Ilona Švihlíková: To, že by Řecko mělo odejít z eurozóny a zároveň z EU, je nesmysl a vydírání
Jak si Evropa poradí se svým bolavým palcem v podobě řeckého dluhu? Včera večer se totiž opět jednalo, zatím bez výsledku. Na definitivní řešení je snad ale ještě čas do 30. června.
Ekonomku Ilonu Švihlíkovou překvapily nedávné výroky předsedy evropského parlamentu a německého ministra financí, podle kterých by Řecko mělo vystoupit jak z eurozóny, tak z Evropské unie.
„Je to naprostý nesmysl a styl vydírání, který se může samotné EU hodně vymstít. Jsou to výroky exemplárního trestu, ale bez vědomí širších souvislostí a jakéhokoli pudu sebezáchovy. A to nemluvím o solidaritě EU, která je tady už dávno mrtvá,“ zlobí se.
O odchodu z EU ani neuvažujte
To, oč by EU s odchodem Řecka přišla, ale nejsou maličkosti. Je to hlídání hranic s Blízkým východem, které jsou dnes velice aktuální nebo opuštění Schengenského prostoru. A taky třeba ochrana vzdušného prostoru okolních zemí. Je toho ale mnohem víc.
Hrozí dominový efekt
Ekonomka přemýšlí pouze nad možností, že by Řecko odešlo z eurozóny. Někdo prý říká, že by to mohlo proběhnout hladce. Druhý, že to způsobí dominový efekt u dalších zemí, a to od Portugalska po Itálii.
Ve hře je ale i Kypr. Ale řešení zatím nikdo nezná. „Tápeme v temnotách. Tato situace je pro všechny hodně neznámá.“
Často se říká, že Řecko neprovádělo reformy. Ilona Švihlíková má jiný názor:
- z vysokých deficitů se dostali do vysokého primárního přebytku
- mzdy poklesly o 37 %
- důchody se snížily téměř na polovinu
- propustila se třetina státních zaměstnanců
- spotřeba klesla o třetinu
- největší a nejdelší ekonomický pokles od roku 1950 ve srovnání s vyspělými zeměmi
(podle statistik za posledních šest let)
Zabetonovaná jednání
Řekové předložili návrh na dlouhodobé a krátkodobé řešení. Mezi ty nejrychlejší patří zvýšení daní. Mezinárodní měnový fond ale preferuje další seškrtání výdajů.
„Těžko říct, co je lepší a horší. Každopádně jsou vzájemná jednání hodně zabetonovaná, a to na obou stranách. Řešíme tady kvadraturu kruhu a je otázka, jestli navíc pod časovým tlakem může k nějakému kompromisu vůbec dojít.“
Rozhodovat budou hlavně věřitelé
Ekonomka ale oceňuje dlouhodobé řecké návrhy. „Ty totiž dobře cílí na problémy ekonomiky, které v Řecku vznikaly desítky let. Bohužel je ale nemohou napravit za měsíc, ale nejméně za jedno volební období. A to i tak budou mít co dělat.“
Klíčové jsou zájmy věřitelů. Ti totiž stále odmítají připustit, že se ve svých výpočtech mýlili. „Takzvaná věřitelská trojka si chce stále zachovat tvář a nechce připustit, že jejich řešení bylo od počátku špatné,“ říká.
Skutečně chybné kroky
„Řecko prostě nikdy nemělo být zachraňováno. Měl tam být vyhlášený default (neschopnost splácet dluhy nebo jiné závazky – pozn. red.). A dluh hlavně německých a francouzských bank neměl být přenesený na řeckého daňového poplatníka.“
Druhou velkou chybou byla neúspěšná politika, která vedla k tomu, že dnes je dluh ještě větší než na počátku. „Uvědomte si, že tady hovoříme o 175 % HDP,“ dodává Švihlíková.
Mohla by Řecku pomoci Čína nebo Rusko? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka