístupu na evropský trh.“
Taky se ale začalo mluvit o velmi nebezpečné otázce, kterou je hranice se Severním Irskem. „Ta je pro nejednoho politika ale opravdu velkou noční můrou,“ myslí si Švihlíková.
Cameron to nedomyslel
„Zazlívám hlavně bývalému premiérovi Davidu Cameronovi, že využil referendum pro vnitrostranické účely. To byla tak obrovská politická chyba.“ Podobné žádosti o odchodu se ale začínají ozývat i z Česka. Proč? „Mě spíš zajímá, proč se o tom mluví teď,“ konstatuje ekonomka.
„Má to opět několik spojených příčin. První je rostoucí nechuť k EU, která nepřiměřeně zasahuje do života občanů. Nedbá na zásady subsidiarity, podle kterých se jednotlivé úrovně státu mají starat o to, k čemu jsou příslušné.“ Hodně citlivá je pak otázka revize protokolu Dublin IV.
O čem je Dublin IV.
„Tou dohodou totiž Evropa říká, že národní hranice nemají žádný význam a my z Evropy rozhodneme, kde kdo bude žít. Téma, které vzbuzuje obrovské emoce už samo o sobě. Dohromady je z toho pak jen permanentní nechuť k Evropě.“
Taky se čím dál víc diskutuje o posílení prvků přímé demokracie. „Řada lidí najednou cítí, že je zastupitelská demokracie už nějak nezastupuje. Mají pocit, že ten jejich hlas není slyšet, a tak chtějí nástroj, který jim ten hlas dá,“ dodává Ilona Švihlíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
