Jak to vidí Eva Syková - 17. dubna

Jak se, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČReské republiky a přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě, dívá na politickou kulturu v Česku? To byly otázky Zity Senkové po 8:30. Audiozáznam najdete v článku do hodiny, needitovaný a neautorizovaný přepis až ve středu ráno.

Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., FCMR
se věnuje základnímu i aplikovanému výzkumu v oblasti neurověd, onemocnění mozku a míchy, kmenových buněk a jejich užití v klinické praxi. Publikovala více než 230 článků v mezinárodních časopisech, 4 knihy, více než 450 souhrnů vědeckých prací a je spoluautorkou 5 patentů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším hostem je profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky a přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě. Dobrý den.

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se, paní profesorko, vrátila z Rakouska, kde jste přednášela na konferenci věnované neurovědě. V čem bylo pro vás podnětné setkání se zahraničními kolegy? Co nového jste se dozvěděla?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Na této konferenci bylo právě jedno sympozium, ve kterém jsem také přednášela a které bylo věnováno léčbě degenerativních onemocnění mozku a míchy pomocí kmenových buněk a biomateriálů. Takže se tam jednalo o léčbě míšního poranění. Například amyotrofické laterální skleróze, což je velice závažné onemocnění a potom o léčbě iktů, mrtvice a dále třeba onemocnění jako je Alzheimerova choroba především a jiná onemocnění mozku a míchy právě pomocí kmenových buněk, různých typů kmenových buněk, tak zvaně diferencovaných a nediferencovaných, vlastních pacientovi i buněk embrionálních a fetálních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznělo něco nového, něco, co medicínu a vůbec ten výzkum kmenových buněk posouvá dál? Je to v medicíně velké téma, vkládá se právě do kmenových buněk mnoho nadějí.

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Určitě, určitě tam byly vidět pokroky u těch vlastně hlavně u těch experimentálních studií, byly tam zmíněny i klinické studie, které začínají, včetně našich a byly tam zmíněny nové typy kmenových buněk, které je vlastně možné připravit z dospělé buňky pacienta znovu takovou buňku jakoby embrionální, která zase může vytvořit prakticky veškeré orgány. Do tohoto typu buněk právě se vkládají velké naděje, například pro léčbu iktů, nebo toho míšního poranění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě přišel už pro vás první e-mail, nebo reakce prostřednictvím formuláře na webu dvojky. Pan Petřík se ptá: Po iktu v roce 1999 mám levou hemiparézu. Mohla by pomoci a je vůbec reálná léčba kmenovými buňkami, nebo je to falešná iluze?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Určitě je to reálná možnost, právě o tom se tam také hovořilo. Dnes v Anglii je povolených 10 pacientů právě pomocí kmenových buněk dlouhodobě, po dlouhé době po iktech. I když já se domnívám, že ta léčba bude úspěšnější dříve, právě, čím dříve po tom vlastně inzultu, po tom iktu, tím lépe ty buňky mohou něco napravit. Ale nyní se testují i u těch chronických pacientů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jsme řekly, medicína opravdu vkládá velké naděje do kmenových buněk, totiž teoreticky dokáží laicky řečeno proměnit jakoukoliv část lidského těla a stát se jakousi zásobárnou náhradních dílů. Kdybyste nám přece jenom, paní profesorko Syková, popsala, nebo více laicky přiblížila, jakou mají schopnost ty kmenové buňky?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
My si právě musíme uvědomit, že ty kmenové buňky nemají všude stejnou funkci. A podle toho, jaké jsou to buňky a do kterého orgánu je vlastně vkládáme, transplantujeme, tak se tam tak chovají. Ale v základě můžeme říct, že očekáváme od nich dva efekty. Jeden efekt je takový, že nenahradí to, co tam chybí, ale budou produkovat spoustu faktorů, které zajistí regeneraci toho vlastního organismu. To je takový záchranářský efekt a tam je potřeba je právě podávat, co nejdříve po tom zranění. Oni jsou takové malé továrny, které produkují až 50 faktorů různých, potlačují imunitní reakce, které můžou být nežádoucí a tím vlastně mohou pomáhat u některých těch stavů. Mohou také přispívat k revaskularizaci například z chemických končetin. Druhým efektem, a tam zase právě se uplatňují spíše ty buňky jakoby embrionální, nebo fetální linie, kde ty buňky skutečně chceme, aby nahradily chybějící oblast třeba v mozku a tam potom se musí ty buňky propojit, je to mnohem složitější pro ně, protože musí uskutečnit ty spoje mozkové, aby byly funkční, musí uvolňovat mediátory a zapojit se do těch okruhů. Tak to je takový ten efekt, kdy něco nahradí v tom chybějícím mozku, co chybí v tom mozku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz, jestli by mohly pomáhat při léčbě míchy po úrazech páteře?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
No určitě, to se právě dělá, my už máme 42 pacientů dneska, u kterých takovou jednoduchou terapii zkoušíme, hlavně pro bezpečnost. Ukázalo se, že ta taková terapie je zcela bezpečná. Nyní pracujeme na složitějším přístupu, který by měl přinést lepší výsledky u těch pacientů s míšním poraněním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik jsou vůbec kmenové buňky prozkoumány?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Tak prozkoumány jsou prakticky 50 let, ale v posledních 20 a ještě více v 10 letech úplně stoupá geometricky vlastně počet pracovišť, která se s tím zabývají. Dokonce se vytvářejí celé ústavy v zahraničí a prakticky téměř v každé rozvinutější zemi existuje specializovaná instituce Ústav regenerativní medicíny, který se zabývá právě kmenovými buňkami a těmi všemi faktory, které jsou s nimi spojeny. Ono to není jenom o těch kmenových buňkách, my musíme mít pro ně nosiče, musíme pro ně mít vhodné prostředí, kde je můžeme kultivovat, ale potom hlavně, když je chceme připravit pro pacienty, tak musíme mít takzvané čisté prostory, které jsou velice náročné na provoz a kde se musí chodit ve speciálních oblecích a udržovat speciální klimatizaci. My takové pracoviště už taky máme v Praze v našem ústavu a máme i povolení ty buňky připravovat právě pro klinické studie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Plánuje se třeba zřízení samostatného institutu, možnost samostatného pracoviště?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
To by bylo velmi prospěšné. My jsme měli něco takového předběžného, což bylo centrum buněčné terapie tkáňových náhrad, po 9 let, kde jsme spojovali vlastně ty výzkumníky z různých oborů, protože když je to jenom malá laboratoř, která se s tím zabývá, nebo oddělení, tak nemůže zajistit tu multidisciplionaritu, my potřebujeme, my bychom potřebovali skutečně mít ústav tak, jako je to v jiných zemích, kde budou odborníci i z různých oborů a kde různé skupiny vědecké budu sledovat parciální otázky a pak se to spojí dohromady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kmenové buňky jsou na jedné straně spojovány s velkým očekáváním. Ale panují i jisté obavy.

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Obavy samozřejmě jsou a ty obavy jsou mnohé. Jedna je, aby nevytvářely nádory, což se velmi dobře už ví, jak tomu zabránit, nebo jaké buňky používat, aby nádory nevytvářely, potom jsou tu ty imunitní reakce, když dáváme cizí buňky, tak tam musíme potlačovat imunitu, což není nic příjemného, potom některé buňky musíme geneticky modifikovat, abychom je vrátily třeba k těm kmenovým, což je problém, protože doposud žádná terapie, která využívá genových manipulací, není povolena, protože nevíme, co by to v budoucnosti mohlo způsobit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U medicíny ještě zůstaneme. Fotbalista druholigového Livorna Pier Mario Morosiny zemřel poté, co zkolaboval během utkání na hřišti. Lékaři mu poskytli okamžitě první pomoc, nicméně v sanitce dostal 25letý záložník zástavu srdce. Zemřel přesně 4 týdny poté, co během duelu anglického poháru utrpěl zástavu srdce Fabrice Muoamba z Boltonu, ten měl ovšem velké štěstí a až nečekaně rychle podle lékařů se zotavil. Lze vůbec předejít podobným tragédiím, paní profesorko?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Tak některým by bylo možné předejít pochopitelně, pokud jsou lidé pravidelně vyšetřováni na preventivních prohlídkách, ale nejenom běžně, ale i bych řekla náročnější vyšetření. To by zvlášť mělo probíhat u těch špičkových sportovců, protože je to velký stres, jednak psychický a jednak na ty, třeba na ty orgány, jako je srdce a mozek, kde mohou být už vývojově různé vady, které by se třeba v běžném životě neprojevily, ale při té velké námaze a stresu se mohou projevit. Čili tady jako je, se to může vždycky stát a bude se to stávat, že prostě se na to nepřijde, že tam taková vada je a přitom extrémním výkonu se to projeví. To je jako běžné, v běžném životě mladí lidé takové příhody mají. A natož teda ti vrcholoví sportovci. Je třeba je velmi pečlivě vyšetřovat a častěji vyšetřovat při té zátěži.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to je podle vás jediné řešení?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Jediné řešení samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak příštích 10 týdnů se norský soud bude zabývat rekonstrukcí loňského červencového útoku Anderse Breivika. Pokud uzná, že byl v době svých činů příčetný, tak mu hrozí až 21 let trest vězení. Pokud ho ale uzná, shledá nesvéprávným, uvalí na něj nejspíš povinnou psychiatrickou léčbu. Ten proces začal včera, všichni jsme to viděli ve zprávách. Ke spáchání útoků se včera přiznal, nicméně prohlásil, že se cítí nevinný. S jakými pocity sledujete vůbec tento proces kolem Breivika?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
To sleduju s takovými pocity podobnými, jako jsou i jiné teroristické vlastně akce. Ono to není přímo teroristická akce, je to akce jednotlivce, která je třeba podmíněná něčím jiným, ale je to stejně extremistické názory na život, které ten člověk dovádí až do té situace, kdy je schopen tedy ty ostatní násilně nějakým způsobem ovlivňovat. To je samozřejmě, by bylo, může být psychicky narušen ten člověk, ale nemyslím si, že by byl narušen natolik, aby byl nesvéprávný. Ten člověk zabíjet chtěl a myslím si, že samozřejmě jsem ho neviděla, nevyšetřovala, jistě jsou odborníci, kteří se s tím budou zabývat, ale většinou jsou to lidé, kteří jsou za své činy zodpovědni. Je to spojené vlastně s takovým celosvětovým zase příklonem k takovému bych řekla násilným činům, které vidíme i třeba i ve školách, že některý žák se rozhodne, že zabije své učitele nebo spolužáky a je to takový trošku vzor, který máme z těch teroristických akcí, kdy vlastně se to téměř prezentuje, nebo dokonce je to považováno za určité hrdinství. Pak tito lidé si to vezmou jako svůj takový životní cíl. Takže myslím, že tady skutečně je třeba, aby exemplárně zaprvé byl ten člověk potrestán, ale tím už se život těm lidem nevrátí, ale hlavně, aby tady existovala určitá prevence. Aby na takové lidi včas bylo upozorňováno a včas se tomu dalo zabránit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Během toho prvního dne Breivik nedal najevo žádné emoce, rozplakal se pouze, jak ty narcisticky, jak je poukazováno, nad vlastním propagandistickým videem. Co myslíte, paní profesorko, jak lze vůbec i vysvětlit ty rozdílné posudky? Často se o tom spekuluje. Ty odborné expertízy? Podle jedné je zodpovědný za své činy, byl příčetný a další to de facto vylučuje.

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Tak jistě jako u každého soudu je třeba zkoumat veškeré stránky teda, které toho k tomu mohly vést a myslím si, že to je člověk, který i když to sleduji pouze z médií, takže tam je ta historie a že teda vede až k mládí až někam a tak dále, takže tyhle ty osoby se dlouho na takovouhle věc připravovaly, to nebyl žádný náhodný čin a jistě to soud posoudí a zjistí tu příčinu toho. Nedomnívám se, že by tady to bylo nějaké vážné psychické narušení, které by ho k tomu vedle. On velmi logicky připravoval celou tu akci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Debatuje se také o tom, kolik pozornosti by měla vůbec média případu věnovat, protože z procesu se stává pro něj de facto scéna, jeviště.

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Ano, on si to přeje. To je vlastně jeho cíl. On si chtěl vlastně takovýmto hrůzným činem proslavit a chtěl, domnívá se, že bude ve vězení psát své myšlenky a rozšiřovat je dál. Myslím si, že je tam velmi malý trest těch 21 let, že vůbec takového člověka potom zase pustí do normálního života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí je ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a předsedkyně České společnosti pro neurovědu profesorka Eva Syková. Vy jste, paní profesorko, velmi často na cestách po světě, jak jsme už řekly v úvodu, právě jste se vrátila z Rakouska. Když se opět vracíte domů a otevřete například noviny, nebo si poslechnete rozhlas, co říkáte vývoji na politické scéně?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Tak víte, ono ten vývoj na politické scéně v jiných zemích taky není tak hladký, jak by se dalo zdát, jak by se zdálo. Ale u nás to má svá specifika, nebo možná i v některých jiných postkomunistických zemích. Já postrádám v naší politice více profesionality. Já, jako vědec jsem zvyklá na to, že jsme se museli dlouho připravovat a dlouho studovat a dlouho se stávat vlastně těmi odborníky, kterými dnes jsme a zastáváme teda nějaké funkce. Stejně tak například lékaři, když se připravují na své povolení, mají několik atestací, musí se dlouho učit, než teprve vlastně jsou jim svěřeny nějaké funkce vedoucí. No a u těch politiků to tak není. Ti politici vlastně se rekrutujou ze všech možných vrstev obyvatelstva, někdy nemají vůbec žádné vzdělání, které by je předurčovalo k tomu, aby třeba dělali politiku. Něco jiného je zastupování v parlamentu, ale něco jiného je pak vrcholová politika, kde se skutečně rozhoduje o důležitých věcech, třeba financích, zákonech a podobně. No a tam já se domnívám, že ten problém někdy je v tom, že tam chybí ta profesionalita. Například pro mě je šokující, že my prakticky nemáme na ministerstvech vůbec odborníky. Ta ministerstva jsou řízená lidmi, kteří by tam podle mě neměli být. Jako mimo třeba ministerstvo zdravotnictví, kde skutečně tedy odborník dneska sedí, tak jinak ta ostatní ministerstva mají třeba lékaře v průmyslu a takovýhle věci. Čili si myslím, že to nemůže dost dobře fungovat, je to politická funkce, všude vlastně je ten stranický, politický aspekt, je to první a ta odbornost je vlastně nějaká zanedbatelná, nebo ten jako ministr už tomu rozumět nemusí, hlavně, že prostě vlastně reprezentuje tu kterou politickou stranu. Tak to je problém, je to problém, když je tady koalice tří stran a rozdělují si ty funkce a podobně. Čili myslím si, že by mělo se dbát na to, aby ta vláda a ti vrcholní političtí činitelé byli větší profesionálové. Oni si tam dostávají třeba i podnikatelé a podnikatelské myšlení je v tom vydělat peníze, že jo. Jako prostě tam to je jaksi zákon vlastně v podnikání, že to, co investuju, musím zase peníze vydělat, musím být někde v plusu. No a ti politici to přenášejí i do tý politiky, když jsou tedy, se rekrutujou z té podnikatelské sféry. A to je dál, čili já si myslím, že je to o tom výběru těch politiků hodně. No a když sledujeme některé ty aféry, oni jinde jsou také, ale je třeba je dotáhnout do konce. Třeba z toho vyvodit důsledky a to ne potrestat třeba jednu osobu, ale skutečně všechny ty osoby, které se na různých těch aférách účastnily, všechny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, co se týče kvalifikace, jaké vzdělání, nebo jaké, jakou kvalifikaci by měl mít politik, třeba ministr podle vás?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
No, ministr by především měl být odborník v tom oboru. To se tedy já domnívám a možná, že by se mnou polemizovali jiní, ale já si myslím, že samozřejmě to může bejt zástupce té strany, která to ministerstvo dostane, to je pochopitelné, ale přesto by se tam dal najít odborník. Já se domnívám, že nejsou ty funkce obsazovány tak, aby to byl optimální člověk odborně, ale že jsou to prostě posty pro politické, z politických důvodů, kde je potřeba někomu dát nějaký post.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se už dotkla toho, že asi chyba by byla v systému. Já bych citovala jenom krátce z komentáře Jindřicha Šídla v Hospodářských novinách: "Vít Bárta a jeho politická formace a styl nejsou hlavním zlem české politiky, jsou jen produktem systému, který se možná po pátku lehce otřásá, avšak jeho základy zůstávají pevné."

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Ano, to se domnívám, že je pravda. Já bych, ona vždycky vznikne nějaká kauza a tam se to, na to ostatní se zapomene a soustředíme se na jednu osobu, nebo na někoho. Ale v tom to není, je to, je to, jak jsem říkala, celkový problém té politické reprezentace dneska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hodně se analyzuje právě ten páteční verdikt mladého soudce Jana Šotta. Mnohokrát se zmínil o tom, že poslanci by měli jako zástupci veřejnosti jednat maximálně čestně, což se nestalo. Jinými slovy deklaroval nejen trestní, ale i etický rozměr chování politiků. Jde o průlomový verdikt?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Já to samozřejmě můžu úplně přesně posoudit, ale dle mého názoru ten jeho verdikt je správný, svým způsobem. To, co z toho ovšem vyvodí politici, jestli odstoupí z vlády, nebo jestli budou vyměněni, to jako on už nemůže on ovlivnit samozřejmě a je třeba, aby to proběhlo na úrovni těch stran a tam jsou samozřejmě vždycky možní lidé nahraditelní a měla by se s tím ta strana vypořádat. No ostatně příští, až budou volby příští, tak ukáží, do jaké míry teda se to potom promítne do preferencí té oné strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se nyní otevřela nová kapitola debaty, co je to vlastně korupce?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
No tak co je to korupce, je podle mě známo. A řekla bych, že tady je mimořádně rozšířená korupce v České republice, což je překvapivé, dokonce bych, jsem slyšela názor, že je tady vyšší korupce než v Rusku, což je tedy špatné. Ona korupce je spojená i s kriminálním jednáním potom a toho já se nejvíc bojím, protože toho, aby dosáhla vlastně, aby ta korupce byla úspěšná, tak to téměř potom je až jak mafiánské jednání, které potom je schopné všeho, odstraňování až lidí násilnými způsoby a tak. Takže to si myslím, že je zásada, potírat tu korupce, je i zásada potírat zločin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se už dotkla vzdělání a potřebné kvalifikace. Tak pojďme zpět do školních lavic. Podle prezidenta Václava Klause by se mělo povinně maturovat z matematiky, to řekl nedávno na oslavě 150. výročí založení Jednoty českých matematiků a fyziků. Souhlasíte, paní profesorko Syková, s názorem, že maturita z matematiky měla být povinná?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Zcela s tím souhlasím, musím říct, že s tím absolutně souhlasím, protože matematika je pro moderního člověka velice důležitý předmět. A to i jak učí myslet a myslím si, že to, že někteří mají nechuť k matematice nic neznamená, oni mají taky třeba nechuť k češtině a tak a taky jí budou z ní maturovat. Čili není to argument. Myslím si, že ta matematika samozřejmě může být vyučována různým způsobem. Způsobem velmi zajímavým. Já si sama vzpomínám na svého učitele matematiky, který byl velmi, velmi sice přísný, ale na druhé straně ta matematika byla zajímavá. A toho, koho to nebaví, tak to je právě, ti to ještě, ti ještě více potřebují tu výuku té matematiky, aby se totiž naučili logicky myslet. Protože hodně je matematika také o logice a o tom logickém myšlení. A někdy to nemají možná rády dívky, ale tam se já specificky přimlouvám za to, aby právě dívky si uvědomily, že tu matematiku v životě také budou potřebovat. Žijeme v jiné společnosti, kde ženy by měly mít ty samé příležitosti, jako mají muži a proto teda logické uvažování je velmi důležité pro ně. A matematika, povinná maturita z matematiky si myslím, že je absolutně správný názor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To logické myšlení asi nenahradí ani sebelepší kalkulačka.

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
To určitě ne. To určitě ne. Ono taky, výuku češtiny nenahradí žádný počítač. A potom dostávám dopisy, kde muži byly s tvrdým Y na konci, tak to je docela takový nepříjemný, když to vzdělaný člověk napíše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a dostala jste také e-mail prostřednictvím našeho formuláře na webu dvojky. "Dobrý den, manželka vloni prodělala nespecifikované zánětlivé onemocnění mozku, má levostranné ochrnutí s demencí, nebyla stanovena žádná diagnóza. Vzhledem k tomu, že máme 5 dcer, tak je naše situace velmi těžká. Byla by možná pomoc z vašeho oboru?" Ptá se pan Václav. Děkujeme.

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Určitě ne, já bych chtěla říct, všem posluchačům, že my nejsme tady od toho, aby kdokoliv přijde s jakoukoliv diagnozou, se domníval, že v blízké době může dostat kmenové buňky, nebo některou z těchle terapií. My máme velmi dobré léčebné metody na většinu onemocnění, některá onemocnění ovšem léčit neumíme. A tam tedy musíme vypracovat léčbu. Možná pomocí kmenových buněk, ale je k tomu vždycky dlouhá cesta a pro každé to onemocnění přesně diagnostikované musíme tedy mít klinickou studii. Což je práce, řekněme příprava jednoho roku a potom uskutečňování vlastně zkoušky u vybraných pacientů. Čili, zvláště, pokud se jedná o nespecifikovaná onemocnění, nebo různé diagnozy, kterými se nemůžeme všemi najednou zabývat, tak není možné si myslet, že v dohledné době to bude možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Lenka se ptá, zda by bylo možné léčit kmenovými buňkami i epilepsii?

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Tak to se domnívám, že zatím ne. O tom nikdo neuvažuje. I když epilepsie je samozřejmě závažný problém. Jedině v případě snad většího odstranění určitých oblastí mozku, které se ovšem dneska toho ložiska vlastně, které spouští ty záchvaty, tak možná by tam byla možná nějaká podpůrná léčba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji za vaše odpovědi, za vaše postřehy dnes v pořadu Jak to vidí profesorka Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a předsedkyně České společnosti pro neurovědu. Zítra od půl deváté se na vás, milí posluchači, těší socioložka Jiřina Šiklová. Zita Senková přeje všem příjemný den. Na slyšenou.

Eva SYKOVÁ, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky, přednostka Ústavu neurověd Univerzity Karlovy na 2. lékařské fakultě
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.