Jan Švejnar: Ekonomika roste i kvůli devalvaci koruny před dvěma lety. Proč se nezvyšují platy?

2. prosinec 2015

Naše ekonomika v (téměř) uplynulém roce zaznamenala dvouprocentní růst, který je rychlejší než unijní průměr a vývoj v zemích eurozóny. O Česku se tak mluví jako o premiantovi eurozóny. Ekonom ale nad výsledky zatím nejásá. Jen opatrně chválí.

„Je otázka, jestli jde jen o dočasný rychlý růst, který je způsobený odrazem od hlubokého dna. Na rozdíl od dalších ekonomik u nás totiž proběhla druhá recese. Nebo jestli máme namířeno na dlouhodobý rychlejší růst,“ říká Jan Švejnar.

Standard EU klesl

Druhá varianta by samozřejmě byla velmi žádoucí a mohli bychom konečně zvýšit životní úroveň. Podle statistik ČSÚ se Česko pomalu přibližuje i průměrnému standardu života zemí Unie. Napsané to vypadá hezky. Ale uvědomme si, že standard poklesl. Hlavně kvůli jihoevropským zemím.

„Takže my se vlastně jen přibližujeme průměru po velkém poklesu na základě velké evropské recese. Navíc průměrná životní úroveň lidí v EU teď nestoupá tak rychle jako například v minulém desetiletí,“ vysvětluje Švejnar.

Čtěte také

Co dělají s ekonomikou různé intervence?

Každý vážný zásah vlády dokáže chod ekonomiky zrychlit, ale i úplně zastavit. „Ve většině zemí ale intervenují ad hoc. A to má na ekonomiku negativní dopad téměř vždy.“ A co zásah v podobě devalvace koruny ČNB?

„Po dvou letech už můžeme říct, že zásah centrální banky opravdu pomohl. Ostatně, podobně tomu bylo i jinde na světě.“ Nejen, že oslabení koruny podpořilo náš exportní průmysl, ale i domácí výrobce, kteří mohou lépe konkurovat výrobkům z dovozu. Ty jsou teď samozřejmě dražší.


Jan ŠvejnarKonkurenti platí své zaměstnance v eurech, naši výrobci v korunách. Jsou tak konkurenceschopnější právě doma.

Proč se nám ale nezvyšují platy?

Podle Jana Švejnara by se s oslabováním koruny mělo pokračovat. „Hrozba deflace je tady stále. Ceny mohou klidně začít klesat. Snížení hodnoty koruny pak znamená, že veškerý dovoz je dražší a zvyšuje inflaci.“

Když je ekonomika úspěšná, měly by růst platy. Ale to se neděje. „Máme tady zaměstnance, kteří jsou stále schopni pracovat za nízkou mzdu. Zaměstnavatelé to chápou tak, že mzdy zvyšovat nemusejí.“ Taky nemáme dostatečně asertivní odbory. Ty fungují jen u velkých, ziskových a nadnárodních firem.

„Uberizace“, nový fenomén

Protivládní demonstrace, kterou pořádají odbory a dvě desítky organizací a iniciativ v Praze

V USA se rozmáhá nový způsob zaměstnávání, pojmenovaný po firmě Uber, která s ním začala. Nepracujete u jedné firmy celý život. Jste podnikatelem, který pracuje na zavolání. Sami se rozhodnete, jestli práci berete nebo ne. Ideální je to např. u taxislužby, kde práci zprostředkovává dispečink.

„Základem je, že nemusíte pracovat každý den od… do, ale organizujete si svůj život sami.“ Je tak klidně možné, že časem budeme „na zavolání“ pracovat všichni. A škála oborů, ve kterých se dá tento systém použít, je opravdu široká.

Více si (nejen) o uberizaci poslechněte ze záznamu v iRadiu.

autoři: lup , zis , Jan Švejnar
Spustit audio