Jaroslav Šebek: Pro rakouskou vládu by bylo lepší, kdyby vyhrál Hofer
V roce 1986 se rakouským prezidentem stal člověk s nacistickou minulostí a pro Rakousko to byla příležitost vyrovnat se konečně s nacismem. Promrhalo Rakousko příležitost vyrovnat se s dalšími svými běsy?
Alexander Van der Bellen (Zelení) bude novým rakouským prezidentem. Vyhrál jen o 31 026 hlasů. Do poslední chvíle to ale vypadalo, že vyhraje jeho oponent Norbert Hofer (FPÖ). Zvrat ve výsledcích na poslední chvíli způsobily korespondenční hlasy. Pro Bellena hlasovali hlavně lidé z velkých měst.
„Ukazuje to, že stejně jako velká část evropských zemí i Rakousko je názorově rozděleno,“ myslí si historik Jaroslav Šebek. „Především se ale hlasovalo o neschopnosti velkých dvou stran, lidovců a sociálních demokratů, řešit dlouhodobě problémy Rakouska. Migrace nebyla jediným tématem.“
Červená karta pro tradiční strany
Rakouské výsledky jsou podle Šebka budíčkem i pro naše strany. „Tradiční strany musí reagovat na hlas občanů.“ Před Van der Bellenem teď stojí úkol získat si druhou polovinu Rakouska (více než dva miliony voličů) i samotnou FPÖ, která je nejsilnější stranou v zemi.
„Pro rakouskou vládu by možná bylo lepší, kdyby vyhrál Hofer. Protože ona by v podstatě na něj mohla svalit řadu problémů a konfliktů,“ myslí si Šebek a hledá historickou paralelu: „Před 30 lety se prezidentem stal Kurt Waldheim, který měl za sebou nacistickou minulost.“ Volili ho „proti“ Evropě.
Zmarnění příležitost
Chtěli dát najevo, že jim Evropa nebude diktovat, koho volit. „A já myslím, že ten signál byl i v letošních volbách. Ovšem tenkrát to znamenalo velmi výraznou rakouskou izolaci. Hlavním mluvčím v zahraničněpolitické oblasti se pak stal tehdejší kancléř Franz Vranitzky a jeho hvězda začala stoupat.“
Podobné by to tedy pro vládu mohlo být i tentokrát, kdyby vyhrál Hofer. Byla by to příležitost k rakouské sebereflexi… Radost evropských politiků z Bellenova vítězství je tak předčasná. „Pokud se situace v EU nějak nezmění, lze očekávat, že vlna populismu bude růst,“ odhaduje historik.
FPÖ není AfD
„Ve Francii se opět rýsuje možnost, že by prezidentkou byla představitelka krajní pravice.“ Připomeňme ale, že Hoferova FPÖ není novou „jen protestní a protiislámskou“ stranou, stranou s jedním tématem, jako třeba německá AfD.
FPÖ je na rakouské politické scéně od poloviny 50. let. „A dokonce v letech 1983–1986 byla součástí vlády. Nekonformní se stala, až když se do jejího čela dostal Jörg Haider. Korutanský hejtman začal stranu profilovat tím silně populistickým až nacionalistickým směrem.“
Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
