Jaroslav Šebek: Vznik Československa byla jedna velká náhoda

28. říjen 2016

Dnes slavíme vznik samostatného československého státu. Proč se tak ale stalo právě 28. října 1918? Byla za tím šťastná náhoda, která překvapila i špičky československého odboje, toho času v zahraničí.

„Dá se říci, že to byla náhoda. Ale platí, že náhoda přeje připraveným,“ říká k okolnostem vzniku Československa historik Jaroslav Šebek. „Už 28. října se objevila zpráva, že Rakousko-Uhersko žádá spojence o mír, to je takzvaná Andrássyho nóta. A jakmile se tato informace v dopoledního hodinách rozšířila, začaly se spontánně shlukovat davy na Václavském náměstí.“

Lidé se domnívali, že se jedná o konec monarchie. Takže díky této zprávě byla Československá republika vyhlášena skoro 14 dní před koncem války 11. listopadu. V zemi se ale stále nacházela silná vojenská posádka, která teoreticky mohla zasáhnout. Národnímu výboru, který fungoval už od léta 1918, se ale podařilo předání moci s rakouskými úřady dojednat.

Masaryk samostatný stát původně nechtěl

„Klíčové bylo i zajištění zásobovacích institucí. Na konci války se totiž úplně zhroutilo zásobování. Byl nedostatek potravin, uhlí a k tomu navíc ještě epidemie španělské chřipky,“ připomíná dobový kontext Jaroslav Šebek. Válka sice zhoršila hospodářskou situaci v zemi, bez ní by ale samostatný stát nevznikl. Alespoň tedy ne z Masarykovy iniciativy.

„On v zásadě byl, stejně jako velká část českých politiků, přesvědčen, že lze Rakousko-Uhersko reformovat a přetvořit ve svazek rovnoprávných národů. Právě první světová válka ho ale z těchto iluzí definitivně vyléčila.“ Rakousko-Uhersko totiž vyhlásilo válku Srbsku a záhy poté v českých zemích zavedlo tvrdou autokratickou vládu vojenského typu.

„Tehdy se Masaryk rozhodl odejít do exilu a tam 6. července 1915 vyhlašuje boj Rakousku-Uhersku, který nakonec vedl ke vzniku samostatného státu.“ A co bychom si z této historické události měli podle Jaroslava Šebka vzít do současnosti?

Václav Havel

Tolik proklínaný Havel

„Zakladatelé Československé republiky obohatili Evropu a dokázali prosadit vizi malého státu v evropské perspektivě. A já si myslím, že stejnou osobností je i v současnosti tolik proklínaný Václav Havel, jeho ideu pravdy a lásky není na škodu si připomínat,“ říká.

„A i když můžeme mít na Václava Havla různé názory – a já nejsem příznivec nějakého nekritického obdivu – tak bychom si neměli zbytečně likvidovat vzory a osobnosti, ke kterým se můžeme upínat jako k určitým kotvám našeho národního života,“ dodává Jaroslav Šebek.

Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.

autoři: zis , Jaroslav Šebek , ert
Spustit audio