Ivan Hoffman: Evropa potřebuje restart. Dohoda s Brity je tak výzvou i pro další členy

22. únor 2016

Vystoupí Velká Británie z Evropské unie nebo je takzvaný Brexit mrtvý? Rozpadne se nakonec Evropská unie nebo je to první krok pro její reformu? A proč se Ukrajina dostala mimo naše zorné pole?

Na posledním a velmi sledovaném evropskému summitu se politici dohodli na kompromisu s Velkou Británií. Dohoda má zabránit vystoupení Britů ze společného svazku. Kdyby ale s podobnými požadavky přišel někdo jiný, tak by se premiérové 28 rozhodně nesešli. Myslí si komentátor Ivan Hoffman.

„Británie je totiž pro EU nesmírně důležitá. Bez ní by dramaticky poklesl vliv celé unie. A některé její požadavky jsou zajímavé i pro nás,“ říká. Evropa musí projít reformou. A to, že s ní začala silná Velká Británie, je krok správným směrem.

Rozhodne referendum

Britský premiér David Cameron oznámil, že jeho země nikdy nebude mít euro a účastnit se bude jen toho, co jí vyhovuje. „Je to výzva i pro další členy změnit to, co jim nevyhovuje. Jestli chceme ještě větší integraci nebo naopak méně Bruselu,“ myslí si Hoffman. Evropa by tak mohla nabrat nový dech.

Čtěte také

Definitivní tečku diskuse udělají Britové v referendu 23. června. „Jen na jejich názoru se to tady bude lámat.“ Zatím můžeme jen sledovat vystoupení místních politiků. Už se ví, že proti EU jsou třeba čtyři ministři Cameronovy vlády a vlivný starosta Londýna. Ale čtyři měsíce je ještě docela dlouhá doba.

Evropa je v agónii. Co Ukrajina?

Hoffman je už dlouho pro změnu Evropy. „Vrcholní politici EU jen asistují agónii projektu, který jim přerostl přes hlavu. Je tady opravdu třeba restart.“ Debaty teď prý oscilují mezi ještě větší centralizací a decentralizací. „Pokud centralizace začně hubit myšlenku, kvůli které vznikala, dojde k odstředivým tendencím.“

Některé země chtějí z EU vystoupit, jiné o vstup naopak usilují. Mezi takové zatím neúspěšné „čekatele“ patří Ukrajina. „Ocitli se ale na okraji evropských zájmů. EU je sleduje jen periferním zrakem a nic moc si od Ukrajinců neslibuje. Musí si nejdřív vyřešit vlastní problémy,“ myslí si.

Po hlasování v Nejvyšší radě se objevily ruské spekulace, že některým ukrajinským poslancům bylo zaplaceno až milion dolarů za to, aby svým hlasováním setrvání dosavadního kabinetu u moci podpořili

Minimální podpora voličů na Ukrajině

Přitom ukrajinská vláda ustála poslední parlamentní hlasování o vyslovení nedůvěry opozicí a prezidentem jen o fous. Vláda Ukrajiny má ale jen mizivou podporu veřejnosti. Průzkumu hovoří jen o 9 %.

„Všichni jsme jim moc drželi palce, aby jim vyšel druhý pokus o demokratickou revoluci. Ale tam není moc co kritizovat, ale bohužel ani moc co chválit. Snad je tam čas na předčasné volby,“ domnívá se Hoffman.

Proč si myslí, že poslední ukrajinské hlasování bylo jen fraškou? Proč je v tak špatné politické, ale i ekonomické situaci? A proč čekají s reformami, které jsou podmínkou pro jednání s Evropou? Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.

autoři: iho , lup , zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.