Jan Jirák: Televize nahradila krb a spojovala rodinu. Dnes raději sedíme v koutě s vlastním přístrojem

„Televize byla jakousi náhražkou krbu, u kterého se sedí. Navíc když to ještě byly trojrozměrné bedny, dávaly se na ně důležité rodinné předměty, suvenýry nebo fotografie. Dnes už by se tam ani neudržely,“ říká mediální teoretik Jan Jirák.

„Doba, kdy televize bývala malým rodinným oltářem, už je pryč a mediální krb už není.“ Dnes se podle Jiráka spíše mluví o trendu individualizace. „Lidé více existují uzavřeni do sebe a vztaženi k nějakému přístroji než mezi sebou. Spíše tak najdeme čtyři notebooky nebo čtyři tablety. Prostě v každé místnosti jeden.“

Odejít od televize něco znamenalo

„Dokud televize byla rodinný krb, rodiče poznali, že se jim potomek vzdaluje a stává se dospělým, protože v určitý okamžik odešel a odmítl se s nimi dívat,“ popisuje Jan Jirák|foto: Public domain, National Archives and Records Administration, Wikimedia Commons, Evert F. Baumgardner

I vinou těchto přístrojů se daleko méně potkáváme v rodinném prostoru, což komplikuje některé vývojové fáze. „Dokud televize byla rodinný krb, rodiče poznali, že se jim potomek vzdaluje a stává se dospělým, protože v určitý okamžik odešel a odmítl se s nimi dívat.“

„Šel prostě do svého pokoje a zavřel se. Přece nebudu se stařečky sedět u televize. Tohle všechno se ale bohužel vytrácí a každý je zalezlý u svého přístroje a společné prožívání se omezuje,“ dodává mediální teoretik.