Jak to vidí20. ledna  2010 v 08:30  

Jak to vidí Tomáš Halík - 20.1.

Tomáš Halík - Foto: Jan Profous

Tomáš HalíkFoto: Jan Profous

Úterním hostem pořadu Jak to vidí (po 8:30 hodině) byl profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a prezident České křesťanské akademie Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.

(Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)


Jak to vidí Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D. ...  



Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Univerzity Karlovy, katolický kněz a religionista Tomáš Halík, dobrý den. 

Tomáš HALÍK, katolický kněz, religionista, profesor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno. 

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes máme složité téma, islamizace Evropy, tedy s otazníkem na konci. Hrozí tedy Evropě islamizace tak, jak o tom nedávno mluvil kardinál Miloslav Vlk. Jenom připomenu, že prohlásil, že křesťanský obsah života Evropanů se vyprazdňuje a když to hodně zjednoduším, to, že vytváří prostor právě pro islám. 

Tomáš HALÍK, katolický kněz, religionista, profesor Univerzity Karlovy
--------------------
Já jsem moc rád, že o tom budeme mluvit, protože podle vyjádření kardinála jsem dostal strašlivé množství dotazů různých médií, která chtějí rychlou a jednoduchou odpověď a ono to nejde. Nejde to také proto, já se touhle tou otázkou zabývám celá léta, jednak po stránce vědecké, ale také po stránce praktické, těmi mezináboženským a mezikulturním dialogem, navštívil jsem řadu těch islámských zemí, měl možnost hovořit i s jejich předními představiteli. Takže já jako sociolog, a to bude ta poloha, ve které budu hovořit, nemohu dát nějakou jednoduchou odpověď, ale mohu se pokusit vytvořit určité scénáře. Existují možné scénáře a tam ten vědecký přístup říká, za určitých podmínek je ten či onen pravděpodobnější, potom jsou také scénáře, o kterých bych se rád zmínil, které lidé předpokládají, že nastanou a které jsou velmi nepravděpodobné a je možné také hovořit o různých důsledcích těch jednotlivých scénářů. Tedy ano, za jistých okolností může Evropa být převážně islámskou, dokonce jestliže se bude situace vyvíjet tak, jak se vyvíjí stav Evropské unie, stav evropského křesťanství, demografická situace, tak je pravděpodobné, že během půl století tady bude převaha muslimů. To je věc, kterou je dobré neděsit v tom smyslu, že k nám přicházejí jako misionáři a že všichni jsou, nebo velká většina z nich potencionální teroristé a tak dále, to není pravda. Celá řada těch lidí prostě přichází jako ekonomičtí emigranti, ale za určitých okolností může mezi nimi převážit i ten radikální islám. Ochranou je jistě existence Evropské unie, která má zabudovaná určitá práva, která jsou něco jiného než právo šaríja, ale i do těch demokratických struktur může tato většina přijít a do jisté míry diktovat své zásady, to je tedy jedna možnost. Druhá, druhý scénář, že Evropa bude symbiózou obnoveného křesťanství a europeisovaného islámu s určitou minoritou ateistů. Pak řeknu, za jakých okolností si myslím, že tenhle scénář může nastat. Nebo za třetí, že Evropa bude symbiózou určitého obnoveného konzervativního liberalismu a symbiózy tohoto liberalismu s křesťanstvím a potom, že tady budou určité minority muslimů a ateistů. Existují také nerealistické scénáře, ten jeden nerealistický scénář, myslím si, že na to spoléhá mnoho lidí a já myslím, že je skutečně realistický, že Evropa bude převážně ateistická s minoritami křesťanů a muslimů tak, jako je to víceméně už dnes. Anebo že Evropa bude křesťanská, jako byla před osvícenstvím. Víte, ten názor, který řekl pan kardinál, tak on vlastně víceméně citoval názor jednoho muslimského představitele. Myslím si, že asi nevědomky, já dneska budu mít možnost s ním hovořit, tak ho na to chci zeptat, že který řekl, no, my se do Evropy vrátíme, tentokrát to nedobydeme zbraněmi mečem, ale zbraněmi ducha. Proto také někteří islámští radikálové začali panu kardinálovi tleskat a chválit ho za to, že vlastně přiznal tu porážku křesťanství a budoucí vítězství islámu, i když on to myslel jinak. On právě chtěl trošku mobilizovat k té křesťanské Evropě. Já se domnívám, že na té dnešní scéně jsou vlastně, je několik proudů a všechny prodělávají určitou krizi a pravděpodobně se nějakým způsobem změní. Ten jeden proud je ateismus, druhý proud je křesťanství, pak je nepatrný, ale nikoliv ne významný proud židovství a pak tedy islám. Já se domnívám a jsem si vědom, že tím vyprovokuji nesouhlas, že ateismus, byť se u nás zdá být samozřejmým, dneska prožívá na Západě obrovskou krizi a že se brzy stane, byť si to nepřipouští, docela okrajovým jevem. Totiž takový ten dominující ateismus hedonistickou libertinistickou orientací začíná v jistém smyslu krachovat, on začíná především vymírat. Lidé, kteří vyznávají takovou tu ideologii užij si a moc nezakládat rodiny a hlavně se orientovat na to materiální bohatství a příjemno, prostě nemají děti. A tahle ta, tenhle ten typ lidí bude skutečně postupně vymírat. Také ten ateismus do jisté míry splnil jednu svoji pozitivní úlohu, kterou bych mu přiznal i jako křesťanský teolog, totiž takovou tu kritiku křesťanství. Já si myslím, že křesťanství se prostě z té kritiky poučilo, že to, co řekl Freud a Marx o náboženství, tak víme, že to dneska neplatí obecně jako vysvětlení náboženství, jak si to mysleli tito učenci, ale že to přece jenom postihovalo určitý typ křesťanství a křesťanství v zásadě se, myslím, z té kritiky poučilo. Ale dneska ztratil vlastně ten ateismus nějaký svůj vnitřní pozitivní obsah, on se vázal dříve na vědu, tohoto spojence ztratil, dneska víme, že věda je nábožensky neutrální, nemá nic společného s ateismem, ateismus, to byl určitý výklad těch vědeckých poznatků, ale věda sama není ani ateistická, ani věřící. Ztratil do jisté míry ten obsah humanistický, on vlastně ten humanistický obsah evropského ateismu, to bylo v podstatě křesťanství a zkompromitoval se politicky, zejména v té podobě marxismu a prostě se také nedokáže bránit tenhle ten, tenhle ten hedunistický styl života, to je něco, za co lidé nejsou ochotni umírat a tak já si myslím, že tenhle ten typ ateismu je skutečně na ústupu a bude do značné míry vymírat a taky takové ty pokusy o ty náboženské náhražky, ten západní životní styl doplnit nějakými výpůjčkami z té orientální spirituality a mystiky bez nějaké morální závaznosti, to je něco, co jistě může zpříjemnit a možná i zkvalitnit život člověka a na tom se nedá vybudovat civilizace. To je, myslím, ten stav zjednoduše ateismu. Stav křesťanství také dneska je neslavný. Dnešní Evropě dominují dvě vzájemně se potírající křídla a obě křídla, myslím, mají špatnou perspektivu. Ta jedna takový fundamentalistický konzervativismus, který se orientuje na tu romantickou představu o předosvícenecké křesťanské Evropě. Takhle Evropa vlastně nikdy nevypadala a vypadat nebude ani v budoucnosti. Taková ta jednolitá křesťanská Evropa, to je iluze. A tenhle ten konzervativismus vysiluje hlavně v té kritice té liberální společnosti, liberálního křesťanství, strašení islámem a někdy v té kritice má kus pravdy, ale nenabízí žádnou reálnou alternativu. Kdyby se křesťanství orientovalo na tento typ konzervativismu, tak z něho bude prostě sekta. Potom je to modernistické liberální křesťanství, ale to si myslím, že také nemá budoucnost, protože se zcela rozpouští v té sekulární kultuře a pravděpodobně s ní také zanikne. A pak je tady taková ta duchovně vyprázdněná podoba toho politického křesťanství, ty takzvané křesťanské politické strany, na nichž většinou už není vůbec nic skutečně křesťanského a ty někdy se najednou chápou, to strašení islámem a toho ideálu křesťanské Evropy, ale jsou to víceméně fráze a výkřiky. A myslím si, že nemají morální sílu skutečně dát Evropě nějakou pozitivní vizi. Já si myslím, že je jakási naděje v tom, že křesťanství se nepřikloní ani k jednomu z těhle těch extrémních proudů, ani k tomu fundamentalismu, ani k tomu liberálně-modernistickému křesťanství, ale že půjde nějakým způsobem na hloubku. A jistá naděje, myslím, v takovém inteligentním konzervativismu, jak ji reprezentuje třeba současný papež, ale oni si ho příliš přivlastňují právě ti úzkostliví konzervativci, pokud tento typ křesťanství dokáže vést dialog s tou elitou muslimů a bude spojen a s nějakou duchovní obnovou a udrží také své místo v té sekulární kultuře. Pak to může být významný proud v křesťanství, významný proud v Evropě, který nebude dominující, ale bude tam významný a může být partnerem islámu, pokud ten islám se také bude trošičku europeizovat. 

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takto uvažuje náš dnešní host v pořadu Jak to vidí Tomáš Halík. 

/ Písnička / 

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí, dnes s profesorem Tomášem Halíkem, téma islamizace Evropy s otazníkem. Vy jste mluvil o europeizovaném islámu, jak tomu pojmu rozumět. 

Tomáš HALÍK, katolický kněz, religionista, profesor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak islám je mnohobarevný, islám má mnoho podob, v dějinách také prošel řadou změn a i dnes je prostě něco úplně jiného islám v Turecku, islám třeba v Maroku a islám v Saúdské Arábii. Ano, jsou určité pokusy islám modernizovat. Teď je tam jedna věc, která, si myslím, je důležitá a která možná překvapí lidi, kteří o tom čtou takové ty běžné články, ale nikdy ty věci nestudovali a neznají je z bezprostřední blízkosti. Víte, ono je strašně zavádějící ten pojem islámský fundamentalismus. Ten islámský extremismus, který někdy sahá až k těm zbraním, ten nemá nic společného s islámským konzervativismem. To je dokonce velmi moderní jev a je to jev jistého typu, snahy o modernizaci islámu. Totiž jistě existuje takový ten konzervativní islám, který prostě lpí na tom doslovném výkladu o koránu a ten dokonce stále v té islámské teologii převažuje. To je jeden problém pro dialog. Ale ten islámský extremismus, ten s tím věřícím islámem nemá prakticky moc nic společného. Ti, kdo jsou nositelé toho politického islamismu a toho extremismu a terorismu, to nejsou nějací zaostalí náboženští fanatici, to jsou většinou lidé, kteří studovali na Západě, často mají vysokoškolské technické vzdělání, kteří velice obdivují Západ a kteří chtěli určitým způsobem reformovat zejména ty arabské země a jejich islám podle vzoru Západu. Dokonce se snažili, aby třeba v islámu vzniklo něco, co v něčem připomíná křesťanství, aby tam vznikly třeba nějaké instituce, jako je církev, islám nemá žádnou církev, islám se vždycky chápal jako něco, co de facto zahrnuje celou tu kulturu a je to spíš určitý právní systém a tak dále. A nemá taky žádnou vrcholnou náboženskou autoritu. Právě ty reformní proudy se o něco takového snažily, snažily se také i o určitou, o určitou dogmatizaci nauky, což je zase něco jiného, než ta tradiční práce s koránem a z toho vzniklo jedno takové to reformní hnutí, vahabismus a tohle to inspirovalo taky ty moderní inženýry, kteří chtěli se postavit Západu. Oni ho poznali, oni ho obdivují a chtějí vůči němu vytvořit nějakou alternativu. A proto vlastně sáhli do určitých islámských hesel a jsou to často lidé, kteří vůbec nestudují korán, kteří vůbec nic neví o islámské filosofii a mystice, takový Bin Ládin možná daleko víc vyrůstal na hollywoodských filmech, než na koránu. A tito lidé prostě zneužívají ty, ta náboženská hesla, samozřejmě určité polohy, které jsou v té historii islámu, protože každé náboženství má v sobě ohromný potenciál etický a pozitivní, ale také, protože je to ohromná síla, také možnost zneužití, a to vidíme v jakémkoliv náboženství, dokonce i buddhismu, byť tam to lidé nečekají. Takže ten extremismus a ten politický islamismus je vlastně poměrně moderní jev a snaha o modernizaci islámu. Já si myslím ale, že může existovat ještě jiná modernizace islámu, o kterou se snaží někteří islámští teologové, kteří se inspirují zase v moderní křesťanské teologii, aby byl třeba korán a islámské právo přece jenom určitým způsobem vykládáno a interpretováno v kontextu té které doby. A já si myslím, že takovýhle islám se může vyvinout, ovšem potřebuje své západní a křesťanské partnery. Pak tenhle ten europeizovaný islám, někdy se tomu říká uměrněný islám, může převážit nad těmi extrémními proudy a může být jistě silnou, silným reprezentantem v Evropě, ale nemusíme pak z něho mít strach. Víte, islámu nelze čelit tím, že zakážeme přistěhovalectví, to je hloupost, dokud Evropa totálně nezmění svoji kulturu zejména v té oblasti rodiny a plození dětí, tak prostě ty přistěhovalce bude ekonomicky potřebovat a ti především budou přicházet z těch zemí, kde se tedy rodí velké množství dětí, kde je velký důraz na rodinu a je možné, že i ten konzervativní islám bude mít jistou přitažlivost pro lidi, kteří najednou cítí, že takový ten hedonistický ateismus vlastně jim nic nenabízí a to křesťanství jim připadá nějakým způsobem složité, zastaralé a tak dále. 

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem se v té souvislosti chtěl zeptat, protože islamizace je proces, při kterém dochází k hromadné konverzi společnosti k islámu, tak jestli vlastně se skutečně v Evropě jedná v pravém slova smyslu o islamifikaci, to je takový ten méně užívaný termín, když přírůstek věřících je, jak už jste řekl, dán spíš populačním přírůstkem, než tím, že by Muhamadovo učení bylo pro současné Evropany nějakým způsobem přitažlivé. Myslíte, že může oslovit? 

Tomáš HALÍK, katolický kněz, religionista, profesor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že v této chvíli masově ne. V téhle té chvíli také ti lidé, kteří přicházejí z těch islámských zemí, přicházejí prostě z naprosto různých kultur a je jich většina, jaksi nemá žádné misionářské úmysly. Dokonce je řada lidí, kteří vlastně to své náboženství nějak zvlášť vášnivě neprožívají, ale za určitých okolností, když se ocitnou v tom cizím prostředí, tak najednou teprve tam se stávají jaksi vášnivě věřícími, protože pro ně to náboženství není nějakou věcí samozřejmou, ale je prostě znakem jejich identity, jíž se vymezují vůči tomu často nepřátelskému nebo nesrozumitelnému okolí. A tam nastává ten islámský radikalismus, který může spíš radikalizovat tyhle ty skupiny, může je podněcovat k nějakým nepřátelským útokům vůči té majoritě, ale myslím si, že nebude mít vliv na to, že by k němu hromadně konvertovali dnešní Evropané. Ale přece jenom, jestliže křesťanství bude skutečně mdlé a bude na ústupu a jestliže Evropa propadne takové té ideologii toho sekularismu a bude se vzdávat své duchovní identity a bude potlačovat vlastně i ty křesťanské prvky, což často vidíme v různých evropských institucích, tak se může samozřejmě stát, že řada lidí, kteří jsou duchovně vyprázdnění, najednou uvidí tady nějaké náboženství, které je relativně jednoduché, které je razantní, které nabízí jistoty. Ta poptávka po určitém fundamentalistickém náboženství tady bude určitě, některé uspokojuje prostě ta fundamentalistická podoba křesťanství a jiné bude uspokojovat ten islám. 

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy už jste řekl, že cítíte, že ateismus je na ústupu, ale setkal jsem se s takovým zajímavým názorem, že nám Čechům není nic svaté. A tudíž nás nemůže oslovit ani islám. 

Tomáš HALÍK, katolický kněz, religionista, profesor Univerzity Karlovy
--------------------
No, ono každému člověku je něco svaté a Luther kdysi řekl, že pro člověka je Bohem to, co je pro něj to nejdůležitější. Tak pro někoho je svatá kariéra, pro někoho prachy, pro někoho sex, a tak dále. Takže každý nějakého toho svého boha nebo bůžka má. Ale takže já si myslím, že tady existuje na jedné straně ta ohromná náboženská neznalost. Já myslím, že dneska taky, jestli budete dělat takové ty rozhovory s lidmi na ulici, tak že zaslechnete ledacos a takže existuje neznalost a strašlivé předsudky, jo, třeba většina lidí vůbec neví, že křesťané, Židé a muslimové mají téhož Boha, myslí si, že Alláh je nějaký speciální Bůh muslimů a neví, že je to prostě arabské jméno pro Boha a že dokonce jméno, kterým Ježíš nazýval Boha, tak v aramejštině, tak je de facto stejné jako tenhle ten výraz Alláh. Takže tady v tom ta česká společnost bohužel je tady neznalost, je tady, jsou tady předsudky, ale tohle to je semeniště také toho, že lidé prostě naletí na nejrůznější takové úchylné podoby náboženského sektářství. 

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším hostem v pořadu Jak to vidí je dnes profesor Tomáš Halík. Připomínám, že reprízu pořadu můžete slyšet po 23. hodině, přepis rozhovoru najdete na www.rozhlas.cz/praha. 

/ Písnička / 

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Podle Bruce Bawera, autora knihy Zatímco Evropa spala, budoucnost kontinentu spočívá, teď cituji: "V krotkém podrobení se postupnému přechodu na právo šaríja,“ tak, jak jsme slyšeli vaše úvahy, tak vy jeho obavy nesdílíte, ale je potřeba, aby se nějak, nevím, jestli mohu použít slova Evropa aktivně bránila? 

Tomáš HALÍK, katolický kněz, religionista, profesor Univerzity Karlovy
--------------------
Evropa si musí být vědoma toho, že ta převaha islámu v Evropě je možný reálný scénář a neměla by tomu čelit jenom nějakým děsem, předsudky, strašením, ale několika zásadními kroky, především tím, že bude o věcech hodně vědět, že bude také hodně vědět o islámu, že bude hodně vědět o křesťanství a že bude vědět, že prostě taková ta vyprázdněnost materialistického ateismu skutečně je bezperspektivní. Já si myslím, že je třeba neurážet a neprovokovat islám, to neznamená jaksi nekriticky tleskat všemu, co z islámského světa přichází, naprosto ne, ale jestliže jsou tady takoví ti populisti, jako je ten pan Wilders, kterého chtěl pan senátor Oberfalzer k nám pozvat jako nějakého odborníka, tak to jsou, myslím, já bych dokonce řekl to slovo nejen lidé, kteří se mýlí, ale kteří skutečně darebně zneužívají ty předsudky a strachy ke svému politickému kapitálu. A schválně provokují ten islám, urážejí ho a tím provokují prostě ty islámské odezvy. Takže těhle těch věcí, také ten zavražděný Theo van Gogh si myslím, nebyl žádný propagandista náboženské svobody, ale víte, tito lidé, kteří záměrně urážejí a provokují islám, tak to jsou často zklamaní levičáci, to jsou lidé, kteří kdysi od svého náboženství, ke kterému byli třeba jako děti vychováváni, odpadli, byli jim zklamáni, odpadli k té levici, často marxistické a pak je ta levice zklamala, teďka propadli takovému nihilismu a zaměřují se vlastně na takové nenávistné karikování a provokování islámu, ten Theo van Gogh byl toho jasným příkladem a já mám dojem, že tito lidé, kteří sami jsou mravně často velmi rozvrácení, tak že v podstatě trošku závidějí tomu islámu, že to jsou lidé, kteří něčemu věří a mají nějakou jistotu. Takže já bych rozhodně nesázel na to provokování islámu, ale vědět o něm něco a být jeho partnerem a jeho partnerem těžko může být nějaký takový neurčitý ateismus. Já si myslím, že jeho partnerem může být vzdělané křesťanství, protože islám respektuje křesťany, on nerespektuje Západ, protože se domnívá, že Západ zradil své náboženství, že je duchovně vyprázdněný a tak dále. Což je do značné míry pravda. Není to tak jednoduché, jak to oni vidí, stejně jako my často máme ten jednoduchý obraz islámu, ale myslím si, že tady musí být partneři a že těmi partnery mohou být především vzdělaní křesťané. Já tady neustále na nejrůznějších místech světa opakuji to, že si myslím, že zejména katolická církev za určitých předpokladů může tady sehrát velmi důležitou pozitivní roli, protože na jedné straně může rozumět islámu a vede také už dialog s těmi islámskými teology a na druhé straně přece jenom nějak rozumí tomu sekulárnímu světu, který se vynořil z toho křesťanského prostředí a má s ním také mnohé společné hodnoty. Já si myslím, že by se křesťanství nemělo nechat zatáhnout mezi ty, kteří straší islámem, že by také nemělo jenom nekriticky jaksi přihlížet nečinně tomu, jak se islám ve světě šíří, ale být jakýmsi tlumočníkem a snažit se jaksi oslavovat ty radikální proudy v obou směrech, ten radikální proud takového toho sekulárního ateismu, který nenávidí všechna náboženství a chtějí všechno náboženské vypovědět, prostě všechny náboženské symboly, a tak dále, z té veřejné sféry, protože potom do té prázdnoty přicházejí právě ta náboženství z jiných zemí a na druhé straně také, že bude realisticky se dívat na islám a hledat tam ty lidi, se kterými je možné hovořit a oni teprve mohou trochu se prosadit v tom islámském světě, ukázat, že může existovat také jiný islám, než je ten islám radikální, který propagují lidé toho typu Al Kajdy, a tak dále. 

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to téma, ke kterému se vrátíme v dnešní Kávě o čtvrté. Teď už poprosím jenom o stručnou odpověď na otázku, která vlastně je úplně odjinud. Proč stále není znám nový arcibiskup, čekalo se, že to bude začátkem ledna. 

Tomáš HALÍK, katolický kněz, religionista, profesor Univerzity Karlovy
--------------------
Pravděpodobně proto, že ještě se Řím nerozhodl, já si myslím, že Řím teďka velmi bedlivě zkoumá ty navržené kandidáty, protože se přece jenom některé vatikánské kongregace párkrát spálily. Spálily se v takzvaném případu Wielgus, kde varšavský arcibiskup, z jeho minulosti prostě vyšly nějaké politicky neblahé jevy a to si už Vatikán nemůže dovolit, takže si myslím, že strašně zkoumá ty jednotlivé kandidáty a prostě nechce se spálit. Tady není asi teďka nějaký výrazný jednoznačný kandidát, prostě ti lidé, kteří by možná byli jaksi věrohodní pro tu většinovou společnost a já myslím, že zejména papež si uvědomuje, že tady je strašně důležité, aby katolická církev vedla čestný a inteligentní dialog s tou většinou agnostickou, to jasně řekl, takže ti lidé, kteří by toho byli schopni, často nemají dost velkou podporu v těch církevních kruzích, které na ně trošku žárlí a vidí je jako lidi, kterým ne zcela důvěřuje a tak dále. A kteří vybočují z řady, takže ty si pravděpodobně nezvolí. A zase na druhé straně ti lidé, kteří jsou jenom takovými osvědčenými církevními manažery, tak málo asi budou umět oslovit ten zbytek společnosti, takže tady asi stojí ten Svatý stolec před těžkým rozhodováním, no, a proto to asi tak dlouho trvá. 

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já vám děkuji za návštěvu ve studiu, to byl profesor Tomáš Halík, katolický kněz a religionista. Připomínám, že tedy přepis pořadu najdete na www.rozhlas.cz/praha, že si můžete poslechnout také reprízu našeho pořadu po 23. hodině, no, a že tématu islamizace se budeme věnovat v dnešní Kávě o čtvrté. Díky a na shledanou. 

Tomáš HALÍK, katolický kněz, religionista, profesor Univerzity Karlovy
--------------------
Na shledanou. 



Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. 

Autor:  Tomáš Halík
Pořad: Jak to vidí...  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: pondělí-pátek a neděle 08:30; repríza pondělí-pátek 20:30  |  Délka pořadu: 27 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Příběhy posluchačů

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas